Společně ve škole a venku

Středisko ekologické výchovy SEVER realizovalo projekt „Společně ve škole i venku“, tento projekt byl podpořen z Evropské unie z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Cílem projektu bylo zvýšení kvality vzdělávání žáků a rozvoj kompetencí učitelů a pracovníků v neformálním vzdělávání tak, aby dokázali společně systematicky rozvíjet sociální a občanské schopnosti a smysl pro iniciativu a podnikavost v oblasti odpovědného chování k prostředí. Výstupem jsou čtyři vzdělávací programy, propojující formální a neformální vzdělávání. Vznikaly prostřednictvím společné práce pedagogů a lektorů. Všechny programy mají tři fáze: přípravná práce ve škole + pětidenní terénní pobytový kurz + následná práce s výsledky učení z kurzu ve škole.

Byly vytvořeny pro tyto věkové skupiny:

Program „Budujeme pevný vztah k přírodě“ (1.–3. ročník)

Základní motivační a dějovou linkou programu je pomoc rakovi prozkoumat okolní přírodu a ekosystémy. Žáci se stávají račími pomocníky a průzkumníky přírody. Příběh začíná doručením dopisu do školy, ve kterém rak žádá žáky o pomoc s objevováním přírody. V dopise rak žákům vypráví svůj příběh o odchodu a návratu do Krkonoš. Ve škole se díky dopisu žáci připravují na pobyt – pomocí pracovních listů i venkovních aktivit v okolí školy.

V průběhu školní práce získávají indicie, které jim pomohou najít a následně otevřít starý kouzelný hrnec. V hrnci se před každým programem objeví dopis od raka a pomůcky k programu. Poté v průběhu pobytu žáci zkoumají přírodu a objevují některé zákonitosti a vliv člověka. Závěrečný večer předají rakovi zprávu o svém průzkumu, za to jim náleží glejt průzkumníka, který pro ně rak připravil.

Následuje práce po pobytu ve škole, při které si žáci ukotví znalosti a dovednosti nabyté během pobytu, mimo jiné zkoumají některé ekosystémy v okolí školy a porovnávají si je s místy, která viděli během pobytu, a dělají něco konkrétního pro živou přírodu v okolí školy.

Program „Objevujeme děje a zákonitosti v životním prostředí“ (4.–5. ročník)

Žáci se stávají detektivy. Zabývají se příběhem osoby B. A., která je provází po celou dobu pobytu i před ním. Jako prostředek je využit deník „maršovského detektiva“, díky kterému se žáci dozvídají, jak má probíhat vyšetřování, co je při práci čeká a jaké hypotézy mají ověřovat. Ve škole probíhá příprava na detektivní práci, žáci zjišťují informace o místě, kam jedou. Získávají indicie k otevření starého kufru, ve kterém nacházejí každý den pomůcky k vyšetřování, a již zmiňovaný detektivní deník.

V průběhu pobytového programu objevují význam a přínos osobnosti B. A. pro oblast, kde žil, a v jeho historickém odkazu objevují principy zacházení se zdroji, fungování ekosystémů či vnímání krajiny. V závěru pobytu píší vzkaz detektivovi o tom, co při zkoumání přírody zjistili.

Následuje práce ve škole po pobytu, která je zaměřena na poznávání obce, ve které žáci chodí do školy, porovnávání ekosystémů „doma a na horách“ a hledání „své“ významné osobnosti pro obec, charakter okolní krajiny či vybudování ekosystému.

Program „Učíme se porozumět environmentálním systémům a problémům“ (6.–7. ročník)

Základní motivační a dějovou linkou programu je příběh Oldy D., který nás provází po celou dobu před pobytem i v jeho průběhu. Aktérem příběhu je dvanáctiletý Olda D., kluk z Horního Maršova, kterého všechno štve, zejména jeho sestra. O přírodu se moc nezajímá, rodiče se ho sice snaží brát na výlety, ale on by byl raději doma a hrál něco na počítači s kamarády. Olda získává k narozeninám místo telefonu, který opravdu potřeboval, deník. A tak se jej na protest všemu a všem rozhoduje psát.

Úryvky z tohoto „protest deníku“ nás budou provázet před každým programem v rámci pobytu a naznačovat nám, o čem program bude. Olda se rozhodne utéct z domova a následně se na útěku pohybuje v okolí Horního Maršova. Tento útěk bude to, co by mělo žáky nalákat navštívit HM – žáci dostávají novinový titulek o nalezení chlapce, který utekl z domova a byl nalezen. V průběhu pobytu s příběhem pracujeme, ale není naším hlavním tématem, spíše doprovází jednotlivé dny, jako by si žáci četli večer před spaním knihu. Poslední den pobytu příběh končí stejně jako jedna z etap programu.

Následuje práce po pobytu ve škole, při které si žáci ukotví znalosti a dovednosti nabyté během pobytu, mimo jiné zkoumají některé ekosystémy v okolí školy a porovnávají si je s místy, která viděli během pobytu, a dělají něco konkrétního pro živou přírodu v okolí školy.

Program „Učíme se zodpovědně jednat k životnímu prostředí“ (8.–9. ročník)

Program je zaměřen na rozvoj znalostí a dovedností na téma klimatické změny. Připravuje žáky na přijetí chování, které povede k environmentálně příznivějšímu chování. V průběhu celého programu žáky provází příběh o vrstevnících z blízké budoucnosti, kteří se musejí vypořádat s negativními dopady klimatické změny. V průběhu samotného pobytu žáci hledají alternativní možnosti chování, přičemž si na konci pobytu vyberou z těchto možností jednu variantu, kterou si vyzkoušejí ve svém životě.

Ve škole probíhá příprava na téma klimatické změny, především mapování, co již žáci vědí, a shrnutí příčin vzniku, ujasnění si fungování skleníkového efektu. V neposlední řadě motivace příběhem.

V průběhu pobytového programu na rozličných tématech žáci objevují komplexnost problému klimatické změny a vlastního vlivu na její dopady i možnosti řešení. V závěru pobytu se zabývají možnostmi změny vlastního chování ke snížení dopadů klimatické změny. 

Následuje práce ve škole po pobytu, která je zaměřena na konkrétní opatření přímo u nich ve škole, v obci apod., při které ve spolupráci s ostatními snižují energetickou náročnost provozu domácnosti, školy apod. Aktivity je nabádají dále se aktivně zajímat o společenské dění ve vztahu ke změně klimatu.

Výsledkem jsou vytvořené metodiky pro práci s žáky propojující aktivity terénního kurzu realizovaného ve středisku ekologické výchovy a v terénu (neformální vzdělávání) s přípravnou a následnou prací ve školách (formální i neformální vzdělávání). 

Finální verze programů jsou ZDE.