Rok s kocourkem Matyášem, náhled do ročního plnování na MŠ
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Rok s kocourkem Matyášem, náhled do ročního plnování na MŠ
2,5 (2 hodnocení)
Pohled do ročního Plánování na MŠ, které využívá v třídním plánu fotografie, tematické básničky, a je spoluprovázán s prvním rokem života kocourka Matyáše, který se stal prostřednictvím fotografií a básniček na rok součástí života dětí v jedné třídě MŠ.
Vážené kolegyně, chtěla bych vás nechat nahlédnout do neobvyklého ročního plánu jedné třídy MŠ, při kterém jsem využila prvního roku života malého kotěte Matyáše, a to prostřednictvím fotografií spolu s motivačními říkankami, v ročním plánu v MŠ. Kocour Matyáš je prostřednictvím fotografií s motivačními básničkami, v průběhu jednoho školního roku součástí třídy, jenž se shodou okolností jmenuje Koťátka.
Při tvorbě třídního plánu jsem realizovala rámcové cíle RVP PV a sledovala, aby děti získaly základy klíčových kompetencí: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence činnostní a občanské.
Ke všem činnostem děti v průběhu školního roku motivuje kocourek Matyáš, malé kotě, které s nimi poznává svět, spolu s dětmiroste, až je z něj na konci školního roku dospělý, silný a rozumný kocour. Sám ještě vío světě velmi málo, tak jako děti. Právě proto se rozhodl prožít s nimi rok v mateřskéškole. V průběhu školního roku spolu zažívají dětské radosti, trápení, hrají si, ale takése učí pracovat a poznávat svět kolem sebe.
Vypravme se děti hned objevovat dětský svět, zamotaný v klubíčku, kde kotě hledá myšičku.
V naší třídě to vypadalo tak, že s námi byl stále takový kocourek, jen nebyl živý. Bílého maňáska kočky jsme nabarvili barvami tak, aby připomínal kocourka na fotografiích, a tak roční motivace nabyla třetího rozměru. Tento „maňáskový kocourek“ mohl být s námi vždy a všude na rozdíl od kotěte z fotografií k motivačním básničkám. Vývoj a růst malého kotěte však děti mohly sledovat právě na těchto fotografiích, které provázejí všechny motivační básničky.
soubor s motivačními říkankami a tematickými fotografiemi, soubor pracovních listů k jednotlivým tématům, velká myšlenková mapa, metodické a evaluační listy ke zpracování jednotlivých tematických celků
Motivační básničky s odpovídajícím tematickými fotografiemi jsme měli vždy na očích, psané velkým tiskacím písmem, které je dětem nebližší, tedy tak, jak samy začínají psát přirozeně svá první slova. Ačkoliv samy básničku neumějí číst, touto formou se utváří povědomí o psané podobě slova.
Na motivační básničky navazují jednoduché pracovní listy s „kočičími úkoly“. Kocourek Matyáš pro děti chystá různá překvapení a zkouší, jak jsou šikovné.
Pracovní listy jsou připraveny tak, aby bylo jednoduché je zkopírovat pro další použití. Tyto listy, nakopírované v dostatečném množství měly děti připravené v souboru na přístupném místě, aby si v nich mohly listovat a podle potřeby a zájmu s nimi pracovat. Jsou však také motivačně zaměřeny podle jednotlivých tematických celků, jako doplněk k motivační básničce, a tak je může využívat i učitelka – záměrně – v průběhu školního roku. V Kočičích úkolech jsou i „Kouzelné mandaly“ pro děti – „Kruhy našeho života“. Jde o soubor kruhových pracovních listů, které zobrazují výjevy ze života lidí i přírody (Kruh koloběhu vody, Co děláme celý den, Kruh roku). Tyto mandaly mohou děti vybarvovat aqua pastelkami, obyčejnými pastelkami nebo za pomoci řezátka a strouhané pastelky. Nejde o vybarvení jednotlivých detailů, což by bylo dost zdlouhavé. Děti vybarvují jednotlivé kruhy, ze kterých je mandala sestavena. Před vybarvováním se scházíme ke společným rozhovorům nad mandalami. Každé z dětí má před sebou svoji mandalu, sedíme v kruhu a společně s učitelkou popisujeme, co je na mandalách vyobrazeno. Děti sledují společně s učitelkou pohyb po kruhu a společně popisují děj vyobrazený v jednotlivých částech mandal.
Součástí třídního plánu je velká nástěnná mapa pro děti s barevnými klubíčky, představujícími integrované bloky a od nich se odvíjející tematické oblasti a jednotlivé tematické celky. Vše motivováno rozmotanými barevnými klubíčky. Barvy na klubíčkách pro integrované bloky s tématy jsem tentokrát zvolila dle Barevných kamínků, a to barvou převažující vzdělávací oblasti v názvu integrovaného bloku.
MODRÉ KLUBÍČKO – DÍTĚ A JEHO TĚLO – OBLAST BIOLOGICKÁ ŽLUTÉ KLUBÍČKO – DÍTĚ A PSYCHIKA – OBLAST PSYCHOLOGICKÁ ČERVENÉ KLUBÍČKO – DÍTĚ A TEN DRUHÝ – OBLAST INTERPERSONÁLNÍ BÍLÉ KLUBÍČKO – DÍTĚ A SPOLEČNOST – OBLAST SOCIÁLNĚ KUKTURNÍ ZELENÉ KLUBÍČKO – DÍTĚ A SVĚT – OBLAST ENVIROMNETÁLNÍ
(Vyobrazení myšlenkové mapy v přílohové prezentaci.)
Po této velké myšlenkové mapě mezi klubíčky a odvíjející se z nich vlnou putuje v průběhu školního roku myška, kterou kotě honí, a ta se vždy zastaví u aktuálního tematického celku. Postupným vybarvováním tematických celků vznikne přehled o jednotlivých tématech, o kterých jsme si povídali (plyšovou myšku lze koupit v každé prodejně zverimexu za velmi nízkou cenu a propíchnutím špendlíkem se snadno upevňujete tam, kam je potřeba).
Přínosem bylo, že se děti zapojily dětí do vymalovávání klubíček při přípravě ročního plánování a myšlenkových map. To je vhodné zejména z toho důvodu, že se děti aktivně zapojí do třídního plánování (viz přílohová prezentace k článku).
Tyto mapy máme ve dvojím provedení, jedna je umístěna ve třídě, tam s ní pracuje učitelka a děti. Druhá je umístěna v šatně, rodiče tak mají přehled o tom, co se již ve třídě dělo a co děti ještě čeká. Většinou k této mapě umisťujeme také fotokopii básničky a tematické fotografie na daný týden.
Doplňkem jsou také dílčí myšlenkové mapy (malé) na dvojlistech pro pedagoga. Zde jsou uvedeny charakteristiky jednotlivých tematických celků.
Postupným vpisováním dat (možno i vybarvováním) vzniká jasný přehled o celoroční výchovně-vzdělávací práci.
Součástí tohoto uceleného materiálu je i ukázka některých námětů pro „dopolední tvořivé dílničky s Matyášem“. Toto je samostatný soubor fotografií k jednotlivým činnostem, které jsme v průběhu školního roku dělali s přesným popisem činnosti a sledovaných cílů, které naplňují.
Většinou jde o výtvarné či pracovní činnosti, jelikož ty lze nafotit a publikovat. Důležité však je si uvědomit, že toto je pouze část výchovné práce s dětmi. Pokud má být předškolní dítě všestranně rozvíjeno tak, aby byl vytvořen kvalitní základ pro další život ve všech oblastech, je nutné neopomínat žádnou z důležitých oblastí. Samozřejmě, že se v naší třídě hodně zpívá, hrajeme smyslové hry, věnujeme se hudebně-pohybovým činnostem, čteme si, odpočíváme při dětské relaxační hudbě, chodíme do lesa i pozorujeme život v našem městě… Teď již chápete, že vše, co se skrývá v kapitole „Dopolední tvořivé dílničky s Matyášem“, je pouze zlomek toho, co šlo ukázat prostřednictvím fotografií.
V průběhu celého školního roku naplňuji ve všech činnostech základní myšlenku tohoto plánování, které sjednocuje tři základní prvky – v zájmu harmonického rozvoje dětské osobnosti podporuji:
Láskyplné vztahy – srdce, city
Rozumný náhled na svět – hlava jako orgán, kde sídlí mozek
Vlastní tvořivost – ruka, způsob, jakým objevujeme svět
Toto je hlavní dlouhodobý záměr v rámci třídního plánování, prolíná se celým školním rokem.
V materiálech pro toto roční plánování najdeme také nevyplněné formuláře k přípravě i evaluaci tematických celků, které mohou sloužit jako námět k zaznamenávání převážně týdenních činností.
Do celé roční motivace nás uvede první příběh, v němž se děti s Matyáškem seznámí a stane se jejich kamarádem, neoddělitelnou součástí třídy.
Kde jsem se tu vzal?
Jsem kocourek Matyáš, vlastně jsem úplně malé kotě. Narodil jsem se na konci velkých letních prázdnin mé mámě Micce, spolu ještě se třemi malými sestřičkami: trojbarevnou, černou a černobílou kočičí holčičkou. Všichni čtyři jsem společně žili ve velké stodole a naše kočičí máma se o nás starala, jak nelépe to jen kočičí máma umí. Lidé se s námi chodili pomazlit a nosili nám v misce každý den čerstvé jídlo i čistou vodu. Našim domovem byla právě ta veliká stodola. Hráli jsme si tam spolu, dováděli, schovávali se a šplhali po trámech, lezli jsme po starém haraburdí, co tu bylo schované, skákali v seně a taky v něm spali.
Až jednoho dne přišel člověk, ne proto, aby naplnil misky na jídlo a pohladil nás, ale proto, aby mě z naší stodoly odnesl pryč od mámy i od sestřiček. Dal mě do takového malého domku na čtyřech kolech a celý svět se se mnou začal hýbat. Já křičel, mňoukal, brečel po kočičím způsobu, protože jsem se bál a nevěděl jsem, co se to se mnou děje. Nic nebylo platné mé naříkání, člověk mě už do stodoly nevrátil.
Když se přestal svět kolem mě hýbat, vyndali mě z toho domku na čtyřech kolech a odnesli do jiného. Ten byl skoro jako naše stodola, ale nebylo tam žádné seno, žádné trámy a ani staré haraburdí. Byli tam i jiní lidé a začali na mě volat „Matyáši“, chovat mě, hladit, drbat a všichni na mě pořád mluvili a smáli se. Ukázali mi, kde mám misku s jídlem, a učili mě chodit na kočičí záchod. Vůbec jsem je neznal a všechno to bylo cizí a neznámé. Taky mě vykoupali, abych už neměl blešky, které mě stejně pořád jen kousaly a štípaly. Potom mě položili do mého nového pelíšku a tam jsem usnul a zdálo se mi o naší stodole a také o tom, jak se se mnou hýbal celý svět.
Když jsem se probudil, ukázali mi ti cizí lidé takový legrační domeček, do kterého jsem se mohl schovat a taky po něm šplhat jako ve stodole po trámech.
Ze začátku jsem se všeho bál, bylo to pro mě cizí a neznámé, ale pak jsem si začal zvykat na tu mojí novou rodinu i nové věci. Poznal jsem, že tohle teď bude můj domov.
Moje nová rodina, to jsou dva dospěláci a jeden lidský kluk, co na něj volají „Vojto“. Ten se mnou dovádí tak, jako jsem dováděl se svými sestřičkami, honíme se a já ho občas trošku kousnu a jen maličko škrábnu. To jen tak z legrace, jako že jsme kamarádi. On mi hází plyšovou myšku a taky mě bere večer do svého pelíšku. To potom vrním, protože je tam pěkně měkoučko a taky je mi dobře, že jsme spolu.
I když už jsem trochu povyrostl, jsem pořád ještě hodně malé kotě a vím, že na světě je spousta věcí, které musím s Vojtou, ale také s vámi děti poznat i prozkoumat. Určitě ze mě bude jednou velký a silný kocour. Ale to ještě uplyne spousta času, i když kočičí děti rostou mnohem, mnohem rychleji než ty lidské.
Budeme spolu celý rok, budeme si povídat, číst, zpívat, hrát, kreslit a dělat spoustu a spoustu jiných zajímavých věcí. Budeme spolu zkoumat a objevovat lidský a tak trochu i ten můj kočičí svět. A hlavně, budeme jedna velká parta dobrých kamarádů, kteří jsou spolu rádi a dokáží si pomáhat.
Tak na tohle všechno se už teď moc těším.
Váš kocourek Matyášek
V tomto plánování je tedy využito k motivaci tematických básniček, které jsem vymýšlela v průběhu roku tak, aby mohly sloužit k motivaci jednotlivých celků. Dále jsem využila fotografií, které dokreslují téma daného týdne, a vždy na ní najdou děti Matyáše v odpovídající situaci k aktuální tematice, od jeho prvních týdnů až do „kočičí dospělosti“.
K tematickým celkům pak odpovídající pracovní listy, které dětem Matyáš přináší v průběhu školního roku do třídy, a děti plní specifické úkoly na těchto metodických pracovních listech. Hotové listy pak zakládáme do portfolií dětí a tam mají děti i rodiče stále přehled o dovednostech jednotlivých dětí i probíhajících i činnostech v průběhu školního roku.
Dále jsme se pravidelně ráno scházeli u našeho „kočičího kalendáře“. Tento jsme si vyrobili z velkého polystyrenu potaženého bílou čtvrtkou, zdobenou barevnými otisky dětí ze třídy. Kalendář má vyznačená prázdná okénka, vždy po sedmi dnech v týdnu. Nad tato okénka každý měsíc umístíme název aktuálního měsíce, který si děti samy zdobí. U kočičího kalendáře se každé ráno scházíme, což se stalo našim třídním rituálem. Děti na tento kalendář v průběhu měsíce umisťují barevné ping-pongové míčky tak, že po uplynutí celého měsíce jsou všechna políčka plná. To vede k utváření povědomí o čase, ve kterém se pohybujeme. Míčky se umisťují dle pravidel, která stanoví učitelka, přičemž tato pravidla se mohou průběžně měnit: barva míčku odpovídá náladě jednotlivého dne, barvy míčků se střídají po týdnech, jednotlivé dny v týdnu mají jednu určenou barvu po dobu celého měsíce... Jistě najdete i jiná pravidla pro střídání barev.
Po uplynutí měsíce míčky sundáme, vzpomínáme, co všechno jsme společně prožili, a začínáme od začátku. Předškolní děti mohou mít míčky popsané číslicemi od 1 do 31. Místo míčků můžeme v den, kdy se přihodila nějaká zvláštní událost, umístit kartičku se symbolem, který tomu odpovídá (divadlo – maňásek, výlet – autobus, narozeniny – dort…). Starší děti mohou vybarvovat nápisy jednotlivých ročních období i měsíců a mít je aktuálně upevněné na tomto kalendáři. Zdobit si různě kalendář výrobky či obrázky, to je věcí každé třídy individuálně. Znovu připomínám, že nejde o zapamatování si měsíců či nutně jmen dnů v týdnu nebo o učení se jednotlivých číslic. Jde čistě o utváření podvědomí o určitých časových úsecích, souvisejících s naším životem.
V průběhu školního roku jsme fotili nejen Matyáše, ale také vše, co se dělo ve třídě. Vše jsem popisovala a ukládala do počítače tak, aby to mohlo být pak využito při vzniku metodického matriálu k ročnímu plánování na MŠ. Náměty na pracovní listy vznikaly průběžně tak, aby aktuálně reagovaly na potřeby dětí, a skrze internetovou poštu pak byly přeposílány podněty a hotové pracovní listy do nakladatelství a zpět připravené k vytisknutí a použití ve třídě. Po skončení školního roku pak začala mravenčí práce, zpracovávání nasbíraného materiálu s tím, že vznikne metodická příručka pro učitelky MŠ s názvem „Rok s kocourkem Matyášem“. Tato publikace vyšla pak po 12 měsících v nakladatelství Barevné kamínky a je výsledkem přímé práce s dětmi na třídě MŠ a aktivní spolupráce v průběhu 2 let se jmenovaným nakladatelstvím, které texty graficky upravilo, zpracovalo tematické pracovní listy, velkou myšlenkovou mapu i dílčí myšlenkové mapy pro záznam charakteristik a cílů integrovaných bloků a tematických celků. Dále pak grafické zpracování fotografií a fotomontáží při k vzniku fotografií k motivačním říkankám.
Přehled integrovaných bloků, tematických oblastí a tematických celků v tomto ročním plánu:
Integrovaný blok: VĚCI KOLEM NÁS
Tematická oblast: CO JE NÁM NEJBLÍŽE
Konkrétní tematické celky:
TO JSOU MOJI KAMARÁDI CO NAJDEME V NAŠÍ TŘÍDĚ UŽ ZNÁŠ CELOU ŠKOLKU? VYPRÁVĚJ NÁM O RODINĚ TADY BYDLÍMČÍM POJEDEME NA VÝLET
Tematická oblast: CHODÍME NAKUPOVAT
Konkrétní tematické celky:
JAKÉ MÁME OBCHODY VE MĚSTĚ OVOCE A ZELENINA
Tematická oblast: CO MÁME VŠECHNO DOMA
Konkrétní tematické celky:
PŘEDMĚTY DENNÍ POTŘEBY CO JSEM NAŠEL U NÁS DOMA
Integrovaný blok: PŘÍRODA
Tematická oblast: ROK V PŘÍRODĚ
Konkrétní tematické celky:JARO
LÉTO PODZIM ZIMA
Tematická oblast: JAK ŽIJE LES
Konkrétní tematické celky:
ZA TAJEMSTVÍM STROMŮ CO NAJDEME V LESE
Tematická oblast: ZVÍŘÁTKA
Konkrétní tematické celky:
POJĎTE SE MNOU ZA ZVÍŘÁTKY ZVÍŘÁTKA ZE STATKU ZVÍŘÁTKA V ZOO DOMÁCÍ MAZLÍČCI
Integrovaný blok: SVĚT POHÁDEK A PŘÍBĚHŮ
Tematická oblast: MÉ NEJMILEJŠÍ POHÁDKY
Konkrétní tematické celky:
JAK TO BYLO S POPELKOU A TAKY JINÉ POHÁDKY CO NAJDEME V KNÍŽKÁCH VEM SI TUŽKU, PASTELKY, NAMALUJEM POHÁDKY
Tematická oblast: PŘIJELO K NÁM DIVADLO
Konkrétní tematické celky:
DO DIVADLA NA VÝLET VYROBÍM SI SVOJI LOUTKU ZAHRAJEM SI POHÁDKY
Integrovaný blok: OSLAVY A SVÁTKY
Konkrétní tematické celky:
CO NÁM ŘEKL KALENDÁŘ DUŠIČKOVÝ DEN KDYŽ K NÁM PŘIŠEL MIKULÁŠ TĚŠÍME SE NA VÁNOCE BARVÍME VAJÍČKA POPŘEJEME MAMINKÁM VŠECHNY DĚTI MAJÍ SVÁTEK
Integrovaný blok: ZDRAVÝ A JÁ
Tematická oblast: MOJE TĚLO
Konkrétní tematické celky:
I KDYŽ STEJNĚ VYPADÁME, KAŽDÝ JINOU BARVU MÁME CO DÁM TĚLU K OBĚDU? RUCE, NOHY, TĚLO MÁM, COPAK S NIMI UDĚLÁM?
Tematická oblast: KDO SE STARÁ O NEMOCNÉ
Konkrétní tematické celky:
ALENKA STŮNĚ PŮJDEME K LÉKAŘI A JAK JE TO U NÁS DOMA?
UKÁZKY NĚKTERÝCH MOTIVAČNÍCH BÁSNIČEK K TEMATICKÝM CELKŮM
VYPRÁVĚJ NÁM O RODINĚ
Kočka – máma kocour – táta a zrovna tak dědeček, ve stodole Moureček. Jak to u vás, děti, chodí, kdo mi pěkně nahlas poví? Ty to nevíš, Matyáši, nejeds v mládí vtipnou kaši? Lidskou mámu, tátu máme, sladkou pusu jim teď dáme.
TADY BYDLÍM
Bydlím s lidmi v jednom domě, je tam místo taky pro mě. Pelíšek mám na spaní a šplhadlo na hraní, dvě plyšové myšičky a na jídlo mističky. Jak to v dětském světě mají, kde se nají, kde si hrají? To mi děti povídejte, jak to chodí v lidském světě.
ČÍM POJEDEME NA VÝLET
Honem, děti, nasedejte, na výlet se se mnou dejte! Autem, lodí, raketou, pojedeme planetou. Balonem či letadlem obletíme celou Zem.
A co bych řekla na závěr, nejen k třídnímu plánování, ale všeobecně k předškolnímu vzdělávání? Často přemýšlím o tom, co je vlastně nejdůležitější předávat dětem. Pokud má být mateřská škola přípravou na život, někdo říká předehrou života, měli bychom děti na tuto skutečnost připravovat prostřednictvím přímých prožitků a prostřednictvím života samotného. Poznávat svět opravdu ve světě a nejen z obrázků, naučit se vycházet s ostatními, domluvit se s přáteli a hlavně najít sami sebe, svá nadání a zájmy, abychom je v budoucnu mohli rozvíjet.
Je velice jednoduché rozvíjet rozumové dovednosti dětí, předávat poznatky a nové informace. Vést však děti tak, aby si tyto informace později dokázaly najít a zpracovat samy, to je věc daleko složitější. Až dnešní děti vyrostou, budou žít pravděpodobně ve světě, který bude informacemi přesycen. Bude pouze na nich, aby si našly svou vlastní cestu a z tohoto množství vybrat to, co samy budou cítit pro ně jako důležité.
Je velice snadné říci dětem, jak se mají chovat, ale vést je tak, aby opravdu dokázaly vnímat, co je správné, a respektovat důležitá pravidla, podle kterých společně žijeme, to je věc daleko složitější.
Vysvětlit dítěti, co má dělat, a pomoci mu tento úkol splnit je věc jednoduchá, ale vychovat z dětí jedince, kteří sami poznají, co je pro ně důležité v daném okamžiku, a najít způsob, jak toho dosáhnout, to dokáže dětem předat jen člověk, který toto sám v životě zvládl.
Povídat si o přírodě a světě kolem nás, to je sice fajn, ale uvědomit si, že jsme jeho nedílnou součástí a svým chováním jej ovlivňujeme, vidět toto v každém okamžiku a chovat se tak, abychom přírodu chránili a nejen využívali, to nenajdeme v žádné knize, na to neexistují návody. K tomu je nutné děti vést, naučit je naslouchat, vnímat a hlavně cítit. Toto je hledání rovnováhy mezi citem a rozumem a jejich následné spolupráce. To vše jsou úkoly dlouhodobé a hlavně takové, které se předávají prostřednictvím našich vnitřních přesvědčení a osobního přístupu.
Existuje mnoho metod, ale nejdůležitější byla, je a bude osobnost učitele, který tyto metody používá. Více než originalita a osvědčenost té či oné formy práce je důležitý originální, nápaditý a hlavně osobní přístup člověka, který s dětmi pracuje.
Děti do 6 let věku se učí nápodobou, platí zde tedy vše mnohonásobně. Tady nelze lhát nebo si jen hrát na pravdu. Tyto děti budou takové, jaké jsme my samy, ať chceme nebo ne. Naučí se stavět ke světu právě tak, jak to děláme my, a budou upřednostňovat takové hodnoty, které vidíme my samy v životě jako prioritu.
Myslím, že toto vše velmi jasně vystihuje citát v RVP PV:
Cíle a obsah předškolního vzdělávání formulované RP směřují mateřskou školu k tomu, aby děti, které ji opouštějí, byly osobnosti pokud možno jedinečné vzhledem ke svému věku a individuálním možnostem co nejvíce samostatné, sebevědomé, sebejisté, s vlastním rozumem, schopné dívat se na svět kolem sebe, uvažovat tvořivě přemýšlet a jednat, jedinci na své úrovni přizpůsobiví, odvážní a také zodpovědní, ochotní nejen přijímat, ale také dávat, schopní se dále rozvíjet, učit se všemu, co budou v životě potřebovat a aktivně čelit problémům, které život přináší.
Zkušenost nás učí, že dítě k samostatnosti a sebevědomí však nevede pedagog, který je nesamostatný a který si nevěří: tvořivě myslet a jednat je nenaučí ten, kdo sám netvoří: vytvořit si vlastní představu o světě a životě je nenaučí ten, kdo sám svou vlastní představu nemá: odpovědnosti a cílevědomosti těžko může učit dítě pedagog, který nestojí pevně na svých vlastních nohou, který si sám nedokáže stanovit cíle své práce, svou zodpovědnost přesouvá na jiné a schovává se za rozhodování druhých: ten kdo nedokáže sám vést dialog, těžko bude učit své žáky se dohodnout a přistupovat na kompromisy.
(Rámcový program pro předškolní vzdělávání)
Bližší vysvětlení informací uvedených v článku, tematické fotografie i některé básničky a ukázku náhled do některých materiálů najdete v přílohové prezentaci k článku.
