Studium předčilo mé očekávání

Hlasy z terénu

        Není to žádné biflování, ale přitom se dozvíte strašně moc. Je tady skvělý kolektiv, naprosto profesionální, úžasní lektoři, úžasní organizátoři, ze všech vyzařuje naprostá profesionalita. Dostávám tady to, co nikdy neztratím. Ta výjimečnost je v tom, že člověk si tady všechno prožije. Vrátí se a vžije do role dítěte, ví, jak se budou cítit samotné děti, jak na ně, aby něco pochopily, aby dokázaly fungovat jako skupina. Hrajeme hry, studujeme pravidla – já jsem vůbec nevěděla, jak to funguje, takové nastavení pravidel. Je to tady sice hodně náročné, ale nikdy se mi nestalo, abych (třeba jako ve „skutečné“ škole) usínala „na lavici“. Jednak tady lavice nemáme, jednak je to tady pořád akce. V tom je to náročné.

Iveta, vychovatelka ve školní družině ZŠ Mukařov

        Výuka zde je zajímavá, alternativní, netradiční a dobrodružná. Já jsem nějakou dobu studovala sociální školu v Olomouci, a tam to bylo to klasické přijímání informací v aule, kde jsme celé dny seděli, bylo to docela únavné a nezáživné. Tady jsem nevěděla, do čeho jdu, co mě čeká. S postupem času se mi to stále více zamlouvalo, ten princip, ten způsob. Výuka i samotní lektoři jsou bezvadní, snaží se nám předat to nejlepší ze sebe. Všechno je tady pestré, prolíná se to. Tím pádem je to pro mě hodně povzbuzující, takže mě neodrazuje ani ta vzdálenost, abych sem pokaždé přijela. Přitom to studium je náročné fyzicky i psychicky, ale tím, že je proloženo interaktivními záležitostmi, pohybovými i zážitkovými programy, tak je to hodně přínosné v tom, že se učivo lépe zapamatuje. Důležité je i to, že co se tu naučím, se mi osvědčuje i v praxi.

Zdeňka, Přírodovědná stanice KSVČ Juventus Karviná

        Pro mě je to studium inspirující a hodně mi dává do budoucna. Myslím si, že se dokážu vcítit do dětí a hlavně – my jsme tu měli i speciální pedagogiku, já mám tělesně postiženého bratra, takže ho teď vnímám jinak, vciťuji se do něj a vím, jak se k němu mám chovat. Já jsem byla rok na „vejšce“, ale nedalo mi to tolik, jako tady. Bylo to jen sezení a psaní: máte to tady, opište si to, nastudujte to doma – a nic. Tady se mi líbí, že jsme na stejné úrovni, že jdeme za stejným cílem. Všichni jsou tady kvůli své práci, kterou dělají s radostí a chtějí ji dělat lépe, chtějí se vzdělávat a ve výchově dětí vidí smysl.