Průřezové téma OSV jako samostatný vyučovací předmět Já a My
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Průřezové téma OSV jako samostatný vyučovací předmět Já a My
1,0 (1 hodnocení)
Článek poskytuje inspiraci na rozpracování Osobnostní a sociální výchovy, dále zkušenosti z realizace OSV a ukázky vyučovacího bloku.
Systém Osobnostní a sociální výchovy ve vyučovacím předmětu Já a My
Již v počátečních diskusích přípravné fáze tvorby vlastního školního vzdělávacího programu na naší škole rozhodl pedagogický sbor, že Osobnostní a sociální výchova se stane jednou z priorit. Po důkladném studiu průřezových témat jsme se nakonec rozhodli, že je třeba se zaměřit nejen na aplikaci témat v každodenním životě školy, ale že je vhodné na 1. stupni vytvořit samostatný předmět, který jsme nazvali Já a my.
Realizaci průřezového tématu OSV na druhém stupni je věnován samostatný článek, který bude na tento příspěvek navazovat.
Do 1. - 3. ročníku jsme rozpracovali dvě části Osobnostní a sociální výchovy zaměřené na osobnostní a sociální rozvoj. Ve 4. - 5. ročníku jsme rozšířili vzdělávací obsah ještě o oblast morálního rozvoje.
V osobnostním rozvoji jsme rozpracovali výuková témata v oblastech:
Podstatným znakem výuky těchto témat je vytvářet prosociálně stimulující výchovné prostředí. Rozvíjet v dětech pozitivní orientaci ve vztahu k jiným lidem, podporovat v nich schopnost tolerovat odlišné názory, přesvědčení či kulturní styl jiných lidí. Navozovat atmosféru porozumění, důvěry a racionálního řešení konfliktů.
Všechna tato témata uskutečňujeme prakticky, prostřednictvím vhodných her, cvičení, modelových situací a příslušných diskusí.
Zkušenosti z realizace předmětu Já a my v 1. a 4. ročníku
Významnou roli v realizaci Osobnostní a sociální výchovy na škole hraje vedle žáků sám učitel. Úroveň výuky tohoto předmětu ovlivňuje osobnostní zralost a vybavenost učitele. Především jeho schopnost empatie, obratnosti ve vedení žáků, motivace a sebekontrola.
Pro zdárné dosažení cílů v této oblasti je třeba dodržovat tato základní pravidla:
Znát osobnost žáka a tomuto podřídit motivaci.
Vytvořit takové podmínky učebních činností, aby si žák mohl práci sám organizovat.
Definovat úlohu tak, aby byly jasné její cíle a podstata.
Poskytnout žákovi možnost spolurozhodování o cílech a úkolech, prostředcích a organizaci učebních činností.
Naplnit potřeby, které jsou uspokojovány přátelskými kontakty s jinými žáky.
Uspokojit potřeby uznání a seberealizaci.
Zkušenosti z aplikace Osobnostní a sociální výchovy na naší škole potvrzují významný rozvoj v oblasti komunikačních dovedností, spolupráce, rozdělování sociálních rolí v pracovní skupině. Pozitivní zkušenosti máme i v oblasti hodnocení, sebehodnocení a reálném stanovení vlastních krátkodobých cílů, ale i v odpovědnosti za vlastní činy a jednání.
Ukázka vyučovacího bloku
Počet žáků: do 25 Věk: 3. - 4. třída Čas: 45 - 60 minut Informační zdroj: Urlichová, I. - Gregorová, V.: Hrajeme si s pohádkami. Portál Cíle: zamyslet se nad vlastnostmi, které by měl mít člověk v nadřízeném postavení vůči ostatním lidem Rozvíjené klíčové kompetence: sociální a personální, komunikativní, k řešení problémů Pomůcky: hůl pro krále, královské křeslo, velká plocha pro psaní, psací potřeby
Sůl nad zlato
Děj
Stárnoucí král přemýšlel, která z jeho dcer by měla po jeho smrti kralovat. Rozhodl se, že to bude ta, která ho nejvíce miluje. Dvě starší princezny řekly, že otce milují více než zlato a drahé kamení. Nejmladší Maruška však odpověděla, že ho miluje jako sůl. Král se rozhněval, že ho má ráda jen jako takovou obyčejnou věc, jako je sůl, a vyhnal ji ze zámku. Maruška s pláčem odešla. Bloudila světem, až v hlubokém lese potkala babičku, která ji vzala k sobě do služby. Na zámku zatím plynul čas v samých radovánkách a hostinách. Až do dne, kdy kuchař králi oznámil, že se stala nehoda a všechna sůl se rozmočila. Poslali pro sůl do dalekých zemí, ani tam však žádná nebyla. Kuchař tedy vařil jen samá sladká jídla, ale ta se brzy přejedla. Lidé v království začali strádat a král dokonce onemocněl. Tehdy řekla babička Marušce, co se na zámku přihodilo a že přišel čas, aby se vrátila domů. Za poctivou službu jí byla ochotna splnit jakékoliv přání. Ale Maruška nic jiného nechtěla než sůl, která všem tolik chyběla. Dostala tedy od babičky mošničku plnou soli a proutek, který ji měl zavést k jejímu věnu ukrytému pod zemí. Maruška se vrátila k otci a on ji radostně přivítal. Nejen proto, že přinesla vzácnou sůl, ale také proto, že jí dříve křivdil, když ji obvinil, že ho nemá dost ráda. Ustanovil ji nyní dědičkou trůnu. Od těch dob už v království nikdy nebyl nedostatek soli. I když se sůl z mošničky časem dobrala, proutek otevřel Marušce cestu do podzemních jeskyní, kde jí bylo stále dost.
Jaké vlastnosti by měl mít král
Obsah
Král není doma (hra s pravidly)
Proč král vyžadoval klid? (rozhovor)
Jaké vlastnosti by měl mít budoucí panovník (diskuse v rolích)
Dobrý král - špatný král (improvizace v malých skupinách)
Přečtení pohádky Sůl nad zlato
1. Král není doma Král má pocuchané nervy. Dvořané a dvorní dámy se proto chovají v jeho přítomnosti tiše, aby ho nerušili. Sedí na svých místech a zabývají se nějakou klidnou činností: hrají šachy, vyšívají, čtou apod. Uprostřed místnosti stojí král, a když udeří holí o zem (nebo tleskne) a zvolá "král není doma", všichni vyskočí a běhají sem tam, jsou hluční bez ohledu na dvorskou etiku, dokud král zase neuhodí holí o zem a nezavolá "král je doma". V ten okamžik musí všichni opět ztichnout a věnovat se klidné činnosti (hra na zahřátí a uvedení do tématu).
2. Proč král vyžadoval klid? Učitel si s žáky sedne do kruhu. Položí jim otázku vztahující se k předchozí hře: "Z jakých důvodů může mít král pocuchané nervy nebo proč vyžaduje během své přítomnosti úplný klid?" Přijímá všechny odpovědi žáků jako možné. V závěru rozhovoru pak shrne, že někdy král chtěl mít klid z toho a jindy z onoho důvodu (uvede nápady žáků), ale v poslední době to bylo kvůli tomu, že se nemohl rozhodnout, koho vybere za svého zástupce, a hodně se tím trápil. (Smyslem tohoto rozhovoru je vytvořit propojení mezi úvodní hrou a příběhem, který bude následovat. Dále jde o to, aby si žáci uvědomili, že určité lidské chování může mít různou motivaci.)
3. Jaké vlastnosti by měl mít budoucí panovník? Všichni žáci se stanou královskými rádci a učitel vstoupí do role samotného krále. Diskuse v rolích začne v okamžiku, kdy si král sedne na židli do kruhu a osloví své rádce. Svěří jim, že se trápí nad otázkou, koho zvolit za svého zástupce. Nechce od nich žádná konkrétní jména těch, kteří by přicházeli v úvahu, ale žádá je, aby mu poradili, jaký by to měl být člověk, co by měl umět, jaké by měl mít vlastnosti. O každém návrhu diskutuje a ty, s kterými souhlasí většina, zapisuje s rádci na velký papír, aby je měli všichni před očima. V závěru poděkuje všem rádcům za pomoc a řekne, že vše, co tu bylo řečeno, vezme v úvahu, až bude vybírat svého následovníka. (Diskuse v rolích dává žákům pocit příležitost zamyslet se nad vlastnostmi, které by měl mít člověk, který je v nadřízením postavení vůči ostatním lidem. Role rádců, tedy těch, kteří mohou dospělému pomoci svými nápady vyřešit obtížnou situaci, může prospívat dětskému pocitu vlastní hodnoty a důležitosti, a může tak posílit zapojení žáků do hry.)
4. Dobrý král - špatný král Učitel nyní rozdělí žáky do menších skupin po 3 až 5 dětech. Každá skupina dostane vlastní zadání - problémovou situaci. Úkolem skupin bude dvakrát tuto situaci krátce rozehrát a předvést ostatním:
Jak by problém řešil dobrý král?
Jak by se ve stejné situaci zachoval špatný král?
Žáci dostanou deset minut na přípravu, pak si vzájemně své scénky předvedou. Následovat by měla krátká reflexe, jak se který král zachoval, co bylo v jeho jednání dobré nebo špatné a proč. (U zkušenějších skupin může učitel nechat případné vymýšlení problémových situací na samotných žácích.)
Příklady možných námětů:
Zemi postihla velká neúroda. Za králem přicházejí poddaní s žádostí, zda by jim neodpustil nebo alespoň nesnížil pravidelné daně. Vyslyší je král?
Byl zajat loupeživý rytíř, který už léta obíral pocestné. Nabízí bohatý poklad, který má ukrytý na tajném místě, když bude propuštěn. Jak se král rozhodne?
Sousední král, se kterým náš král už léta vede válku o hraniční území, nabízí příměří a dohodu o rozdělení tohoto území napůl mezi říše. Přijme král jeho návrh?
(Improvizace malých skupin prověří, do jaké míry žáci pochopili předcházející diskusi a jak jsou schopni převést abstraktní pojmy do konkrétních životních situací.)
5. Přečtení pohádky Sůl nad zlato Učitel může poslech pohádky uvést slovy: "Přečtu vám teď příběh o králi, který také přemýšlel, kdo po něm usedne na trůn. Ale nebyl tak moudrý, aby zvažoval, zda bude jeho nástupce ..." (zde učitel uvede vlastnosti, o kterých žáci mluvili v předcházejících aktivitách). "Co pro něj bude rozhodující, to už nám řekne pohádka."
Ukázka vyučovacího bloku
Počet žáků: 20 - 24 Věk: 3. třída Čas: 80 minut Rozvíjené klíčové kompetence: sociální a personální Pomůcky: šátek pro každého žáka, píšťalka, různé druhy koření a pochutin v lahvičkách, psací potřeby a na tvrdé podložce papír pro každého žáka Prostor: volný prostor v přírodě, skupina stromů, stanoviště pro plnění úkolu č. 6 Cíle:
cvičení smyslového vnímání
vzájemné poznávání se ve skupině
různé sociální role
Obsah
Hra Na Mrkáčka (hra s pravidly)
Hledání stromu - orientace v prostoru se zavázanýma očima podle hmatu (ve dvojicích)
Překážková dráha - chůze v družstvech za vedoucím se zavázanýma očima
Diskuse - vlastní poznatky o problémech nevidomých
Orientace podle sluchu
Třídění podle chuti a čichu
Závěr - rozlišení smyslů a jejich důležitost pro život
1. Hra Na Mrkáčka (hra na zahřátí a uvedení do tématu) Učitel si s žáky povídá o smyslu, který nejvíce používali při této hře (zrak), jakými smysly nahrazují nevidomí lidé svůj zrak. Motivace pro další úkol.
2. Hledání stromu Žáci se rozdělí do dvojic. Jeden z dvojice si zaváže oči a druhý zavede spoluhráče ke stromu. Žák se zavázanýma očima zkoumá hmatem kůru stromu, aby si strom zapamatoval. Dvojice se pak vrátí do výchozího postavení. Žák se zavázanýma očima si oči odkryje a pokusí se najít strom, který před chvílí zkoumal jen hmatem, druhý z dvojice vše kontroluje. Pak si partneři ve dvojici vymění úlohy. (Učitel krátce zhodnotí splnění úkolu a žáci vypovídají, co bylo nejobtížnější.)
3. Překážková dráha Žáci se rozdělí do skupin po čtyřech. Zvolí si vedoucího skupiny - vodiče. Ostatní ve skupině si zaváží oči a postaví se do zástupu a uchopí se v pase nebo za ramena. Vodič vodí svoji skupinu, všichni za pomoci slovního doprovodu vodiče překonávají jednoduchou přírodní překážkovou dráhu.
4. Diskuse - vlastní poznatky o problémech nevidomých Po ukončení úkolu učitel hovoří s žáky o jejich pocitech. Hovoří o tom, které smysly musí nahradit zrak u nevidomých. Každá skupina zhodnotí práci svého vodiče. (Učitel motivuje žáky k dalšímu úkolu.)
5. Orientace podle sluchu Žáci se rozdělí do větších skupin (10 -12 žáků). Zaváží si oči. Učitel píská na píšťalku a žáci, kteří se orientují jen podle sluchu, následují ve velké skupině učitele (drží se "v hadu").
6. Orientace podle čichu a chuti Žáci se zavázanýma očima čichají a ochutnávají obsah lahviček. Mimo stanoviště pak zapíší zjištěnou skutečnost. (Učitel zhodnotí soutěž a určí žáky, kteří správně označili nejvíce vzorků.)
7. Závěr Rozlišení smyslů a jejich význam pro život, vlastní poznatky žáků.
Další možnosti realizace Osobnostní a sociální výchovy na 1. stupni
Osobnostní a sociální výchova jako průřezové téma prochází napříč vzdělávacími oblastmi a umožňuje propojení vzdělávacích oborů. Přispívá tak ke komplexnosti vzdělávání žáků a pozitivně ovlivňuje proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Žáci si tak utvářejí integrovaný pohled na danou problematiku.
Podmínkou účinnosti průřezových témat v oblasti OSV je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i mimo školu.
Konkrétní náměty činností mimo vyučovací předměty, které rozvíjí osobnostní a sociální rozvoj žáků
Práce v Žákovském parlamentu školy:
žáci jsou zapojeni do rozhodování o činnostech ve škole prostřednictvím práce zástupců tříd v několika komisích žákovského parlamentu (organizační, pedagogická, stravovací, pro volný čas, redakční);
prvňáčci jsou zapojováni od 2. pololetí 1. ročníku, a to pod vedením "příslušných" žáků 5. ročníků;
na jednání komisí je uplatňován princip zastupitelské demokracie - zástupci tříd nepřednáší své osobní názory a pocity, nýbrž mínění své třídy, v komisi dochází k diskusi o problému, s výsledky diskuse seznamuje zástupce své spolužáky ve třídě, kde je dále o tématu diskutováno (vedle kompetence komunikativní zde žáci rozvíjejí i kompetence občanské).
Projektové dny:
prostupují výukou více předmětů, zatím jsou organizovány třídními učitelkami v rámci třídy, občas v rámci ročníku;
nejpodstatnějším přínosem pro žáka je zde rozvoj kooperačních dovedností, schopnost vést dialog, nutnost shody, kompromisu s ostatními, ale i uplatnění potřeby seberealizace.
Sebehodnocení v žákovských knížkách:
v pravidelných intervalech vedeme žáky k sebehodnocení vlastní práce i chování;
řada žáků již dnes projevuje schopnosti přesného pojmenování vlastních předností i nedostatků.
Závěrečné třídní schůzky "sezení ve třech":
individuální setkání celé rodiny žáka s učitelem na závěr každého školního roku;
předmětem schůzky je společné hodnocení a sebehodnocení žáka i spolupráce rodiny a školy;
přes vyčerpávající činnost učitele při této schůzce je tento systém vysoce kvitován učiteli i rodiči.
Dny otevřených dveří (návštěvníky provázejí žáci 5. ročníku), zápis budoucích prvňáčků (taktéž, formou pohádky):
žáci se podílejí na organizaci i filozofii celého projektu;
nejcennější je vlastní zkušenost žáků s prezentací "jejich" školy před veřejností.
Školy v přírodě - zážitkové pobyty:
v průběhu těchto pobytů dochází k vyvrcholení celoročního úsilí pedagogů o pozitivní klima v třídních kolektivech;
nejpodstatnější obsahovou náplní jsou sociální hry, hry k rozvoji osobnosti, komunikační hry apod.
Recitační, pěvecké a hudební soutěže, na jejichž organizaci se podílejí samotní žáci:
neodmítáme myšlenku přirozené soutěživosti žáků, ale propojujeme ji s podílem žáků na vymýšlení soutěží, jejich podílu na organizaci;
žáci si sami financují odměny pro vítěze (ze sběrové soutěže).
Všechny tyto činnosti přispívají k dobrému klimatu na škole. Žáci jsou více motivováni k uplatňování svých názorů v diskusích, k možnosti podílet se na rozhodnutích celku.
Zároveň si sami na sobě mohou ověřit potřebu partnerství, spolupráce, respektování a dialogu. Účinně rozvíjí své komunikační a organizační dovednosti. Rozvíjí se jejich kritické myšlení, ale i vědomí vlastních práv a povinností.
