Článek z minisérie SEZNAMTE SE se zaměřuje na propojení poznávacích a teambuildingových aktivit a vzdělávacího oboru Cizí jazyk a vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Autoři přinášejí náměty na seznámení žáků nejen mezi sebou, ale i s učitelem a učivem konkrétního vzdělávacího oboru.
SEZNAMTE SE2: A co takhle jazyky a příroda?
A co takhle cizí jazyky a příroda?
V případě propojení seznamovacích aktivit se vzdělávacím oborem Cizí jazyk se učiteli nabízí mnoho aktivit a činností. Komunikace, poznávání lidí, schopnost sdělit svůj názor, podpora sebedůvěry a intimnější atmosféra jsou společným atributem pro aktivity seznamovacího charakteru i výuku v tomto oboru.
Vzdělávací oblast Člověk a příroda nemusí na první pohled působit tak vhodně pro zařazení seznamovacích a teambuildingových her. Na ten druhý, který přinášejí autoři v námětech, už to je lepší.
Dobrý den, na shledanou v „cizím kabátě“
Aktivita je rozehřívací hra a také „ledolamka“ (anglicky icebreaker). Tyto typy her pomáhají aktivizovat a navodit příjemnou atmosféru ve skupině. [1]Dobrý den, na shledanou
splňuje výše popsané a zároveň zde lze najít hlubší vzdělávací kontext
etikety
a
základních zdvořilostních frází
v konkrétním jazyce. Aktivita je krátkodobá, učiteli i se zadáním zabere deset minut.
Žáci se postaví do kruhu a jeden stojí uprostřed (pro ukázku začíná učitel). Žák uprostřed si vybere někoho z kruhu, přistoupí k němu a s podáním ruky ho pozdraví („dobrý den“), vybraný žák mu odpoví taktéž pozdravem „dobrý den“. Tímto aktem byl žák stojící v kruhu vyzván k výměně, a než své místo opustí, rozloučí se se žáky, kteří stojí vedle něj. Stejným postupem – s každým z nich si podá ruku a rozloučí se „na shledanou“, na závěr se rozloučí se žákem, který stojí v kruhu a vyzval ho k výměně, poté ho střídá uprostřed kruhu. Žák uprostřed kruhu si vybírá dalšího spolužáka a probíhá nová výměna. Žáci zprvu netuší, kam aktivita směřuje, a ve většině případů jim přijde situace komická. Tempo se dá zvýšit přidáním žáků, kteří se pohybují uprostřed kruhu a vyzývají tak k více výměnám najednou. Vzniká trochu chaotická i zábavná situace, kdy se žáci snaží reagovat, ale větší množství žáků v kruhu zapříčiní, že to obvykle nestíhají.
V tuto chvíli učitel aktivitu ukončuje. Žáci jsou dobře naladěni, smějí se. Učitel objasní smysl činnosti. Cílem je žáky přivést na jiné myšlenky, aktivizovat, prolomit bariéry (stisk ruky, pohled do očí apod.), které mezi sebou mají, a navodit příjemnou atmosféru. Dílčím, neméně důležitým cílem je poukázání na faktor spojený s etiketou (stisk ruky, pohled do očí, artikulace při pozdravu apod.).
Aktivita je aplikovatelná do výuky cizích jazyků, kdy si žáci osvojují základní fráze a pozdravy. Během aktivity se nepoužívají fráze v českém jazyce, ale v příslušném cizím jazyce. Nemusí být použit pouze pozdrav, lze zařadit i další zdvořilostní fráze, které na pozdrav navazují. Po skončení aktivity učitel s žáky probere význam příslušných frázích a jejich správné používání v konkrétních společenských situacích.
Fyzikální haiku
Spojení exaktního předmětu a poezie je dalším námětem, jímž lze nejen na začátku školního roku oživit výuku Fyziky, zpříjemnit atmosféru, podpořit spolupráci a více se poznat. Základním prvkem a inspirací aktivity je haiku, japonské lyrické trojverší spevným počtem slabik: 5–7–5 [2].
Úkolem žáků (samostatně, ve dvojici, případně ve skupinách) je vytvořit fyzikální básničku inspirovanou útvarem haiku. Výtvor musí splňovat příslušné rozdělení slabik, fyzikální téma a odbornou správnost. Učitel motivuje žáky svou ukázkou, například:
Ach ty jednotky!
Sekundy, metry,
všichni to někdy spletli,
správné jednotky.
Jednoduché stroje
Co ty školáku –
znáš jednoduché stroje?
To je senza věc.
Páka, kladka a
tak dál, kdo by se přece
těžké práce bál.
Zadání haiku může odrážet přímo probírané učivo či tematickou oblast, na kterou se chce učitel zaměřit, či vztah žáků k předmětu.
Fyzikální haiku vol. 2
Podaří-li se vytvořit větší počet haiku (ať už žákům, nebo učiteli), doporučujeme navázat další aktivitou. Spojuje haiku, spolupráci ve třídě, fyzikální terminologii a doplňuje je o soutěžní prvek.
V rámci přípravy je třeba, aby každé haiku bylo napsáno na samostatném papíře a zároveň mělo určené podmínky splnění. Haiku se totiž musí žáci učit nazpaměť dle legendy, kterou učitel dopředu připraví. Učitel rozdělí třídu na skupiny a každé přidělí jednu fyzikální disciplínu, kterou budou členové skupiny představovat – například astrofyzik, mechanik, optik, jaderný fyzik a kvantový fyzik.
Každé haiku má předem určeno, jací fyzikové se ho musí společně naučit, například:
Ach ty jednotky!
Sekundy, metry,
všichni to někdy spletli,
správné jednotky.
optik, astrofyzik a jaderný fyzik
Učitel rozmístí haiku po třídě nebo kdekoli v prostoru, kde se mohou žáci pohybovat. Stejně jako v dobře fungujícím kolektivu nejsou na problémy a výzvy žáci sami, nebudou sami ani při plnění tohoto úkolu. Musínavzájem spolupracovat, aby nejprve sestavili příslušnou kombinaci fyzikálních zaměření a poté se haiku naučili. Umí-li text dohromady zpaměti, odchází ho přednést učiteli. Jak si text žáci rozdělí je na nich, každý musí umět alespoň část haiku. Pokud ho odříkají správně, každý z nich získává bod. Učitel může psát body do seznamu žáků sám, nebo si může každý žák značit své body (sešit, papír).
Kromě soutěžního prvku a hodnocení fungování spolupráce se samozřejmě v rámci obou aktivit nabízí prostor pro posouzení odborné stránky obsahu (o čem haiku jsou, zda je to v rámci fyziky správné tvrzení, …).
Já a moje město
Seznamovací aktivita je založena na prvku asociace. Tento typ aktivity pomáhá žákům i učiteli zapamatovat si jména, která jsou právě „s něčím“ spojena. Klasickou seznamovací aktivitou je hra tzv. Andělská Anděla, kdy hráči vymýšlí ke svému křestnímu jménu přídavné jméno začínající stejným písmenem jako jejich křestní jméno (např. veselá Vendula). Pro ozvláštnění výuky zeměpisu nabízíme možnost, jak asociace využít ve spojení se vzdělávacím obsahem.
Žáci stojí v kruhu. Každý žák si ke svému jménu zvolí hlavní město (libovolně dle preference, nebo na stejné písmeno jako jeho křestní jméno). Poté se všichni žáci představí, nejdřív řeknou svoje jméno a následně hlavní město. Následně se žáci pohybují mezi sebou, každý musí oslovit pět spolužáků, pozdravit se s nimi (podat si ruku) a představit se vlastním jménem a hlavním městem. Poté se vrací na svoje místo v kruhu. Může následovat více kol, při kterých žáci používají svoje jména spolu s hlavními městy nebo pouze hlavní města jako přezdívku.
Zvolená města slouží jako asociace s příslušným žákem. Po představení následuje doplnění informace, proč si žák zvolil příslušné hlavní město, učitel může město zasadit do zeměpisného kontextu (nebo k tomu vede samotné žáky). Námět na spojení s hlavními městy pochází z populárního seriálu Papírový dům, kde mají hlavní hrdinové přezdívky jako města a oslovují se pouze názvy měst.
Nestačilo? Výměna identity!
Aktivitu Já a moje město lze rozšířit hrou Výměna identity. Žáci stojí v kruhu a každý řekne své jméno a vybrané hlavní město. Poté se dají žáci do pohybu a vyměňují si identitu. Výměna spočívá v tom, že se setká dvojice, navzájem si dá ruku před čelo a představí se (jméno, město). Tím si automaticky žáci vyměnili identitu neboli odchází dál do hry se jménem a městem druhého z dvojice. Takto se pohybují a musí uskutečnit alespoň tři výměny. Hra pro žáka končí ve chvíli, kdy najde svou pravou identitu (potká se ve dvojici s tím, kdo se představí jako on a jeho město).
Aktivita bývá pro žáky náročná kvůli zapamatování jmen a nových identit spolužáků, o to více se jim ale jména spolužáků „dostávají pod kůži“. Na názvy měst lze opět navázat ve výuce (viz výše).
[2] Více o haiku, včetně ukázek viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Haiku. V rámci aktivity lze pracovat i s dalšími náležitostmi haiku (přírodní tematika, zvukomalebnost, …), záleží na učiteli a kreativním vyjádření žáků.
