Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek I
První část dvoudílného seriálu nabízí hravé aktivity na rozvoj rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek ve slovech. Tato dovednost často činí potíže nejen žákům s diagnózou dysortografie, ale i žákům s oslabenou pozorností, oslabeným jazykovým citem či žákům z cizojazyčného prostředí. Materiál je tedy vhodný pro všechny žáky běžné třídy základní školy.
Chybovost v rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek je jedním z problémových jevů u žáků s diagnózou dysortografie. Obtíže v této oblasti však mívají i žáci s oslabenou pozorností, oslabeným jazykovým citem či žáci z cizojazyčného prostředí.
Materiál je vhodné využít pro všechny žáky v 2. třídě ZŠ, při obtížích doporučuji materiál využít i ve vyšších ročnících ZŠ.
Doporučuji dodržet posloupnost úkolů, dalšími díly navázat až po zvládnutí aktivity z předchozí části. Aktivity není vhodné vkládat do jedné vyučovací hodiny, ale naopak pravidelně s nimi obohacovat výuku ČJ.
Pro úspěšné zvládnutí rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek je třeba dodržet zásadu posloupnosti. Nejdříve pracujeme pouze se slabikami, jednoslabičnými slovy. Obtížnější slova zařazujeme až po zvládnutí předchozího. Učivo lze individualizovat. Pracovní listy jsou připraveny tak, aby obsahovaly různé typy slov pro všechny žáky.
Také je třeba omezit soutěživost a ponechat žákům dostatek času pro vyslovení každého slova a vyřešení úlohy svým vlastním tempem.
1.
Žáci pracují s učitelem v kruhu v menší skupině. U tříd s větším počtem žáků lze pracovat s jednou polovinou třídy, druhá polovina vypracovává např. samostatnou práci.
Učitel předříkává dvojice slov (i nesmyslných), které se liší pouze délkou samohlásek. Např. „pís – pis“. Žák má rozpoznat, zda jsou slova stejná, či nejsou.
Každý žák má rozluštit jednu dvojici slov, tzn. neodpovídají všichni žáci najednou. Poté učitel předloží kartu s nadepsanou dvojicí slov jako kontrolu. (Příloha – Pracovní list ke cvičení 1)
Obměna: Obtížnější varianta představuje pojmenování rozdílů mezi slovy. Např. u dvojice slov „pís – pis“ je odpověď: „Pís je dlouhé a pis je krátké.“
