Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Učíme se rozumět chlapcům
4,0 (1 hodnocení)
Obsahem příspěvku je shrnutí získaných zkušeností v práci s předškolními dětmi, zejména s chlapci. Respektování jejich odlišností ve vývoji a praktická orientace stylu vzdělávání zohledňující jejich zájem o poznávání techniky, strojů, práci letců a řidičů.
Tento projekt byl uskutečněn za finanční podpory Evropské Unie. Byl prezentován 10. března 2009 na konferenci „Muži do škol”, pořádané MŠMT ve spolupráci s Ligou otevřených mužů. Vyplynul z potřeby řešit danou situaci, kdy ve třídě předškolních dětí bylo zapsáno 19 chlapců a tři děvčata. Většina chlapců měla problémy udržet pozornost, někteří byli neklidní, útoční, pořád chtěli soutěžit, neuměli prohrávat, navrhovat řešení, domlouvat se, neradi kreslili. Než jsme začali s realizací projektu, prostudovali jsme odbornou literaturu, zabývající se vývojem chlapců, zúčastnili se přednášky MUDr. Františka Koukolíka, DrSc. „Citový mozek”, radili se se školním psychologem. Řešení jsme hledali ve vzdělávací nabídce, kterou jsme přizpůsobili specifickým potřebám chlapců, v zapojování mužů s cílem poskytnout chlapcům osobní vedení a podporu. Nabízeli jsme chlapcům pravidelné vyžití se sportovním trenérem, pravidelné aktivity v pracovních dílnách a modelářském kroužku. Kromě toho jsme pro děti připravili integrované bloky, ve kterých jsme zohlednili jejich zájem o techniku, dopravní prostředky, práci policie, hasičů, řidičů a letců.
Cíl výuky
Cílem příspěvku je ohlédnout se, získat ucelenější přehled o vzdělávání dítěte v průběhu trvání projektu, analyzovat a zhodnotit dosaženou úroveň postupného budování klíčových kompetencí.
Dílčí vzdělávací cíle
osvojení si věku přiměřených praktických dovedností
rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky
rozvoj komunikativních dovedností
osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení a psaní
posilování přirozených poznávacích citů, zvídavosti, zájmu, radosti z objevování
vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení
výtvarný materiál, pracovní materiál, pracovní listy, stavebnice Seva, Kapla, odpadový materiál, encyklopedie, knížky
Diskuze (2)▾
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jana Kneřová24. 2. 2010
Dobrý den, naprosto souhlasím s tím, že dnešní chlapci mají jen málo příležitostí setkat se během šl. docházky, případně v zájmových kroužcích s muži. Naštěstí už pomalu dochází ke změnám a i v Mš se můžeme potkat s muži. Jak je kolegyně, rodiče, děti přijímají? O tom vedeme diskuzi:http://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=94&t=383&p=15765
Alžběta Palatinová4. 3. 2010
Jano, musela byste vidět, jak se na na šeho "sporťáka" děti těší, jak se dohadují, kdo půjde s Tomášem za ruku.
My "naše" chlapi přijímáme s radostí a úlevou. Rodiče? Ty se řídí zkušenostmi a prožitky dětí.
Alžběta
rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě
získání schopnosti záměrně řídit svoje chování
rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních
rozvoj kooperativních dovedností
poznávání pravidel společenského soužití
vytváření elementárního povědomí o širším kulturním a technickém prostředí
Řešení
V nabídce činností jednotlivých integrovaných bloků jsme se snažili:
postupovat od jednoduchých činností k náročnějším
respektovat metodické řady
mít na paměti širší rámec vzdělávání
Vzdělávací činnosti
Každý integrovaný blok měl tu výhodu, že nabízel dětem přirozenou motivaci k určitým činnostem.
Činnosti nebyly cílem, ale prostředkem k získávání a postupnému rozvíjení kompetencí.
Cílem nabídky jednotlivých činností nebylo, aby všechny děti dokonale všechno zvládly, ale v první řadě, aby si to, co dělaly, prožily, aby prožitek ovlivnil jejich postoje, názory.
Výběr témat
Zvolená témata byla dětem blízká, zajímavá zejména pro chlapce. Byla součástí určitého rámce, celku, týkajícího se vytváření povědomí o technickém prostředí, dopravy a dopravních prostředků:
Výchozím tématem činnosti byl pro chlapce jejich oblíbený dopravní prostředek, návaznost a propojení tématu s reálným životem. S tématy úzce souvisela i účinnost motivace, organizace činností, použité metody i prostředky realizace výchovně- vzdělávacího procesu, interakce a komunikace mezi učitelkou a dětmi i mezi dětmi navzájem.
Do projektu byla zařazena i další dopňková témata – Policie, Hasiči – která ale v konečné fázi reflektovala jiné vzdělávací cíle, proto se o nich v tomto hodnocení nebudu zmiňovat.
Plánování
Při plánování jednotlivých integrovaných bloků jsme vycházeli:
z dlouhodobého plánu a daných témat ve ŠVP
z možnosti využívat oborových metodik při plánování
z pedagogického záměru věnovat se získávání a rozvoji určitých schopností a dovedností
z evaluace a hodnocení, kdy jsme zjistili u chlapců nedostatky v některých dovednostech
Při naplňování tématu činnostmi, které vedly k dosažení cíle, se nám osvědčilo:
zapojit děti do výběru činností
respektovat jejich přání, potřeby i možnosti
vést děti k tomu, aby se stávaly spoluúčastníky vzdělávacího procesu
reagovat na změny ve skupině dětí, na jejich „naladění” pro určitou aktivitu
provádět průběžnou pedagogickou diagnostiku
vycházet z individuálních a věkových zvláštností
využívat vhodných podmínek a organizace
klást důraz na odpovídající interakci učitelka – dítě
získávání zpětné vazby
Vzdělávání dítěte v projektu
TEMATICKÝ BLOK
Popis cílů ve vztahu k dítěti
Související činnosti a aktivity
1
LETADLO
pojmenovat
seznámit
označit, zaznamenat
pozorovat
vybavit
podporovat
rozvíjet
navrhovat
vymyslet
sdělit
zaujímat
informace vybavování zážitků hledání souvislostí vysvětlování sdělování seřazování rozlišování
2
MOTORKY
porozumět souvislostem
vyjádřit vlastními slovy
vysvětlit
popsat
objasnit
posilování a kultivování vztahů výběr z nabídky porovnávání dokreslování sestavování experimentování
3
TRAKTOR
zařadit
nalézat
roztřídit
odhadnout
nacházet společné znaky
nacházet rozdíly
hodnotit osobní pokroky
poznávat
respektovat
nalézání upevňování pravidel aplikování odhadování kultivování a obohacování vztahů srovnávání napodobování řešení v souvislostech
4
TAHAČ
porovnávat
rozlišovat
aplikovat osvojená pravidla
odhadovat
rozvíjení posilování podporování realizace vlastních nápadů a plánů dětí
5
AUTOBUS
rozvrhnout
vyřešit
zdůvodnit
vytvořit
zdokonalit výtvor
tvoření řešení logické uvažování obhajování zaujímání postojů předvedení
6
LOĎ
srovnávat
obhájit
rozhodovat
diskutovat
kombinovat
vytvořit složitější výtvor
diskutování srovnávání uvádění kladů a záporů obhajování vyjadřování vlastních myšlenek kritizování oceňování
Reflexe
Záměrem vzdělávání v tomto projektu, v jeho šesti integrovaných blocích, bylo rozvíjet každé dítě po stránce psychické, fyzické i sociální a vést je tak, aby postupně získávalo samostatnost a aktivně zvládalo takové nároky života, které jsou na ně běžně kladeny, i ty, které ho v budoucnu očekávají se vstupem do základní školy. Vlastní hodnocení vycházelo z pozorování dětí, rozboru dětských prací i sebehodnocení učitelky. K dětem jsme se snažili přistupovat individuálně, respektovat jejich vzdělávací potřeby a možnosti. Při plánování jsme se zamýšleli nad formulací cílů směrem k dětem (viz tabulka). Volili jsme různé způsoby a metody práce, metody podporující integrované učení hrou, prožitkové a interaktivní učení. Při řešení složitějších problémů a situací jsme učili děti rozdělovat si role a úkoly, plánovat některé činnosti, pomáhat si, radit se navzájem a spolupracovat.
Při své práci jsme sledovali zájem dětí o dané téma, účinnost motivace, vhodnost, návaznost a propojení tématu s reálným životem, kvalitu interakce a komunikace mezi dětmi navzájem, i mezi dětmi a námi. Ptali jsme se dětí, co se jim líbilo víc, co méně, co by si chtěly zopakovat, co nakreslit, vyrobit, postavit anebo zahrát.
Jaké vytyčené kompetence dítě získalo?
Kompetence k učení – dítě dokáže soustředěně pozorovat, zkoumat, objevovat, všímat si souvislostí, experimentovat a užívat přitom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů – dítě se učí nejen spontánně ale i vědomě, soustředí se na činnost a záměrně si pamatuje – pokud se dítěti dostává ocenění a uznání, učí se s chutí.
Kompetence k řešení problémů – dítě řeší problémy na které stačí, hledá různé možnosti a varianty, vnáší do dění vlastní nápady a originalitu, využívá přitom dosavadních zkušeností a svou fantazii a představivost.
Komunikativní kompetence – dítě se snaží postupně rozšiřovat svou slovní zásobu a aktivně ji využívá k dokonalejší komunikaci s okolím – dítě je schopno ovládat řeč, hovořit ve vhodně zformulovaných větách, samostatně vyjadřovat své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog – dítě se dokáže vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými) – dítě má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku, ví, že se lidé dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit.
Sociální a personální kompetence – dítě samostatně rozhoduje o svých činnostech – ve skupině se dítě dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje, je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy.
Činnostní a občanské kompetence – dítě se učí plánovat svoje hry a činnosti, organizovat, řídit a vyhodnocovat – dítě má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně, váží si práce a úsilí druhých – dítě chápe, že činorodost, pracovitost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky – dítě si uvědomuje svá práva i práva druhých.
Evaluace
Projekt byl postaven na spolupráci s rodiči i odborníky, muži – řidiči, asistenty, výtvarníkem, sportovci, vedoucím dílen, mechanikem. Bez účinné spolupráce s rodiči by nebyla možná plynulá organizace exkurzí a zajišťování bezpečnosti dětí. Důvody, které nás vedly k formulaci a následné realizaci projektu, byla obecně známá skutečnost, že v České republice ve výchovně vzdělávacím procesu od mateřských škol až po většinu škol středních se děti setkávají převážně s pedagogy – ženami a nezpochybnitelný fakt, že pro zdravý vývoj dětí je důležité, aby se od nejranějšího věku v rámci pedagogického působení setkávaly i s muži a jejich přístupem k řešení problémů. Tento způsob práce, který jsme zvolili, byl zejména pro chlapce a jejich vývoj příznivý, přirozený a vhodný.
