Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Rozšiřující výuka figurálních studií
Příklad dobré praxe je ukázkou způsobu podchycení zájmu studentů o vlastní rozvoj tvůrčích schopností, o zvýšení úrovně vlastních vyjadřovacích dovedností, kdy studenti ze svého zájmu touží rozvinout a povýšit své výtvarné dovednosti, konfrontovat své nápady s druhými, s názorem zkušeného učitele, společně studují kresbu figury člověka a portrétu nad rámec časových možností Školního vzdělávacího programu. Současně se u nich rozvíjejí klíčové kompetence k řešení problému, kompetence sociální a personální, kompetence k učení a kompetence komunikativní.
Cíl výuky
Prezentovat příklad dobré praxe jak podchytit zájem žáků o vlastní rozvoj tvůrčích schopností, o zvýšení úrovně jejich vyjadřovacích dovedností, o rozvinutí jjeich výtvarných dovedností apod. Přispět k rozvíjení klíčových kompetencí, např. kompetence k řešení problému, kompetence sociální a personální, kompetence k učení a kompetence komunikativní.
Kontext
Skupina, v níž probíhá výuka metodou dobrovolné účasti na studiu reálií, má kolem 10 žáků. Nerozhoduje, z kterého studijního zaměření školy, ani z kterého ročníku student pochází. Podmínkou je pouze vlastní zájem o sebevzdělávání v dané oblasti a absolvování základních znalostí výtvarných prostředků a technik (obecně po 1. ročníku). Výhodou je návaznost na ty části ŠVP, které žáky seznamují se základy plastické anatomie pro výtvarníky (studium lebky a kostry, svalstva dle sádrových modelů apod.). Mezi žáky jsou velmi dobré vztahy, založené na vzájemném respektu a společném cíli, přestože jsou ve skupině studenti různých ročníků, různé úrovně základních dovedností a různého stupně talentu. Práce ve skupině je motivující a zájmová blízkost pomáhá k rozvoji tvůrčích dovedností a schopností rozvíjet vlastní kreativitu.
Východiska
Uskutečnění takto pojaté mimoškolní aktivity je vázáno na znalost a praktické využití návyků a plnění ŠVP v denním studiu výtvarné přípravy.
Individuální přístup k rozvoji vlastních dovedností každého jednotlivce
Rozvíjení schopnosti komunikovat ať už verbálně či graficky, analyzovat vlastní chyby a cílevědomě je odstraňovat. Schopnost vzájemného porovnání a hodnocení.
Vytyčení společného cíle vede jednotlivce k co nejlepší snaze o dosažení úkolu v daném čase a postupu. Důležitá je interakce tváří v tvář.
Práce v ateliérovém prostředí, demokratický vztah mezi členy úzkého kolektivu i s osobou pedagoga pomáhá získávat důvěru ve vlastní schopnosti, zvyšuje tvůrčí sebevědomí.
Pravidelná a kontinuální výuka rozvíjí a upevňuje i pracovní návyky, plynulý vzestup kresebných a vyjadřovacích dovedností použitelných i v mnoha příbuzných praktických činnostech.
Nejdůležitější je ale, že přes zvládnutí základního „výtvarného řemesla" se student uvolní ke skokovému vývoji vlastní kreativity. Souvislosti lze následně objevovat i při řešení úkolů, které se studiem reálií prakticky nekonvenují, práce na nich probíhá rychleji a efektivněji.
Cíle
Hlavní vyučovací cíle
Získání výtvarných vyjadřovacích předpokladů potřebných pro navazující samostatnou tvorbu.
Rozvinutí schopnosti pozorovat, analyzovat a graficky vyjádřit studování reálie.
Kultivováním výtvarného vidění, výtvarné paměti.
Rozvoj vlastní tvůrčí fantazie.
Hlavní výchovné cíle
Osvojení si schopnosti soustředění na práci
Rozvíjení kompetence k řešení problémů (například vyjádření dílčího plastického jevu v ploše)
Rozvíjení kompetence sociální a personální, podílející se na vývoji reálného posuzování svého místa v kolektivu spoluvytvářením pravidel práce v týmu na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými, k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby žák poskytne pomoc či radu nebo o ni požádá.
Kompetence k učení - žák vybírá a využívá vlastní způsoby pro efektivní řešení, metody a strategie, posoudí vlastní pokrok, analyzuje překážky bránící zvýšení dovedností.
Kompetence komunikativní - žák formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, aktivně se účastní diskusí, obhajuje své názory, respektuje názory druhých, vhodně na ně reaguje, kultivuje své výtvarné vnímání a vyjadřování.
Realizace
Úvodní část - seznámení s cíli hodiny. Učitel shrne dosavadní vývoj v systému postupného zvládnutí kresebné techniky, ve výstavbě prostoru na ploše studie, ve volbě kompozice, poradí s výběrem vhodného úhlu pohledu, zvolí vhodnou pózu modelu i pozici pro každého jednotlivce (častá chyba je kreslení „přes ruku", postavení proti světlu apod.). Studenti si vyberou vhodné místo k práci, učitel kontroluje vhodné postavení stojanu vzhledem k výhledu na studovaný objekt a dostatek prostoru k odstupu, vzdálenost od objektu a průběžně vhodnost zvolené kompozice, velikost studie, použití výtvarných prostředků apod. Tato část trvá 5 - 10 minut v úvodu lekce.
Studenti neprodleně začnou s rozvržením motivu, případnou volbou formátu, výřezem z celku. Učitel kontroluje, případně upraví postavení, jednotlivě s každým studentem konzultuje kompoziční záměr, případně pomůže se základním rozvrhem (např. u portrétu, u začínajících kreslířů, volíme jednodušší úhel pohledu z profilu atd.). Časté odstupování a „vizování" proporcí je důležité pro správné zachycení kresleného objektu. Tato část lekce trvá 15 - 25 minut.
Studenti dále pracují s řešením prostoru na kresebné ploše základním rozvržením světla a stínu, grafickým vymezením hlavních hmot kompozice v následujících 15 - 20 minutách řeší prostorové vyjádření celku.
Ve zbylém čase dvouhodinové lekce věnují studenti čas propracování detailních valérů, zdůrazněním, či potlačením určitých partií s cílem vyjádřit životnost znázorňovaného objektu, napětí mezi partiemi v klidu, či naopak v tenzi. K tomu je nutná též častá korekce celku i detailů pomáhající správné volbě intenzity světla a stínu. Učitel dbá o udržení soustředěnosti jednotlivých studentů, posiluje osobitost jejich výtvarného projevu, zdůrazňuje vytyčené cíle, poradí s možnostmi řešení obtížných míst.
V polovině časové dotace lze doporučit společné vystavení kreseb, vzájemné porovnání je cenným poznatkem pro každého studenta.
Reflexe - v závěru lekce učitel s každým jednotlivě zhodnotí výsledek práce na studii, rozebere slabá místa, poukáže na opakující se chyby a navrhne řešení k jejich odstranění. Vyžaduje též aktivní účast studenta k sebehodnocení, uvědomování si vlastních rezerv k posunu práce ke kvalitnější úrovni.
Závěrečná část - učitel provede shrnutí práce celé skupiny, zhodnotí celkový dosažený výsledek, vyzdvihne příkladné řešení v činnosti některých jednotlivců, vytyčí dílčí cíle do budoucích lekcí. Na závěr poděkuje za odvedenou práci.
J. M. Paramón: Jak na to (soubor odborných příruček výtvarníka)
Výukový model kostry člověka, lebky
Výukový model svalovce
Kontakt
ak. mal. J. Studnička, skola@sups.info
ak. mal. V. Zajíc, skola@sups.info
SUPŠ a VOŠ Turnov
Reflexe
Na naší škole se podařilo paralelně zavést oba kurzy kresebné studie portrétu (ak. mal. J. Studnička) a kresebné studie figury (ak. mal. V. Zajíc) již před několika roky. Po využití podnětů Pilotního programu S lze shrnout, že podobné příklady dobré praxe mají velký vliv na rozvoj výtvarných dovedností studentů a výrazně jim pomáhají k úspěšnému zvládnutí přijímacího řízení na vyšší formy studia ve výtvarných oborech. U všech studentů, kteří tyto kurzy navštěvují, lze jednoznačně zaregistrovat výrazný posun v osobním přístupu ke studiu, v lepší orientaci ve výtvarné problematice, v ovládnutí výrazových prostředků, ve zlepšení kresební techniky, v dosažení vyššího stupně uplatnění vlastní kreativity apod.
