Šifry

Žáci rádi pátrají po informacích. Pokud jim předáte určité indicie pouze formou mluveného výkladu, mohou se některé důležité údaje vytratit. Proto v některých tématech a hodinách dávám přednost jiné formě práce s novými informacemi. Forma šifrování je pro žáky známá, každý si snad vzpomene na donedávna používanou Morseovu abecedu.

Text, který chcete žákům předat, by měl být jednoznačný a měl by obsahovat nejdůležitější údaje. Délka textu by měla odpovídat úrovni žáků 2. stupně ZŠ, popř. žáků SŠ. Uveďte čtyři rozvité věty (můžeme si je vymyslet, ale doporučuji použít učebnici). Na střední škole můžete zkusit i delší souvětí. Při této hře využijte skupinovou práci, ve které bude naplněna asi nejvíce kompetence k učení. Po rozdělení do skupin (doporučuji minimálně dvoučlennou a maximálně čtyřčlennou) rozdejte jeden zašifrovaný text a šifrovací abecedu (1 exemplář). Motivací je i dopředu avizovaná odměna v podobě výborného hodnocení za odvedenou práci, doporučuji stejně ohodnotit ještě jedno družstvo.

Rychlost není na prvním místě, jde zejména o přesnost. Pokud se družstvo dopustí chyby, musí ji společně najít. Vyluštěné texty potom žáci přepíší na tabuli a všichni si je napíší do sešitu. Existují různé varianty práce v hodinách (více textů - žáci luští na začátku každé hodiny; v rámci opakování tématu zašifrujete text s chybami, které žáci vedle luštění musí opravit). K historickým tématům se hodí použít písmo „runy" k době římské, „klínové" k Mezopotámii, „hieroglyfy" k Egyptu, popř. použít i čínské a řecké písmo. U jiných témat můžeme tuto drobnou hru využít víceméně kdykoli, typ šifry zvolíte dle náročnosti či zajímavosti.

Žáci si mohou sami zkusit zašifrovat nějaký text a zadat ho k vyluštění ostatním skupinám. Výsledným efektem je, že získané informace si žák či student lépe pamatuje, protože se k nim dostal svojí vlastní cestou.

Konkrétní ukázka hodiny

Přípravná fáze

1. Vyučující si doma vybere text, který chce zašifrovat. Nejlepší je použít text z učebnice, kterou používáte při výuce.