Úlohy pro rozvoj dovedností

Co nejlépe žáky připravit pro další studium a pro pozdější osobní, občanský a pracovní život je nepochybně cílem každé školy. V měnící se společnosti to vyžaduje, aby školy a učitelé trvale pracovali na svém rozvoji. Řada odborníků se domnívá, že jednou z nejdůležitějších cest zvyšování kvality vzdělávacího systému je měření výsledků učení žáků a systematické využívání takto získaných informací pro rozvoj škol. Klíčovým zdrojem informací o procesech i výsledcích učení jsou při tom mezinárodní šetření vzdělávacích výsledků, známá pod zkratkami PISA, PIRLS a TIMSS. V ČR je realizuje Česká školní inspekce.

Mezinárodní šetření by měla v první řadě orientovat ty, kdo rozhodují o školství na národní úrovni, politiky a státní úředníky odpovědné za vzdělávání. Kvalitu vzdělávání však nakonec vždy určuje kvalita každodenního dění ve třídách, kvalita výuky. Proto jsme v uplynulých několika letech, díky projektu Kompetence I podpořenému Operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státním rozpočtem ČR, hledali způsoby, jak informace z mezinárodních šetření využít pro každodenní práci učitelů a žáků. Zaměřili jsme se na to, ve kterých úlohách zadávaných v rámci mezinárodních šetření čeští žáci dosahují nižší úspěšnosti než jejich zahraniční vrstevníci. Analýza velkého množství dat, která byla v průběhu několika cyklů šetření PISA, PIRLS a TIMSS shromážděna, ukazuje, že schopnost českých žáků řešit některé typy úloh či otázek dlouhodobě zaostává za jejich celkovým výkonem a navíc se v posledních letech nezlepšuje. Stručně řečeno, ukazuje se, že čeští žáci plně nevyužívají své schopnosti. Jedním z důvodů může být, že se s určitým učivem nebo konkrétním typem úloh žáci setkávají méně než jejich vrstevníci v zahraničí, a proto se u nich nerozvinuly některé dovednosti. Často jde o kompetence či dovednosti, které jsou pro úspěch v budoucím občanském i profesním životě klíčové.

Jako příklad můžeme uvést schopnost při řešení problému v reálném kontextu rozpoznat, kde a jak je vhodné použít matematiku (schopnost matematicky formulovat situaci). Ve výsledcích českých žáků vidíme, že nesmírně důležitá dovednost propojit matematiku praktického života se školní matematikou je slabší než dovednost řešit problémy pouze v oblasti školní matematiky.

Obdobně jsme se v rámci aktivity Využití výsledků výzkumu pro podporu škol a jejich vzdělávací práce zmíněného projektu Kompetence I podívali i na výkony českých žáků v oblasti čtenářské a přírodovědné gramotnosti z pohledu dílčích operací. Abychom usnadnili učitelům diagnostiku a rozvoj příslušných gramotností u jejich žáků,