Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Jak pojmenovat vyučovací předmět, který vzniká na úrovni ŠVP ze vzdělávacího oboru Tělesná výchova? Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu aneb Co všechno patří do charakteristiky vyučovacího předmětu?
Na základě Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 26. 6. 2007 (č.j. 15523/2007-22) se s účinností od 1. 7. 2007 změnil Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Z tohoto důvodu jsou některé informace obsažené v tomto článku již neplatné. Aktualizovanou verzi článku najdete zde.
Předcházející části textu - 1
Při popisu tvorby postupuji podle struktury ŠVP, i když definitivní název vyučovacího předmětu mohu volit (doladit) až na samý závěr práce na učebních osnovách (UO). V počátku práce musí být ale jasno, že vyučovací předmět bude zařazen do učebního plánu (UP) s určitou časovou dotací.
Pro pojmenování vyučovacího předmětu, který vzniká na úrovni ŠVP ze vzdělávacího oboru Tělesná výchova, je logické volit stejnojmenný název. Označení Tělesná výchova se používá ve školství dlouhodobě, je stručný a má ustálený význam, vymezující záměrnou výchovnou činnost prostřednictvím pohybových (tělesných) činností. Pro žáky, učitele i širokou laickou veřejnost je zcela srozumitelný a transparentní. V dalším textu budu název Tělesná výchova (TV) používat i s vědomím, že se ve vašich UO může jednat o vyučovací předmět s jiným názvem.
Pokud zvolíte jiné pojmenování povinného vyučovacího předmětu, měl by takový název nejen vyjadřovat vztah k výchově a k pohybovému učení, ale měl by především jasně znázorňovat specifický záměr váš nebo učitelů TV. Podobně je tomu u povinných předmětů, které mohou vznikat ve školách s rozšířenou výukou TV nebo v GSP.
Příklad
Základní škola vytváří z obsahu vzdělávacího oboru Tělesná výchova na 1. i 2. stupni vyučovací předmět Tělesná výchova.
Základní škola zařazuje na 1. stupni vyučovací předmět Tělesná výchova a na 2. stupni, kde realizuje rozšířenou výuku tělesné výchovy se sportovním zaměřením, volí název Tělesná výchova a sport apod. Variant a kombinací názvů je více.
Osmileté gymnázium vytváří na nižším stupni integrovaný vyučovací předmět z obou oborů vzdělávací oblasti Člověk a zdraví (tj. z Výchovy ke zdraví a Tělesné výchovy) a volí název shodný se vzdělávací oblastí - Člověk a zdraví. Další možností je Zdraví a pohyb apod.
Sportovní gymnázium, které má v RVP GSP ve vzdělávací oblasti Člověk, sport a zdraví tři obory (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova a Sportovní trénink), z nich vytváří tři povinné vyučovací předměty s názvy Sportovní trénink (v dané sportovní specializaci), Teorie sportovní přípravy (teoretický předmět - i jako zajištění profilujícího předmětu pro žáky, kteří z důvodů nemoci či zranění nebudou moci dokončit studium v prakticky zaměřeném Sportovním tréninku) a Tělesná výchova (vyučovací předmět zahrnující činnosti všestranné tělesné přípravy a činnosti pro seznámení žáků s jinými druhy sportů, než je jejich sportovní specializace). Možná je varianta, kdy je vzdělávací obsah Tělesné výchovy integrován do Sportovní přípravy apod.
Pro volitelné předměty, které obsah povinného vyučovacího předmětu prohlubují, rozšiřují, případně se zaměřují jen na některou část vzdělávacího obsahu oboru, můžete volit mnohem širší škálu názvů.
Příklad
Škola organizuje volitelný vyučovací předmět všeobecně zaměřený na sportovní i nesportovní pohybové činnosti a volí název Sportovní a jiné pohybové aktivity.
Škola zařazuje volitelný předmět nebo další povinný předmět zaměřený na některou skupinu sportů, jednu disciplínu či pohybovou aktivitu a volí např. tyto názvy:
Je to matoucí. Hlavní informace o tom, že jde o učební osnovy Tělesné výchovy, se ztrácejí. Ve ŠVP jsme na úrovni vyučovacího předmětu a mělo by se tedy hovořit pouze a především o něm! Navíc při jakékoli integraci vzdělávacího obsahu z jiného oboru do TV daný vstup zcela neplatí. (Něco jiného je vymezit, z jakého vzdělávacího obsahu vyučovací předmět vznikl, především pokud integroval i obsah jiných oblastí nebo naopak něco z oboru Tělesná výchova bylo přesunuto jinam. Ale to je záležitostí charakteristiky vyučovacího předmětu nebo poznámek k učebnímu plánu, nikoli jeho názvu.)
Jestliže jste v charakteristice ŠVP stanovili společné způsoby podpory zdraví ve škole a popsali ucelený systém pohybových aktivit, které hodláte realizovat za podpory všech učitelů, pak v charakteristice vyučovacího předmětu vymezíte jeho konkrétní podobu (TV) tak, jak jej chcete vy, tělocvikáři, v dané škole nabízet žákům jednotlivých stupňů/ročníků.
Charakterizovat daný vyučovací předmět znamená popsat, z čeho vznikl, jaké je jeho pojetí na dané škole, co je pro něj charakteristické, co bude společné všem učitelům realizujícím daný předmět, k čemu budou směřovat, co budou respektovat, využívat nebo měnit na základě celoškolních i společně stanovených pravidel učiteli TV.
Součástí charakteristiky, většinou hned v úvodu, bývá bližší vymezení pojetí vyučovacího předmětu, jeho cílů nebo obojího (proč je důležitý ve vzdělávání žáků, čemu ve výuce přispívá, co je jeho cílem, jak je pojímán ve vaší škole, co je pro něj specifické atd.). I když struktura ŠVP tyto údaje nepředepisuje, je to velice vhodná a žádoucí pasáž. Při jejím psaní si uvědomíte řadu souvislostí a významů. Zároveň je to i dost obtížná oblast pro zpracování. Pokud nechcete jen opisovat z charakteristiky oboru v RVP nebo ze současných vzdělávacích programů, dá vám neformální specifikace vyučovacího předmětu chvíli přemýšlení.
Výpověď o obsahu znamená především informaci o tom, zda vyučovací předmět rozpracovává:
Učivo vzdělávacího oboru Tělesná výchova (ať už je v RVP koncipováno jako povinné nebo doporučené), lze do jisté míry modifikovat (vzhledem k zájmu, potřebám i možnostem žáků, k podmínkám a tradici školy atd.). Je tedy vhodné v UO stručně vysvětlit možná obsahová specifika vyučovacího předmětu. Především:
Někdy školy tvoří samostatné kurzy a projekty, které mohou stát i mimo vyučovací předměty a jejichž součástí je i vzdělávací obsah oboru Tělesná výchova. Pak je potřeba popsat, že se daný obsah realizuje v rámci konkrétních forem výuky a že není, případně je součástí vyučovacího předmětu TV.
Dále je třeba popsat postavení tematického okruhu Zdravotní tělesná výchova v základním vzdělávání, který bude organickou součástí vyučovacího předmětu TV, nabízenou preventivně všem žákům, současně ale může být realizován v samostatném vyučovacím předmětu pro žáky III. zdravotní skupiny, případně ve volitelném předmětu.
V charakteristice TV by měly zaznít i informace opačného charakteru, tj. jaké učivo vymezené v RVP není vůbec zařazeno do UO a proč (např. skok do výšky pro nedostatečně vybavené doskočiště), případně za jakých podmínek může být některé učivo zařazené do UO omezeno a nabízeno jen některým žákům, skupinám/třídám (zdravotní stav žáků, rozdíly v jejich zdatnosti a výkonnosti, nestejné podmínky pro výuku jednotlivých tříd, nepříznivé klimatické podmínky apod.), kdy si může z vymezeného učiva vybírat učitel nebo žáci. Pokud škola zařazuje do UO rozšiřující učivo, měla by být popsána pravidla jeho využití pro jednotlivce, skupiny nebo celou třídu.
Je třeba si stále uvědomovat, že učivo zařazené do ŠVP je povinné pro učitele i žáky. Proto je třeba jasně popsat možnosti diferencované nabídky.
Součástí obsahového vymezení vyučovacího předmětu by měla být i informace o začlenění průřezových témat. V charakteristice stačí jejich výčet, protože podrobná specifikace by měla být ve vymezení vzdělávacího obsahu. Je ale možné podrobnější určení průřezových témat i v charakteristice.
Příklad podrobnějšího vymezení PT už v charakteristice TV
Mediální výchova bude propojována s TV od 4. ročníku. Jednotlivé tematické okruhy budou spojovány se získáváním informací o TV a sportu a s jejich hodnocením, s propagací pohybových a sportovních akcí školy, s jejich realizací, vyhodnocováním apod.
Z hlediska rozsahu je třeba vycházet z faktu, že vzdělávací obor Tělesná výchova je vymezen v základním i gymnaziálním vzdělávání s minimální časovou dotací 2 vyučovací hodiny v každém ročníku. Jakékoli navýšení časové dotace ve všech nebo jen některých ročnících je třeba zvlášť uvést a komentovat. Navyšovat hodiny mimo integraci oborů lze pouze z disponibilní časové dotace, která nemá specifické určení (např. v RVP ZV pro Další cizí jazyk).
Častým dotazem je, jak zajistit v UP, aby škola mohla zachovat rozšířenou výuku TV, která v současných vzdělávacích programech představuje 5 hodin ve všech ročnících 2. stupně základní školy. V současnosti MŠMT doporučuje, aby byl počet hodin minimálně 4, tedy není vždy nutné stanovovat dosavadních 5 hodin (pokud nejde o smlouvy se sportovními svazy, kde je výše časové dotace podmínkou pro finanční dotace). Disponibilní časová dotace stačí i na 5 hodin v ročníku.
Příklad řešení:
V rámcovém učebním plánu RVP ZV jsou 2 hodiny v každém ročníku určeny pro TV (4x2). Pokud odečteme z 18 hodin disponibilní časové dotace 6 hodin, určených pro nabídku Dalšího cizího jazyka, zůstává 12 hodin pro posílení TV, což odpovídá požadavku 4x3 = celkově tedy 5 hodin v ročníku. Jediným problémem zůstává, že RVP ZV požaduje zařadit do učebního plánu v 7. - 9. ročníku po jedné hodině volitelného předmětu mimo DCJ. V tomto případě se doporučuje mít v 7. až 9. ročníku po 4 hodinách TV a volitelné předměty zaměřit také na tělovýchovné a sportovní činnosti.
Údaje o organizaci vyučovacího předmětu jsou informacemi o jeho zařazení do režimu výuky, o neobvyklém rozložení výuky (spojování vyučovacích hodin, nepravidelná výuka v lichém a sudém týdnu), o rozsahu oddělené a koedukované výuky, o jejích předpokládaných formách (vyučovací jednotka, kurz, soustředěná výuka) atd. Chybět by neměly ani základní údaje o zajištění bezpečnosti při realizaci pohybových aktivit, především ve specifických prostorách a podmínkách (prostory mimo areál školy, plavecký výcvik apod.). Možné je vytyčení společných zásad týkajících se sportovního obutí a oblečení žáků, použití vlastního náčiní žáků (výstroje, výzbroje atd.).
Údaje o organizaci TV patří k částem s nejmenším počtem chyb, pouze některé údaje občas chybí.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
