Sport I

Řeč – další práce s textem

Jaké sportovní náčiní se v textu vyskytovalo? Které se tam objevilo vícekrát? K čemu se jednotlivé pomůcky používají? (Vyjmenuj náčiní, které bylo v textu.) Jaké sporty a sportovní potřeby ještě znáš?

Řeč – Co k sobě patří?

Učitel připraví karty s obrázky sportovců a sportovních potřeb. Děti pracují ve skupinách s vlastní hromádkou karet, tvoří dvojice, které k sobě patří (např. hokejka a puk, kolo a cyklistická helma, plavky a plovací vesta, atlet a oštěp, gymnastka a stuha, ...). Důraz je kladen taktéž na správné pojmenování jednotlivých obrázků, na rozšiřování slovní zásoby.

Obměna: Hra pexeso se stejnou sadou karet.

Řeč, předmatematické představy – třídění sportovních aktivit

Učitel s dětmi mluví o tom, že některé sporty vykonáváme v létě (plavání, běh, turistika, fotbal, plážový volejbal, ...), jiné v zimě (sáňkování, bobování, lyžování, bruslení, skoky na lyžích, ...), uvnitř (košíková, stolní tenis, gymnastika) či venku (orientační běh, skoky do dálky, plavání). K některým sportům potřebujeme pomůcky, jiné zvládneme bez pomůcek (turistika, běh, plavání, skok do dálky).

Řeč – hádanky

Učitel pokládá dětem hádanky, později děti hádanky utváří samy.

Ukázka hádanek:

• Jak se jmenuje sport, při kterém jeden či více účastníků/sportovců chodí na výlety do přírody? (turistika)
• Jak nazýváme sport, kdy sportovci bruslí do hudby bez pálky a míčku? (krasobruslení)
• Jak se nazývá sport, při kterém sportovec běhá co nejrychleji na krátké tratě? (běh, sprint).
• Jak se nazývá sport, při které sportovec běhá, skáče do výšky či do dálky, hází koulí/oštěpem? (atletika)

Řeč – Na co myslím?

Děti pracují ve skupinách, každý vymyslí jeden sport. Pro tento sport hledá hlavní rysy. Např. fotbal: míč, hřiště, rozhodčí, ... Poté jeden člen ze skupiny představí ostatním dětem ve skupině první nápovědu/indicii (např. míč), ostatní mohou klást otázky, na které hráč může odpovědět pouze ano/ne. Vždy po jednom kole (vystřídají se v dotazování všichni ve skupince) hráč prozradí další nápovědu. Učitel prochází mezi skupinami a dopomáhá tam, kde je třeba.

Abychom se vyvarovali zjednodušování hry přímým hádáním (Je to tenis?), když to není zcela jasné, je možné udělovat minusové body za špatný typ. To účastníky přiměje k hádání, když si jsou s odpovědí skutečně jisti a položili dostatek otázek.

Sluchové vnímání – počet slabik, délka slabik ve slově

Děti slova z karet k aktivitě „Co k sobě patří“ rozkládají na slabiky (vytleskávání, pomocí kostek – jedna kostka zastupuje jednu slabiku). Třídí na hromádky podle počtu slabik.

U jednoslabičných slov dále určují délku slabiky: vyslovením nahlas obou variant slova: puk/půk, míč/mič, koš/kóš, hod/hód. Dlouhou slabiku vyznačí klacíkem/brčkem, krátkou slabiku knoflíkem/víčkem od PET láhve. Postupně určují délku i u delších slov (fotbal, lyžař, sáně, boby, skoky, koule, ...).

Zrakové vnímání – Obrázky v řadě

Děti pracují se sadou z karet z aktivity „Co k sobě patří“. Ze sady vyberou pouze 6 karet podle zadání učitele, zbylé karty dají stranou. Učitel stejné karty ve zvětšené podobě připevní na nástěnku do řádky ve směru zleva doprava. Děti společně s učitelem karty pojmenují, poté učitel karty z nástěnky odklízí a v ten moment děti sestavují své karty do správného pořadí. Kontrola probíhá opětovným připevněním karet učitelem na nástěnku. Podle dovedností dětí počet karet snižujeme či navyšujeme.

Zrakové vnímání – Chytneš mě?

Učitel má připravené karty s obrázky sportů a sportovních potřeb, případně reálné předměty. Děti sedí na podlaze, učitel vyhlásí slovo, které děti „chytají“ – např. hokejka. Poté  v rychlém sledu ukazuje dětem karty. Ve chvíli, kdy se mezi kartami objeví smluvené slovo (hokejka), se děti zvedají ze země a zase usedají. Hra končí vybráním všech karet. Smluvená slova učitel obměňuje.

Zrakové vnímání – oční pohyby

Učitel sestaví karty s obrázky do 4 řad, v každé řadě umístí 4 obrázky. Vzniknou tak 4 řady a 4 sloupce. Děti obrázky čtou/pojmenovávají ve směru zleva doprava, ze shora dolů. Nacvičují tak správný směr očních pohybů důležitých pro čtení.

Doporučená literatura:

• BEDNÁŘOVÁ, J.; ŠMARDOVÁ, V.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Computer Press, Brno 2008. ISBN 978-80-251-1829-0.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Mezi námi předškoláky, 3–5 let. Edika, Brno 2015. 978-80-266-0626-0. 2014.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Mezi námi předškoláky, 4–6 let. Edika, Brno 2014. 978-80-266-0602-4.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Mezi námi předškoláky, 5–7 let. Edika, Brno 2014. 978-80-266-0532-4.
• BOHÁČOVÁ, Š., CHARVÁTOVÁ-KOPICOVÁ, V.: Šimonovy pracovní listy 6 – Logopedická cvičení I. Praha, Portál 1997. ISBN 80-7178-716-7.
• JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H.: Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole. Nakladatelství D+H, Praha 2007. ISBN 978-80-903869-3-8.
• LINC, V.: Tabulky ke čtení. Klett, Praha 2007. ISBN 978-80-86906-85-0.
• STARÁ, E.; STARÝ, M.: Žvanda a Melivo. Euromedia Group, Praha 2008. ISBN 978-80-242-3888-3.