Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Společný evropský referenční rámec pro cizí jazyky v ČR
3,5 (2 hodnocení)
Při tvorbě rámcových požadavků ve výuce cizích jazyků pro jednotlivé stupně vzdělávání v ČR byl využit Společný evropský referenční rámec. Povinné a minimální očekávané výstupy v cizích jazycích na konci daného vzdělávacího období uvádějí úroveň, která je označena stejným způsobem, jako deskriptory SERRJ. V článku jsou uvedeny příklady úkolů, které odpovídají těmto deskriptorům svou jazykovou úrovní a řečovými dovednostmi.
Při vymezování rámcových požadavků výuky cizích jazyků pro jednotlivé stupně vzdělávání v ČR byl využit Společný evropský referenční rámec pro jazyky (dále SERRJ). Povinné a minimální očekávané výstupy v cizích jazycích na konci daného vzdělávacího období uvádějí úroveň, která je označena stejným způsobem jako deskriptory SERRJ. Tato požadovaná úroveň je minimální, školy mohou vytvořit vzdělávací programy pro všechny nebo pro vybrané skupiny žáků i na vyšší úrovni.
RVP ZV - vzdělávání žáků s LMP
neodpovídá žádné úrovni podle SERRJ
RVP ZV
vzdělávací obor Cizí jazyk (zahájení nejpozději ve 3. ročníku): A2
vzdělávací obor Další cizí jazyk (zahájení nejpozději v 8. ročníku; do šk. r. 2011/12 škola povinně nabízí jako volitelný předmět, žák si ho ale nemusí zvolit): A1
RVP SOV
vzdělávací obor Cizí jazyk (zahájení od 1. ročníku): B1
vzdělávací obor Další cizí jazyk (zahájení od 1. ročníku): A2
RVP G, RVP GSP
vzdělávací obor Cizí jazyk (zahájení od 1. ročníku): B2
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jana Jilkova24. 4. 2022
Přehledně a srozumitelně zpracovaná informace k cizím jazykům a SERR. V závěru zřejmě vypadla část věty a slovo nebo ekvivalent slova ,najednou´: ... Nemůžeme po žácích chtít, aby uměli vše ,,najednou´´...
I přes datum zveřejnění, je článek stále aktuální.
Jana Jilkova24. 4. 2022
Ještě doplnění k nové maturitní zkoušce z cizího jazyka, jako součást , státní maturity´, která byla zavedena v roce 2011.
V prvních letech existovaly dvě úrovně obtížnosti – základní (úroveň B1) a vyšší (úroveň B2), a žáci měli možnost volby.
Od jarního zkušebního období roku 2013 byla e společné části maturitní zkoušky redukována pouze na jednu - a to nižší z uvedených úrovní. Žáci, kteří měli skládat opravnou zkoušku a kteří by se cítili poškozeni, protože konali zkoušku na vyšší úrovni v roce 2012 a domnívali sí, že by dosáhli lepšího výsledku v didaktickém testu v základní úrovni obtížnosti, se mohli přihlásit ke všem dílčím zkouškám, a tedy konat celou zkoušku znovu na základní úrovni.
Novelou školského zákona došlo k úpravě modelu maturitní zkoušky. Písemná práce a ústní zkouška z cizího jazyka (pokud si ho žák vybere ve společné části maturitní zkoušky) se stal součástí profilové (tedy školní) maturity. Spoelčná část zadávaná a hodcnocená státem se skládá od roku 2020/2001 pouze z didaktických testů - a to ve všech předmětech.
vzdělávací obor Další cizí jazyk (zahájení od 1. ročníku): B1
RVP DG
vzdělávací obor Cizí jazyk (zahájení od 1. ročníku): C1
vzdělávací obor Další cizí jazyk (zahájení od 1. ročníku): B1
RVP JŠ
základní kurz - 1. ročník: A1
základní kurz - 2. ročník: A2
základní kurz - 3. ročník: B1
střední kurz - 1. ročník: B1+
střední kurz - 2. ročník: B2
přípravný kurz ke zkoušce - Státní jazyková zkouška základní: B2
přípravný kurz ke zkoušce - Státní jazyková zkouška všeobecná: C1
přípravný kurz ke zkoušce - Státní jazyková zkouška speciální: C2
konverzační kurzy - B1, B2, C1
Jazykové deskriptory versus očekávané výstupy
Jazykové deskriptory v SERRJ
jsou nezávazné
slouží jako pomůcka pro vypracování sylabů, učebnic, požadavků ke zkouškám apod.
nezohledňují věk
Očekávané výstupy v RVP
jsou závazné pro dané vzdělávací období
vyjadřují minimum pro vypracování vzdělávacího obsahu cizího jazyka
zohledňují věk žáků a typ školy
Společné pro jazykové deskriptory a očekávané výstupy v RVP
Výpověď o jazykových dovednostech žáka bez ohledu na:
evropský cizí jazyk, který se učí
učební materiál, podle kterého se učí
počet let, po která se jazyk učí
Správné pochopení jazykových deskriptorů SERRJ při jejich transformaci do školního vzdělávacího programu ovlivňuje jak správné formulování očekávaných výstupů, přiřazení odpovídajícího učiva k výstupům a rozlišení mezi výstupem a osvojovaným obsahem (tj. téma, slovní zásoba, gramatika), tak jejich vhodnou interpretaci a využití ve výuce.
Jazykové úrovně SERRJ a řečové dovednosti
Obsah výuky se koncentruje na základní řečové dovednosti, jež jsou zapotřebí v situacích, do kterých se může žák dostat při svých jazykových znalostech úrovně (A1 - C2). Probíraným tematickým celkům odpovídá gramatika a slovní zásoba, které představují základní stavební kameny použitého jazyka. Pokud tedy konstatujeme, že žák se jednoduchými, krátkými větami zeptá na cestu nebo požádá o něco v obchodě, těžko někoho napadne, že by měl ovládat podmínkové věty. Výběr slovní zásoby a gramatiky pro danou jazykovou úroveň (A1 - C2), tj. pro danou etapu vzdělávání v cizím jazyce, je plně v kompetenci odborníka, který výuku vede. Velkou pomůckou jsou pro něho učebnice, ve kterých je soulad témat a učiva zajištěn.
Výuka na úrovni A1 a A2 se soustřeďuje na porozumění slyšenému a čtenému textu, a to v běžných každodenních situacích, v menší míře na produkci a interakci. Ve výuce na úrovni B1 a B2 převažují úlohy na produkci vět nad úlohami na porozumění a na interakci, a to ve známých či jinak blízkých tématech. Úroveň C1 a C2 vedle porozumění a produkce vyžaduje bezproblémovou interakci, a to i v neznámých a nečekaných situacích.
Očekávaný výstup - žák pozdraví a představí se
7A1 - Žák pozdraví a představí se velmi jednoduchým způsobem:
Hello/Hi, I am Chris.
A2 - Žák pozdraví a představí se způsobem běžným v každodenních situacích:
Hello/Hi/Good morning/Good afternoon, my name is Chris.
B1 - Žák pozdraví a představí se způsobem obvyklým v běžných situacích:
Hello, everybody! My name is Chris, Chris Norman. Nice to meet you.
B2 - Žák pozdraví a představí se způsobem obvyklým v běžných i méně běžných situacích, ale pro něho známých situacích:
Good morning, Madam/Sir. Let me introduce myself to you ... my name is Chris Norman, your new assistant.
C1 - Žák pozdraví a představí se ve formálních společenských i pracovních situacích:
Good morning, ladies and gentlemen. Thank you for invitation to your conference. As Mr. King introduced me ...my name is Chris Norman and I am coming from the Institute for Educational Measurement.
C2 - Žák pozdraví a představí se ve formálních společenských i pracovních situacích, ve vhodném případě užívá místní frazeologické výrazy či dialekt:
Good morning, ladies and gentlemen. I am very pleased to be among you on this special day. My name is Chris Norman and I am going to report ...
Co z toho plyne pro učitele CJ?
Od školního roku 2011/2012 začnou na střední školy chodit žáci 9. ročníků, jejichž výstupní úroveň v anglickém, případně v jiném cizím jazyce, na konci ZŠ bude A2 nebo A1 (podle toho, zda cizí jazyk měli jako hlavní nebo jako druhý cizí jazyk). Pro učitele středních škol to znamená, že bez ohledu na známky žáků na jejich vysvědčeních na ZŠ a bez ohledu na jejich „talent" na jazyky, mohou počítat s tím, že žáci mají probranou základní látku potřebnou k jazykovým znalostem na úrovni A2 nebo A1. Dle výše uvedeného to například znamená, že žák umí pozdravit a představit se způsobem běžným v každodenních situacích, a na to učitel naváže.
To, že někteří žáci nemají učivo zažité nebo si nepamatují slovní zásobu, neznamená, že na střední škole s nimi učitelé začnou vše probírat od začátku. Je na aktivitě a zodpovědnosti žáků, aby si prázdná místa ve svých znalostech doplnili. Obdobně jako učitelé matematiky počítají s tím, že žáci malou násobilku už ovládají, učitelé chemie staví na tom, že chemickou tabulku prvků žáci brali v 8. ročníku, učitelé fyziky berou jako samozřejmost, že označování základních fyzikálních veličin je žákům již známé, a podobně učitelé anglického případně jiného cizího jazyka začínají výuku s tím, že žáci už umí v jistých situacích jazyk používat, i když velmi jednoduchým způsobem. Tím pomyslným startovacím bodem jsou jazykové znalosti na úrovni, která odpovídá očekávaným výstupům na konci vzdělávání na ZŠ v oborech Cizí jazyk a Další cizí jazyk podle RVP ZV. Tyto očekávané výstupy jazykových znalostí odpovídají jazykovým znalostem na úrovni A2 nebo A1 podle SERRJ.
Jazykové úrovně a učební materiály
K dosažení odpovídající jazykové úrovně žáků lze použít různé vyučovací metody a lze přitom využít různého výukového materiálu. Je na dohodě učitelů dané školy, pro jaké metodické postupy se rozhodnou. O jazykových znalostech nevypovídá množství osvojovaného učiva, ale výsledná schopnost žáka komunikovat v cizím jazyce na dané jazykové úrovni (A1 - C2). V takovém případě nehraje roli, z jaké školy žák přestoupil nebo z jaké ZŠ přišel na SŠ.
Kromě učebnic, které jsou označené jazykovou úrovní přímo na přebalu nebo uvnitř metodické učebnice pro učitele, je velmi užitečnou a názornou pomůckou pro výuku cizích jazyků Evropské jazykové portfolio (http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/evropske-jazykove-portfolio) pro jednotlivé věkové kategorie žáků. Zde jsou uvedené výstupy pro jednotlivé řečové dovednosti na všech jazykových úrovní, a to velmi populárním a srozumitelným jazykem. Navíc mohou učitelé s pomocí portfolia vést žáky k sebehodnocení a sledování jejich dílčího pokroku.
Příklady úkolů pro jednotlivé jazykové úrovně
Použité texty byly vybrány nahodile z učebnic nakladatelství Cambridge, Didaktis, Express Publishing, Fraus, Longman, Macmillan a Oxford.
Pro úroveň A1 byly vybrány ukázky pro mladší žáky a pro dospělé tak, aby byla demonstrována odlišnost textů pro různou věkovou kategorii, ale na stejné jazykové úrovni. Vzhledem k zaměření tohoto textu pro učitele ZŠ a SŠ jsou ostatní jazykové úrovně demonstrovány pouze na úkolech pro žáky.
Tematicky se obsah všech cvičení pro mladší žáky vztahuje k jejich prostředí, zájmům a k situacím, ve kterých se mohou vyskytnout. Množství nových informací je poskytováno v menších dávkách ale častěji. Motivujeme tím, že vyzdvihujeme, co všechno už mladší žáci umí. Proto jsou vhodné krátké lekce. Žáci mají pocit, že s vyšším číslem lekce narůstají i jejich schopnosti domluvit se v cizí řeči. Tím si zvyšují sebevědomí a dílčí neúspěch je neodradí od dalšího učení se jazyku.
Trochu jinak je to u adolescentů a dospělých. Cvičení vážeme tematicky na jejich prostředí, zájmy a situace, ve kterých se mohou vyskytnout oni. To znamená, že tématem už nejsou například hračky, ale koníčky. Množství nových slovíček a informací je v jedné výukové jednotce vyšší, protože tyto věkové skupiny jsou schopny pojmout najednou víc informací. Tomuto faktu je přizpůsoben obsah a rozsah úkolů.
I když jazykové výstupy u adolescentů a dospělých jsou stejné jako u mladších žáků, staví částečně na odlišné slovní zásobě a jsou orientovány na jiné komunikační situace (hračky versus koníčky).
A1 - žáci - receptivní řečové dovednosti
rozumí jednoduchým sdělením ve čteném textu
vyhledá v textu známá slova
Níže je ukázka úkolu, při kterém žáci hledají odpověď na otázku porovnáním obrázku a textu dopisu. Vyhledají v něm jména osob, zvířat a věcí, které vidí na obrázku. Porozumění textu je usnadněno obrazovou nápovědou, jde tedy o „porozumění krátkého, jednoduchého textu s obrazovou oporou".
Při tomto úkolu nevyžadujeme od žáků, aby text reprodukovali. Může se stát, že to nezvládne zpočátku ani jeden z nich. Ale to neznamená, že nikdo z nich textu nerozumí. Kolik žáků rozumí a nakolik, zjistíme právě pomocí úkolů na porozumění textu. Až se přesvědčíme, že ten který žák textu rozumí (na konkrétním úkolu, cvičení), můžeme po něm požadovat převyprávění obsahu, neboli reprodukování textu. Tím bychom ověřili jejich produktivní řečové dovednosti.
foto
A1 - žáci - produktivní řečové dovednosti
vyplní do formulářů základní údaje o sobě
sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď
V prvním z ukázkových úkolů žák odpovídá na známé otázky formou stručného dotazníku, tj. vytváří, produkuje věty. Přiložením své fotografie do nabízeného rámečku a vyplněním odpovědí na otázky žák vytvoří (tj. vyprodukuje) jednoduchou výpověď o sobě.
Tím, že žák smysluplně odpoví na otázky, prokáže, že jim rozuměl. Správnými formulacemi svých odpovědí prokáže své produktivní řečové dovednosti, v této fázi zatím minimální.
foto
O něco vyšší produktivní řečové dovednosti žák prokáže v dalším typu cvičení - popíše kamaráda podle jednoduchého návodu. Vyprodukuje (vytvoří) jednoduchý popis, přičemž využívá slov z přečteného textu. Jazyková úroveň je pořád ještě na úrovni A1.
foto
A1 - žáci - interaktivní řečové dovednosti
aktivně se zapojí do jednoduché konverzace
poskytne požadovanou informaci
V níže uvedené ukázce úkolu klade žák otázky podle vzoru a na stejné otázky také odpovídá - je vtažen do rozhovoru, ve kterém bezprostředně reaguje na dotazy a sám dotazy klade. Předpokladem úspěšného zvládnutí takovéhoto úkolu je porozumění slyšeným otázkám (receptivní řečové dovednosti) a vytvoření odpovědí a otázek k tématu (produktivní řečové dovednosti).
Je zřejmé, že nemůžeme po žácích chtít simulaci rozhovoru na nějaké téma, pokud se nepřesvědčíme, že postihnou obsah čteného či slyšeného textu a že se setkali s dostatkem příkladů k tvorbě ústních či písemných sdělení a otázek.
Na této úrovni nemůže učitel po žácích chtít, aby formulovali vlastní věty či otázky, pokud věty a otázky stejného typu do té doby neviděli, ani neslyšeli.
foto
A1 - dospělí - receptivní řečové dovednosti
rozumí jednoduchým sdělením
vyhledá v textu známá slova
foto
Ú
kolem dospělých žáků v tomto cvičení je spojit každý odstavec s jednou ze dvou nabízených fotografií v učebnici. Text je delší, ale není třeba, aby rozuměli každému slovu. Ke splnění úkolů stačí porozumět smyslu podstatných informací, což pro úroveň A1 stačí.
A1 - dospělí - produktivní řečové dovednosti
sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení
vyplní do formulářů základní údaje o sobě
foto
Jedna ze situací, do kterých se dospělí mohou dostat, je vyplňování dotazníků vztahující se k žádosti o práci. Zaměstnavatelé obvykle chtějí víc informací, než jsou základní osobní údaje (viz stručný dotazník pro děti). Takže v případě úkolu na produktivní řečové dovednosti dospělých je slovní zásoba na úrovni A1 širší v jednom cvičení (u dětí by byla rozložena do několika cvičení), na druhé straně je ale vyžadována jen velmi jednoduchá produkce - samostatná slova nebo krátké věty, které se typově opakují.
A1 - dospělí - interaktivní řečové dovednosti
aktivně se zapojí do jednoduché konverzace
poskytne požadovanou informaci
foto
Větší slovní zásoba tohoto interaktivního úkolu je kompenzována větší slovní oporou. Dospělý/žák rozumí položeným otázkám, avšak na úrovni A1 není schopen je samostatně vytvářet. Jako pomůcka k jejich formulaci poslouží slovní spojení v levém sloupečku. Při odpovědích slouží jako slovní opora nadpisy dalších tří sloupečků.
Někdy může být ale rozsah a obsah slovní zásoby úkolu stejný jak pro žáky (děti), tak pro dospělé:
A1 - žáci/dospělí - receptivní řečové dovednosti
rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojeným tématům
foto
V případě tohoto poslechového cvičení byla použita základní slovní zásoba při popisování třídy. Ve třídě se ocitnou obě věkové skupiny, slovní zásoba na toto téma je tedy vhodná pro obě skupiny. Její rozsah není dlouhý ani pro mladší žáky, ani krátký pro adolescenty a dospělé. Úkol zachytit v slyšeném textu slova, která vidí napsané, je adekvátní pro obě věkové kategorie.
V dalších ukázkách se budeme věnovat už jen žákům základních a středních škol. Předchozí příklady demonstrovaly, že řečové znalosti žáka na jedné z jazykových úrovní podle SERRJ (v našem případě A1), se neliší rozsahem a gramatikou, ale částečně tématy a slovní zásobou, jejichž výběr je bezprostředně ovlivněn uživatelem. To znamená, že dva žáci (v našem případě to byl mladší žák a dospělý) mohou mít částečně rozdílnou slovní zásobu, ale přitom mohou být svými řečovými schopnostmi na stejné jazykové úrovni.
A2 - žáci - receptivní řečové dovednosti
rozumí obsahu autentických materiálů s využitím vizuální opory
foto
Úkolem žáků je zjistit obsah promluvy, tj. „o čem mluví" osoby, které uslyší. Jako opora mu slouží seznam témat, z nichž vybírá počet osob, které slyší. K jednotlivým mluvčím přiřazuje v tabulce ta témata, která v promluvě postihne.
Bez opory (v tomto případě ve formě čtených slov, jindy to mohou být obrázky) by bylo porozumění autentického textu pro žáky s jazykovými dovednostmi na úrovni A2 velmi obtížné až nemožné.
A2 - žáci - receptivní a produktivní řečové dovednosti
rozumí krátkým textům týkajících se každodenních situací
sestaví jednoduché sdělení týkající se běžných situací v rodině, škole a ve volném čase
Dost často je procvičování a ověřování produktivních řečových dovedností navázáno na procvičování a ověřování receptivních řečových dovedností přímo v jednom úkolu.
K demonstraci požadovaných řečových dovedností byl použit následující text a vybraná dvě cvičení - č. 3 a 4.
foto
Třetím cvičením zjišťujeme porozumění čteného textu. Otázky jsou kladeny tak, že žáci pomocí slov v otázce najdou odpověď v textu. Například otázka zní: „Jaké druhy filmů Alfred Hitchcock dělal?" Žák najde přímo v textu větu „Dělal thrillery jako North by Northwest a Rear Window." Jeho odpověď na danou otázku je tedy „thrillery".
Po žákovi je vyžadována jednoduchá dedukce (ještě ne abstrakce). Text je uveden pod jménem Alfréda Hitchcocka, takže se v textu mluví o něm, sloveso v otázce je stejné jako v nalezené části textu, jediné, co si žák musí domyslet, pokud to už neví, že thriller je druh filmu. A na druh filmu je tázán.
Na úrovni A2 při porozumění textu nedáváme takové otázky, při kterých by žák musel hledat skrytý význam slov nebo věty, synonyma nebo opisné výrazy a podobně. Na druhé straně musí být obtížnost úlohy vyšší než u A1, tj. řešením nebude tedy vyhledat v textu pouze konkrétní slovo nebo slovní spojení, ale celou větu.
B1 - žáci - receptivní a produktivní řečové dovednosti
najde a shromáždí informace z různých částí delšího textu
formuluje svůj názor ústně í písemně na jednoduché, běžné téma srozumitelně, gramaticky správně a stručně
Žák s receptivními řečovými dovednostmi této úrovně prokáže porozumění obsahu textu vyhledáním informací v delším textu. To znamená, že má při jejich hledání více distraktorů. Dotazy jsou kladeny tak, aby odpovědi byly v textu tak trochu skryté, tj. nebylo dané slovo či věta nalezeny přímo v textu. Dalším "ztížením" vyhledávání informací je, že nejsou v textu ve stejné pořadí v jakém se na ně ptají otázky.
Produktivní řečové dovednosti vyžadují více než pouhou reprodukci slyšeného nebo čteného textu, více než formulování vlastních vět podle příkladu. Je zde navíc vyjádření vlastního názoru, postoje, dojmu.
Příkladem tohoto jsou otázky v cvičení pod textem ukázkového textu. Tou první je žák žádán, aby na základě porozumění čteného (recepce) formuloval (produkce) svoje pocity při čtení textu. Druhou je tázán, co by dělal, kdyby ... třetí a čtvrtá chtějí odpověď na základě jeho znalostí situace v dané problematice.
přehlédne dlouhý složitý text a najde důležité podrobnosti
najde informace, myšlenky a názory v textech ze svého oboru a z okruhu svých zájmů
Žák na této jazykové úrovni rozumí textům na odborná temata, která jsou mu nějakým způsobem blízká; jsou buď z okruhu jeho zájmů (studium, koníčky), z prostředí, ve kterém se pohybuje (sportovec, umělec, technický typ, vědecký typ, bydliště, sociální prostředí), nebo které je všeobecně známé (problémy životního prostředí, jídlo, politika, ekonomika, zábava, věda).
Porozumění prokáže tím, že najde v textu detaily nebo skrytý význam slov či vět. Zvládá techniku "scanning" (globální čtení), tj. rychle přečte text a ví, o čem je, a techniku „skimming" (selektivní čtení), tj. vyhledá v textu při rychlém čtení konkrétní informaci nebo odpověď na otázku.
Příznačné této úrovni jsou otázky na porozumění typu: „V řádku 5 slovo it odkazuje na ..." a žák vybírá z nabídky odpovědí nebo odpověď formuluje sám.
Otázky v cvičení jsou jednoduché, nejsou dvojznačné nebo nejednoznačné. Avšak odpověď na ně žák nenajde přímo v textu. To znamená, že na otázku „Where does the story take place?" žák nehledá v textu větu „the story takes place in a ...", jako by to bylo u úrovně A1 nebo A2. Obdobně na otázku „What does the boy study?" nehledá např. větu „The young man studies ...". V obou případech hledá v textu slova, ze kterých vydedukuje nebo odvodí odpověď na otázku.
Dalším typem otázky jsou otázky č. 4 „What is the boy called?" a č. 6 „Who is Malati?" odpověď žák nenajde v textu v první zmínce o mladém muži a první zmínce jména Malati. Najde několik informací, které musí poskládat dohromady a ze skládačky vyjde pak odpověď. Např. na začátku textu se dívka podívala, kde je Malati, na konci s ním odchází. Uprostřed textu zmiňuje neznámému muži, že na ni už čeká přítel. Protože v textu už není zmínka o další osobě, dá se odvodit, že Malati je ten přítel, co na ní čeká. Žáci na úrovni A2 (bez ohledu na věk) by měli problém na tyto otázky odpovědět, i když slova textu nejsou obtížná nebo odborná. Nejsou ještě schopni abstrakce v cizím jazyce.,
Odpověď na otázku č. 5 vyžaduje i produktivní řečové dovednosti. Z porozumění obsahu si žák vytvoří obraz o neznámém muži v knihovně (recepce) a popíše (produkce) osobnost muže dle vlastního dojmu. Nereprodukuje popis, nevyužívá téměř žádné slovo z textu, formuluje popis vlastními slovy.
B2 - žáci - produktivní řečové dovednosti - práce s kratšími texty
formuluje svůj názor srozumitelně, gramaticky správně, spontánně a plynule
podrobně popíše události
Před samotnou prací s textem dostává žák otázku, která se vztahuje k tématu článku. Odpovědí je formulace vlastního názoru. Pomůckou, o kterou se může opřít, bývají obrázky nebo klíčová slova a pojmy. Žák v odpovědi formuluje svůj názor vlastními slovy, tematicky se připraví na následující text, což mu usnadní porozumění (u úrovně C1 a C2 jde o porozumění bez přípravy a bez vizuální či slovní nápovědy).
Následují dva texty popisující stejné události. Cvičením č. 4 je žádán porovnat oba popisy a najít rozdíly. Úkol vyžaduje nalezení jak hlavních událostí, tj. hlavních bodů životního příběhu, tak zaměření se na detaily a jejich následný popis.
Otázka č. 3 se ptá na charakter hrdinky příběhu. K jeho popisu žák opět potřebuje postihnout nejen hlavní události jejího života, ale i drobnosti, při kterých se projevil její charakter. Zvládnout takový úkol vyžaduje mít patřičnou slovní zásobu i schopnost abstrakce.
Závěr
Život v prostředí vlastní rodiny nám dává schopnost naučit se mateřské řeči. Nejdříve se naučíme rozumět jednotlivým slovům a větám, pak mluvit, číst a psát a až nakonec jsou nám vštěpována pravidla psaní a mluvení. Toto poznání z mateřského jazyka je možné uplatnit i při výuce cizích jazyků.
V počátečních fázích výuky cizího jazyka se u žáků soustředíme nejdříve na porozumění (na receptivní řečové dovednosti), potom na čtení a psaní (na produktivní řečové dovednosti) a v úplném závěru na reakce žáků na otázky (na interaktivní řečové dovednosti). Neznamená to, že se tyto dovednosti vyučují odděleně, všechny se postupně zdokonalují a rozšiřuje se jejich rozsah. Při hodnocení žákových znalostí se ale nejdřív zaměříme na receptivní řečové dovednosti a „odpouštíme prohřešky" v produktivních a interaktivních řečových dovednostech. Pak se zaměříme na produktivní a nakonec na interaktivní řečové dovednosti. Nemůžeme po žácích chtít, aby uměli vše
