Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Terénní výuka ve formálním vzdělávání
Článek se zabývá tematikou terénní výuky z hlediska možných přínosů pro žáka a kvalitu vzdělávání. Řeší se otázka „přidané hodnoty“ terénní výuky v porovnání s tradiční výukou ve třídě a rovněž bariér, které brání většímu rozšíření terénní výuky do českého školství. Článek vychází z analýzy zahraničních i domácích odborných článků, které se zabývají potenciálem terénní výuky v rámci formálního vzdělávání na školách.
Úvod
Jedním z trendů současného vzdělávání je i rozšiřování výuky za hranice školních tříd. Co ale taková terénní výuka žákům dává? Přináší oproti tradiční výuce ve třídě něco navíc? A co vlastně brání jejímu většímu rozšíření?
Tyto otázky byly předmětem studie, kterou jsme v roce 2016 zpracovali v rámci projektu Národního ústavu pro vzdělávání. Prošli jsme více než sedmdesát výzkumně orientovaných odborných článků ze zahraničních i domácích odborných časopisů a porovnávali jejich výsledky. V následujícím textu publikujeme zkrácenou podobu našich zjištění a z nich souvisejících doporučení pro školní praxi.
V následujícím textu publikujeme zkrácenou podobu našich zjištění a z nich souvisejících doporučení pro školní praxi. Studie, ze které článek vychází, je k dispozici zde.
Školní zahrady mají vliv na zdravý životní styl žáků
Naprostá většina základních škol disponuje školní zahradou, přírodní učebnou či jinou formou pozemku. Školní zahrady jsou také nejčastějším prostředím využívaným školami pro terénní výuku. Školy využívají zahrady v zásadě třemi způsoby. Prvním a nejčastějším je jako prostor pro volnou hru dětí o přestávce či při jejich pobytu ve školní družině či klubu. Volná hře v přírodním prostředí, příležitost samostatně zkoumat, najít si v přírodě svoje místo, budovat v ní s ostatními dětmi „pevnosti“ a další oblíbené dětské aktivity hraje důležitou roli pro posilování environmentální senzitivity žáků zejména na prvním stupni. Podle výzkumů dětem nejvíce vyhovuje takový pozemek, který je přírodně různorodý, není příliš organizovaný a dětí v něm mají prostor pro vlastní spontánní a kreativní aktivity. Paradoxně, školy někdy ve snaze zařídit pozemek pro děti co nejlepší, jej vybavují řadou umělých prvků a uspořádávají jej do podoby, která příležitosti k volnému hraní omezuje. Řada škol dále z obavy o bezpečnost neumožňuje žákům, aby o přestávkách mohli chodit ven.
Diskuze (9)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Jaroslav Vávra9. 12. 2016
Cituji: "Jedním z trendů současného vzdělávání je i rozšiřování výuky za hranice školních tříd." a dále "Článek vychází z analýzy zahraničních i domácích odborných článků, které se zabývají potenciálem terénní výuky v rámci formálního vzdělávání na školách." Těšil jsem se na literaturu, ze které autoři čerpali. Bohužel. Odbýt to odkazem na sedmdesát odborných článků a nic víc je "velmi neprofesionální". To je jeden z obrazů kvality českého vzdělávání. Jinak téma terénní výuky v Česku možná pořád nové, v zahraničí v určitých aktivitách (nejen ekologických) zkoumané (viz mlhavé sdělení autorů). Proto jsem v článku hledal zdroje.
- Jakub Holec9. 12. 2016
Jedná se pouze o souhrnný text z metastudie, která je v současné době na recenzích v Envigogice. Až bude článek publikován, pokusím se s redakcí Metodikého portálu domluvit ohledně umožnění tento článek dodatečně editovat za účelem odkázání na danou studii s citacemi.
- Jaroslav Vávra10. 12. 2016
Děkuji za rychlou informaci. Domnívám, že pak tento článek patři do kategorie jiné, případně úpln jinam, než zde uváděné Odbornosti. Toto by si měla redakční rada rvp.cz pohlídat, a zvláště pokud ten článek již někde vyšel/vychází!. Pak je zbytečné to tady dublovat. Stačí jen odkaz na Envigogiku. Zde předvedený postup je v odborné komunitě nepřípustný, je to považované za morální poklesek. Dovysvětelním se to neřeší. Navrhoval bych tento článek z Obornosti (i vzhledem k tomu vysvětlení) vymazat.
- Jakub Holec15. 12. 2016
Nejedná se o dublování jednoho článku. Téma článků je stejné, nicméně každý z článků míří na jinou cílovou skupinu čtenářů. Na Metodickém portálu RVP.CZ se jedná o článek určený především učitelům, zatímco podstatně rozsáhlejší text metastudie byl psán tak, aby obstál před akademickou komunitou. Upozorňuji, že menší rozsah článku na portálu není dán redukcí některých pasáží metastudie. Jedná se o přepracovaný text vytvářený s ohledem na jinou cílovou skupinu čtenářů. V případě obou článků se jedná o téma, které rozhodně zasluhuje další pozornost odborné veřejnosti, tudíž jeho zařazení do ,,odbornosti" se mi jeví jako zcela opodstatněné.
- Jan Činčera15. 12. 2016
Dovoluji si také reagovat na komentář kolegy Vávry. Především děkuji za zájem o problematiku terénní výuky. Pokud máte zájem o doporučení na relevantní literaturu, napište prosím, rád se s Vámi rozdělím. Na problematiku etických zásad jsem osobně dost citlivý, ale zde s Vámi nesouhlasím. Domnívám se, že je naopak určitou formou morální povinnosti akademických pracovníků popularizovat výsledky svého výzkumu za hranice akademické komunity. Publikovat proto kromě studie v recenzovaných časopisech své výsledky také v popularizujících médiích je proto podle mě zcela na místě, za předpokladu, že je text napsán v rozsahu a formě odpovídající tomuto typu médií a významně se tedy liší od souběžně publikované odborné studie. Portál RVP (podobně, jako např. Učitelské noviny, Bedrník atd.) je podle mého názoru právě takovým zdrojem. Je z části vytvářen komunitou učitelů praktiků, z části komunikuje informace od organizace, která jej spravuje a z části popularizuje výsledky pedagogického výzkumu. Zde zveřejněný text je určený právě pro učitele. Ve srovnání se studií v recenzovaném časopise je výrazně kratší (zhruba osmkrát), psaný jazykem a formou odpovídající popularizujícím médiím, mezi které patří i odlišný způsob nakládání s literaturou. Jeho smysl je také odlišný: nejde v něm o odbornou diskusi, ale o informování (a také i motivování) učitelů o možných přínosech terénní výuky. Na rozdíl od odborné studie není něčím, co by se evidovalo v RIV a přinášelo body, ale "nehodnocenou" aktivitou vedenou snahou o popularizaci tématu. Váš návrh nahradit jej odkazem na odbornou studii je zajímavý, ale nezdá se mi realistický. Učitelé jsou skvělí lidé (učí i moje děti a i já jsem dříve působil jako středoškolský učitel), ale nemůžeme po nich při míře jejich vytížení očekávat, že budou ve svém volném čase pročítat obsáhlé studie psané "akademickým" jazykem. Z tohoto hlediska mi naopak připadá velmi oprávněné na odbornou studii odkázat a umožnit tak hlubší čtení vážnějším zájemcům o problematiku. Na závěr mi dovolte znovu poděkovat o diskusi o důležitém tématu. V případě Vašeho zájmu o spolupráci na výzkumu problematiky terénní výuky mě můžete určitě kontaktovat. Jan Činčera
- Jaroslav Vávra16. 12. 2016
Takže znovu: Kde je literatura? Tento redakční systém ji umožňuje uvádět. A teď k tomu, kam se odklání téma diskuse z mých předešlých komentářů. Reaguji na výrok "popularizovat výsledky pedagogického výzkumu". Toto dělat mezi učiteli (těm je primárně určený tento web) považuji za aroganci vůči učitelům, kterým se musí vše "přežvýkat", aby pochopili. Analogicky podle této logiky by toto mělo platit pro lékařskou oblast, přežvýkávat výsledky lékařského výzkumu pro lékařské praktiky ('obvodní lékaře'). Jak je mně známo (alespoň mezi mými známými v lékařském prostředí), popularizace lékařského výzkumu je zaměřena na pacienty. Praktici prostě čtou odborné lékařské časopisy a publikace. Pokud se "popularizují" výsledky výzkumu mezi učiteli-odborníky, pak je nutné dodržovat obecné odborné zvyklosti - etiku, kvalitu, pravidla. Pokud tento předpoklad neplatí, pak se učitelé stavějí do pozice "veteránských vysloužilců", kteří pozici učitele dostali jako "trafiku" a musí se jim vše vysvětlovat a určovat (nařizovat?). Doba se naštěstí změnila. A nakonec: Přečetl jsem si od kolegy Činčery článek i s literaturou v Envigogice (2013) "Metodika pro hodnocení environmentální výchovy pro předškolní a mladší školní věk" (ZDE (http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/viewFile/413/530)). Na rvp.cz jsem popularizaci tohoto textu neviděl. Nebo mně to uniklo? Jak by taková popularizace pro učitele vypadala? Proč 'terénní výuku' tady popularizovat a 'metodiku' ne? Chybí mně v argumentaci na mé otázky/komentáře konzistentnost.
- Jan Činčera19. 12. 2016
Vážený kolego, děkuji za názor. K Vašim dotazům: 1. U článků v popularizujících médiích se zpravidla (podle mých zkušeností s několika z nich) literatura neuvádí. Je možné, že vnímáme portál RVP odlišně, tj. Vy jako akademický, já jako popularizující zdroj. Každopádně, formální požadavky určuje redakce a pokud by tomu na portále RVP bylo jinak, předpokládám, že by na to autory upozornila a literaturu konzistentně vyžadovala. Vzhledem k tomu, že jsme text zpracovali v součinnosti s NÚV (kolega Holec), který tento portál spravuje, předpokládám také, že jsme také zvolili odpovídající formu. 2. Smysl popularizace a Váš příměr s lékaři: domnívám se, že neodpovídá realitě. Stejně jako já nestíhám sledovat zprávy na portále RVP, předpokládám, že ani většina jeho čtenářů nesleduje novinky v časopisech, které zase čtu já. S mnoha učiteli spolupracuji a přátelím se, vím, na co mají a nemají čas. Není to o aroganci, jako spíš o přijetí různých rolí, z nichž žádná není lepší, než ta druhá. Když chci dostat výsledky své práce do širšího povědomí, musím pro to volit jiná média a jiný formát. 3. Váš argument o chybějící konzistenci a příklad s metodikou k evaluaci environmentální výchovy. Přiznávám se, že mu příliš nerozumím. Jsem autorem zhruba padesáti studií publikovaných v zahraničních a domácích časopisech. Skutečně není v mých silách zpracovat popularizující výstup ke každé z nich. Samozřejmě používám různé formy, včetně seminářů pro pedagogické pracovníky. V příkladě metodologického textu, který uvádíte, výstup formou zkráceného přehledu nepřipadá do úvahy. Pokud nemůžeme udělat (popularizovat) všechno, je přece lepší udělat alespoň něco, než nic. Důvod, proč jsme s kolegou Holcem z NÚV vybrali právě tuto studii je jednoduchý: NÚV o takové zpracování zhruba v tomto rozsahu požádal. Problematiku navíc oba považujeme za důležitou a hodnou podpory. Redakce časopisu, ve kterém vyšla původní studie, neměla námitky. Celou studii si můžete přečíst zde: http://envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/533/684 Problematika popularizace vědy (ať již pokud jde o rozsah, výběr, formu, vztah k původním textům) je samozřejmě důležitá a hodná diskuse. Dovoluji si nicméně navrhnout přesunout se v jejím případném pokračování k problematice samotné terénní výuky, ať již pokud jde o její výzkum či podporu realizace na školách. S pozdravem, Jan Činčera
- Jaroslav Vávra20. 12. 2016
Vážený kolego, děkuji za odkaz na literaturu. Přeji klidné svátky. S pozdravem Jaroslav Vávra
- Ivo Krobot21. 12. 2016
Na konec úvodu byl doplněn odkaz na studii, ze které článek vychází. Děkujeme za komentáře a přejeme pěkné svátky.