Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Syntaktické termíny v učivu českého jazyka na základní škole
2,0 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Současný stav vyučování skladbě českého jazyka na základní škole.
Na texto text navazuje příspěvek Slovník frekventovaných syntaktických termínů.
V nově vznikajících učebnicích českého jazyka pro základní školu se odráží stav dané vědní discipliny. V současné době se skladební učivo probírá podle dvou syntaktických teorií. Oba přístupy, klasická syntax i valenční syntax, mají body styčné, ale mají i oblasti problematické. To se zpětně odráží v lingvistické terminologii.
S dvojím přístupem k vyučování skladbě se mění pojetí členitosti vět. Přehodnocen je také pohled na termín základní skladební dvojice. Se zavedením valenční syntaxe do výuky ztrácí své opodstatnění užívání termínu skladební dvojice, rozvíjející či určovací, další skladební dvojice. Větné členy přísudek, podmět, předmět, příslovečné určení a doplněk ve školní terminologii zůstávají (v odborných kruzích se uvažuje o odstranění termínu doplněk), mění se však jejich funkce ve větě (výpovědi). Podle nového pojetí se dělí na větné členy základové a větné členy nezákladové. Své postavení ve skladebním učivu mění především podmět a přísudek. Zatímco v klasické syntaxi tvořily oba dva větné členy základ věty, v syntaxi valenční je struktura věty dána přísudkem a jeho valenčním doplněním, které vytváří významově uzavřený celek věty (výpovědi). Spojení vět do větších syntaktických útvarů představuje souvětí.
Koncepce učiva a společenské změny se zákonitě odráží ve znalostech žáků:
Má-li dojít ke zlepšení situace, je v prvé řadě nezbytné, aby termíny byly náležitým způsobem definovány a aby byl zdokonalen způsob didaktické interpretace termínů - je třeba zdůraznit kontinuitu syntaktických termínů, poukázat na jejich vzájemnou propojenost a neopomíjet důležitost vztahů mezi termíny.
Řešení nacházíme v nové didaktické koncepci - v teorii kognitivního konstruktivismu. Stanovujeme novou organizaci didaktické prezentace termínů ve skladebním učivu. Uvědomujeme si skutečnost, že termíny musejí být v první řadě odborně a kvalifikovaně předávány učitelem. Proto jsme sestavili Slovník frekventovaných syntaktických termínů, který napomáhá učitelům a žákům překlenout nejasnosti způsobené prolínáním se dvou syntaktických teorií v učivu skladby na základní škole.
Literatura:
Zouharová, M.: Inovace organizace a prezentace syntaktických termínů v učivu českého jazyka na základní škole. 1. vyd. Olomouc: UP, 2005, ISBN 80-244-1017-6.
ZOUHAROVÁ, M. Inovace organizace a prezentace syntaktických termínů v učivu českého jazyka na základní škole. 1. vyd. Olomouc: UP, 2005. ISBN 80-244-1017-6.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.