Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
U babičky a dědečka
Na prázdninách u babičky a dědečka… Tam je čas zkoumání skrytých míst, prolézání tajemných zákoutí stodol, půd, starých kufrů a alb. Je to čas otázek a dávných příběhů.
Odkazy na zajímavé informace k textu:
www.casopisgenerace.cz/prarodice.aspx
www.cestadomu.cz/res/data/016/001934.pdf
www.pozitivni-noviny.cz/673.html
Nejzajímavějším a nejpřitažlivějším místem byla obvykle půda. Prohlížením časem zežloutlých černobílých fotografií, obrazů znázorňujících práci na statku a na poli a útržků starých novin jsme se pomalu přenášeli v myšlenkách do starých časů. Naše putování minulostí bylo doplňováno a posilováno poutavým vyprávěním babičky a dědečka.
Ideálním časem pro všechny ty výpravy za dobrodružstvím starých časů byly prázdniny. Před rokem 1989 nebylo tak snadné vycestovat do zahraničí, a proto jsme trávili většinu dvouměsíčního prázdninového času právě u našich prarodičů, nebo na dětských táborech. Obojí mělo své nezaměnitelné kouzlo, které zůstalo uchováno ve vzpomínkách.
Nejvíce vzpomínky ožívají, když se procházím místy, ve kterých se odehrávaly. Cítím zase vůni melty, kterou babička vařívala po ránu, chuť čerstvě upečené vánočky, slyším hudbu z kouzelné hrací skříňky na šperky a zvuk, který se linul ze zahrady, když dědeček brousil kosu.
Prožívají dnešní děti něco podobného? Není již klasická babička z knihy Boženy Němcové ohroženým druhem? Možná ano, protože současná generace babiček a dědečků se ubírá jiným směrem. Se zvyšující se životní úrovní roste počet lidí v důchodovém věku, kteří aktivně sportují, pracují a využívají různých volno-časových aktivit. Dnešní babička neskrývá pod šátkem šedivé vlasy, ale pod cyklistickou helmou čerstvé opálení.
Ať už se změnil životní styl našich prarodičů jakkoli, stále hrají nezastupitelnou roli v utváření rodinného společenství jako celku. V poslední době se tvrdí, že řada prarodičů si dovede vychutnat až dětství svých vnoučat. Socioložka Jana Dufková potvrzuje, že rodiče se snaží často všechno stihnout a mají spoustu povinností. Oproti tomu prarodiče si mohou s vnoučaty hrát s vědomím, že mají dostatek času a nemusí za pět minut skončit, protože mají jinou práci. Proto také mají staří lidé a děti k sobě tak blízko.