Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek se zabývá hnutím sebeobhájců, jeho vznikem a jeho současnými aktivitami. Také nastiňuje situaci v České republice v oblasti přístupu k lidem s mentálním postižením.
Sebeobhajování (anglicky self advocacy) je označováno jako proces, při kterém se člověk učí individuálně nebo v kolektivu vyjadřovat vlastní postoje, přání, názory, hovořit sám za sebe i za skupinu.
V současnosti existuje hnutí sebeobhájců jako celosvětová organizace, která sdružuje hlavně osoby s mentálním postižením. Jejím cílem je podporovat u těchto lidí schopnost převzít zodpovědnost, hájit svá práva, bránit se účinně proti diskriminaci, ale i správně chápat své povinnosti.
Historie sebeobhájců má pravděpodobně kořeny ve Švédsku v 60. letech, kdy lidé s mentálním postižením začali zakládat své kluby volného času.
V roce 1972 se tato myšlenka rozšířila do Velké Británie a Kanady a lidé s mentálním postižením začali organizovat první konference sebeobhájců. Chtěli dát najevo, že jejich postižení je až sekundární a na prvním místě je jejich lidská osobnost a důstojnost. Nazvali se "People First" (V první řadě lidé). Následně se hnutí rozšířilo i do USA.
V České republice byla zorganizována první skupina sebeobhájců po roce 2000.
V červnu 2005 se ve skotském Edinburghu konala Evropská konference sebeobhájců, "European People First"(V první řadě Evropané).
Cílem bylo dokázat, že i lidé s mentálním postižením jsou schopni zorganizovat konferenci a také vytvořit Evropskou nezávislou organizaci sebeobhájců, která by mohla lobovat i v Evropském parlamentu.
Českou republiku reprezentovalo sedm zástupců, čtyři sebeobhájci a tři asistenti. Hlavní náplní jejich programu byla práce ve workshopech a diskuse o právech sebeobhájců.
Workshopy byly na téma Jaká máme práva? a Co nám brání naše práva mít? nebo Moc a jak ji uplatňovat v politice osob s postižením. Na základě diskuse vzniklo v závěru každého workshopu jedno až dvě stěžejní ustanovení.
Účastníci mimo jiné označili za zásadní přístup k informacím (např. navrhli upravit zákony do takové podoby, která bude srozumitelná i jedincům s mentálním postižením), aby se postižení lidé mohli seznámit se svými právy, a dále došli k názoru, že podstatné je umět se prezentovat, dát o sobě vědět a nebát se pozvat různé známé osobnosti, např. politiky.
Zajímavé bylo srovnání skotského a českého přístupu k ústavům pro mentálně postižené. Ve Skotsku byly prakticky zrušeny a zůstal pouze jeden pro osoby s hlubokým mentálním postižením.
Rozdílný je i přístup k právní způsobilosti. Tito lidé mohou ve Skotsku běžně uzavírat sňatky a dostává se jim podpory nejen při výchově dětí, ale i při hledání bydlení.
Během konference se nesměl používat výraz handicap, který má v Anglii a USA pejorativní charakter a znamená žebrák. V těchto zemích se rovněž nepoužívá termín lidé s mentálním postižením, ale people with learning disabilities, tedy lidé s problémy s učením. U lidí s hlubokým mentálním postižením se používá termín people with multiple disabilities, tedy lidé s vícečetným postižením či problémy.
Většina účastníků konference měla lehké postižení.
Zástupci České republiky se shodli na tom, že by v budoucnu podobnou konferenci rádi zorganizovali i u nás. Měla by se nést v duchu nárůstu práv osob s mentálním postižením a zároveň reflektovat rostoucí počet povinností a zvyšující se míru zodpovědnosti. Právě zdůraznění tohoto aspektu jim na konferenci chybělo.
Čeští zástupci konstatovali, že organizátoři i účastníci z jiných zemí měli o situaci v České republice značně zkreslené představy. Museli např. vysvětlovat situaci ohledně klecových lůžek a další aspekty péče o osoby s postižením.
Bylo rovněž konstatováno, že sebeobhájci z jiných zemí staví na základech, které se v České republice teprve budují, a že na změnu postoje celé společnosti k lidem s mentálním postižením, moderní pojetí péče o tyto osoby a vytvoření vhodných podmínek pro jejich inkluzi si ještě budeme muset počkat.
Informační zdroje a použité literatura:
Kozáková, Zdeňka. Evropská konference sebeobhájců " European People First" - Edinburgh 2005. Speciální pedagogika 2005, roč. 15, č. 4, s. 310-317.
www.dobromysl.cz
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.