Udržitelná spotřeba: scénář 1. projektového setkání
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Udržitelná spotřeba: scénář 1. projektového setkání
5,0 (2 hodnocení)
Žáci nejprve zmapují téma, které je jim do velké míry neznámé. Dozví se nové informace, které reflektují. Na základě toho, co zjistili, se rozhodnou, jak informovat veřejnost o tématu mobilních telefonů kreativním a zajímavým způsobem.
Vymyslí produkt, naplánují, jak k němu dojít, rozdělí si role a projekt realizují.
Cíl výuky
Žáci na příkladě mobilu analyzují životní cestu výrobku – uvažují o produktu v souvislostech (tj. proč mobil potřebujeme, z čeho je složen a vyroben, odkud všechny jeho části pochází, co se s ním děje, když doslouží apod.) a zjištěné informace o výrobě mobilního telefonu předávají dál.
Naplánují a realizují projekt na téma „informace o mobilních telefonech“:
úvodního naladění všech přítomných, představení tématu
celá skupina sedí v kroužku; diskuse
motivace a vtažení do tématu
Já, můj mobil a životní prostředí
15
ve skupinách zjišťují informace související s mobilními telefony
zmapování stavu mobilů ve třídě – kolik jich kdo měl, kolik už jsme jich měli dohromady, jaký k nim máme vztah a co o nich víme (odkud jsou apod.)
žáci chodí po třídě a jejich úkolem je zeptat se na zadané otázky co největšího počtu spolužáků; práce s pracovními listy
mapování tématu
Mobilní vnitřnosti
25
prozkoumávají, z čeho se mobilní telefony skládají
žáci na vlastní oči vidí, z čeho se mobil skládá
žáci pracují ve skupinách, ve kterých rozebírají mobil; skupinová práce a praktická výuka
mapování tématu
Odkud se částečky berou
20
na příkladu pěti částí mobilního telefonu se dozvídají, jaký dopad na životní prostředí má výroba mobilního telefonu pracují ve skupinách a vzdělávají své spolužáky
žáci zjistí, jak se jednotlivé části mobilu vyrábí a s jakou environmentální (příp. sociální) zátěží je to spojeno
skupinová a částečně týmová práce; metoda expertních skupin/ skládankového učení
mapování tématu
Co s mobily, když je lidé nepotřebují
20
vymýšlí a zjišťují, co vše lze dělat, když už mobil nepotřebují/ dosloužil/ rozbil se.
uvědomění, jak životní cesta výrobku (mobilu) končí
žáci ve skupinkách skládají texty dohromady; skupinová práce
třídění materiálu
Otázky a „aha“ momenty
20
uvědomují si své „aha“ momenty a přemýšlejí nad dalšími otázkami, které je k tématu napadají
žáci reflektují svá největší překvapení a uvědomění během projektu, případně rozvíjí informace, které se během aktivit dozvěděli
celá třída; žáci sedí v kroužku a zapisují své „aha“ momenty a otázky na „lepíky“
řešení
„Velká výzva“
5
sledují motivační video
motivace žáků do akce
celá skupina sedí v kroužku; promítání motivačního videa
kompletace společného produktu
Co a jak?!
20 (25)
rozdělí se do skupin a společně vymýšlí, jaký produkt udělají, poté plánují jednotlivé kroky k cíli
žáci vymýšlí, co by mohlo být jejich společným produktem, učí se plánovat a rozdělovat si role
skupinová práce; společně vyplňují pracovní list Plánování projektu
kompletace společného produktu
Realizace produktu
60
žáci společně realizují produkt, který vymysleli a naplánovali
žáci se učí spolupracovat
týmová a skupinová práce
Jednotlivé aktivity
Představení
Cíl aktivity: Žáci se seznámí s tématem, způsobem práce a podmínkami jednotlivých projektových setkání.
Čas na přípravu/program: 15 min./15 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1
Prostředí: třída
Materiál: tabule/flipchart
Probíhá fáze představování informací o programu (délky celého projektu, jak často bude setkání probíhat apod.) a domluvení pravidel a podmínek, za kterých budeme pracovat:
jedeme přes přestávky, ale časově o ně žáci nepřijdou;
během projektu „pracujeme s překvapením“;
platí pravidlo dobrovolnosti („Když mě to nebaví, nemusím se účastnit, ale neruším při tom ostatní.“);
platí pravidla jako při normální výuce;
„Co do toho dáte, to si z toho odnesete.“
Poté se postupnými otázkami dobereme k tomu, jaké bude dnešní téma.
„Jakou věc dnes používáte zřejmě nejvíce, protože ji máte stále u sebe?“
„Bez jaké věci si dnes zřejmě nedovedeme náš život už představit, ačkoliv ještě před 10–15 lety tolik rozšířená nebyla?“ apod.
Poté slovo napíšeme na tabuli/flipchart. Může se stát, že žáci budou nacházet slova jako propiska, tužka, kapesník apod. Ideální je dovést žáky k tématu otázkami, ale pokud na „mobil“ nepřijdou, je možné jim téma úplně nakonec říci.
Já, můj mobil a životní prostředí
Cíl aktivity: Žáci zmapují, jak na tom jsou ve třídě ohledně mobilů – kolik jich kdo měl, kolik už jsme jich měli dohromady, jaký k nim máme vztah a co o nich víme (odkud jsou apod.).
Čas na přípravu/program: 0/15 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1
Prostředí: třída
Materiál: pracovní list Co jsme zjistili ve třídě (viz přílohy na webu), tužka a mobil
Žáci se rozdělí do skupin a každá skupina zjišťuje odpovědi celé třídy k jedné z otázek.
K čemu svůj mobil používám? Proč ho mám? Kolikátý mobil mám? Jak často bych si přál mít nový mobil? Kde se můj mobil vyrobil?
Výsledky zjišťují metodou Kmeny a kořeny. Jeden ze skupiny se stane „kmenem“, zůstává na místě a zapisuje (do PL Co jsme zjistili ve třídě). Ostatní se stanou „kořeny“ a vyživují „kmen“ tím, že zjišťují odpovědi na otázky. „Kořeny“ si nesmí nic zapisovat, získané odpovědi si jen zapamatují a zapíše je až jejich „kmen“. Poté, co zjistí všechny odpovědi, výsledky prezentují. Vše opět zapisujeme na tabuli.
Během této aktivity ve třídě může snadno vzniknout hluk. To ale není na škodu.
Mobilní vnitřnosti
Cíl aktivity: Žáci na vlastní oči vidí, z čeho se mobil skládá.
Čas na přípravu/program: pouze čas potřebný na shromáždění mobilů/25 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1–2
Prostředí: třída
Materiál: staré mobilní telefony, speciální šestiboké šroubováčky, případně křížové šroubováčky; papír a tužka
Žáci jsou vyzváni, aby vytáhli svůj mobil a řekli, z čeho všeho se podle nich skládá. Vše zapisujeme na tabuli.
Poté se rozdělí do skupin po 4 (5) a do každé skupiny dostanou mobil, který mohou rozebrat, a vidět tak na vlastní oči všechny jeho součástky. Zjištěné informace si zapisují na papír.
Na konci aktivity společně zapíšeme na tabuli, co všechno jsme v mobilech objevili, a lektor případně doplní další informace.
Doporučujeme si mobil předem rozebrat, pro přehled o tom, co se uvnitř nachází (nejlepší na rozebírání jsou staré typy NOKIA). Z hlediska bezpečnosti je lepší si po prozkoumávání mobilních telefonů umýt ruce. Jde především o to, že staré mobilní telefony mohou být uvnitř zaprášené.
Staré mobilní telefony lze získat od žáků anebo lze kontaktovat společnost REMA Systém, a. s., která se zabývá sběrem elektroodpadu.
Odkud se součástky berou?
Cíl aktivity: Žáci porozumí širším environmentálně-sociálním souvislostem týkajícím se výroby mobilních telefonů; skrze způsob zjišťování a předávání informací vzdělají v tématu sebe i své spolužáky.
Čas na přípravu/program: 1 hod/25–30 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1–2
Prostředí: třída
Materiál: obrázky a popisky k výrobě plastu, železa, coltanu, mědi a keramiky (viz přílohy na webu); mapa světa velikosti A3
Ze seznamu věcí, ze kterých se mobil skládá, vybereme pět, kterým se budeme věnovat podrobněji a v širších souvislostech: plast, coltan, železo, měď a keramika.
Žáky rozdělíme do skupin po pěti, kterým budeme říkat „domovské skupiny“. Každý ze skupiny si vybere jeden z materiálů, kterému se bude blíže věnovat, a stane se tak na něj expertem. Poté se přesune ke stanovišti, kde jsou připraveny informace o dané části mobilního telefonu a další instrukce. Tím se žáci přerozdělí do tzv. „expertních skupin“.
Na stanovištích na žáky čekají tyto instrukce:
Poskládejte cestu vzniku železa/mědi/coltanu/ keramiky/plastu.
Odpovězte na otázky:
Kde všude po světě se získává a zpracovává?
Jaký vliv na životní prostředí má během svého vzniku?
Zjištěné informace pak mají za úkol předat dalším členům své domovské skupiny. V expertní skupině se shodnou na tom, co předají, a každý si vše, na čem se shodili, může napsat na papír. V domovské skupině pak cesty jednotlivých materiálů proberou a zaznamenají do mapy světa.
Na tabuli (interaktivní, je-li) pak společně vytvoříme jednu velkou mapu světa.
Na závěr můžeme promítnout trailer k filmu Krev v mobilech (Blood in the mobile, http://bit.ly/bhzJwI) a žákům pak položit otázky:
„Co jste ve filmu viděli?“ „Jak na vás atmosféra filmu působila?“
Případně můžeme dodat doplňující informace, pokud je žáci nezachytili:
Coltan je ruda, ze které je extrahován niob a tantal. Tantal získaný z coltanu je kvůli své vysoké tepelné odolnosti využíván v kondenzátorech mobilních telefonů a dalších elektrozařízení. Těžba coltanu je kromě negativních dopadů na životní prostředí problematická také z etického hlediska. Velká část coltanu se těží v Demokratické republice Kongo, kde peníze získané z těžby coltanu přispívají k financování občanské války. Ta je podle organizací zabývajících se ochranou lidských práv nejkrvavějším konfliktem od druhé světové války. Během patnáctiletého konfliktu zemřelo již 5 milionů lidí a 300 000 žen bylo znásilněno. Lze očekávat, že válka bude pokračovat, dokud ozbrojené skupiny budou schopny financovat svou výzbroj z peněz získaných prodejem minerálů. Frank Piasecki Poulsen své pátrání začíná na Světovém mobilním kongresu v Barceloně, kde zjišťuje, že žádný z výrobců nemůže zaručit, že právě jeho mobily nemají s válkou v Demokratické republice Kongo nic společného. Navštíví také největší společnost na výrobu mobilních telefonů Nokia, ale ani zde se mu nepodaří získat záruku, že mobilní telefony používané touto společností neobsahují konfliktní minerály z Konga. Poulsen se proto vypraví přímo do Konga. Po náročných přípravách se dostává do jednoho z největších dolů v regionu nazvaného Bisie. Zde zjišťuje, že k tomu, abychom si mohli zavolat, musí někdo jiný na druhém konci světa podstupovat smrtelné nebezpečí v dolech za minimální mzdu. Těžba je spojena nejen s ozbrojeným konfliktem v Kongu, ale také s dětskou prací, prostitucí nezletilých dívek, prací ve zcela nevyhovujícím a nebezpečném prostředí dolů a vysokou mírou korupce v Kongu.
Skládankové učení patří mezi jednu z nejnáročnějších metod Kritického myšlení. Pro větší úspěch je možné jej dobře časově strukturovat, tj. dát žákům na práci v expertních skupinách omezený čas (např. 15 min.), a také dát jasné pokyny v podobě úkolů a otázek. Jednou z těžších částí je moment, kdy mají žáci předávat informace dál. To se dá ošetřit tak, že jedním z jejich úkolů v rámci expertních skupin je dohodnout se, co přesně budou předávat dál (shrnout si informace, které se dozvěděli), a také jakou formou budou informace předávat. Pokud metodu využíváme poprvé, je vhodné věnovat jí více času než 25 min. Počet členů domovských skupin musí odpovídat množství součástek/materiálů, které budou následně prozkoumávány ve skupinách expertních.
Co s mobily, když je lidé nepotřebují?
Cíl aktivity: Žáci popíší, jak životní cesta výrobku (mobilu) končí.
Čas na přípravu/program: 20 min./20 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1
Prostředí: třída
Materiál: informační texty (viz přílohy na webu), makety mobilu, tužka a papír
Znovu se vrátíme k mobilům, které jsme rozebrali, a ptáme se:
Co se děje s mobily, které už nikdo nepotřebuje? Co se s nimi dá dělat? Jaké jsou možné alternativy jejich využití?
Žáci se rozdělí do skupin po třech a každá skupina dostane tři papírové makety mobilních telefonů. Na jednu z nich píší odpovědi na otázku: „Co všechno lze udělat s mobilem, který už nepotřebujeme?“ Poté, co se zamyslí a napíšou, co je napadá, dostanou ke druhým dvěma maketám textovou zprávu – SMS (dva různé texty rozstříhané na osm dílů). Úkolem žáků je z útržků textů poskládat dvě souvislé SMS a vlepit je do maket mobilů. Získají tak informace o tom, jak se dají využít mobilní telefony, které už nepotřebujeme.
Společně pak zhodnotíme, na co jsme přišli.
Ještě před zadáním aktivity je dobré zopakovat, co jsme si dosud o mobilním telefonu řekli, tj. jak a z čeho se vyrábí, z čeho se skládá a k čemu jej vlastně používáme. Pak je možné navázat otázkou: „A co když náš telefon zastará/rozbije se…?“
Otázky a „aha“ momenty
Cíl aktivity: Žáci reflektují svá největší překvapení a uvědomění během projektu a případně rozvíjí informace, které se během aktivit dozvěděli.
Čas na přípravu/program: 5/20 min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1
Prostředí: třída
Materiál: dvoje různě barevné „lepíky“ (papírky post-it); flipový papír; informace k mobilním telefonům (viz přílohy na webu)
Každý žák dostane dva různě barevné „lepíky“. Na jeden z nich píše své „aha“ momenty (nová uvědomění), na druhý otázky, které ho k tématu napadají. Poté každý jednotlivě chodí k flipovému papíru a říká ostatním svá zjištění a otázky.
Pokud rovnou víme na některé otázky odpověď, můžeme zodpovědět.
Je možné, že se otázky / „aha“ momenty žáků budou opakovat. To nevadí! Důležité je podpořit je v tom, aby vůbec něco „vymysleli“, protože s tím mají často problémy. Jakýkoliv „aha“ moment či jakákoliv otázka, byť se nám může zdát sebehloupější, jsou platné a důležité, jsou-li vymyšleny v mantinelech tématu. Pokud otázky či „aha“ momenty žáků hodnotíme, dáváme jim tím zprávu o tom, že jejich myšlení neodpovídá našim představám, a je tedy „špatně“. Častokrát se nám stalo, že i když otázka ze začátku vypadala hloupě, vedla k velice zajímavým poznatkům, které žáky zaujaly a podpořily je v dalším vzdělávání.
Např. otázka „Proč se Samsung jmenuje Samsung?“ může vést ke zjištění informací o tom, o jakou firmu s jakou historií se jedná, a ve výsledku k úvaze o globálních hospodářských gigantech dnešní doby.
Co a jak?!
Cíl aktivity: Žáci vymýšlí, co by mohlo být jejich společným produktem, plánují a rozdělují si role.
Čas na přípravu/program: 5 min./20 (25) min.
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1
Prostředí: třída
Materiál: pracovní list Plánování projektu (viz přílohy na webu), tužka
Žáci se rozdělí do skupin podle toho, jak se jim spolu dobře pracuje, a společně vymýšlí, co by mohli dělat. Poté, co se rozhodnou, co – jaký produkt – budou dělat, sepíší si kroky, které bude třeba podniknout, aby k výslednému produktu došli. Je také třeba zhodnotit, jestli je jejich produkt realizovatelný, akceptovatelný, srozumitelný jejich okolí a jestli se dá jeho tvorba stihnout.
Na základě tohoto uvažování a vyplněného pracovního listu (PL Plánování projektu) si rozdělí role pro tvorbu.
Je důležité, aby se žákům ve skupinkách pracovalo dobře, proto je nejlepší nechat žáky rozdělit se tak, jak sami chtějí. Ideální počet žáků ve skupině se pohybuje od čtyř do šesti osob, ale někdy může být skupina větší, a přitom si v ní každý najde svoji roli. Práce s formulací produktu a cíle je vždy náročná, zejména pro žáky, kteří takto ještě nikdy nepracovali. Většinou tato část žáky nebaví a hodně rychle ji „odbudou“. Asi je třeba smířit se s tím, že to tak napoprvé skutečně bude, a tuto dovednost postupně trénovat.
Žákům promítneme video, které jim předestírá výzvu: „Předejte ostatním to, co jste se tu dozvěděli, a buďte při tom tvořiví.“ Ve videu jsou ukázky uměleckých děl, která jsou vytvořena z mobilů či z jejich částí.
Úkolem žáků je tedy vytvořit něco zajímavého, ale přitom to doplnit o informace, které se dozvěděli.
Video je sice náročné na výrobu, ale je to, dle našich zkušeností, jeden z nejlepších motivačních prvků.
Realizace produktu
Cíl aktivity: Žáci se učí spolupracovat.
Čas na přípravu/program: 10/1 hod. (minimálně)
Počet pedagogů pro přípravu/projekt: 1/1
Prostředí: třída
Materiál: výtvarné potřeby (nůžky, izolepy, pastelky, fixy, čtvrtky, lepidla, provázky, …), potřeby na výrobu šperků (háčky na náušnice, vlasec, drátky, špendlíky na spony, ...); kartony od krabic a jiný materiál podle potřeby žáků (jejich produktů)
Žáci společně realizují produkt, který vymysleli a naplánovali.
Důležité je, aby žáci projekt realizovali sami a nesli za něj co nejvíce odpovědnosti. Učitel by měl být ideálně v roli facilitátora, tedy člověka, který usměrňuje proces vzniku produktu pouze otázkami. Práci na projektu lze realizovat např. ve výtvarné výchově, při rodinné výchově apod.
Článek je zpracován na základě metodické příručky Cesta za žákovskými projektyvzniklé v projektu Klíčový rok. Kolektiv autorů, Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2013. ISBN 978-80-905502-0-9.
Projekt je podpořen z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
