Robot chodí místo dětí do školy

Technologie pomáhají dětem hospitalizovaným v nemocnici neztratit kontakt se školou.

Americký federální program, jehož dlouhý a komplikovaný název je Učení prostřednictvím poskytování vzdělávacího prostředí studentům (Providing Education By Bringing Learning Environments to Students – PEBBLES), používá u dětí nuceně pobývajících v nemocnici na spojení s jejich třídou specializované roboty. O tom, že je nesmírně výhodné, nezamešká-li dítě během hospitalizace výuku, nelze pochybovat. Zachování sociálních vazeb pomocí kontaktu s kamarády a odbourání pocitu osamělosti má však význam možná ještě větší. Může mít vliv i na samotný průběh uzdravování.

robot

Jedním z těch, kdo již měli příležitost robota vyzkoušet, je 13-ti letý Achim léčící se po útoku meningokoka v dětské nemocnici ve Valhalle severně od New York City. Svými zafačovanými prsty ovládá robota prostřednictvím konzole podobné těm, které se používají u her.

Ve skutečnosti roboti pracují vždy ve dvojici. Jednoho má Achim u postele, a druhý je za něj přítomen ve škole a dochází na jednotlivé předměty. Oba jsou vybaveni kromě řídícího počítače též kamerou, mikrofonem i dalšími periferiemi (skener, tiskárna), které umožňují předávání písemných úkolů. Celý systém, na němž zařízení pracuje, si lze zjednodušeně představit jako specializované video-konferenční zařízení propojující dvě libovolně vzdálená místa prostřednictvím internetu. Kontakt s místem vzdáleným je zprostředkován pomocí digitálního signálu sejmutého kamerou přeneseného po síti a zase zobrazovaného na displeji druhého robota. Podobně je to se zvukem.

Školní robot disponuje též náznakem těla. Může nosit tričko, umí zvedat ruku a hlásit se, chce-li jeho majitel něco sdělit třídě nebo se na něco zeptat. Díky kolům, jimiž je vybaven, se bez nesnází pohybuje nejen po třídě ale po celé škole. O přestávkách se vzdáleně řízen dokáže přemisťovat z jedné třídy do druhé a klidně se zastaví na kus řeči s nějakým známým.

Dvojče robota v nemocnici funguje obdobně. Jen pohybovat se nemusí. Pomocí joysticku s několika tlačítky se Achym může podívat kam chce a může si pohled přiblížit. Nic mu proto nebrání sledovat výklad učitele nebo si zobrazit detail školní tabule. Může se též odhlásit, například když musí podstoupit nějakou nutnou léčebnou proceduru.

Achim se nejprve obával, že obsluha robota bude složitá. Vše potřebné se ale naučil během 30 minut. Dnes přirovnává práci se systémem k hraní počítačové hry. Moc ho to baví. Achimovi spolužáci si na robota též rychle zvykli a chovají se k němu jako by to byl Achym sám.

Ředitel projektu, Andrew Summa, vzpomíná na krásný příklad začlenění robota do života třídy. Jeden hoch se nedokázal odloučit od svých spolužáků natolik, že se s nimi virtuálně zúčastnil dokonce i školního pěveckého vystoupení pro veřejnost. Nějaké dítě v sále se zeptalo, co je to s dětmi na podiu za věc. Odpověď zněla: „To není žádná věc! To je Jimmy!"

Systém byl vyvinut v Torontu firmou Telbotics ve spolupráci s Ryerson University a University of Toronto. Ve Spojených státech má jeho distribuci na starosti firma Learning Collaborative. V rámci grantu programu PEBBLES bylo v současné době nasazeno již 40 párů robotů. Je možné ho za 70 tisíc dolarů též koupit.

Tento systém lze využít i jinak. Může pomáhat mladistvým delikventům toho času se nacházejícím ve vězení nebo ho mohou využít děti z jakýchkoli jiných důvodů odloučené od spolužáků – trpící třeba autismem apod. Podle Summy má projekt „velký potenciál dalšího možného rozšíření".

Odkazy:

• The PEBBLES Project
• Blythedale Children's Hospital

zdroje: Robots stand in for bedridden students, eSchoolNews.com, May 30, 2006
Robot Rep Goes to School, Wired.com, June 04, 2006
připravil: Bořivoj Brdička