Projekt Hranice Východ – Východ – hranice mezi bratrskými státy NDR a ČSSR 1955–1989
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Projekt Hranice Východ – Východ – hranice mezi bratrskými státy NDR a ČSSR 1955–1989
5,0 (1 hodnocení)
Projekt popisovaný v článku dokumentuje, jaký vliv měla uzavřená hranice v průběhu studené války na obyvatelstvo NDR a ČSSR mezi lety 1955 až 1989. Finálním výstupem projektu je odborná příručka v české a německé verzi, která může být dále využívána učiteli dějepisu při výuce soudobých dějin, příp. v rámci dalších společenskovědních předmětů.
V posledním červnovém týdnu se konala v Kraslicích závěrečná konference mezinárodního projektu, jehož název je uveden v titulu. Projekt organizačně zaštiťovaly město Kraslice a Nadace Ettersberg z Výmaru, finančně byl podpořen Evropským fondem pro regionální rozvoj: Investice do vaší budoucnosti, Česko-německým fondem budoucnosti a nadací Ettersberg. Odborně byl sledován Česko - německou komisí pro učebnice dějepisu a Institutem Georga Eckerta v Braunschweigu.
Cílem projektu bylo dokumentovat, jaký vliv měla uzavřená hranice během studené války na obyvatelstvo v příhraničních oblastech. Ve středu zájmu odborníků i veřejnosti bývá především tzv. železná opona, která uzavírala hranice naší republiky směrem na západ, menší pozornost je věnovaná situaci na hranici s NDR, kde se po celou dobu studené války uskutečňovala bezpečnostní spolupráce nejen na úrovni vlád NDR a ČSSR, ale i mezi bezpečnostními složkami státu (StB/Stasi). Proto v projektu byla zaměřena pozornost právě na tuto oblast.
Výsledným produktem projektu je příručka v české a německé verzi, která může být dále využívána při konkretizaci výuky soudobých dějin a v dalších společenskovědních předmětech. Na tvorbě příručky se podíleli odborníci Česko - německé komise pro učebnice dějepisu a Nadace Ettersberg, ale také žáci a učitelé českých a německých škol.
Příručka obsahuje základní informace o situaci v době studené války s důrazem kladeným na vztahy mezi ČSSR, NDR a NSR. Informace jsou v přehledné tabulce rozdělené do 4 období (1. doba po r. 1961 – doba po stavbě Berlínské zdi; 2. pražské jaro 1968 a jeho důsledky; 3. polovina 70. let – doba vrcholící normalizace a podpisu Helsinského protokolu; 4. 1985–1989 – zhroucení režimu) doplněné odkazy na dokumenty, které jsou uvedené v další části příručky, a opatřené úkoly pro samostatnou práci žáků, jimiž se učitelé mohou při vlastní tvůrčí práci inspirovat. Vybrané dokumenty jsou dostatečně ilustrativní a dobře dokládají charakter doby. Některé z nich jsou materiály Stasi a nebyly u nás dosud publikovány. Pro lepší orientaci učitelů i žáků v dané tematice byla pro dané období vytvořena srovnávací tabulka, která přehledně zachycuje významné události v SRN, NDR, ČSSR, popř. širší evropské a světové události nebo naopak detailnější záležitosti týkající se StB a Stasi a vzájemné spolupráce mezi bezpečnostními orgány.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Mgr. et Mgr. Aleš Franc15. 7. 2011
Dle mého názoru je tento projekt výbornou ukázkou toho, jak může a do budoucna by měla fungovat spolupráce škol tzv. "přes hranice", a není až tak zásadní, v jaké specifické oblasti se partnerství mezi školami na mezinárodní bázi bude realizovat. Jde tak zejména o to, aby spolupráce byla funkční, efektivní a přínosná pro obě strany jak na straně žáků, tak na straně vyučujících. Myslím, že tento projekt by mohl být následováníhodnou inspirací pro další školy na české i zahraniční straně.
Významnou část příručky tvoří výsledky práce škol, které byly do projektu zapojené a pracovaly na něm od září 2010 do března 2011. Úkolem škol bylo získat konkrétní informace o životě na hranici mezi „bratrskými“ státy. Zároveň projekt sledoval i rozvoj nadoborových kompetencí a podporu zájmu o multiperspektivní pohled na danou tematiku.
Role škol byla při práci na projektu nezastupitelná, proto bylo nutné vzbudit jejich zájem o zapojení do projektu. Cílovou skupinu představovaly školy z příhraničních oblastí Saska, Durynska a České republiky. Nemělo smysl nabídku možnosti spolupráce na projektu rozeslat plošně na všechny školy v regionu, protože školy jsou zahlceny podobnými nabídkami a korespondencí všeho druhu, takže ředitelé vyřizují jen to, co je pro chod školy nezbytné, a na ostatní nereagují. Předem jsme vytipovali školy s vhodným personálním zázemím, o nichž jsme se domnívali, že nabídka ke spolupráci bude přijata se zájmem.I když jsme obeslali dopisem pouze tyto školy, nebyli jsme stoprocentně úspěšní. Některé školy pracovaly už na jiných projektech, další byly zahlcené jinou prací nebo se jim nelíbilo téma projektu. Přesto se podařilo vzbudit na české straně zájem 7 škol(3 středních a 4 základních), z nichž 5 projekt dokončilo
[1], na německé straně projevilo zájem o práci na projektu 6 škol v Durynsku a 5 v Sasku. Počet 18 škol jsme považovali za postačující, a tedy za úspěch.
Další problém představovalo samotné téma projektu, které se vztahuje k soudobým dějinám. Toto období je vyučováno v závěru dějepisného kurzu, tj. na konci roku v nejvyšších ročnících. Pro práci na projektu bylo potřeba s tímto tématem žáky seznámit dříve, tj. buď provést poměrně značný zásah do struktury učiva (tento zásah české kurikulární dokumenty umožňují), nebo zavést pro žáky pracující na projektu mimořádné vzdělávání mimo vyučování, které je náročné na volný čas učitelů i žáků.
Úkolem žáků bylo především zachytit svědectví ve formě vzpomínek na osobní prožitky a nálady v dané době, popř. současné názory na tehdejší poměry. Pro usnadnění práce učitelů byl projekt konkretizován zdůrazněním zaměření projektu (tj. období studené války v letech 1955–1989) a stanovením jednotlivých časových etap. Tyto etapy byly vymezeny charakteristickými událostmi, které ovlivňovaly soužití obou tehdy nesmiřitelných táborů, a tedy i situaci na hranici. Blíže byly charakterizovány v tabulce, kterou obsahuje závěrečná příručka. Pro práci žáků, kteří nemohli mít tabulku k dispozici, protože se zpracovávala paralelně s prací škol, byly jednotlivé etapy konkretizovány okruhy otázek:
1. doba po r. 1961 – doba po stavbě Berlínské zdi
a) Jak bylo budováno zabezpečení hranice mezi NDR a ČSR?
b) Jak byla prováděna ostraha hranic?
c) Jsou známy konkrétní případy narušení hranice nebo jejího nelegálního překročení?
2. Pražské jaro 1968 a jeho důsledky
a) Ke kterým konkrétním změnám došlo na jaře a v létě 1968 ve vaší obci?
b) Které kontakty jste měl/a v daném období s NDR/NSR?
c) Jak jste prožíval/a 21. srpen 1968?
3. polovina 70. let – doba vrcholící normalizace a podpisu Helsinského protokolu
a) Jak se projevovala vzájemná spolupráce NDR a ČSSR při upevňování socialistického režimu (výměnné pobyty, propagandistické pořady ve sdělovacích prostředcích ap.)?
b) Nastaly nějaké změny po podpisu Helsinského protokolu?
c) Změnila se situace na hranicích v důsledku podpisu dokumentu o lidských a občanských právech?
4. 1985–89 – zhroucení režimu
a) Jak zasáhly glasnosť a perestrojka do života vaší obce /rodiny /pracoviště?
b) Změnila se situace na hranicích?
c) Setkal/a jste se s projevy odporu proti režimu před rokem 1989 (styky s příslušníky 3. domácího odboje nebo zahraničního odboje, kontakt s pašovanými tiskovinami, účast na demonstracích, sledování konkrétních kritických článků v dobovém oficiálním tisku nebo protirežimních tiskovin)?
d) Jak došlo ke zhroucení režimu ve vaší obci?
Školy měly možnost zaměřit se jen na určité období nebo sledovat celkovou situaci.
Jinou možností bylo zaměřit se na undergroundové umění, které v té době mělo velký vliv na politické myšlení mladých lidí. Předpokládalo se především hudební zaměření, ale nemuselo být výlučné. Mohly být shromažďovány texty, popř. ukázky hudebních nahrávek, osudy autorů a interpretů. Záměrně zde nebyla provedena žádná konkretizace, aby zde byl dostatečný prostor pro využití místních autorů a interpretů. Této možnosti však žádná škola nevyužila, osudů hudebníků se dotkly jen některé výpovědi německých pamětníků.
Žáci zúčastněných českých škol zaměřili svoji pozornost na období pražského jara a normalizace. Tato období je přitahovala svou dramatičností i tím, že výrazně ovlivnila pocity, myšlení i životy obyvatel v tehdejší ČSSR. Žáci z německých škol ve větší míře hledali odpovědi na všechny otázky a okruhy projektu bez preference nějakého období.
Hlavní metodu tvořily rozhovory s pamětníky. Pamětníků na tuto dobu je dostatek, avšak z vyjádření učitelů o průběhu práce na projektu, o které jsme učitele požádali, víme, že mnozí pamětníci nechtěli vypovídat vůbec, někteří trvali na naprosté anonymitě, jen skutečně nemnozí byli ochotni vypovídat bez jakýchkoli omezení. Žáci se obraceli pochopitelně především na své příbuzné a známé.
Při vyprávění svých vzpomínek se většina pamětníků držela spíše obecné roviny. Celkem ochotně vypovídali o každodenním životě za socialismu a jeho problémech, jako byly např. nákupy v sousedních zemích a pašování zboží. Méně se vyjadřovali k politickým záležitostem. Je možné, že tomu bylo tak proto, že někteří se politicky neangažovali a ani se o hlubší politické záležitosti nezajímali. Častým odůvodněním byl argument, že není nutné zabývat se minulostí, ale je třeba spíše řešit problémy současnosti a budoucnosti. Lze se však domnívat, že důvodem neochoty některých lidí k vyprávění byly obavy z možných společenských komplikací po zveřejnění jejich výpovědí, a nelze vyloučit ani pocit jistého rozčarování z vývoje po r. 1989 a nespokojenost se současnou situací. O to více je třeba kladně hodnotit pozitivní výsledek, který práce žáků přinesla.
Zajímavé jsou výpovědi o pašování zboží. Objevují se na české i německé straně a je zřejmé, že šlo o velmi typický jev. Líčeny jsou různé úsměvné historky a je patrné, že pamětníci na toto téma mluvili rádi s pocitem jistého zadostiučinění, jak vyzráli na tehdejší nesmyslné předpisy. Na druhé straně by možná bylo vhodné zjistit hlubším průzkumem, zda a do jaké míry tento tolerantní přístup k porušování předpisů v minulosti a jistá benevolence při posuzování takové činnosti může mít negativní důsledky i v současnosti. Je známé, že typické pro chování nesvobodných sociálních skupin je hledání skulin v zákonech a předpisech a jistá neúcta ke státní moci, která je vnímána jako cizí.
Zajímavé poznatky přineslo dotazníkové šetření, které uskutečnily dvě české školy. Zejména je pozoruhodné zjištění, že téměř 30 % respondentů pociťuje jistou nostalgii při zpětném pohledu na socialistické období. Podobné nálady je možné zachytit i ve vyjádření německých pamětníků. I když zkoumaný vzorek obyvatel byl poměrně malý a neopravňuje k širšímu zobecnění, je velmi zajímavou sondou.
Pozornost poutá rovněž soubor dobových vtipů, který se podařilo shromáždit žákům gymnázia z Mariánských Lázní. Dobře ilustruje dobovou atmosféru, kdy vtip byl nejen ventilem v dusivé atmosféře doby, ale také výrazem skutečného myšlení lidí.
Vedle sledování hlavního cíle, tj. shromáždění informací, bylo dosaženo i významných vedlejších efektů. Při práci na projektu žáci využili znalostí i z jiných oborů a rozvinuli své nadoborové kompetence. Samostatně vyhledávali pamětníky, vedli s nimi rozhovory za účelem zjistit potřebné informace, sestavovali a vyhodnocovali dotazníky, získané informace třídili, vyhodnocovali a zasazovali do širšího společenského kontextu. Projekt přispěl k prohloubení a konkretizaci poznatků žáků a lze se oprávněně domnívat, že vzbudil jejich zájem o sledované období, který je bude motivovat k dalšímu studiu dané tematiky i k jejímu lepšímu porozumění.
Předpokládá se, že příručka bude využívána ve všech 3 zemích zúčastněných na projektu, proto obsahuje didaktické pokyny, které usnadňují zařazení tematiky do školních kurikulárních dokumentů. Její využití není omezeno jen na dějepisné vyučování, ale v naší republice může být dobře použita i ve výchově k občanství, resp. základech společenských věd, popř. při realizaci průřezových témat. Dvojjazyčné provedení umožňuje využití i v předmětu německý jazyk
Věříme, že materiály, které z projektu vznikly, prohloubí nejen znalosti žáků o sledovaném období, zkvalitní výuku společenskovědních předmětů, ale napomohou i lepšímu porozumění mezi oběma státy. Technické (tiskové) drobné nedostatky, které se objevují nejen v podobných příručkách, učitelé jistě laskavě omluví.
Projekt bude pokračovat i v příštím školním roce, kdy se soustředí na sledování socialistické každodennosti. Školy, které mají o zapojení do projektu zájem, se mohou přihlásit na e-mailové adrese dhudecova@quick.cz nebo truetzschler@Stiftung-Ettersberg.de .
[1] Gymnázium a OA Mariánské Lázně; Gymnázium Stříbro; ZŠ Stříbro, Mánesova; 6. ZŠ Cheb; ZŠ Ostrov, Masarykova.
