Stáří a dobrovolnictví

Cíl výuky

Cílem výuky je upozornit žáky na fakt, že stáří lze chápat subjektivně i vymezit objektivně a že i starý člověk může být dobrovolníkem. Lekce pracuje s tematikou aktivního stáří. Žáci by si měli uvědomit, že stáří neznamená jen nemoci a jiné zdravotní obtíže či další devalvující okamžiky, ale též možnost využít toho, v čem je člověk dobrý, že je možné předávat své zkušenosti a znalosti dál, že i starší člověk může pomáhat druhým. Aktivita se snaží vést žáky k širšímu pohledu na téma stáří a upozornit na fakt, že mnozí staří lidé by rádi nabídli pomocnou ruku a aktivně se zapojili do společnosti. Žáci se mají dozvědět i to, že mnozí senioři tak činí.

V první části hodiny každý žák dostane kartičku s číslicí. Čísla jsou od 50 výše, ve třídě se mohou i opakovat. Žák je upozorněn na to, že se jedná o věk člověka. Základní otázka pro evokaci zní, co mají tito lidé společného. Nápady jsou zapsány na tabuli a učitel sdělí, že poznámky budou následně využity.

Žák má v následující chvíli napsat na volný list papíru číslovku, kterou si vylosoval, a připsat, co si myslí, že takto starý člověk asi dělá, jak tráví svůj den, co dělá v tzv. volném čase.

Žáci jsou vyzváni, aby papír otočili, zároveň je jim sděleno, že se k informaci zanedlouho taktéž vrátí. Učitel jim sdělí, aby na druhou stranu papíru napsali slovo DOBROVOLNÍK. Pod něj mají napsat činnosti, které podle nich dobrovolník dělá.

Následuje metoda pavučiny – žáci chodí po třídě, diskutují o tom, co si pod slovo DOBROVOLNÍK napsali a o tom, kdo je podle nich dobrovolník. Úkolem žáků je, pokud to bude možné, připsat si ještě další tři myšlenky, nápady svých spolužáků. Pokud se jim tedy některé názory spolužáků líbí, dopisují si je na svůj list. Aktivita trvá cca 5-10 minut podle velikosti skupiny. V závěru třída shrne, kdo je dobrovolník a co může vykonávat.