Aktivita se věnuje zpracování různých krátkých audiovizuálních zpráv, které lze odeslat prostřednictvím portálu České televize jako i-reportér. Mnoho mladých lidí se zabývá natáčením videí, jejich zájem je možné prostřednictvím aktivit českého jazyka směřovat přímo do prostředí veřejnoprávní televize, kam mohou své výstupy skutečně publikovat na významném institucionálním portále nebo přímo ve vysílání televize s celostátním dosahem.
Typ materiálu: lekce
Škola: gymnázium
Ročník: třetí a čtvrtý ročník
Metody: samostatná práce, skupinová práce, kreativní tvorba
Vzdělávací obor: jazyk a jazyková komunikace: český jazyk a literatura
Tematický okruh: zpracování zvuku a mluveného slova
Očekávané výstupy:
V mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a vhodně užívá zvukové prostředky řeči.
V písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a sdělovacího záměru.
Efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet).
Učitel pomůcky: mobilní telefon, mikrofon, datový kabel k připojení externího zařízení, sluchátka, webová stránka, připojení k internetu software: střižna s možností importu zvuku i nahrávky přímo z obrazovky (Filmora, Da Vinci)
Žák: notebook nebo tablet s připojením k internetu, poznámkový blok
Zdroje
Česká televize, Český rozhlas
WOLÁK, Radim. Mediální výchova v ČR: k zavádění nového tématu do vzdělávacího systému. dspace.cuni.cz. 2017-03-31, s. 53. Dostupné online [cit. 2023-01-04].
ČESKÁ REPUBLIKA. Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. 2020. MŠMT.
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
ŠTĚPÁNIK, Stanislav. Školní výpravy do krajiny češtiny. Plzeň: Fraus, 2020.
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti
Oborové:
zpráva, reportáž
užívání slohových postupů
práce s technickými a mediálními prostředky
hodnocení objektivity a věcnosti sdělení
orientace v nesouvislém textu (tabulkách)
Digitální dovednosti
práce se zvukem na mobilním telefonu
tvorba digitálního obsahu
třídění informací
vyjadřování pomocí digitálních prostředků
bezpečné online chování a ověřování zdrojů
Vzdělávací cíle
Zpracuje komentář na základě grafického podkladu a dat z tabulky.
Shrne klíčové informace k vybranému tématu a připraví mediální sdělení.
Vybere z videa podstatné informace a vytvoří k nim informativní text.
Nahraje a softwarově upraví vlastní mluvený komentář.
Analyzuje svůj projev a opraví chyby v přízvuku i formulaci sdělení.
Získává, posuzuje, organizuje a sdílí digitální obsah podle účelu a situace.
Vytváří a upravuje digitální obsah v různých formátech pomocí vhodných digitálních nástrojů.
Přínos využití digitálních technologií
Žáci rozvíjejí digitální kompetence při práci s audiovizuálním obsahem a při tvorbě krátkých reportáží. Učí se orientovat v multimodálních informacích, rozlišovat jejich funkci a vybírat podstatné prvky pro vlastní sdělení. Digitální technologie využívají k natáčení, střihu, ozvučení a doplňování grafických prvků, čímž zvyšují srozumitelnost a kvalitu své reportáže. Současně se seznamují s principy bezpečné práce s digitálním obsahem, sdílením výstupů a základními pravidly mediální komunikace v online prostředí.
Metodická poznámka
Jedná se o projektovou a výrazně týmovou aktivitu, při níž žáci společně plánují, natáčejí i upravují vlastní reportáž. Učitel nemusí detailně ovládat všechny technické postupy či software pro střih – žáci často znají aktuální aplikace a mohou sami navrhnout vhodné nástroje pro nahrávání, úpravu zvuku, titulkování nebo práci s grafikou. Doporučuje se vytvořit ve třídě menší „produkční týmy“ (reportér, kameraman, střihač, zvukař), které si rozdělí úkoly a umožní plynulý průběh práce. Pro kvalitní zpracování videí je vhodné mít k dispozici jak mobilní zařízení, tak i jedno centrální pracoviště s větším monitorem, kde lze přehledně kontrolovat střih a finální podobu reportáže. Učitel podporuje žáky především v plánování, věcné správnosti sdělení a kultivovaném mluveném projevu.
Popis materiálu (vzdělávací aktivity)
Průběh vyučovací jednotky:
Úvod a seznámení s úkolem Učitel představí žákům princip i-reportáže, ukáže příklady z portálu iReportér - iReporter (ceskatelevize.cz) a vymezí tematické okruhy (místo, problém, věda, kultura).
Volba tématu a plánování Žáci si zvolí jedno z nabízených témat a stanoví si konkrétní úhel pohledu. Sestaví krátký scénář reportáže, promyslí záběry, potřebné informace, podklady, případné respondenty a grafické prvky.
Sběr dat a příprava podkladů Podle zvoleného typu reportáže žáci shromažďují materiál – pořizují záběry místa, vyhledávají informace, vytvářejí anketu či krátkou rešerši, připravují tabulky, grafy nebo další vizuální doplňky. U problémové a vědní reportáže dbají na věcnou přesnost a objektivitu.
Natáčení reportáže Žáci realizují záběry v terénu nebo ve škole (komentář, rozhovor, obrazové sekvence). Pracují s dynamickými záběry, mluveným komentářem a základními kameramanskými zásadami.
Střih a zpracování videa Ve střižně žáci upravují materiál: volí pořadí záběrů, doplňují komentář, titulky, grafické prefabrikáty (datum, místo, jméno reportéra/hosta), případně vizuální data (grafy, tabulky, fotografie). Snaží se o přehlednost, logickou strukturu a správné tempo.
Finalizace a kontrola kvality Žáci kontrolují srozumitelnost sdělení, jazykovou i technickou kvalitu, upravují nedostatky (např. přízvuk, nesrozumitelný zvuk, chyby v titulcích). Zvažují, zda je reportáž objektivní, vyvážená a vhodná k publikování.
Prezentace a reflexe Hotové reportáže žáci společně sledují, hodnotí podle stanovených kritérií a diskutují o způsobu zpracování. Zamýšlejí se nad tím, jak by se dal jejich výstup vylepšit a v čem spočívá práce skutečného reportéra.
Zkušenosti s použitím ve výuce
V každé třídní skupině, kde jsme aktivitu realizovali, se objevil alespoň jeden žák, který projevil zájem o práci s mluveným slovem či o mediální tvorbu. Aktivitu je proto vhodné nabídnout také jako „ochutnávku“ reálné reportérské práce – některé výstupy mohou žáci skutečně publikovat v prostředí, které pracuje s aktuálními událostmi a děním v místě.
Ukazuje se, že většina žáků dokáže srozumitelně a sebevědomě hovořit o aktuálním tématu, zejména pokud se s podobnými úkoly setkávají pravidelně. Opakovaná práce s mluveným projevem významně rozvíjí jejich komunikační dovednosti, samostatnost i jistotu před kamerou. Náročnost úkolu by měla být patrná také v hodnocení – aktivita vyžaduje přípravu, technické řešení i promyšlené jazykové zpracování.
Dobrou praxí je opřít proces o extrovertnější žáky, kteří mohou převzít roli moderátora nebo vedoucího týmu a koordinovat práci ostatních. Motivující je rovněž přímé zapojení učitele do natáčení, například jako hosta v rozhovoru. V některých třídách se pozitivně osvědčilo zapojit i další pedagogy, což přineslo nové komunikační situace a oživilo školní prostředí.
Na některých školách vedla tato aktivita až ke vzniku studentského podcastového studia či videostudia, které žáci sami obsluhují a využívají nejen pro češtinu, ale i pro další předměty. Na jiných školách nahradila tradiční ústní zkoušení – žáci připravují tematické reportáže, které propojují učivo jazyka, literatury, mediální výchovy a dalších oborů. Vznikají tak krátké výukové materiály, které se stávají součástí školního portfolia a pomáhají i při přípravě na zkoušky.
Aktivita postupně inspirovala školy k zakládání integrovaných předmětů typu „jazyková laboratoř“, v nichž žáci pracují jako redakční tým a rozvíjejí mluvený projev, technické dovednosti i mediální gramotnost v autentických úkolech.
