Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Učíme se určovat hlavní světové strany
Pětidenní blok zaměřený na určování světových stran.
Rozdělení týdenního tematického bloku na jednotlivé dny
1. den: Proč se učíme poznávat světové strany ? 2. den: Jak se učíme poznávat světové strany? 3. den: Světové strany na plánu a ve skutečnosti 4. den: Orientujeme se podle kompasu nebo buzoly 5. den: Vyznáme se v okolí školy
Dílčí výstupy, které směřují k očekávaným výstupům v RVP ZV
Číst a reprodukovat přiměřený text.
Seznámit se s kompasem.
Naučit se určovat základní světové strany.
Seznámit se s plánkem okolí školy.
Naučit se orientovat plán podle skutečnosti a určovat světové strany mimo školní budovu.
Rozlišit nebezpečí, s nimiž se na této cestě může setkat.
Aplikační úkoly
Opakovat jednoduché příklady s využitím všech čtyř početních výkonů.
Opakovat, procvičovat a automatizovat spoje malé násobilky.
Pokusit se spojenými silami ve skupině písemně popsat určitý předmět.
Vyznačit na plánku okolí školy svou cestu z domova do školy.
Využít znalostí světových stran k základní orientaci v okolí školy.
Psací a kreslicí potřeby, plánek okolí školy, kompasy nebo buzoly (podle počtu skupin), připravený text k tématu podle volby učitele (můžeme využít libovolnou učebnici prvouky), korek, suchý zip, špejle, normalizovaný čtverečkovaný papír, pravítko.
Pokusit se odpovědět na otázku, proč se potřebuje člověk umět orientovat pomocí světových stran?
Ilustrovat vlastní zážitky.
Přispívání týdenního tematického bloku k rozvoji klíčových kompetencí
Žák se pokusí spojit vlastní zážitky s prožitkem z četby textu.
Žák reprodukuje ústně vlastní prožitek.
Žák se učí pracovat ve skupině.
Žáci se učí respektovat navzájem.
Žáci se učí chápat, že každý člen skupiny může být jejím platným členem.
Žáci se snaží přispět všemi svými silami k řešení problematiky.
Stručná charakteristika jednotlivých dnů
1. den
V úvodu řeší děti příklady malé násobilky a spojují výsledky s písmeny. Jestliže umístíme písmena do mřížek, dostaneme názvy čtyř světových stran. Naučit se je poznávat a orientovat se podle nich bude hlavním učivem celého týdne. Podle čtyř světových stran můžeme žáky rozdělit do čtyř skupin pro týmovou práci (viz příloha 1).
Další motivace probíhá prostřednictvím čtení úvodního textu (viz příloha 2), učitelé mohou využít podobný text i z jiné učebnice (na vyučování podle konkrétních učebnice není tato aktivita postavena). Žáci se pokoušejí společnými silami odpovídat na otázky a zachytit tak podstatné informace. Mohou také odpovědět, proč je důležité umět se orientovat v krajině, zejména v krajině, kterou dobře neznáme. Jaká nebezpečí je mohou potkat.
Následuje etapa propojování vlastních zážitků s prožitkem z četby. Děti se pokoušejí vyprávět, zda samy něco podobného prožily. Členové jednotlivých týmů se střídají.
Každá skupina si vybere jedno vyprávění svého člena, které se jí nejvíce líbilo, a pokusí se ho napsat.
V závěru dne se děti společnou týmovou kresbou pokusí tento zážitek ilustrovat.
2. den
Na počátku dne si připomeneme to, čím jsme se zabývali včera. Potom se seznamujeme s přístroji, s jejichž pomocí budeme určovat světové strany. Žáci pracují ve skupinách, podporována je jejich aktivita. Vycházíme z toho, o čem jsme včera četli.
Učitel vyzve děti, aby se samy pokusily přijít na to, jak určit ve třídě sever pomocí kompasu. Po určité, ne příliš dlouhé době provede okamžitou zpětnou vazbu, vyloučí kovové předměty ze třídy, které by mohly zkreslit výsledky. Všechny skupiny si určí světové strany ve třídě.
Pokusíme se směrové růžice orientovat podle světových stran ve třídě a můžeme si zahrát hru. Učitelem určený žák se postaví na severní stranu třídy, další na jižní, východní a západní. Postupně se vystřídají všechny skupiny.
Posledním bodem této aktivity bude výroba skupinové směrové růžice. Děti budou potřebovat silnější korek, špejle, papírové čtverečky a 2 čtverečky suchého zipu. Spodní třetinu korku odříznou a zapíchnou do něho špejli 10 cm dlouhou. V horní části této špejle umístí zbytek korku. Potom si připraví čtyři špejle délky 5 cm. Na papírové čtverečky napíšou zkratky jednotlivých světových stran a pomocí průhledné izolepy je přilepí ke kratším špejličkám, ty zasunou do korku v horní části a skupinová směrová růžice je hotová. Na její spodní část přilepíme jeden čtvereček suchého zipu, na plánek přilepíme druhý čtvereček suchého zipu. Pomocí dvou suchých zipů připevníme směrovou růžici k plánku okolí školy. Plánek okolí školy si mohou žáci podle vzoru vybarvit.
3. den
Zopakujeme poznatky z předchozího dne. Zaměříme se na určování světových stran ve třídě a na určování světových stran na plánku okolí školy. Děti samy přijdou na to, že světové strany na plánku v okolí školy se musí krýt se světovými stranami ve skutečnosti. Ve skupinách orientujeme pomocí vyrobených směrových růžic a kompasů či busol plánky nejprve v lavicích.
Následuje vyučování před školní budovou. Děti opět orientují své plánky a porovnávají je se skutečností. Společnými silami se pokoušejí odpovídat na jednoduché otázky (např. Co vidíme severně od naší školy? Kam bychom došli, kdybychom šli stále na jih od školy? Kterým směrem od školy bydlíme? Kudy chodíš do školy? aj.). Po návratu zpět do třídy vyznačíme vlastní cestu do školy na plánku a budeme ji ústně popisovat.
V poslední hodině si představíme určitou krajinu a pokusíme se ji nakreslit. Potom ji popíšeme tak, že budeme odpovídat na otázky: Co se nachází na určité světové straně? Protože se bude jednat o vymyšlenou krajinu, budeme orientovat světové strany tak jako na plánu nebo mapě ve třídě (sever nahoře, jih dole, západ vlevo, východ vpravo).
4. den
Tato aktivita je zaměřena na narýsování podrobného skupinového plánu okolí školy kooperací ve skupinách. Nejprve si prohlédneme plánek a vyhledáme na něm budovu školy, která bývá označena určitým plošným geometrickým tvarem. Změříme její strany v milimetrech a pokusíme se ji zvětšit v určitém poměru tak, že jeden milimetr bude jeden čtvereček na čtverečkovaném papíru. Společnými silami narýsujeme půdorys budovy školy do centra našeho skupinového plánu na čtverečkovaný papír.
Vycházíme před školní budovu. Každá skupina si určí svého krokovače a změří délku jeho kroku v centimetrech. Pro naše potřeby si určíme, že jeden krok znamená jeden čtvereček na našem plánu. Vycházíme severně od školy, odkrokujeme si, kolik čtverečků se nachází další nejbližší objekt. Pomocí kroků (čtverečků) určíme jeho rozměry a zaneseme je do plánu. Stejným způsobem postupujeme na západ, jih a východ. Pracujeme přesně podle orientovaného plánu, takže aplikujeme to, co jsme se naučili ve včerejší aktivitě. Po ukončení měření před školou se navracíme do třídy a zjištěné údaje přerýsováváme vedle půdorysu školní budovy na skupinovém plánu.
V této aktivitě budou mít děti možnost aplikovat znalosti z matematiky a geometrie. Plánek bude pouze přibližně přesný, základní jednotkou míry je jeden čtvereček. Učíme děti prožitkem, děti si asi zapamatují, jak plánek rýsovaly. Narýsované objekty můžeme podle pravítka zvýraznit černým tužkovým fixem a vybarvit (např. budovy červeně, plocha hřiště žlutě, stromy a travnaté plochy zeleně, případné vodní plochy modře). Při rýsování plánku si určíme, že sever bude umístěn nahoře, jih dole, západ vlevo a východ vpravo. Závěrem aktivity si skupina orientuje vlastní vytvořený plánek podle skutečnosti.
5. den
Poslední den v týdnu shrnuje všechno nové, co jsme se naučili. Aktivita se odehrává ve třídě. Je zároveň motivací pro další týden. V úvodu zopakujeme, že světové strany se učíme určovat vlastně proto, abychom se mohli lépe orientovat v konkrétní krajině, zejména v krajině neznámé. Zopakujeme rovněž, jak určujeme světové strany podle kompasu nebo buzoly. Umíme se již podle nich orientovat? To nám prozradí vyplnění pracovních listů, které jsou určeny pro zjištění pochopení nového učiva vztahujícího se k prvouce (viz Prac. sešit k prvouce, PRODOS 1997, s. 3, nebo jiný pracovní list s touto problematikou). Každý žák si vyplňuje svůj pracovní list sám. Při zpětné vazbě, která následuje ihned po vyplnění pracovních listů, si každý opravuje své chyby. Závěrem této části dne probíhá ústní žákovská sebereflexe.
Žáci hodnotí sami svoji práci a uvědomují si, že určovat světové strany se učíme zejména proto, abychom v neznámé krajině nezabloudili, hlavně k tomuto účelu to budeme v životě potřebovat. Příští týden se totiž pouze s orientací v bezprostředním okolí školy nespokojíme. Aby se nám lépe pracovalo mimo školní budovu, zazpíváme si některé známé pochodové písně a připojíme i píseň novou, kterou děti dosud neznaly (kromě známých lidových písní např. píseň trampů: Touha po domově).
V poslední části si znovu popíšeme přístroje, které nám pomáhají při orientaci v krajině, a kooperací ve skupině se je pokusíme popsat písemně. Své pokusy mohou jednotlivé skupiny ústně prezentovat.
Literatura a použité zdroje
ŠIMÍČKOVÁ, H. Prvouka - učebnice. Prodos, 1997. ISBN 80-85806-94-0.
ŠIMÍČKOVÁ, H. Prvouka - prac.sešit. Prodos, 1997. ISBN 80-85806-96-7.
