Tvoříme, poznáváme a hrajeme si

Ukázka z projektu Obletět svět přál bych si hned

autor: Mgr. Hanka Švejdová, MŠ Studentská a LDO ZUŠ, Klatovy

Nechci do školky ani na kroužek, protože chci hrát hru na počítači

• Úvodní situace: Péťa přichází do školky, je otrávený, protivný, do školky nechtěl, nic nechce, naštvaně sedí u stolu, nereaguje na nic. Po chvíli přichází Verunka se slovy Ach jo, dneska je čtvrtek a to musím zase na kroužek. Učitelka zpozorňuje, vyzývá i ostatní děti se slovy, že se jí zdá, že se k nám dnes stěhuje nějaký protivný den… Matěj-filozof se hned dožaduje, kde ho učitelka vidí, kudy jde. A tak se v krátké diskusi dozvídáme od Verunky, že chtěla hrát nějakou hru na počítači a místo toho musí na kroužek. A ozve se konečně i naštvaný Péťa, že mu mamina vypnula televizi a musel do školky a on se chtěl dívat. K tomu se připojují ostatní děti, všechny svorně nadávají na rodiče, jak jim počítače a televize pořád nedovolí, nebo dokonce v deset večer vypnou a jak tahle hra a tamta hra atd. Mezi nimi stojí učitelka skoro o dvě generace starší a je vnitřně zděšená, že v tom už jedou i předškolní děti…

 Diskuse se uzavírá tím, že by se rozhodně mělo prozkoumat, jestli by nebylo lepší, kdyby lidé trávili svůj čas u televize a u počítače místo toho, aby šlapali do školky, do práce atd. Ještě dlouhou chvíli se v některých skupinkách diskutuje, ale Péťa se zvedá od stolu a staví s Kubou a Honzíkem pěkný bunkr z prken a Polikarpovy stavebnice.

• Po svačině jsme se vypravili na hřiště. Verunka opět otrávená, že zase tak daleko pěšky. Byli i tací, co ji podpořili a dožadovali se zahrady. Nicméně – šlo se na hřiště. A to dvěma cestami ve dvou skupinách s tím, že kdo tam bude dřív, přiváže na branku šátek a druhé skupině se někam schová… Na obzoru