Terapie ve speciální pedagogice: Edukační biblioterapie
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Terapie ve speciální pedagogice: Edukační biblioterapie
5,0 (2 hodnocení)
Kniha Terapie ve speciální pedagogice velice konkrétně popisuje jednotlivé terapeutické techniky, které jsou využitelné ve speciální pedagogice. Je primárně určena studentům speciální pedagogiky, psychologie a dalších pomáhajících profesí. Její předností je ucelenost pohledu, ale i fakt, že předkládá i méně známé techniky. Pro pedagogy může být kniha inspirací pro práci v některých hodinách, protože obsahuje také velké množství příkladů z praxe. Náměty lze využít nejen pro terapeutickou praxi, což dokládají ukázky, které byly vybrány.
Edukační biblioterapie sleduje vedle svých obvyklých terapeutických cílů (relaxační, zdravotní, psychosomatický, sociální, osobnostní…) také určité výchovně-vzdělávací cíle. Existují i pohádkové knížky určené dětem na prvním stupni ZŠ, které svůj pohádkový příběh umně propojují se zeměpisnými poznatky. Známým příkladem takové knihy je slavná Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem, která proslavila svou autorku Selmu Lagerlöfovou tak, že její skřítek Nils letící na divoké huse dodnes zdobí rub švédské dvacetikorunové bankovky. Edukační charakter biblioterapie však nemůžeme omezit pouze na zeměpisné poznatky. Například série knih Josefa Augusty (V šeru dávných věků, Zavátý život) anebo Eduarda Štorcha (Minehava, Osada havranů…) rozšíří vědomosti a zájem dětí školního věku o botaniku, zoologii, archeologii a pradávnou historii světa.
V rámci edukační biblioterapie můžeme však řešit i otázky sociálních vztahů v rodině (Erich Kästner – Luisa a Lotka) anebo ve třídě (Jaroslav Foglar – Boj o první místo). Pro cílené edukační využití biblioterapie se rovněž nabízí možnost čerpat z nepřeberné řady populárních encyklopedií.
Zvláštním způsobem biblioterapeutického a zároveň vzdělávacího využití textu jsou i Cvičení pro rozvoj čtení anebo Zábavná cvičení pro rozvoj čtení (Svoboda, 2007, 2003). Tato cvičení jsou především zaměřena na nápravu očních pohybů dyslektických dětí a začínajících čtenářů, jejichž problémy v oblasti vizuálního vnímání týkající se vnitřní části zrakového analyzátoru (vedení zrakových nervů a CNS) může odhalit test OZOP (Svoboda, 2002). V procesu řešení těchto zábavných cvičení však také dochází ke stimulaci a zlepšování stavu fonematického vnímání a krátkodobé paměti. Cvičení jsou rovněž koncipována tak, aby ve svých tajenkách ukrývala nejrůznější pojmy z živočišné, zeměpisné, dějepisné, literární a přírodovědné říše.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jana Kneřová22. 6. 2014
To je pekná inspirace nejen pro hodiny ČJ. Díky
Alžběta Peutelschmiedová23. 6. 2014
Konkrétní, cílené, přínosné a srozumitelné, bez zbytečných mnohosluvných výkladů. Lze si jen přát, aby se ta knížka dostala do širšího povědomí nejen speciálních pedagogů.
Martin Doležel28. 2. 2023
Jak jsem zjistili, tak nejlepší terapie pro našeho synka je jízda na koni. Jsme z Olomouce a nedaleka v Přerově je taková jízdárna, nebo jak to nazvat, kde můžete zvolit mezi více možnostmi, jak s pomocí koníčků pomoci dětem, ať už jsou například mentálně postižené, nebo hyperaktivní..
https://caballerino.com/
• V následujících slovech čti u každého slova vždy pouze třetí písmeno. Společně vytvářejí rybu.
Ocún nahoře prorostl keřem.
• Kolikátá písmena ve slovech musíte přečíst, abyste našli pohádkovou bytost?
Dobrý člověk nesedí dlouho marně. Dokáže pracovat.
• Víš, jak se jmenuje jedna z nejvyšších hor Beskyd? Můžeš to zjistit, když budeš číst písmena podle uvedeného pořadí čísel.
M
S
K
A
R
E
Pořadí: 2153
• Které maďarské město odkryje následující šifra? Zkus ho najít na mapě.
Vzala leguána sama do ruky.
2 + 1 + 1 + 1 + 2 + 1 – 1 + 12 – 6 – 11 + 5 + 1
• Pouze jeden typ písma ti prozradí jméno vzácného brouka.
ZD F D D T U OC R B X O P EF T U N D Z R EE C
(Svoboda, 2007, 2003)
Biblioterapie jako tvůrčí psaní
Hlavním smyslem tvůrčího psaní prováděného v rámci biblioterapie je nalézt v každém zájemci (uživateli, klientovi) kreativní potenciál a na jeho základě se pokusit o vybudování radosti z vlastní pisatelské tvorby.
Podle Markéty Dočekalové je tvůrčí psaní oborem, „který dává vzniknout různým druhům literárních děl s cílem poskytnout je ke čtení veřejnosti.“ Dočekalová, 2006, s. 9). V biblioterapeutickém kontextu nám jde nejenom o taxonomicky přesně vymezené druhy literárních děl, jako je např. reportáž, interview, příběh, ale zejména o detailnější práci s textem. Tvůrčí psaní se v rámci biblioterapie omezuje spíše na méně rozsáhlé literární formy, a zejména na hry s větami a slovy.
To ovšem neznamená, že bychom se uzavřeli možnosti čerpat inspiraci z podobných knih, jako je Tvůrčí psaní pro každého. „Zkrátka si pište sami pro sebe a ničím jiným se neznepokojujte.“ (Dočekalová, 2006, s. 9) Majzlanová (2011) tuto oblast tvůrčího psaní do určité míry propojuje s tzv. paremiologickou terapií. (Parémie – přísloví, úsloví, pořekadla, hesla, aforismy a další slovní hříčky.)
Synonyma
Část členů terapeutické skupiny vyhledává „pomalá“ synonyma a druhá část „rychlá“ synonyma. Z nahromaděných skupin slov následně vytvářejí „rychlý“ příběh a „pomalý“ příběh.
Rychlý příběh: Gepard svištěl rychlostí blesku. Jeho běhy kmitaly ve víru vybuchujícího gejzíru. Jiskřivé paprsky slunečních erupcí se od jeho srsti odrážely jak ping-pongové rozbušky…
Pomalý příběh: Želva lezla a lezla a lezla. Pak dlouho čekala a čekala a pak zase trochu pomalu popolezla. Jak šnek lezla. Byla líná. Jako vždycky byla líná a to často potom ani většinou nikam nepopopopolezla. … čekala…nic… a zas… a vlastně nic… jen hic…
Výsledné slohové útvary se dají dále využít také jako relaxační fáze střídající uvolnění svalů a jejich opětovné napínání.
Příběh slov jedné počáteční hlásky
Tvoříme příběhy poskládané podle následujícího vzoru:
Slimák se Slizákem
Slimák se sunul se sudem. Sám se sunul. Smekl se se slinou, sic se slintal se sebou. Slintavec. Samostatně snožmo sesedl se sedačky, sakumprásk, sekl se sekerkou. Starý soused Slizák se smál. Suchar. Svíjel se smíchem. Servali se. Sakraporte. Sud se sesul se sedačky. Sakumprásk. Syčel sssssssssssssssssss. Slimák se Slizákem smutní……
Hledání jiných významů slov
Mnohá česká slova, a nemusí se vždy jednat pouze o složeniny, vytvářejí či skrývají při bližší jazykové analýze úplně jiné významy. Pusťme se do hledání těchto skrytých významů…
Kolovrat – okamžik vrácení kola
Vinohrad – hrad, který za to může
Letohrad – létající hrad
Koprodukce – ohýbání kopra
Diagram – gram dietní potravy
Lenochod – chůze Leny
Koniklec – prostor pro odpočinek koně
Tyčinky – Ukázání na činky
Vstupné – zakázaný vstup
Halenka – Ha! Lenka!
Někdy můžeme povolit fantazii uzdu a vytvářet volnější asociace, které již nejsou tak přesné, ale potěší tvůrce i naslouchající:
Karanténa – károvaná anténa
Antabus – autobus s antikoncepcí
Ostrava – ostrá tráva, ostrá strava
Parkur – park pro kuřata
Trampolínka – trampská polínka
Reprák – člověk, který repuje
Jednatel – jedna část telete
Automat – automatická prohra
Kabelka – kabel K
Krucifix – klející fix
V některých případech můžeme nápad zvýraznit vtipným popisem:
UFON – reakce ženy, která čeká na svém prvním rande na vytouženého muže.
Bude zeměkoule – zbytečně přemrštěný pocit gravidní ženy.
Klenot – malá nota namalovaná na sloním klu.
Anebo vytvořit hádanky:
Jak se nazývá měkká dýka zabodnutá v obrazu? (Dikobraz)
Jak se říká neochlupenému gramu? (Hologram)
Jak se nazývají ovce v řadě? (Pásovec)
Kaligramy a typogramy
Kaligram znamenal ve svém původním slova smyslu báseň, která se graficky držela obrysu předmětu. Typogram zase tvaroval zvolený objekt pouze okrajem svých řádků. Dnes již tyto „slovotvary“ nemají standardní a povinnou formu. Kaligramy a typogramy se také nemusí nutně vztahovat k básni, ale k jakémukoli textu. Při využití obou těchto literárních forem dochází sice k určitému zlehčení významu písemného sdělení, z jiného úhlu pohledu však můžeme vidět i zbytnění a zdůraznění slova nebo smyslu celé věty. V každém případě však vytváření typogramů či kaligramů znamená pro klienty hravou činnost, podporující jejich kreativitu.
Někdo vyřkne slovo a toto slovo se stane prvním článkem řetězu asociací. K tomuto slovu přiřadí spoluhráč další slovo, které je s tím předchozím v určitém významovém kontextu. (Pokud bychom pracovali spíše poetoterapeuticky, pak bychom k sobě skládali slova podle rýmů nebo podle zvukomalebného vyznívání.)
Např. Vlaštovka, hnízdo, ptáčátko, zrní, pípá, letí… (Palásthy, 2003)
Uvedená technika se hodí pro práci v kruhu, řetězce slov se tak dají zapisovat na arch papíru ležící uprostřed.
Kreativní práce s odbornými texty
Otevřeme některý z četných atlasů rostlin, ryb, zvířat, hub, hmyzu, láčkovců atd. a zkusíme zde nalezená krásná česká slova použít pro své vyprávění, popis, fejeton, dopis či pro další, libovolnou literární formu. Vybíráme si méně známá, půvabná a zemitě česká jména, která nejenom dokumentují krásu našeho jazyka, ale která v sobě obsahují i náboj tajemna, humoru, roztomilosti i exotičnosti.
Tajemná bytost se pomalu sunula z pletny. Vypadala jak pruhatec. Nejdříve vytáhla svůj šmudlák a podívala se všemi třemi boleny do čtverce. Pak zašpiglala a tlouští se zavrtala do svého cípalu. Utřela mníkem nosák pod vousáčem a na červenopeřici si nasadila šupi proti perlínu. Sevřela ostroretku a s jesenem nasedla do ježdíku. Nasadila štítník proti oukleji, zařadila candoš a mník, mník, mník. Poskakovala s ježdíkem po úhořovci. Málem přejela vlkouše…
Podobné kreativní, fantazijní psaní může obohatit i slovenština.
Vezmeme tři lžíce brvničky a pokapeme je lapavkou. Zároveň ve druhé míse nadrtíme pažilnačku s čiašenkou. V pošvovci necháme nakynout mihavku a vtlačíme ji do bedlice. Vznikne chlpatica a sliziak. Čekáme, až nahoře dozraje plesňáka, a pak vše nacpeme do urnulky. Strčíme do toho mnohokrčku a díváme se, zdali jsou jelenkovec s pajelenkou již naměkko.
Reflexe výtvarných děl
V biblioterapii se bude jednat především o reflexi kreseb, maleb nebo grafiky. Předložené výtvory (nejlépe umělecká díla) nám slouží jako inspirace a odrazový můstek pro malé literární pokusy. Nejdříve se zaměříme na první dojem a pocity, které v nás obrázek, malba nebo grafika vyvolává. Zkusíme tento pocit okamžitě zapsat. Měli bychom se zaměřit na všechny smysly a vcítit se i do představy vůní a hmatových pocitů. Pokud máme před sebou abstraktní dílo, tak popustíme uzdu své fantazii, všímáme si barev, křivek a jednotlivých tvarů a můžeme setrvat ve statické poloze popisu. Pokud máme před sebou dílo konkrétnější, můžeme rozvíjet znázorněné téma v dějové linii.
Libuše Kubů (2007) doporučuje v případě absence uměleckých artefaktů využít „obyčejné“ oblohy. Co všechno nám připomínají tvary mraků? Hory, laviny, ledovce, květiny? Co všechno nám vykouzlil mráz na skle? Co nám připomínají sněhové vločky? Co nám říkají kombinace hvězd na noční obloze? Jak by se mohly jmenovat hvězdy a souhvězdí, která neznáme?
Na závěr takto zaměřeného biblioterapeutického sezení je vhodné (pokud to lze) odtajnit skutečný název abstraktního díla, skutečný název souhvězdí atd.
Tajemný předmět
„Dám vám hádanku jako stvořenou pro dnešní deštivý den, Watsone, řekl Holmes a spokojeně se usmál. „Co mi povíte o našem doktoru Mortimerovi, když si prohlédnete jeho hůl?“ Tatoukázka ze známého románu sira Arthura Conana Doyla Pes Baskervillský nás inspiruje k dalšíliterární technice. Spočívá v tom, že popisujeme nějaký starší předmět, který toho již „hodnězažil“. Snažíme se vymyslet příběh, který se týká onoho zvoleného předmětu, např. hrnce apod.
Můžeme využít třeba i jen pouhých fotografií.
Portrét
Najdeme v časopise, v knize nebo na internetu nějaký zajímavý portrét. Dáme si ho před sebe a pokoušíme se z něj vyčíst charakteristické rysy vyobrazené lidské tváře. Pokoušíme se popsat vlastnosti člověka na portrétu, jeho obvyklé chování, problémy, se kterými se mohl v životě setkat. Tato technika se může v biblioterapii oživit tím, že si každý z účastníků sezení donese nějakou fotografii blízkého člověka, kterého zná. Klienti si pak fotografie navzájem prohodí a po zpracování svých postřehů porovnají svůj odhad charakteru a vlastností člověka na fotografii s věrnějším popisem toho, kdo fotografii přinesl.
Lupa
Inspiraci pro psaní nám pomůže objevit i exkurz do mikrosvěta. Vezmeme si lupu a přiblížíme si s ní tkaninu, rozpraskanou dýhu, mřížku reproduktoru, starý knoflík, stonožku, rozsypané oregano… Pokud nemáme lupu, můžeme si vystřihnout např. malé kolečko do papíru a posouvat s ním po nějaké kresbě nebo fotografii. I v tomto případě se nám snímaný výřez zřetelně zabstraktní, a získáme tak další prostor pro využití své fantazie a literární kreativity. Obyčejný krajíc chleba také stojí za zhlédnutí.
Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím GRADA z publikace Terapie ve speciální pedagogice.
Literatura a použité zdroje
DOČEKALOVÁ, M. Tvůrčí psaní pro každého. 1.. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006.
SVOBODA, P. Cvičení pro rozvoj čtení. 1. vyd. Praha: Portál, 2007.
SVOBODA, P. Orientační zkouška očních pohybů. 1. vyd. Bratislava: Psychodiagnostika Bratislava, 2002.
MAJZLANOVÁ, K. Biblioterapia a dramatoterapia pri ličbe ludí závislých od alkoholu. 1.. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2011.
