Roční období

Před zavedením této techniky je potřeba děti seznámit s obsahem a vyzkoušet na jednoduchých a jednoznačných otázkách.

Příklady  otázek:

1. V zimě sbíráme jahody.
2. V létě jezdíme na lyžích na sněhu.
3. Na podzim pouštíme draka.
4. V létě bývá teplo a svítí slunce.
5. V zimě některá zvířata spí.
6. Na podzim se rodí mláďata zvířatům.
7. Na jaře sněží a je zima.
8. V zimě se chodíme koupat a opalujeme se.
9. V létě stavíme sněhuláky.
10. Na jaře kvetou stromy.

Obrázkové kartičky – učíme děti nebo s nimi opakujeme pomocí vizuálních pomůcek, co se děje v přírodě v různých obdobích.

Do zelené obruče JARO umístíme obrázky s domácími zvířaty a jmenujeme jejich mláďata (slepice–kuřátko, kráva–telátko, husa–housátko…).

Do červené obruče LÉTO promícháme obrázky s ovocem a zeleninou, pojmenujeme a necháme děti hádat, do které skupiny jednotlivé plodiny patří.

Do žluté/oranžové obruče PODZIM dáme lesní zvířata a plodiny (houba, šiška, kaštan) a s dětmi pojmenujeme.

Do modré obruče ZIMA obrázky se zimním vybavením a říkáme, co můžeme v zimě dělat (lyže–lyžovat, sáně–sáňkovat, brusle–bruslit…).

Na konci máme ke každému ročnímu období připravenou malou aktivitu, která zahrnuje pokaždé jinou činnost. S tématem roční období tak můžeme pracovat v průběhu celého týdne a po obecném seznámení se k jednotlivým obdobím vracet. Necháme děti vybrat, s kterým ročním obdobím chtějí začít, které bude 2., 3. a 4.

ZIMA – naučíme se básničku s pohybem formou slovní hry na ozvěnu, kterou si děti rozvíjí pohybové schopnosti. Děti zopakují nejprve slova, poté části veršů a přitom si společně ukazujeme jednotlivé části básničky (provádíme ve volném prostředí).

První vločka, druhá, třetí, (počítáme pomocí prstů na rukou)

z nebe na zem právě letí. (rukama napodobujeme padání sněhu)

Jedna vedle druhé sedá, (sedáme si do dřepu)

volné místo ještě hledá. (otáčíme hlavou a rozhlížíme se)

Na strom, střechu, silnici, (stoupneme si a rukama uděláme stříšku nad hlavou)

udělají čepici.

PODZIM – tvořivá aktivita, kterou si děti zdokonalují koordinaci ruky a oka (pomůcky: obrázek s obrysem ježka, kousky měkkých papírů nejlépe v barvách podzimu – červené a zelené mohou znázorňovat jablka, žluté a hnědé zase spadané listí, lepidlo).

Popis aktivity: z jednotlivých kousků papíru si děti umačkají kuličky a do připraveného obrysu ježka nalepí umačkané kousky vedle sebe tak, aby vyplnily celý obrázek (tělo ježka).

JARO – zahrajeme si jednoduchou hru ve skupinách (4–5 dětí). Děti se učí spolupracovat v menších skupinách, musí dodržovat pravidla hry, orientovat se v prostoru a vyhýbat se překážkám. Hru si můžeme zahrát venku i vevnitř.

Popis aktivity: ukážeme dětem, jak vypadá krtek, kde bydlí a čím se živí. Poté děti rozdělíme do menších skupin a každé skupince vytvoříme z vlny nebo provázku krtinu, kam budou nosit svoje ulovené žížaly. Žížaly (kousky růžové vlny) umístíme v prostoru třídy nebo zahrady a krtci (děti) z každé skupinky běhají po třídě, snaží se najít schované žížaly a donést je do své krtiny. Mohou vždy přinést pouze 1 žížalu a poté vyběhnout znovu (pokud je dětí hodně, můžeme ještě určit pravidlo, že z družstva vždy vybíhá pouze 1 dítě a po přinesení 1 žížaly může pokračovat další). Po vymezeném čase zazní signál STOP a všechny děti si sednou ke své krtině a spočítají nasbírané žížaly. Po aktivitě se můžeme dětí zeptat, jak se jim v týmové práci dařilo, co se povedlo a co by naopak mohly příště zlepšit. Tím vedeme děti k dovednosti sebehodnocení.

LÉTO – zahrajeme si slovní hru, kterou trénujeme paměť, představivost i vlastní zkušenost.

Popis činnosti: sedneme si do kruhu a učitel začne hru větou: „Až pojedu v létě na dovolenou, vezmu si….“ a doplní větu prvním příkladem (např. kus oblečení, sportovní vybavení atd.). Dítě, které sedí vedle nás, bude pokračovat. Zopakuje, co bylo řečeno, a vybere další věc. Takto pokračujeme, až se všechny děti vystřídají nebo děti rozdělíme do dvou skupin.

Závěr: Děti se díky různorodým aktivitám seznámí s tématem roční období a přitom si se svými kamarády užijí spoustu legrace. Uváděné aktivity mají vazbu na rozvíjení gramotností. Při aktivitách učitelka vede děti k rozvíjení gramotností těmito způsoby své práce: využívá potenciálu dětí při skupinové práci, vede děti k řešení problémů, diskuzím, argumentování, respektuje různé způsoby učení dětí a učí děti dovednosti sebehodnocení.