Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Státní svátky – svátek sv. Václava
Zná česká populace, co se v den státního svátku vůbec oslavuje? Proč nezačít s výchovou k vlastenectví již od předškolního věku dítěte. Jednodenní blok seznamuje děti se svátkem sv. Václava – historickou postavou našeho knížete a s korunovačním klenotem naší země (svatováclavskou korunou).
28. září oslavujeme Den české státnosti.
Cíle:
- Děti si pozorně vyslechnou příběh a seznámí se tak s historickou postavou knížete Václava.
- Vyzdobí korunu pro vládce a seznámí se tak s korunovačními klenoty naší země.
- Eticky zhodnotí vraždu knížete Václava bratrem Boleslavem.
Svatý Václav – patron naší země, patří k naší české kultuře. Každá země má svého „patrona“. Co znamená slovo patron? Slovník cizích slov uvádí, že patron je „ochránce“. Jde tedy o člověka, který se svým životem zasadil o dobro země a po jeho smrti se mu tak lidé svěřují s ochranou své země.
Známá je jezdecká socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze.
Náměty a realizace:
- Úvod do tématu
Otázky komunitního kruhu:
- Jaké známe země (státy)? Které jste již navštívili?
- Každá země má svého „vůdce“, hlavu státu – u nás je to pan prezident. Víte jak se jmenuje prezident České republiky?
- Vždycky tomu ale tak nebylo. V dřívějších dobách tady vládl král (i dnes ještě existují země, kde vládne královská rodina) nebo kníže. A právě svátek, který dnes slavíme, je svátek knížete našeho národa Václava, který tady vládl před dávnými časy (asi 907 – 28. září 935).
- Poslech příběhu o svatém Václavovi
Kdysi dávno, před mnoha a mnoha lety, se vládci České země narodili dva synové: starší Václav a mladší Boleslav. Tatínek jim však brzy zemřel a tak hodný Václav žil u své babičky. Prý nikdy nezlobil, pěkně zpíval, dobře se učil a naučil se také číst. Což tehdy jen tak někdo neuměl. A jen co povyrostl, převzal vládu nad naší krásnou zemí. Stal se knížetem České země. A jako správný kníže se také uměl ohánět s mečem a jezdit na koni. Když chtěl nějaký nepřítel naši zemi napadnout, Václav s vojskem jej hnal až za hranice naší země. Václav se ale nerad pral a nerad zabíjel lidi. Věděl, že to není správné. A tak se občas s nepřítelem zkusil domluvit. Raději mu řekl: „Hele, když nebudeš na můj národ útočit a necháš ho žít v míru, zaplatím ti.“