Řešení netradičních úloh v hodinách přírodovědy 2

4. Úloha – Tato úloha patřila k průměrně těžkým úlohám

Zadání úlohy:

Při přípravě pokrmů velká část domácností využívá plynového sporáku. Při něm se energie získává reakcí zemního plynu a kyslíku za uvolnění světelné a tepelné energie. Tento jev se nazývá.............................. Na sporáku můžeme připravovat například brambory. Aby bylo možné brambory konzumovat, musíme je vložit do vody a tu zahřívat. Voda po určité době dosáhne teploty 100 °C, což se projevuje tím, že se z celého svého objemu voda vypařuje. Tento jev se nazývá..................................... Pokud všechny brambory nesníme a necháme je stát v hrnci měsíc v teple a na vzduchu, dojde k tomu, že se brambory začnou rozkládat, což se projevuje změnou jejich vzhledu, zápachem a podobně. Jde o tzv...................................

A konečně, když se nebudeme o sporák starat a necháme ho neustále politý vodou nebo jinou kapalinou, začne se ocel, z níž je vyroben, měnit na hnědočervenou látku, případně prášek a ve sporáku se budou objevovat díry. A to vše proto, že jde o proces zvaný................................

Nabídka odpovědí: 1 – hnití, 2 – rezivění, 3 – var, 4 – hoření

Popis:

Jedná se o otevřenou úlohu se stručnou doplňovací odpovědí. Žáci měli na výběr čtyři slova a každé z nich měli doplnit do připraveného textu. Úloha je zaměřena na popis některých běžných změn látek, jejichž výsledkem je vznik látek jiných. Se všemi uvedenými změnami se žáci v běžném životě mohou setkat a získávat tak osobní zkušenosti, které mohou u této úlohy využít. U některých žáků se jako typická chyba vyskytla záměna pojmů var a hoření, což se u žáků vyskytlo v 5 případech, a záměna pojmů rezivění a hnití se vyskytla ve 3 případech. Jeden žák se úlohou vůbec nezabýval. Tato záměna pojmů mohla být způsobena nedostatečnou individuální zkušeností, případně neznalostí, co který pojem znamená. Za každé správně doplněné slovo mohli žáci získat 1 bod. Maximální počet bodů byl tedy 4. Má domněnka u této úlohy byla taková, že s touto úlohou nebude mít většina žáků problém, což se mi po vyhodnocení potvrdilo. Většina žáků úlohu zvládla.

5. Úloha – Podle žáků patřila tato úloha k méně náročným 

Na obrázku je zachycena hořící dřevěná sirka. Vyber jednu správnou větu, která vystihuje průběh hoření.

A. Hoření může probíhat pouze v teplotách nad bodem mrazu (0 °C), při teplotách nižší již žádná látka nehoří.

B. Při hoření se uvolňuje ze sirky energie v podobě světla a tepla.

C. Hmotnost látek vzniklých při hoření (popel, dým) je dohromady nižší než původní hmotnost sirky.

D. Hoření by probíhalo i nadále stejně, pokud bychom hořící sirku přiklopili skleněným válcem.

Popis:

Jednalo se o uzavřenou úlohu s výběrem jedné správné odpovědi. Úloha je zaměřena na obecné znalosti týkající se hoření. Žáci měli vybrat jednu větu, která vystihuje hoření. Jednotlivá chybná tvrzení jsou koncipovaná tak, aby v sobě obsahovala typické žákovské miskoncepce. Jedná se o nevhodně zobecněné zkušenosti a z nich získané znalosti. Mezi špatnými odpověďmi se vyskytovaly zbylé tři varianty. Nejčastěji byla žáky uváděna chybná odpověď C – Hmotnost látek vzniklých při hoření (popel, dým) je dohromady nižší než původní hmotnost sirky. U této odpovědi se domnívám, že u žáků dochází k různým miskoncepcím, že hmotnost látek vzniklých při hoření je dohromady nižší než původní hmotnost sirky. Tyto vzniklé miskoncepce mohou být dány tím, že žáci nezapočítávají do hmotnosti plynné látky, které vznikají při hoření, a soustředí se pouze na vzniklý popel, který je viditelným zůstatkem po hoření. Za správnou odpověď žáci získali bod, za chybnou odpověď bod nezískali. Jak je ale z výsledků patrné, většina žáků úlohu zvládla velmi dobře.

Resumé:

Žáci si s těmito úlohami poradili velmi dobře. U popisovaných úloh se nevyskytl v řešení téměř žádný zásadní problém. Po vyřešení všech úloh následovala společná kontrola správných odpovědí, kdy si žáci společně se mnou kontrolovali správné znění odpovědí. Ke správným odpovědím jsem žákům poskytl i vysvětlení, proč zrovna tato odpověď je správná. U páté úlohy jsme provedli i pokus s hořící sirkou, kde si žáci mohli též všimnout jednotlivých složek, které vzniknou při hoření. Žáci tuto formu výuky přijali velmi dobře. Za vypracování úloh nebyli žáci klasifikováni, a tudíž jim to přišlo i zábavné, a nenuceně se mohli dovědět nové informace. Doporučil bych zařazovat podobné úlohy do běžné výuky, a nutil bych tak žáky samostatně přemýšlet nad daným problémem. Poslední tři netradiční úlohy si představíme i s vyhodnocením v dalším příspěvku.

Reflexe

Žáci během řešení těchto netradičních úloh přicházeli na různá řešení. Tento způsob výuky podněcuje žáky k samostatnému uvažování a přemýšlení nad danou věcí. Podle mého názoru by se žáci s netradičními úlohami měli setkávat častěji ve více předmětech základního vzdělávání.

Literatura a použité zdroje

HEJNÝ, M.; HOUFKOVÁ, J.; JIROTKOVÁ, D. Matematické a přírodovědné úlohy pro první stupeň základního vzdělávání. Náměty na rozvoj kompetencí žáků na základě zjištění výzkumu TIMSS 2007. Praha: Ústav pro infomace ve vzdělávání, 2011. ISBN 978-80-211-0611-6.