Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Školní poradenství: Oblasti činností výchovného poradce
4,8 (5 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek nabízí inspiraci, jak může výchovný poradce zajišťovat na základní škole funkci kariérového poradce (včetně možnosti uspořádat veletrh středních škol). Také se dozvíte o úloze výchovného poradce jako metodika při práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, s neprospěchem, žáky nadanými i s žáky s problémovým chováním.
Kariérové poradenství je pro většinu výchovných poradců hlavní oblastí činnosti. Zprostředkovávají zejména informace žákům a jejich rodičům a vykonávají administrativní činnosti spojené s podáváním přihlášek na střední školy.
Oblast výchovy k volbě povolání by pak měla být zahrnuta do školních vzdělávacích programů jednotlivých škol. Praxe ukazuje, že optimální je zařazení předmětu volba povolání v rámci předmětu pracovní činnosti – téma svět práce do učebního plánu pro osmý a devátý ročník. Tento předmět může vyučovat buď přímo výchovný poradce, nebo učitel občanské výchovy, který absolvuje kurz zaměřený na tuto problematiku.
Organizace podávání přihlášek na střední školy je dána školským zákonem (č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. 472/2011 Sb., část Přijímání ke vzdělávání ve střední škole § 59–64) a vyhláškou č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění vyhlášky č. 422/2006 Sb., č. 46/2008 Sb., č. 394/2008 Sb. a č. 6/2012 Sb.
Přestože v souladu s platnou legislativou je povinností školy pouze potvrdit dosažený prospěch žáka a přihlášku, její vyplnění a podání na střední školu má zajistit zákonný zástupce žáka, v praxi obvykle výchovní poradci přihlášky žákům vydávají a pomáhají s jejich vyplněním. Legislativa se v této oblasti velmi často mění, výchovný poradce musí všechny legislativní změny sledovat a žáky a jejich zákonné zástupce včas informovat.
Základní informace o procesu přijímání na střední školy je nutné předat žákům hned na začátku posledního roku školní docházky. Aktuální informace o důležitých termínech, akcích věnovaných problematice volby povolání, dnech otevřených dveří škol apod. je pak možné umisťovat například na informační nástěnky ve škole věnované této problematice i na webové stránky školy. Na počátku posledního roku školní docházky je nezbytné oslovit rodiče vycházejících žáků a zdůraznit jim, že na rozdíl od nedávné minulosti mají veškerou odpovědnost za podání přihlášek na střední školy oni.
Zvláštní pozornost při volbě povolání je třeba věnovat žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Pokud mají rodiče těchto žáků zájem o zohlednění svých dětí při přijímacím řízení na střední školy i následném studiu, je nutné k přihlášce na střední školu přiložit jako přílohu zprávu z vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, případně i ve speciálněpedagogickém centru, jež není starší než jeden rok. Proto je třeba o této skutečnosti rodiče žáků včas informovat a nejlépe už v září připravit podklady pro odeslání žáků na kontrolní vyšetření ve školském poradenském zařízení. Zprávu z tohoto vyšetření potom zákonný zástupce žáka může přiložit k přihlášce na střední školu.
V rámci kariérového poradenství výchovný poradce zajišťuje také předávání informací o možnostech vzdělávání po ukončení povinné školní docházky a o jednotlivých středních školách. Především v podzimních měsících školy navštěvují pracovníci ze středních škol a po výchovném poradci chtějí zprostředkovat setkání s vycházejícími žáky. Zkušenosti z praxe ukazují, že tento způsob není příliš efektivní. Pokud přijdou tito pracovníci do školy v době vyučování, pak narušují výuku a výchovný poradce si často vyslechne negativní reakci svých kolegů.
Jako mnohem efektivnější se ukázala organizace veletrhů středních škol, které výchovní poradci mohou organizovat v odpoledních hodinách přímo ve školách a umožňují účast žáků společně s rodiči. Výchovný poradce tak má možnost osobně oslovit zákonné zástupce žáků, vysvětlit jim celý proces přijímání na střední školy a odpovědět na jejich případné dotazy. Zástupci středních škol mají možnost oslovit žáky i jejich rodiče, následně se mohou se zástupci vybraných středních škol setkat individuálně a zeptat se jich na všechno, co je zajímá. Organizace takové akce musí mít vždy jasná pravidla.
Osvědčuje se rozdělit veletrh na dvě části. V první společné části má výchovný poradce prostor oslovit žáky a jejich rodiče a zástupci středních škol mohou stručně představit svou školu. Ve druhé části se zástupci středních škol přesunou do míst, kde mají připravený prostor pro individuální prezentace a konzultace. Zájemci si vybírají konkrétní školy a komunikují pouze se zástupci těch škol, které je zajímají. Výchovný poradce musí jako organizátor sledovat, aby prezentace škol při společné části nebyly příliš dlouhé, například při počtu 20–25 zúčastněných škol je vhodné omezit délku jejich vystoupení na jednu minutu.
Výchovný poradce ve stanovených konzultačních hodinách poskytuje individuální konzultace žákům a jejich zákonným zástupcům. Tyto konzultace jsou zaměřeny především na to, jaký typ školy je pro žáka vhodný a jaké informace jsou významné pro konečný výběr střední školy. Není dobré přímo hodnotit a doporučovat konkrétní školy. Takovýmto doporučením se výchovný poradce stává spoluzodpovědným za rozhodnutí, jež musí udělat rodiče se svými dětmi. Rodičům a žákům lze doporučit kritéria, podle nichž mohou vybírat střední školu vzhledem k možnostem a schopnostem žáka.
Individuální pomoc výchovného poradce je důležitá také v případě, kdy žáci nejsou v prvním kole přijímacího řízení přijati a je třeba jim pomoci co nejrychleji zjistit, jaké možnosti mají v dalších kolech přijímacího řízení, případně pomoci s podáním odvolání proti nepřijetí na střední školu v
prvním kole.
Nedílnou součástí práce výchovného poradce je rovněž zjišťování zájmu žáků a vyhodnocování průběhu přijímacího řízení. To se pak stává součástí závěrečné zprávy o činnosti výchovného poradce, případně školního poradenského pracoviště.
Výchovní poradci také zajišťují skupinové návštěvy žáků osmých nebo devátých tříd v Informačním poradenském středisku (IPS).
Výchovný poradce ve škole tradičně zabezpečuje především administrativní a metodickou část této oblasti. Mezi jeho činnosti patří především zprostředkování diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb, evidence zpráv z vyšetření žáků ve školských poradenských zařízeních a koordinace vzniku a plnění individuálních vzdělávacích plánů (dále IVP) pro integrované žáky.
Prvním úkolem v této oblasti je zprostředkování diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb a evidence zpráv z vyšetření žáků ve školských poradenských zařízeních. Výchovný poradce koordinuje vyšetření žáků ve školských poradenských zařízeních.
Návrh na vyšetření žáka dává většinou třídní učitel vždy po konzultaci s rodičem, požádat o vyšetření může i rodič. Vzhledem k tomu, že při odeslání žáka na vyšetření do školského poradenského zařízení dochází k poskytnutí informací o dítěti, je vhodné, aby rodič podepsal jak souhlas s vyšetřením žáka ve školském poradenském zařízení, který se na vyšetření
odesílá společně s vyplněným dotazníkem, tak souhlas s poskytnutím informací o dítěti, jenž se stává součástí poradenské dokumentace žáka ve škole.
Dotazník vybraného školského poradenského zařízení by měl vyplnit třídní učitel ve spolupráci s dalšími vyučujícími žáka. Je vhodné, aby výchovný poradce vyplněný dotazník zkontroloval, v případě potřeby doplnil a zajistil jeho odeslání. Jakmile do školy přijde zpráva z vyšetření nebo ji přinese zákonný zástupce žáka, výchovný poradce by ji měl zaevidovat a zajistit předání informací třídnímu učiteli i ostatním vyučujícím žáka.
Efektivní je (především na větších školách) závěry pedagogicko-psychologických vyšetření žáků uložit do elektronické databáze. Výchovný poradce do databáze uloží nejdůležitější informace z oblasti diagnostiky a hlavně doporučení, jak se žákem ve škole pracovat. Tato databáze musí být umístěna na školním intranetu a musí být zajištěno, aby k ní měli přístup pouze pedagogové školy.
Se zprávou z pedagogicko-psychologického vyšetření žáka je ve škole třeba zacházet v režimu důvěrné. Výchovný poradce obvykle zakládá originály zpráv z vyšetření do dokumentace žáka, pokud kopii z vyšetření předá třídnímu učiteli žáka a ten ji dá například do katalogového listu, musí být zajištěno nakládání s katalogovými listy v režimu důvěrné – musí být například uloženy v kanceláři školy, a ne volně k dispozici na pracovním stole učitele.
Výchovný poradce ve školách koordinuje také vznik IVP pro integrované žáky. Právo povolit žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělávání podle IVP je zakotveno v § 18 školského zákona (č. 561/2004 Sb.), problematikou IVP se pak podrobněji zabývá § 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí a žáků mimořádně nadaných.
Úkolem výchovného poradce je zajistit, aby IVP byl včas vytvořen a obsahoval všechny náležitosti. Praxe ukazuje, že je důležité, aby se na tvorbě a plnění IVP pro integrovaného žáka podíleli pod vedením třídního učitele všichni vyučující žáka, rodiče i žák samotný. IVP by měl vzniknout
jako dohoda školy, rodiny a žáka a všichni účastníci dohody by měli plnit úkoly stanovené v IVP. Osvědčila se také účast výchovného poradce při projednávání IVP se žákem a rodiči.
Výchovný poradce může poskytnout metodickou pomoc učitelům při práci s těmito žáky, pravidelně (nejlépe na konci školního roku) vyhodnocovat efektivitu plnění IVP. Vyhodnocení může využít údajů ze zpětnovazebních dotazníků vyplněných rodiči, konzultací s třídními učiteli integrovaných žáků a také s vyučujícími jednotlivých předmětů. Důležité jsou též školní výsledky žáka. Výsledky zpětné vazby je pak vhodné vzít v úvahu při přípravě IVP pro integrovaného žáka na další školní rok.
Další oblastí práce výchovného poradce je vyhledávání žáků, jejichž vývoj a vzdělávání vyžadují zvláštní pozornost, a příprava návrhů na další péči o tyto žáky. V této oblasti výchovný poradce úzce spolupracuje s třídními učiteli těchto žáků, vyhodnocuje závěry pedagogických rad.
Ohroženou skupinou jsou ve škole především žáci s neprospěchem. Opakovaný neúspěch a nedostatečný prospěch se většinou negativně projeví i v chování žáků, tito žáci mohou negativně ovlivňovat klima třídy i pracovní morálku ostatních žáků. Proto je třeba věnovat jim zvýšenou pozornost. U žáků s neprospěchem je nutné co nejrychleji hledat příčiny neprospěchu. Výchovný poradce pomáhá při hledání řešení v těch případech, kdy je příčinou neprospěchu dlouhodobá absence, porucha učení nebo podprůměrný intelekt žáků. Problémem je nechuť žáků ke školní práci a nezájem o plnění základních školních povinností.
V těchto případech se jako účinné ukázalo společné projednání problému za přítomnosti třídního učitele, vyučujícího problémového předmětu, rodiče a žáka samotného. Výsledkem takových jednání je dohoda, v níž je popsáno, co je třeba udělat, aby se prospěch žáka zlepšil. Výchovný poradce může pro třídní učitele připravit metodiku, jak napsat zápis z jednání o neprospěchu, a v případě potřeby může být poradce na jednání o neprospěchu přizván.
Zkušenosti z praxe ukazují, že je vhodné, aby výchovný poradce evidoval a zakládal do dokumentace žáka originály zápisů z jednání s rodiči žáků. Kopii zápisu z jednání by pak vždy měli obdržet rodiče žáka.
V případě, že je ve škole žák, u něhož jsou projevy mimořádného nadání, může dát třídní učitel podnět k vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Toto je třeba projednat se zákonným zástupcem žáka, výchovný poradce vyšetření žáka zprostředkuje. Pokud školské poradenské zařízení na základě vyšetření žáka doporučí jeho vzdělávání podle IVP, koordinuje výchovný poradce jeho vznik a plnění. Náležitosti obsahu IVP pro integrovaného žáka popisuje § 13 vyhlášky č. 73/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí a žáků mimořádně nadaných.
Problémy spojené se školní docházkou zahrnují řešení neomluvené a zvýšené omluvené absence. Úkoly výchovného poradce jsou dány metodickým pokynem MŠMT č. j. 10 194/2002-14, k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví.
Výchovný poradce eviduje neomluvenou absenci žáků. V souladu s uvedeným metodickým pokynem projednává společně s třídním učitelem žáka, se žákem a rodiči neomluvenou absenci do deseti hodin. Při opakované neomluvené absenci nebo v případech, kdy neomluvená absence přesáhne deset hodin, se výchovný poradce účastní jednání výchovné komise svolané ředitelem školy. Z jednání musí být vždy pořízen zápis s uvedeným opatřením, jež by mělo vést k eliminaci neomluvené absence, a také s kázeňským postihem za neomluvenou absenci, jehož udělení bude v souladu se školním řádem navrhovat třídní učitel.
V rámci prevence neomluvené absence je důležité sledovat i zvýšenou omluvenou absenci, za kterou může být „skryté záškoláctví“, obzvlášť pokud se jedná o po sobě následující krátkodobé absence žáka ve škole. Zvýšená absence také často bývá jednou z příčin školního neprospěchu.
Výchovný poradce může ve škole vytvořit metodiku, jak zvýšenou omluvenou absenci sledovat a vyhodnocovat a ve kterých případech je nutné společné projednání se zákonným zástupcem žáka. Každý pohovor o zvýšené absenci žáka ve škole je třeba vést jako preventivní pohovor s cílem předejít problémům ve vzdělávání žáka, stanovit pravidla pro omlouvání žáka a způsob včasného doplňování zameškaného učiva.
Výchovný poradce může mít ve škole důležitou roli také při řešení závažných přestupků proti školnímu řádu. V případě, že se žák dopustí takového přestupku, není efektivní řešit tento problém pouze udělením kázeňského postihu. V rámci prevence rizikového chování žáků je důležité projednat přestupek s roiči. Projednání vyvolá třídní učitel a účastní se jej výchovní poradci, rodiče a v praxi se velmi osvědčila rovněž přítomnost žáka. Role výchovného poradce je podstatná, neboť není v problému osobně angažovaný tak, jako může být třídní učitel, svým profesionálním přístupem je třídnímu učiteli oporou při sdělování nepříjemných informací nebo při řešení případného konfliktu mezi třídním učitelem a zákonným zástupcem žáka. Z jednání je třeba vždy pořídit zápis, jehož originál výchovný poradce založí do dokumentace žáka.
V rámci konzultačních hodin výchovný poradce poskytuje konzultace žákům, rodičům i kolegům k problémům spojeným s nekázní žáků a neplněním školních povinností. S učiteli výchovný poradce konzultuje také řešení problémů ve třídních kolektivech.
Výchovný poradce by měl při řešení závažných problémů spolupracovat i s nejbližším místním orgánem sociálně-právní ochrany dětí, tj. s oddělením či odborem péče o dítě či sociální prevence. Pokud škola vyčerpá všechny možnosti k řešení závažných problémů a náprava se nedaří, může výchovný poradce zprostředkovat předání případu tomuto místnímu orgánu. V krajním případě může výchovný poradce doporučit umístění žáka na resocializační pobyt do střediska výchovné péče.
V seznamu standardních činností výchovného poradce je v posledním bodě uvedeno, že výchovný poradce vede písemné záznamy umožňující doložit rozsah a obsah jeho činnosti, navržená a realizovaná opatření.
Vedením dokumentace škol a školských zařízení se zabývá § 28 školského zákona a vyhlášky č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školské matriky. V těchto právních dokumentech však není žádná zmínka o vedení dokumentace výchovného poradce.
Vedením dokumentace všech poradenských pracovníků ve škole se zabývá § 4 vyhlášky č. 116/2011 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních:
§ 4
Další dokumentace
Školské poradenské zařízení vede dokumentaci:
Škola vede o poradenských službách poskytovaných školním psychologem nebo speciálním pedagogem dokumentaci podle odst. 1 písm. a) až d) a o poradenských službách poskytovaných školním metodikem prevence nebo výchovným poradcem dokumentaci podle odst. 1 písm. b).
Výchovný poradce má povinnost vést dokumentaci o vyšetřeních, jejich výsledcích a poskytnuté péči individuální i skupinové. Není však uvedeno, jakou formou má být dokumentace vedena. To, jakou povinnou dokumentaci výchovný poradce povede a jakou formu tato dokumentace bude mít, by proto vždy mělo být výsledkem jednání výchovného poradce s vedením školy. S dokumentací je nutné zacházet v režimu důvěrné.
Výchovný poradce je učitelem, ale též významným poradenským pracovníkem. Jeho náplň práce je legislativně vymezena, stanoveny jsou požadavky na jeho vzdělání, na služby, které poskytuje žákům, rodičům, vedení školy i pedagogům školy. Výchovný poradce úzce spolupracuje s vedením školy, projednává s ním fungování poradenských služeb. Kvalitu jím poskytovaných poradenských služeb ovlivňuje vedení školy vytvářením odpovídajících podmínek pro jeho činnost.
Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím GRADA z publikace Školní poradenství.Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.