Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Tvůrčí psaní v hodinách cizího jazyka
Tvůrčí psaní je vhodným prostředkem, díky kterému můžeme žáky motivovat k lepším výkonům v cizím jazyce. Patří sem jak drobné tvůrčí aktivity, tak delší výukové bloky. Jako efektivní se ukázalo propojení tvůrčích úkolů s němým filmem, jenž u žáků podněcuje kreativitu a produkování „chybějícího“ jazyka. K článku patří výukový materiál (zaměřený na deníkový záznam a dialog) a němý film Cesta. Je vhodný pro žáky s úrovní B1 a vyšší.
Cíl výuky
Podpořit u žáků tvořivost a rozvíjet jejich komunikativní kompetenci. Seznámit je s náležitostmi deníkového záznamu a dialogu.
Ve výuce jazyků máme nepřeberné množství možností, jak žáky zaujmout a vhodně je motivovat k učení. Důležitým předpokladem úspěchu je postavit hodinu na tom, co je zajímá a čemu přirozeně věnují svoji pozornost. Ačkoliv se v rámci jedné třídy mohou u žáků objevit různé preference, někdy dokonce nesourodé či protichůdné, existuje téma, které je oblíbené téměř u všech, a sice „já a můj názor na svět“. Z tohoto důvodu je velmi přínosné zapojovat do výuky jazyků tvůrčí psaní.
Dáme-li žákům tvůrčí úkol, chtějí se v první řadě pochlubit svým nápadem či vyjádřit svůj – pro ně výjimečný – názor či postoj, což má pozitivní vliv na jejich výkon. Odborník přes výuku angličtiny Jeremy Harmer tento jev označuje termínem „product pride“. Řečeno jinými slovy, když si jako tvůrce textu uvědomuji, že to, co píšu, je výpovědí o mně samotném, dávám si více záležet na tom, jak to napíšu. Jazyk se v tu chvíli stává nástrojem k vyjádření sebe sama a má pro žáka větší význam, než když na cizí jazyk pohlíží jako na systém, jehož zákonitosti musí chtě nechtě pochopit a hlavně správně používat.
Jak je nám známo z pedagogické praxe, v každé třídě se obvykle najdou jedinci, kteří se z různých důvodů nechtějí kolektivu otevírat. V tom případě není nic jednoduššího než tvůrčí úkol pojmout tak, aby žáci měli možnost vtělit se do někoho jiného a promlouvat za něj. „Product pride“ se nevytratí („Ten skvělý nápad je můj, ten text jsem já!“) a ti, kteří o sobě nechtějí svému okolí nic sdělovat, se nemusí prát s nepříjemným zadáním, které by je mohlo – naprosto kontraproduktivně – v učení se cizímu jazyku blokovat. Napsat sentimentální báseň o tom, jak se cítí pohozená mince na chodníku, nebo vymyslet vtipný dialog jeptišky s opilcem, jsou úkoly, které dávají prostor k fantazírování a tvůrčímu vyjádření, ale nenutí žáky prozrazovat nic o sobě, pokud nechtějí.
