Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Pátá část ze série článků, ve kterých sledujeme problematiku nadaných žáků jednak očima pedagogů, kteří se vzděláváním nadaných zabývají, jednak očima žáků, kteří byli svými vyučujícími za nadané označeni.
Následující dopis zaslala paní učitelka Alena Odehnalová autorům rozhovoru s Pavlem J. Kopečným. S jejím souhlasem jej předkládáme i vám.
Vážení,
k sepsání tohoto dopisu mě přiměl e-mail mého bývalého studenta Pavla Kopečného
z Gymnázia J. G. Mendela v Brně. Přeposlal mi v něm rozhovor, který jste s ním zveřejnili
6. 5. 2009 na Metodickém portálu.
Jako středoškolská profesorka češtiny jsem se po celou svou pedagogickou činnost zaobírala uměleckým sebevyjádřením nadaných žáků, nejintenzivněji však - více než třicet let (1977 - 2007) - na matematickém Gymnáziu na tř. Kpt. Jaroše v Brně (z „Jarošky" si např. vybral pan M. Kovářík do pořadu Zelené peří verše mé studentky Jitky Glosové).
Na Gymnáziu J. G. Mendela jsem působila jen tři roky, ale i tam jsem objevila několik nadaných studentů, z nichž se nejvýrazněji projevoval Pavel Kopečný.
Výsledkem mé třicetileté práce s talentovanými autory na Gymnáziu na tř. Kpt. Jaroše
v Brně byl sborník studentské poezie JEN TAK PSÁT, JAK SE VĚCI MAJÍ..., který škola - ač s matematickým zaměřením - vydala ke 140. výročí svého založení. Tento sborník si Vám dovoluji přeposlat k nahlédnutí. V úvodní kapitole K fenoménu studentské poezie i
v Ediční poznámce vysvětluji i odůvodňuji metodiku práce se studenty, kteří měli zájem
o sebereflexi prostřednictvím uměleckého textu a z nichž opravdu několik mimořádně nadaných („nemohli jinak") natrvalo zakotvilo profesně v oblasti umění (literatura, divadlo, fotografie, umělecký design aj.). Svědčí o tom i kapitola O autorech almanachu, uvádějící jejich pomaturitní profesní růst.
Vaše aktivita zaměřená na problematiku nadaných žáků mne zaujala. Dovoluji si připojit několik postřehů: upřednostňovala jsem - při svých pracovních podmínkách (nejdříve v učňovském školství, až potom na gymnáziích) - ještě jedno hledisko: vedle výzkumu nadaných lidí jsem stejně tak věnovala pozornost přirozené touze mladého člověka na prahu dospělosti vyjádřit se k životu prostřednictvím uměleckého textu (poezie i prózy). Hodnotila jsem ho jako ušlechtilou činnost pro volný čas, s vysokým etickým impulsem. Stejně tak pedagog, který se této činnosti s talentovanou mládeží věnuje, musí být zaujat pro tuto práci, a to rovněž ve svém volném čase, nad rámec svých školních povinností a bez nároku na nějakou finanční odměnu, prostě „šílenec", kterého to baví a který svému oboru také trochu rozumí. Ještě si dovoluji upozornit na jeden vyučovací předmět na středních školách, který vedle češtiny byl na „Jarošce" líhní talentů - jsou to Dějiny kultury, předmět maturitní, volitelný, tříletý.
I když jsem již rok v důchodu, problematika práce s nadanými studenty mne stále zajímá.
S přáním pracovních úspěchů na poli s talentovanou mládeží Vás zdraví
Alena Odehnalová
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.