Sport a válka (2. díl)

Konverzace s dětmi a se žáky o opatřeních ve sportu a o vztazích mezi sportovci

Při vysvětlování současné situace ve sportu je důležitý věk dětí a žáků. Jejich zralost a předchozí zkušenosti.

Předškoláci i žáci na začátku základního vzdělávání (pro zjednodušení dále používáme jen pojem žáci) ještě většinou nevnímají vrcholový a výkonnostní sport tak, jak jej vnímají dospívající a dospělí. Nejsou jim blízké zákonitosti sportovního tréninku, pravidelných soutěží, finančních odměn za sport (sport jako profese, obživa), většinou neznají vrcholové sportovce a jejich úspěchy. Příliš je nezajímá, že byli někteří sportovci vyloučeni ze soutěží, ani důvody, proč k tomu došlo. Pro učitele je pak mnohem významnější, aby zaměřil svou pozornost na důsledky války, které se promítly (nebo se mohou promítnout) do každodenního života ve škole, a na vzájemné vztahy mezi žáky při pohybových aktivitách i jiných činnostech.

V tomto věku můžeme pozorovat vyhraněný smysl pro spravedlnost, férové jednání při pohybových aktivitách, snahu žáků dodržovat pravidla her i soutěží. Přestože se žáci s oblibou „poměřují“ a „škatulkují“, jsou schopni porozumět, jak je důležité respektovat odlišnost/jinakost, ať už kulturní, nebo fyzickou. Protože však úkorně vnímají „různý metr“ při hodnocení konkrétních výkonů, je potřeba k hodnocení přistupovat citlivě a snažit se vždy hodnocení objasnit, dát mu formativní smysl.

Pokud jsou k tomu žáci v daném věku vedeni, velmi srdečně poskytují vzájemnou pomoc a jsou tolerantní vůči pohybově méně nadaným. Dokáží posoudit svůj posun/zlepšení v pohybových dovednostech. Výrazně vnímají úspěch či neúspěch vlastní osoby či družstva i způsob, jak bylo úspěchu dosaženo. Velkou váhu pro ně má ocenění za to, že postupovali podle dohodnutých pravidel, zapojili se do týmové činnosti a pomáhali si.

Přestože jsou žáci stále ještě více vázáni na přítomnost, svět se pro ně rychle mění (rozšiřuje) v prostoru i čase. Uvažují nad realitou, která je obklopuje, chtějí ji pochopit a zjistit, co s čím souvisí. Není však nutné u žáků tohoto věku rozebírat opatření ve sportu v souvislosti s válečným konfliktem. Vhodnější je zdůrazňovat, že jsme všichni z jedné školy, že nezáleží na tom, zda v dané obci žijeme od malička, nebo jsme se přistěhovali z jiného města či jiné země. My jsme ti, kdo navštěvují tuto školu a kdo tvoří dobrou atmosféru a pohodu společného života ve škole, v obci. Pohybové aktivity jsou pak svým zaměřením a možnostmi neustálé proměny cílů a obsahů zdrojem radosti a jednou z nejvhodnějších a nejúčinnějších možností pro vytváření otevřených a přátelských vztahů.

Pokud se ti nejmladší sami neptají, nehrají si na válku, neprojevují agresivní chování vůči sobě navzájem, nevylučují nikoho ze svého středu, je možné zůstat u běžných pohybových aktivit a běžného zdůrazňování výše popsaných pozitivních jevů spojených s pohybem, hrami a soutěžemi. V opačném případě je třeba velmi jednoduše a jasně vysvětlit, proč k opatřením ve sportu došlo. Zdůrazňovat, že ve třídě není nikdo, kdo by za válečný konflikt mohl, a je nesprávné kohokoli vinit a vylučovat ze společných aktivit. Naopak je vhodné zdůrazňovat, že vzájemná tolerance a spolupráce je „naším příspěvkem“ proti válce [1].

Žáci ve vyšších ročnících prvního stupně a nižších ročnících druhého stupně už mají na řadu skutečností „své názory“ vycházející z toho, co vidí a slyší v médiích, co pochytí v rodině, co vzejde z diskusí s kamarády. Je to období pochybování a vlastních kritických názorů, kdy žáci přijímají tvrzení od těch osob, které pro ně představují autoritu, ale podrobují je zkoumání. Žáci už mohou pokládat řadu otázek souvisejících s válkou. I když se bude spíše jednat o otázky či obavy týkající se války samotné [2], [3], její blízkosti, pomoci novým spolužákům prchajícím před válečným konfliktem atd., mohou se objevovat i dotazy týkající se vyloučení sportovců ze soutěží.

V případě těchto dotazů by měl pedagog odpovídat jasně a nevyhýbavě. Měl by srozumitelně pojmenovat důvody daných opatření. Zákaz účasti v soutěžích je tlakem na vlády Ruska a Běloruska ukončit konflikt, tlakem na mediálně známé sportovce, aby vyjádřili nesouhlas s válkou na Ukrajině. Zabíjení nevinných civilistů, žen i dětí, boření a ničení je nejen proti obecným lidským, ale i sportovním hodnotám a nemá nic společného s čestným, sportovním zápolením. Ruští a běloruští sportovci by se neměli účastnit sportovních akcí i proto, že se jich nemůže účastnit většina ukrajinských sportovců (muži sportovci brání svou zem, ženy mají omezené, nebo přerušené možnosti tréninku). [4]

Důležité je opět prostřednictvím tělesné výchovy a pohybových aktivit ve škole rozvíjet dobré vzájemné vztahy mezi všemi žáky (českými, ukrajinskými, ruskými a běloruskými), kteří školu spolu navštěvují. O co krutější je realita války, o to vstřícnější by měla být spolupráce žáků a lidí, kteří jsou proti válečnému konfliktu.

Vhodné jsou všechny týmové činnosti, kdy jsou žáci různých národností stavěni do různých týmových rolí. Jednou je kapitánem český žák, jindy ruský či běloruský. Jednou je rozhodčím ukrajinský žák, jindy ti ostatní. Důležité je opět zdůrazňovat pomoc, čestné soupeření, nevylučování nikoho z kolektivu – ani pro nižší zdatnost či horší pohybové dovednosti, ale ani pro jinou národnost.

Je třeba sledovat a usměrňovat všechny projevy nefér jednání, agrese, obviňování žáků z podílu na válce, agresivní chování ve škole i na veřejnosti, korigovat nevhodná videa a poznámky na sítích atd.

Žáci v nejvyšších ročnících základní školy a na střední škole mají už své poměrně vyhraněné názory. V řadě případů nemusí být tyto názory ustálené nebo mohou být ovlivněné protichůdnými informacemi z médií, různými názory dospělých, odlišnými informacemi z českých, ukrajinských, ruských či jiných zahraničních médií. Na rozdíl od mladších žáků, kteří uvažují, když právě jednají, a nevytvářejí si vlastní teorie, dospívající si vytvářejí teorie o všem možném. Mnohdy spoléhají na samostatné usuzování, nikoli na soulad závěrů vycházejících z různých zkušeností. Různé informace a názory berou jako „hotové“, neověřují si je (nesnaží se o to), nevytvářejí si širší spektrum názorů ve vzájemných diskusích.

Otázky týkající se sportovců v souvislosti s válkou na Ukrajině mohou být pro žáky tohoto věku velmi „zajímavé“. Problematice sportu mohou žáci rozumět relativně lépe než samotnému dění na válčišti. Učitel může názorové různosti v otázkách týkajících se sportu a sportovců v době válečného konfliktu na Ukrajině využít k rozvoji kritického myšlení žáků. Posuzování kvality zdrojových informací i vlastních myšlenek, nepodléhání manipulacím, schopnost argumentace v diskusi, to vše může vést k tomu, aby žáci byli schopni racionálně posuzovat politické dění a jeho dopady do sportu a utvářet si na jednotlivé skutečnosti vlastní (společný) názor. Učitel by měl v diskusích vyžadovat, aby žáci uváděli zdroje informací, aby nešlo o názory, které „někde“ slyšeli a nevědí kdy a kde.

Na závěr uvádíme tři témata pro diskusi se žáky. Mohou být jistě i další. K nim připojujeme i některé odpovědi, které lze očekávat. Výčet uvedených odpovědí není zdaleka vyčerpávající. Některé odpovědi jsou jednoznačnější, jiné méně. Především ty by ale mohly být zdrojem širších diskusí a příležitostí pro tříbení názorů.

Téma 1 – Doporučení mezinárodního olympijského výboru k situaci na Ukrajině

Zde je možné využít text doporučení MOV z 28. února 2022. [5]

Co bylo hlavním smyslem tohoto doporučení? (tlak na vlády, které válku rozpoutaly; tlak na sportovce, trenéry a činovníky Ruska a Běloruska, aby odsoudili válku a pomohli zastavit agresi; projev solidarity ostatních zemí se sportovci Ukrajiny atd.).

Jak se k tomuto opatření staví jednotlivé sportovní svazy, země? (vyloučení Ruska a Běloruska z MS v ledním hokeji 2022; odebrání pořadatelství divácky atraktivních soutěží – finále fotbalové Ligy mistrů, finále Světového poháru v běžeckém lyžování či Velké ceny Ruska ve formuli 1 v letošním roce; naopak účast řady ruských a běloruských tenistů na významných turnajích v USA, ve Španělsku i jinde; účast ruských a běloruských hokejistů v NHL; tolerantní postoj světové gymnastické federace k účasti ruských a běloruských sportovců atd.).

Téma 2 – Postoje sportovců k vylučování ze soutěží. Proč někteří souhlasí, jiní ne? Jaké je k tomu vedou důvody?

Diskusi je vhodné rozvíjet na konkrétních situacích, např.:

- postoj ruského gymnasty Kuljaka [6] – Co ho vedlo k jeho postoji? (nezkušenost; falešné hrdinství; snaha postavit se všem, kdo odsuzují počínání Ruska atd.);

- rozdílné názory ruských sportovců – Proč někteří ruští a běloruští sportovci odsuzují válku? (jsou obecně proti válce, žijí i s rodinami mimo Rusko a nehrozí jim za protiválečný postoj sankce, mají kamarády mezi ukrajinskými sportovci a vyjadřují jim podporu atd.) [7] – Proč jiní sportovci válku na Ukrajině neodsuzují? (mají obavy o příbuzné žijící v Rusku; hrozí jim vyloučení z reprezentace a ztráta dobrých podmínek pro trénink; jsou přesvědčení, že Putin jedná v zájmu Rusů atd.);

- postoj ukrajinské tenistky Eliny Svitolinové Proč nastoupila proti ruské tenistce? (raději hrát, ale odměnu za vítězství poslat ukrajinské armádě atd.) [8];

- rozhodnutí o neúčasti ruských a běloruských sportovců na letošním Wimbledonu – Proč došlo k zákazu účasti ruských a běloruských sportovců na nejslavnějším tenisovém turnaji ve Wimbledonu? (snaha, aby nejznámější tenisový turnaj nebyl zneužit k propagaci ruského režimu) [9]; –  Jsou podle Vás argumenty o diskriminaci na základě národnosti oprávněné? (v tomto případě ano; ne, žádný sportovec by neměl být omezován kvůli jednání politiků atd.).

Téma 3 – Solidarita a pomoc ukrajinským sportovcům

O jaké konkrétní pomoci víte? Jak můžeme pomáhat ve škole? Jak jednat mezi sebou a udržovat dobré vztahy nejen ve sportu?

Opět je vhodné diskutovat nad konkrétními příklady pomoci a spolupráce [10], [11]. Především, pokud se objevují v místě sídla školy.

Jistě budou v průběhu následujících týdnů přibývat další zprávy a informace na dané téma. Důležité je dát žákům prostor k vyjádření.

Je dobré neopomenout stanovit si společně se žáky pravidla diskuse a racionální argumentace. Vést žáky k respektu k odlišným názorům, které nás obohacují tím, že nám pomáhají tříbit náš osobní nebo společný názor.

V tomto věku mnozí žáci rádi prezentují své názory veřejně. Je nanejvýš vhodné jim umožnit vyjadřovat se ke sportu i válečnému konfliktu například prostřednictvím příspěvků do školního časopisu nebo na webu školy. I zde však platí jasné vymezení a důsledné vyžadování pravidel pro zveřejňování příspěvků včetně kontroly vhodnosti jejich obsahu i ochrany osobních údajů (GDPR).

Pedagogové také mohou podporovat aktivity žáků vyšších ročníků, kteří chtějí organizovat sportovní akce a soutěže pro mladší spolužáky, při nichž je rozvíjena spolupráce, podporováno fair play jednání i solidarita s Ukrajinou.

Odkazy na materiály a zdroje

[1]  Tým APIV B. 6 typů pro pedagogy i rodiče, jak mluvit s dětmi o válce na Ukrajině. Dostupné na: 6 tipů pro pedagogy i rodiče, jak mluvit s dětmi o válce na Ukrajině | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)

[2] Masopustová, Z. Jak mluvit s dětmi o válce? Dostupné na: Jak mluvit o válce s dětmi? (denikreferendum.cz)

[3] Rozhovor Radiožurnálu. Jak s dětmi mluvit o válce. Dostupné na: Jak s dětmi mluvit o válce? Podívejte se na speciální vysílání pro rodiče a učitele | Radiožurnál (rozhlas.cz)

[4] Havelka, M. Ukrajinští sportovci, kteří bojují ve válce. Dostupné na: Ukrajinští sportovci, kteří bojují ve válce. Někteří již zahynuli - Ruik

[5] Doporučení MOV https://olympics.com/ioc/news/ioc-eb-recommends-no-participation-of-russian-and-belarusian-athletes-and-officials

[6] Mikeš, P. Ruský gymnasta šokoval. Dostupné na: Ruský gymnasta šokoval. Dres si „vylepšil“ písmenem Z, stál vedle Ukrajince - Deník.cz (denik.cz)

[7] Loukota, J. Nechceme válku. Dostupné na: Nechceme válku. Známé tváře Ruska jsou proti konfliktu na Ukrajině | TN.cz (nova.cz)

[8] Nožička, J. K vylučování ruských sportovců: není přece jen lepší přístup Eliny Svitolinové? https://nozicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=784421

[9] ČTK. Sport. Wimbledon bez ruských tenistů. Dostupné na: Wimbledon bez ruských tenistů. Používají sportovce jako rukojmí, hřímá Putinův mluvčí - Aktuálně.cz (aktualne.cz)

[10] ČTK. Veslaři a stolní tenisté nabídli ukrajinským sportovcům pomoc. Dostupné na: Veslaři či stolní tenisté nabídli ukrajinským sportovcům pomoc - Sport.cz

[11] Žižka, V. Jak žijí ukrajinští sportovci v Česku? Dostupné na: Jak žijí ukrajinští sportovci v Česku? Strach, nejistota i boj s dezinformacemi - Deník.cz (denik.cz)