Článek navazuje na téma pohybu litosférických desek a zaměřuje se na konkrétní projev vnitřních geologických
dějů – sopečnou činnost. Žáci si prostřednictvím krátkých autentických textů (popisujících skutečné historické
případy) a videí přečtou o čtyřech nebezpečných doprovodných sopečných jevech, sami odvodí, o jaký jev
jde, nakreslí si, jak si ho představují, a porovnají svou představu se skutečným videozáznamem. Na závěr jevy
podle míry nebezpečnosti seřadí a zdůvodní své pořadí.
Pyroclastic flows at Mayon Volcano Zdroj: Wikipedie
Cíle
Hlavní cíl
Žáci uvedou a popíší nebezpečné doprovodné sopečné jevy a zhodnotí míru jejich nebezpečnosti.
Dílčí cíle
Žák vyjmenuje a popíše alespoň dva doprovodné sopečné jevy.
Žák na základě textu rozpozná, o jaký doprovodný sopečný jev se jedná.
Žák porovná svou představu jevu se skutečným videozáznamem.
Žák seřadí doprovodné sopečné jevy od nejnebezpečnějšího po nejméně nebezpečný a své pořadí zdůvodní.
Pusťte žákům úvod videa se záběry sopečné erupce (od zadaného času). Následně veďte brainstorming na otázku:
Čím vším kromě lávy je sopka nebezpečná?
Nápady žáků zapisujte na tabuli – poslouží jako vstupní seznam, který si žáci v průběhu hodiny doplní a zpřesní.
Čtení textů a vlastní nákresy (10 minut)
Žáci dostanou pracovní list se čtyřmi krátkými texty popisujícími skutečné historické případy (viz příloha „Texty o doprovodných sopečných jevech“). Text jev nepojmenovává odborným termínem – žáci si ke každému textu nakreslí, jak si daný jev na základě popisu představují, a napíší svůj odhad, o jaký jev se jedná.
Porovnání s videi (15 minut)
Postupně pusťte žákům videa ke všem čtyřem jevům (viz odkazy v příloze). Žáci porovnávají svůj nákres a odhad se skutečným záznamem a doplňují/opravují si své poznámky. Na závěr žákům ukažte odkaz na dokument o výbuchu sopky Mount St. Helens, který shrnuje všechny probírané doprovodné sopečné jevy pohromadě.
Reflexe – propustka (10 minut)
Než žáci opustí hodinu, na papírek (propustku) vlastními slovy odpoví:
Název jevu, který je pro tebe nejděsivější + vysvětli proč.
Název jevu, který je pro tebe nejméně děsivý + vysvětli proč.
Seřaď podle sebe všechny čtyři jevy od nejděsivějšího po nejméně děsivý.
Vyplněné propustky žáci odevzdají při odchodu z hodiny.
Tímhle bývají sopky nejnebezpečnější a byla to i příčina smrti tisíců lidí v Pompejích a Herculaneu v roce 79. Když Vesuv vybuchl, takzvané pyroklastické proudy plynů, popela a kamení se draly závratnou rychlostí až 700 km/h a nejdříve udeřily na Herculaneum takovou silou, že vše živé bylo rázem mrtvé. Podle vědců se všechny měkké tkáně živých organismů prakticky ihned vypařily, takže po lidech a zvířatech zůstaly jen kostry. Podobné to zřejmě bylo i v Pompejích, které byly pravděpodobně zasaženy druhou o něco pomalejší vlnou pyroklastických proudů.
2. Pohřbení rychle tekoucím bahnem (sopečný bahnotok / lahar)
To se stalo například v roce 1985 v Kolumbii při výbuchu sopky Nevado del Ruiz. Když pyroklastické proudy vyrazily z jícnu vulkánu, prakticky okamžitě roztavily okolní ledovce. Lahar, neboli sopečný bahnotok, směs horké vody smíchané s bahnem, popelem a kameny, se řítil z hory do údolí rychlostí 60 km/h a opět pohřbíval vše živé.
Sopky mohou být i tichými zabijáky. Jestliže se vulkány nacházejí v těsné blízkosti jezer, mohou se plyny z magmatu měnit pod vodou na oxid uhličitý. Při zemětřesení pak dochází k takzvané limnické erupci, kdy se plyn dostává nad vodu a zabíjí. To se stalo třeba v Kamerunu v roce 1986, kdy z jezera Nyos 80 milionů metrů krychlových vyvrženého oxidu uhličitého zasáhlo okolní vesnice a přírodu. Zahynulo na 1 500 lidí a také tisíce zvířat.
Doplňující video: Toxic gas from La Palma volcano eruption threatens island (ABC News)
4. Zničení zaviněné mraky popela
To způsobila například sopka Pinatubo, která vybuchla v roce 1991 na Filipínách. Erupce byla neuvěřitelně silná. Vyvrženo bylo na 22 milionů tun popela a oxidu siřičitého do výšky 19 kilometrů, který někde zase závratně rychle spadal na zem. Tyto mraky pak pohřbily celé vesnice. Pod vahou popela praskaly střechy domů, zahynulo na 300 lidí.
Připravte si texty vytištěné a případně zalaminované, s dostatkem místa na nákres a odhad jevu.
Videa pouštějte přímo z odkazů, ne z vložené prezentace – u některých je nutné nastavit přesný počáteční čas.
U mladších nebo citlivějších žáků zvažte, zda promítat plné záběry erupcí – lze pracovat i jen s fotografiemi.
Realizace výuky:
Podporujte žáky v tom, aby text nejprve četli bez znalosti odborného názvu jevu a sami zkoušeli odhadnout, o co jde – aktivizuje to jejich představivost.
Při řazení jevů podle nebezpečnosti veďte žáky k věcné argumentaci (dosah jevu, rychlost, předvídatelnost), ne jen k pocitovému hodnocení.
Hodnocení
Kritéria hodnocení procesu:
Aktivní účast na čtení textů a tvorbě vlastních nákresů/odhadů.
Zapojení do úvodního brainstormingu.
Kritéria hodnocení výsledku:
Úplnost a věcná správnost vyplněné propustky.
Kvalita zdůvodnění zvoleného pořadí nebezpečnosti jednotlivých jevů.
Další metodiky k tématu
Tato lekce je součástí metodiky Vnitřní geologické děje. Další metodiky k tématu, včetně pracovních listů a komentářů z výuky, najdete v kompletní metodice Vnitřní geologické děje na webu Explorika: https://www.explorika.cz/vnitrni-geologicke-deje.
