Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Školy by neměly bojovat o žáky
3,0 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Z výroční zprávy za rok 2011/2012: Během školního roku na školu přestoupilo 19 žáků z jiných škol. Bylo uděleno 15 podmíněných vyloučení, a to za hrubé nebo opakované porušení školního řádu – nejčastěji neomluvené absence či kouření v areálu školy. Vyloučen byl 1 žák, který měl dlouhodobou neomluvenou nepřítomnost, přestože už byl podmíněně vyloučen.
Integrovaná střední škola technická v Benešově bojuje se záškoláctvím. Škola má 360 žáků a kromě učebních oborů vyučuje i několik oborů s maturitou. Navíc organizuje každoročně veletrh škol a je zapojena do projektu ENERSOL. Od 1. srpna 2012 má novou ředitelku Mgr. Janu Fialovou, která dosud dělala zástupkyni.
Na otázku, co působí ve škole největší potíže, odpovídá ředitelka jednoznačně: záškoláctví. Často se vyskytuje právě u žáků, kteří už kvůli tomu samému problému opakují ročník. „Jen málokdy se podaří, aby rodina spolupracovala, přitom jedině v tom případě je šance, že se to podaří podchytit,“ líčí situaci ředitelka. Psychologa škola nemá a pedagogicko-psychologická poradna podle jejích zkušeností není účinná.
Chyba je podle ředitelky v systému našeho školství. „Každý ví, že školy bojují o žáky, nesnaží se je tedy vyhodit, i kdyby důvody byly vážné. Platí heslo: Každý žák je dobrý žák, protože s ním přicházejí peníze,“ líčí realitu ředitelka. Existují žáci, kteří tohoto systému zneužívají k neustálé fluktuaci. „Některý žák se třeba přihlásí na stavební učiliště, pak mu kamarádi řeknou, že je to tady u nás lepší, tak přejde sem, vydrží tu dva tři měsíce a pak se zase vrátí nebo to zkouší ve Vlašimi.
Nestudují pak tři roky, ale čtyři až pět a vystřídají všechny ty školy třeba dvakrát.“ Takoví žáci, kteří nechodí řádně do školy, by podle ředitelky Fialové neměli projít prvním ročníkem. „Všichni by měli vědět, že je jako záškoláky jiná škola nevezme. To by bylo určitě odstrašující a situace by se zlepšila,“ je přesvědčená. „Recept tedy na to je, ale nesměli bychom bojovat o finance.“
Ne každému z problémových žáků se podaří studium dokončit. Stává se, že nezvládnou některou část závěrečných zkoušek, ale pak se ani nepřihlásí na opravný termín. „Teprve za čtyři pět let si uvědomí, že by přece jenom potřebovali mít ukončené vzdělání a přicházejí za námi. Teď už to ale nejde tak jednoduše jako dřív, místo osnov máme ŠVP, a tak musejí opakovat aspoň 3. ročník, jinak by to nezvládli. Leckdy začnou, a pak je to stejně nebaví…“ líčí situaci ředitelka Fialová. Někteří se ozvou teprve po deseti letech a hledají dálkové studium, aby si doplnili vzdělání.
Přitom se nedá říct, že by se škola prevenci rizikového chování nevěnovala. Má vyškolenou metodičku prevence, která každoročně zpracovává minimální preventivní program. Témata prevence podle tohoto programu prolínají různými předměty a všichni žáci 1. ročníků navštěvují K-centrum, které provozuje o. p. s. Magdalena. S touto společností škola spolupracuje už delší dobu. „Bohužel ale nemáme dost peněz na nějaké dlouhodobější programy, většinou se jedná o jednorázové besedy, třeba nedávno na téma AIDS,“ říká školní metodička prevence Mgr. Milena Beranová.
Žáci dostávají v 1. ročníku vstupní dotazníky a v posledním ročníku pak vyplňují dotazníky výstupní. Třídní učitelé dotazníky vyhodnocují a srovnávají. „Je na tom dobře vidět, jak v minulých letech stoupala křivka gamblingu. Přitom je jasné, že to souvisí se záškoláctvím. Žák, který nejde do školy, se potuluje po Benešově, kde je plno heren.
Také nepochybuju, že klukům v restauracích klidně nalijí,“ myslí si Milena Beranová. „Proto se také snažíme prosadit omezení herních automatů v Benešově,“ dodává ředitelka.
S drogami škola tak velký problém podle metodičky prevence nemá, neznamená to ale, že by se tu nevyskytovaly. „Máme vytipované žáky, o kterých víme, že jsou pravidelnými uživateli drog – ale nic s tím nemůžeme dělat, oni sami to neřeknou, rodiče nespolupracují a vyhodit je nemůžeme. Navíc jim to nedokážeme,“ tvrdí Milena Beranová.
Velkým problémem je také to, že škola nemá vlastní tělocvičnu a nemůže tedy žákům nabízet dost sportovních aktivit. „Společně se sousední školou bychom chtěli vytvořit klubovnu, kde by mohly probíhat různé aktivity pro žáky a byla by tam také knihovna. Podali jsme si na to projekt, ale bohužel nám nevyšel. Přitom je jasné, že prevenci by určitě pomohlo, kdybychom mohli nabízet dostatek volnočasových aktivit,“ lituje Beranová.
Podle ní také není dobře, že je pro prevenci rizikových jevů na školách vyškolen jen jeden pedagog. „Mělo by existovat systematické školení pro všechny učitele, aby měli nějaké základy a věděli si rady. Kolikrát ani nevědí, že je ve třídě něco špatně,“ říká svou zkušenost. Tak aspoň sepsala školní krizový plán, kde se najde, jak postupovat v jednotlivých situacích.
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 1, číslo 4/2012, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://nuv.cz/publikace-a-periodika/vzdelavani-4-2012.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.