Školství celého světa hledá inspiraci ve Finsku

Jen málo lidí se zájmem o problematiku školství neví o tom, že v posledních třech bězích prestižního mezinárodního srovnávacího výzkumu úspěšnosti 15 letých žáků PISA (2000, 2003 a 2006) dopadlo opakovaně ve většině kategorií nejlépe Finsko. Logickým důsledkem je snaha hledat důvody a snažit se z finských zkušeností poučit. Mnoho zemí proto vysílá do Finska pozorovatele, kteří mají zjistit, jak změnit školství podle finského vzoru. Stejný úkol měla i nedávná cesta delegace amerického sdružení CoSN (Consortium for School Networking), která se koncentrovala zvláště na využívání technologií. Zjištění publikovaná 29. února Ellenem Gamermanem v The Wall Street Journal v článku „What Makes Finnish Kids So Smart?“ vyvolala v USA poměrně rozsáhlou diskuzi.

Všichni návštěvníci skandinávských zemí zjišťují v první řadě, že je zde všem dětem poskytována rovná příležitost ke vzdělávání, učitelé mají značnou autonomii, využívají hojně projektové metody s individuálním přístupem k žákům a všude je k dispozici vysoko-rychlostní internet. Delegaci CoSN kromě toho zaujalo, že se nepoužívá konkurenci vyvolávající systém hodnocení, standardizované celostátní testování ani rozdělování žáků do tříd či škol podle schopností. Povolání učitele je vysoce vážené, což lze dokumentovat na faktu, že jen každý osmý uchazeč je ve Finsku přijat na pedagogické fakulty VŠ a do konkurzu na volná místa pedagogů se hlásí až desítky zájemců.

Podobně jako v USA je i ve Skandinávii již počítač s internetem běžným vybavením, které je k dispozici učitelům i žákům. Na internetu je také množství různých výukových materiálů i celých distnačních kurzů. Podle výkonného ředitele CoSN Keitha Kruegera však jeden zásadní rozdíl přesto existuje – technologie jsou ve Finsku důsledně používány pouze jako nástroj pomocný, ne jako prostředek k řízení výukového procesu. Na jejich využití je nahlíženo především jako na nutnou podmínku budoucího úspěchu studentů v praxi.

Díky silnému sociálnímu systému má většina žáků k dispozici svůj vlastní počítač (98%). To znamená, že neexistuje taková digitální propast mezi chudými a bohatými jako např. právě v USA. Zároveň je to příčinou toho, že se vláda nemusí tolik zabývat problematikou vybavování škol technologiemi. Všichni učitelé i žáci se prostě již většinou vybavili sami a stačí jim, mohou-li se i ve škole připojit do internetu. Filtrování obsahu je přitom ve školních sítích založeno na vlastní odpovědnosti žáků. Většinou je jeho cílem pouze ochrana před spamy či viry a žáci jinak nejsou nijak omezováni.

Vzhledem k tomu, že neexistuje tolik státních, evropských či soukromých programů zabývajících se vybavováním škol technologiemi a inovacemi výukových postupů, není ve skandinávských zemích ve třídách při výuce přítomno takové množství interaktivních tabulí, hlasovacích zařízení ani laptopů. Podobné iniciativy, jako program plošného vybavování žáků 1:1, téměř neexistují. Proto je dodnes možno spatřit některé finské učitele, jak pracují s křídou a prezentace promítají na zpětném projektoru místo z počítače.

Již dávno je totiž známo, že technologie samotné výukové úspěchy nezpůsobují. Hlavním faktorem úspěchu Finska je celospolečenský zájem o vzdělání a s ním spojená prestiž a kvalita učitelů. Významnou roli hraje fakt, že tradiční výukové postupy zde jsou hodně podobné těm, které se jinde musí obtížně prosazovat jako inovace. Velkou výhodu má Finsko v tom, že dosud disponuje poměrně homogenním obyvatelstvem bez velkého množství přistěhovalců neovládajících jim cizí jazyk.

Tento fakt byl jako velmi významný shledán také v diskuzích k danému tématu přidružených. Objevil se zde i odkaz na kontroverzní teorii Richarda Lynna, který se ve své knize IQ and the Wealth of Nations

zdroje:
Ellen Gamerman - What Makes Finnish Kids So Smart?, The Wall Street Journal, February 29, 2008
Meris Stansbury - U.S. educators seek lessons from Scandinavia, eSchool News, March 3, 2008
Joanne Jacobs - Finnish smarts, JoanneJacobs.com, March 3, 2008
Tim Stahmer - Learning From Finland, AssortedStuff, March 4, 2008
Ondřej Hausenblas, Ivana Procházková - Tajemství úspěchu finského vzdělávání, Učitelské listy, 25.8.2005