Učitelé v evropských zemích a jejich charakteristiky

Pokud se podíváme na pracovněprávní vztah učitelů v jednotlivých evropských zemích, pak zjistíme, že učitele jsou ve většině evropských zemích zaměstnáni na základě smluvního vztahu, jen málo evropských zemí nabízí učitelům status kariérního státního zaměstnance s doživotní definitivou. Tato možnost jako jediná forma zaměstnání existuje pouze ve Španělsku, v Řecku, ve Francii, na Kypru, na Maltě a v Německu. Ačkoliv většina učitelů v evropských zemích získá po určitém počtu let smlouvu na dobu neurčitou, v některých zemích přetrvávají smlouvy na dobu určitou, a to někdy i pro velmi zkušené učitele.

Smluvní pracovní doba

Smluvní pracovní doba učitelů je obdobná jako u jiných povolání (pohybuje se v rozmezí 35–40 hodiny týdně), avšak doba výuky se liší. Minimální smluvní doba věnovaná výuce se pohybuje od 12 hodin týdně v Bulharsku a v Chorvatsku na primární úrovni až po 36 hodin na Islandu v preprimárním vzdělávání.

Na učitele v mnoha evropských zemích je také kladena povinnost dalšího profesního rozvoje. Většina evropských zemí považuje profesní rozvoj za povinnost učitele a v některých zemích (Bulharsko, Španělsko, Litva, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Polsko) je účast na dalším profesním rozvoji nutným předpokladem pro kariérní postup učitelů a s ním spojené zvýšení platů učitelů. Školy mají také v mnoha evropských zemích povinnost poskytnout svým pedagogickým pracovníkům plán profesního rozvoje.

Platy

Ve většině evropských zemích mají učitelé podprůměrné platy, pokud vycházíme z minimálního základního platu učitele. V mnoha evropských zemích jsou však příplatky k platu učitele, které je mohou výrazně zvýšit, jako jsou příplatky za dodatečné povinnosti, např. řízení školy nebo práci přesčas. Pouze polovina ze sledovaných zemí uděluje učitelům příplatky za dobrý výkon ve výuce nebo za výsledky žáků (EURYDICE, 2015).

V Evropě je maximální hrubý plat starších učitelů zpravidla dvakrát vyšší než minimální plat začínajících učitelů, avšak v některých zemích může učiteli trvat až 30 let, než maximálního platu dosáhne (EURYDICE, 2015).

Nejvíce vydělávají pedagogové v Lucembursku, Dánsku a sousedním Rakousku. Nejnižší mzdy mají učitelé v Rumunsku a Bulharsku.

Začínající učitel na prvním stupni základní školy v Rumunsku si podle zveřejněných tabulek přijde na 2 743 eur ročně, nastupující pedagog v Lucembursku má nárok na 63 895 eur. Tedy na skoro 24krát víc.

Litevský učitel dostával v uplynulém školním roce na začátku své profesní kariéry tabulkový plat 4 166 eur za rok, maďarský 5 222 eur, český 6 709 eur (177 360 korun), německý 38 214 eur a dánský 39 926 eur.

Tabulka: Náklady na učitelské platy připadající na jednoho žáka v poměru k HDP připadajícímu na hlavu 

Zdroj: Hospodářské noviny, 2017

Pohlavní a věk učitelů

Zajímavé je také srovnání učitelů  z hlediska pohlaví a věku. Ve všech evropských zemích byla zaznamenána feminizace učitelské profese. Ve všech evropských zemích převládají na primární úrovni učitelky. Podíl žen se však výrazně liší – od 52 % učitelek na primární úrovni v Turecku, 68 % na primární v Dánsku k více než 95 % na primární úrovni v České republice, v Itálii, v Litvě, v Maďarsku a ve Slovinsku (EURYDICE, 2015).

Pokud se podíváme na počet žen na různých vzdělávacích úrovních, pak zjistíme, že ve všech evropských zemích platí následující pravidlo: Čím vyšší vzdělávací úroveň, tím je menší počet žen. Toto pravidlo se zejména projevuje na vyšší sekundární úrovni, kde i významně ubývá žen. Podíl žen mezi pedagogickými pracovníky velmi prudce klesá se stoupající vzdělávací úrovní zejména v České republice, v Německu, v Rakousku, ve Finsku, ve Švédsku, Maltě a v Norsku (EURYDICE, 2015).

Pokud se podíváme na průměrný věk učitelů ve všech evropských zemích, zjistíme, že společným trendem školství v zemích EU je stárnutí učitelské populace (Eurydice, 2015) 

Podíl učitelů mladších čtyřiceti let je jednotlivých zemích následující (Eurydice, 2015):

Přípravné vzdělávání učitelů

V Evropě jsou také rozdíly v přípravném vzdělávání učitelů. Přípravné vzdělávání učitelů probíhá obvykle ve čtyřletých či pětiletých programech. Po učitelích primární a nižší sekundární školy je požadován především bakalářský titul, což platí také pro učitele na preprimární úrovni, s výjimkou studentů v České republice, v Německu, na Maltě, v Rakousku a na Slovensku, kde na preprimární úrovni postačuje kvalifikace z vyšší sekundární nebo postsekundární úrovních. Po učitelích vyučujících na vyšší sekundární škole je požádán magisterský titul. Ve většině evropských zemích existují i alternativní cesty k získání kvalifikace učitele, např. celoživotní vzdělávání (Průcha, 2002).

Pro přijímání studentů do přípravného vzdělávání učitelů jsou ve většině evropských zemích zavedeny specifické požadavky, představovány zvláštními výběrovými kritérii nebo přijímacími zkouškami určenými pouze pro studium učitelství. Pouze jedna třetina evropských zemí používá zvláštní výběrové metody, jako jsou testy schopností, osobnostní testy nebo pohovory o motivaci uchazeče pro učitelské povolání (EURYDICE, 2015).

I přes toto přípravné vzdělání musí začínající učitelé řešit na počátku mnoho problémů, a proto potřebují pomocnou ruku v podobě uvádějícího učitele či programů pro začínající učitele, které jsou realizovány za cílem pomoci začínajícím učitelům zvyknout si na povolání a snížit pravděpodobnost, že svoji profesi předčasně opustí. Avšak polovina evropských zemích stále nemá programy pro uvádění začínajících učitelů do praxe. Povinně jsou tyto programy zavedeny v 17 zemích nebo regionech: Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Švédsko, Spojené království, Chorvatsko a Turecko (EURYDICE, 2015).

Další příprava je v mnoha evropských zemích vyžadována pro vykonávání funkce ředitele, pro funkci ředitele školy se v mnoha zemích vyžaduje zvláštní doplňková příprava. Základní podmínkou pro nástup učitele do funkce ředitele školy bývá zpravidla pět let pedagogické praxe. Většina evropských zemí však připojuje jednu nebo více dalších podmínek: budoucí ředitelé škol musí mít buď zkušenosti ze správy, nebo musí absolvovat zvláštní přípravu pro řízení (Mrhač, 2005). 

Literatura a použité zdroje

EURYDICE. Klíčové údaje o učitelích a ředitelích škol v Evropě. 2015.

PRŮCHA, Jan. Učitel. Současné poznatky o profesi. 2002.

MRHAČ, J. Teorie a praxe školského managementu – řízení výchovy a vzdělávání. 2005.

Nový žebříček platů učitelů. Česko v EU propadlo [online]. [cit. 2017-11-30]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/novy-zebricek-platu-ucitelu-cesko-v-eu-propadlo/r~i:article:716612/.

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY. Učitelské platy v Česku patří k nejnižším v EU. Kantoři ve zlepšení nevěří [online]. 2017. [cit. 2017-11-30]. Dostupné z: https://infografiky.ihned.cz/platy-ucitelu/r~91cbdb2e5b1811e793850025900fea04/.