Řešení netradičních úloh v hodinách přírodovědy 3

7. úloha – Řadě žáků se tato úloha zdála středně obtížná

Na pěti teploměrech byly změřeny tyto teploty vody v různých skupenstvích ve stupních Celsia (°C):

Přiřaď k uvedeným dějům vždy ta písmena, která označují teploměr ukazující teplotu, při které může daný jev nastat. Nezapomeň, že některé jevy mohou nastat při různých teplotách.

1)     var                        .................................................

2)     vypařování           .................................................

3)     tání                       .................................................

4)     mrznutí                 .................................................

Komentář:

Jedná se o uzavřenou přiřazovací úlohu, kde žáci k jednotlivým teplotám přiřazují děj, který se k dané teplotě hodí. Úloha je založena na znalosti běžných skupenských přeměn vody v různých teplotách za normálního tlaku. Typicky chybnou odpovědí byla především otázka týkající se teploty vypařování. Zde si žáci neuvědomili, že k vypařování dochází již při jakékoli teplotě nad bodem mrazu. Maximálně mohli žáci získat 2 body. Za každý správně určený teploměr mohli získat žáci jeden pomocný bod. Za každý správně neumístěný teploměr získá žák také jeden pomocný bod. Ty jsme poté sečetli a vydělili počtem všech správně určených teploměrů (právě osmi). U některých uvedených pojmů bylo možné více odpovědí. Vzniklo nám tedy bodové hodnocení v intervalu <0,1>. Dané číslo poté vynásobíme počtem bodů, které jsme za danou úlohu chtěli udělit, tedy číslem 2. Z výsledků je patrné, že většina testovaných žáků úlohu vyřešila velmi dobře. Jak sami žáci uvedli v následném rozhovoru, byla tato úloha pro ně středně obtížná.

8. úloha – Podle žáků patřila tato úloha k těm složitějším

PET lahve jsou určitě nejvíce využívané obaly tekutin. Představ si, že doma vypiješ obsah PET lahve a prázdnou PET lahev pevně uzavřeš. Co se stane s prázdnou a uzavřenou PET lahví, když ji dáš potom do mrazničky nebo v zimě ven na mráz a ponecháš ji v mraze asi 5 minut?

Vyber správnou odpověď:

1. Nestane se nic, protože PET lahev je prázdná.
2. PET lahev se rozbije, protože zbytky nápoje na jejich stěnách zmrznou a láhev roztrhnou.
3. PET lahev se smrští a deformuje, protože vzduch uzavřený vevnitř zmenšuje při ochlazení svůj objem.
4. PET láhev se zvnějšku pokryje ledem, protože je ve studeném prostředí.

Komentář:

Jedná se o úlohu s výběrem jedné správné odpovědi. Úloha popisuje běžně známý jev, se kterým mohou mít žáci své individuální zkušenosti. Tato úloha byla pro žáky, jak uvádějí, velmi náročná, jak je vidět i v jednotlivých výsledcích. Mohlo to být dáno tím, že veškeré varianty odpovědí vycházejí ze žákům známých jevů, případně mohou být blízké jejich logickým úvahám. Jako nejčastější chybnou odpovědí byla odpověď číslo 2. Tuto odpověď zaškrtlo 8 žáků. Druhou nejčastější chybnou odpovědí byla odpověď číslo 1, kterou zvolilo 6 žáků. Mohlo to být způsobeno nesprávnými individuálními zkušenostmi, žáci si neuvědomili, že uvnitř láhve je vzduch. Pokud se baví žáci o plné láhvi, představují si, že v láhvi musí být nějaká tekutina, což řadíme mezi nesprávná tvrzení. V láhvi, ve které není žádná tekutina, se však vzduch nachází. Po skončení testování úloh byli žáci chtiví tento pokus prakticky vyzkoušet, což jim bylo v dalších hodinách přírodovědy umožněno. PET lahev bez tekutiny jsme vložili do mrazáku a po pěti minutách ji vyndali a láhev byla zdeformovaná (vzduch zmenšil svůj objem).

Resumé

Úlohy byly zaměřeny na změny a skupenství látek, což je učivo 4. ročníku. Většina žáků, kteří se netradičními úlohami zabývali, se svého úkolu zhostila se ctí. Práce žáky bavila a podle jejich vlastního názoru se dověděli i něco nového, a vlastně měli i pocit, že se neučí. Opak byl ale pravdou. Rozvoj právě metakognitivních strategií jednotlivých žáků je v tomto věku zapotřebí. Věci, které žáci objeví samostatně, případně s dopomocí kamaráda, vrstevníka, jsou pro ně přijatelnější než věci, které jim předkládá jejich učitel. Mým cílem je, aby se žáci naučili do konce prvního stupně základní školy, tedy do konce pátého ročníku, samostatně uvažovat o věcech a spolehnout se na svůj vlastní úsudek.

Reflexe

Žáci během řešení těchto netradičních úloh přicházeli na různá řešení. Tento způsob výuky podněcuje žáky k samostatnému uvažování a přemýšlení nad danou věcí. Podle mého názoru by se žáci s netradičními úlohami měli setkávat častěji ve více předmětech základního vzdělávání.

Literatura a použité zdroje

HEJNÝ, M.; HOUFKOVÁ, J.; JIROTKOVÁ, D. Matematické a přírodovědné úlohy pro první stupeň základního vzdělávání. Náměty na rozvoj kompetencí žáků na základě zjištění výzkumu TIMSS 2007. Praha: Ústav pro infomace ve vzdělávání, 2011. ISBN 978-80-211-0611-6.