Působení dusíkatých hnojiv na růst kolonií bakterií

Níže popsaný pokus je vhodné provádět v hodinách chemie nebo přírodopisu s žáky 8. - 9. ročníku ZŠ nebo 3. - 4. ročníku osmiletého gymnázia, u nichž se předpokládá, že mají již určité znalosti z chemie a biologie a umí pracovat v programu Microsoft PowerPoint.

Pomůcky: 2 sklenice se šroubovacím víkem (stejných rozměrů), filtrační papír, nůžky, kompostová půda, voda, hnojivo síran amonný ((NH₄)₂SO₄), permanentní fix

Doba trvání: 15 - 20 dní (samotná manipulace 6 minut)

Pracovní postup: Žáci se rozdělí do 3 až 4 skupin. Každá skupina naplní 2 sklenice kompostovou půdou asi 3 cm vysoko, na jeden půdní vzorek nasype 50 g síranu amonného. Vzorky žáci dobře provlhčí a sklenice popíšou. Poté vystřihnou z filtračního papíru 2 proužky o rozměrech 6 x 2 cm. Na každý vzorek položí jeden proužek filtračního papíru a přitisknou jej k půdě. Sklenici uzavřou a nechají stát při pokojové teplotě. Po několika dnech mohou žáci pozorovat, že se na proužku filtračního papíru, který byl položen na nehnojenou kompostovou půdu, vytvoří žluté, hnědé nebo černé skvrny, což je známka toho, že mikroorganismy v půdě dokáží rozkládat celulózu (Pozor! Často pruhy filtračního papíru porostou plísněmi, aniž by došlo k jeho rozložení. Žáci si proto musí všímat i toho, zda dojde po delší době k úplnému rozkladu napadených míst). Nakonec se papír na napadených místech úplně proděraví a jeho okraje jsou značně porušeny. Zatímco na filtračním papíru, který byl položen na hnojené kompostové půdě ve druhé sklenici, nejsou patrné žádné změny.

Žáci ve skupinách odpovídají na níže uvedené otázky a výsledky zpracují formou prezentace v programu Microsoft PowerPoint. Během pokusu mohou pořizovat fotografie nebo celý pokus natáčet pomocí kamery.