Směřuje americké školství k otevřenosti nebo k trhu?
Odborný článek
Směřuje americké školství k otevřenosti nebo k trhu?
5,0 (2 hodnocení)
Zpráva založená na dvou protichůdných postupech implementace digitálních učebních materiálů v USA naznačuje, jaké problémy bude jistě třeba řešit i u nás při realizaci Strategie digitálního vzdělávání. Jedná se o příspěvek k Týdnu otevřeného vzdělávání.
Nedávno jsem četl dvě zajímavé, ale vzájemně protichůdné zprávy – obě z USA. Určitě stojí za pozornost.
#GoOpen
Ta první [1] přichází z federálního ministerstva školství ED.gov a týká se vloni v říjnu vyhlášeného programu #GoOpen. Říká se v ní, že se tato iniciativa úspěšně rozšiřuje. Na počátku se do ní zapojilo 10 školských obvodů, které se rozhodly plánovaně pro výuku začít používat místo placených též volně dostupné učebnice. Samozřejmě, že něco takového nelze dělat skokově. Závazkem pro první rok bylo nahradit alespoň jednu běžně používanou učebnici některou z volně dostupných, tj. disponujících typicky licencí CC (tzv. OER). V příštím školním roce již má být do programu zapojeno 40 obvodů, 13 amerických států integruje tento program do vlastní státní školské politiky.
Program #GoOpen má přímou souvislost s jiným velkým americkým federálním projektem, a to s
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Bořivoj Brdička26. 3. 2016
K věci se ve svém blogu vyjářila i Audrey Watters - Amazon's Plans for OER (http://hackeducation.com/2016/02/17/amazon-oer).
Bořivoj Brdička25. 5. 2016
Curriculet Closes Shop (http://spomocnik.rvp.cz/clanek/20773/)
Je zřejmé, že podnikatelský záměr Curriculet zpoplatnit a formalizovat služby pro čtení žáků nevyšel. Nabízejí přechod ke konkurenci - Actively Learn (http://www.activelylearn.com/) či Newsela (https://newsela.com/).
. Ten se snaží budovat systém evidující všechny na internetu existující výukové materiály, především samozřejmě ty volně dostupné. Již jsme o něm informovali (
je tak velkým hráčem, že s ním jsou ochotny jako rovný s rovným spolupracovat i tak velké firmy, jako je Amazon, Edmodo či Microsoft.
Amazon slibuje, že poskytne na 2 roky pro Learning Registry vhodnou infrastrukturu (je jedním z největších pronajímatelů serverového výkonu s kompletním sw vybavením na zpracování dat). Edmodo již dnes svůj portál (Edmodo Spotlight) vedoucí učitele ke sdílení volně licencovaných materiálů propojilo s Learning Registry a chystá se ho integrovat do svého systému řízení výuky, který má již přes 50 mil. uživatelů (včetně mě).
Microsoft vyvíjí aplikaci vyhledávající OER, kterou bude možné zabudovat do libovolného systému řízení výuky používajícího standard LTI (např. Canvas či Moodle). Kromě toho umožnil uživatelům Microsoft Office 365 prostřednictvím rozšíření Docs.com nastavovat u vlastních dokumentů licenci public či CC a sdílet je.
Významných organizací zapojených do programu #GoOpen je ve skutečnosti mnohem více. Patří k nim logicky též Creative Commons jako hlavní aktér na poli volně dostupných online materiálů a známé sdružení ISTE (International Society for Technology in Education), které připravuje jakousi kuchařku, která má školským obvodům při zavádění OER do výuky pomáhat.
Vedoucí programu odpovědný na ministerstvu za jeho realizaci, Andrew Marcinek, záměr vysvětluje takto: „Nechceme vést válku s nakladateli. Chceme, aby se stali našimi partnery, s nimiž domlouváme, jak nám mohou pomoci. Naším cílem je, aby každý žák měl k dispozici vysoce kvalitní výukové zdroje – bez ohledu na to, zda jsou volně dostupné či placené.“
Curriculet
Ta druhá zpráva [2] hovoří o tom, jak kalifornská firma Curriculet, která vyvíjí systém na podporu rozvoje čtení, mění svou politiku, která dosud směřovala k volnému sdílení učiteli vytvořených a do systému vkládaných materiálů, a chystá se v nejbližší době svým 1.2 milionům uživatelů vnutit výhradně placené služby.
Od počátku byla registrace pro učitele i žáky zdarma. Každý učitel mohl do systému vkládat své vlastní materiály (třeba učebnici kategorie OER) a nad nimi mohl vytvářet interaktivní nadstavbu v podobě kontrolních otázek, poznámek či multimediálních prvků. Cílem bylo pomáhat učitelům, kteří usměrňovali a kontrolovali činnost žáků v oblasti čtenářských aktivit. Vše ve skutečnosti zadarmo nebylo. Systém Curriculet poskytoval přístup ke komerčním publikacím a časopisům několika amerických vydavatelů. Za ty se platilo formou pronájmu přístupu (0.99 až 3.49 $) na 3 měsíce pro každého jednotlivce zvlášť.
Vše nasvědčuje tomu, že finální podnikatelský záměr byl ve skutečnosti trochu jiný, než co firma na počátku slibovala. Poté co se vývojářům podařilo do systému vpravit více než 2000 publikací a ke každé z nich vytvořili jednotnou nadstavbu kontrolující postup žáka (jistě též s pomocí toho, co vytvořili důvěřiví učitelé), bude možnost cokoli vkládat učitelům znemožněna a přístup žáků bude změněn na předplacený. Za 4.99 $ ročně si bude každý žák moci vybrat ke čtení některý z 2000 článků USA Today, 24.99 $ bude stát možnost číst nejen články, ale i libovolný titul z knihovny obsahující dalších 2000 vybraných elektronických knih.
Politika zaměřená na učitele se změnila a koncentruje se na žáka a na školu. Na tom by asi nebylo nic špatného, kdyby zároveň nedocházelo k omezování tvůrčích možností učitelů. Majitelé firmy Jason Singer a Mauricio Alvarez tvrdí, že stejně tyto funkce využívalo nanejvýš 10 % uživatelů z řad učitelů. Tento argument ve světle toho, co by měl dělat ideální učitel, ale neobstojí. Cenovou politiku pak zdůvodňují tím, že chtějí vyjít vstříc školám. Administrativně je mnohem snazší zaplatit paušál než proplácet jednotlivé tituly pro každého žáka zvlášť.
Znamená to, že volně dostupné materiály bude moci do systému nově vložit pouze centrální správce, a v něm pak tento svůj atribut vlastně ve skutečnosti ztratí. Jsem skutečně zvědav, kolik uživatelů po zavedení těchto nových pravidel Curriculet zůstane? Že tento krok jde proti snahám americké vlády dát všem žákům k dispozici kvalitní výukové materiály, je zřejmé. Ve skutečnosti zde budou uživatelé platit i za volně dostupné publikace. Jedná se o podobný nešvar, jako když si soukromý majitel vydavatelství nechává platit za přístup k digitálním verzím historických děl, u nichž již vypršela 50letá ochrana autorských práv (viz Život a smrt Aarona Swartze).
Podíl dokumentů s licencí CC či public v knihovně Curriculet je nutné znát, chceme-li si udělat názor na přiměřenost ceny za přístup. Kdyby převládaly, byla by jasně cena přemrštěná. Kdyby se však žáci mohli touto cestou dostat k většímu počtu kvalitních placených publikací a učebnic, možná by stálo za to o využití takové služby uvažovat. Z pohledu nasměrování státní politiky pak přichází v úvahu též varianta plošné multilicence pro znevýhodněné žáky podobná té, kterou uplatňuje program Michelle Obamové Open eBooks.
Porovnáte-li cenu s tím, kolik si vydavatelé běžně účtují za pronájem elektronických učebnic, dospějete k přesvědčení, že číst prostřednictvím Curriculet se může vyplatit. Spoluzakladatel blogu e-Literate Phil Hill ve svém nedávném příspěvku [3] vysvětluje, proč je pronájem elektronických učebnic na americkém trhu mnohem dražší než zapůjčení papírové verze téhož titulu na stejnou dobu. Je to proto, že digitalizovaný dokument dnes všichni vydavatelé typicky pouze pronajímají a neopotřebovává se. Papírovou knihu si můžete koupit a tím získáváte práva ji nejen užívat, ale též zase prodat. Uživatelé tak určují cenu opotřebených knih, ne vydavatelé.
Výsledkem je nelogický paradox vzniklý na knižním trhu, který se projevuje i u učebnic. Digitální verze, u kterých by se daly logicky očekávat úspory, mají vyšší cenu, než drahý papír včetně tisku a složité distribuce. Kdo na tom vydělává, je celkem zřejmé. Zajímá-li vás tato problematika, přečtěte si ještě zasvěcený komentář, který napsal duchovní otec OER David Wiley [4].
Závěr
Rozhodně bychom neměli v podmínkách volného trhu bránit snahám o podnikání v oblasti vzdělávání. V tom se asi můžeme se záměry prezidenta Obamy shodnout. Když se podíváme na dosavadní vývoj, musí nám však být jasné, že u nás asi bude prosazování existující a správně nastavené státní politiky (SDV) o poznání složitější než v USA, kde si žádná z korporací nedovolí očividnou snahu ovlivňovat rozhodování nejvyšších školských orgánů ve svůj prospěch.
Chceme-li přesto jít cestou snižování rozdílů v dostupnosti vzdělání, je naprosto nutné věnovat problematice volně dostupných výukových materiálů zvýšenou pozornost. Cesta vede přes volně dostupné CC učebnice vytvořené dobrovolníky či zaplacené státem přes propojený systém úložišť uživateli hodnocených digitálních učebních materiálů dovolujících sdílení až k dostupnosti primárních zdrojů (digitalizované knihovny, archivy novin a časopisů, depozitáře muzeí, vzdělávací pořady veřejnoprávních médií apod.).
Závěr je celkem jednoduchý. Vybavenost žáků se nezadržitelně blíží 1:1. Musíme je vést k tomu, aby své přístroje používali k osobnímu růstu. Odstranění bariér pro vzdělávání je proto naší prioritou. Čeká nás hodně práce!
Literatura a použité zdroje
PIERCE, Dennis. Federal #GoOpen Campaign Gains Support from Districts, Tech Sector [online]. 2016. [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: https://thejournal.com/articles/2016/02/26/federal-goopen-campaign-gains-support-from-districts-tech-sector.aspx.
WAN, Tony. Curriculet’s Big Changes Empower Students But Stir Teacher Concerns [online]. 2016. [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: https://www.edsurge.com/news/2016-03-01-curriculet-s-big-changes-empower-students-but-stir-teacher-concerns.
HILL, Phil. A Big Reason That Digital Textbooks Are Misunderstood [online]. 2016. [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://mfeldstein.com/a-big-reason-that-digital-textbooks-are-misunderstood/.
WILEY, David. Musings on the Economics of Commercial and Open Educational Resources [online]. 2016. [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://opencontent.org/blog/archives/4478.
