Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Profesně orientovaná němčina ve středním odborném vzdělávání
3,5 (4 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
V čem se odlišuje cizojazyčná výuka ve středním odborném vzdělávání oproti všeobecnému střednímu vzdělávání? Jaké jsou vhodné učební materiály? Jaký je vztah odborného jazyka a základních obecných komunikačních dovedností? Ovlivňuje cílená cizojazyčná výuka ve středním odborném vzdělávání spolupráci učitelů? Existují příklady některých projektů, z jejichž výsledků by se mohly nechat školy inspirovat? Na všechny tyto otázky a mnohé další se pokusí odpovědět následující příspěvek, který především vychází z praktických zkušeností obou autorek.
V rámci vzdělávacích oborů středního odborného vzdělávání je postavení výuky cizích jazyků oproti všeobecnému vzdělávání poněkud odlišné. Jak ukazuje praxe, je žádoucí a nutné, aby výuka cizího jazyka cíleně směřovala k praktickému využití v budoucím profesním životě. Např. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Provoz a ekonomika dopravy (37-41-M/01) uvádí: „Absolventi SOV vstupují do praxe, a je proto nutné, aby byli vybaveni základy odborného cizího jazyka studovaného oboru.“[1] Rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání dále specifikují procentuální poměr obecně odborné a odborné terminologie.
V praxi zůstává problémem výběr vhodných učebních materiálů, které by odpovídaly požadavkům jednotlivých oborů. Existují učebnice pro gastronomii, služby, zdravotnictví, ekonomii a je k dispozici nepřeberné množství materiálů pro vysoké školy. To vše však neřeší problematiku prakticky využitelných učebnic pro obory středních odborných škol a učilišť technického zaměření.
S učebnicemi úzce zaměřenými na jednotlivé obory nelze pracovat jako s jediným učebním materiálem. Mnoho učebnic zaměřených na profesní němčinu zase řeší pouze pracovně-právní vztahy a specifická témata (životopis, žádost, objednávka atd.). To vše lze jistě využít, ale je zřejmé, že pro kvalitní výuku němčiny pro budoucí povolání je nutné materiály kombinovat. Vzhledem k tomu, že oborů je velké množství, jeví se jako vhodné zřídit databanku pracovních listů pro výuku profesní němčiny, kam by učitelé přispívali svými pracovními listy a sdíleli materiály svých kolegů.
Problematika výběru učebních materiálů úzce souvisí s motivací žáků. Žáci středních odborných škol mají většinou negativní vztah k výuce cizích jazyků, který je často spojen s předchozím neúspěchem či slabým prospěchem v cizích jazycích na základní škole. Atraktivní moderní učebnice tyto žáky nelákají, potřebují být motivováni tím, že jde o témata aktuální a jim známá, provázána s odbornými předměty. Nejbližší jsou jim témata, kterými se zabývají ve škole i v rámci jiných předmětů, např. budoucí zedník řeší úkol zabývající se opravou rodinného domu, odpovídá na inzerát, který požaduje pomoc při opravě domu, reaguje na článek vychvalující dřevostavby kladně či záporně, čte reklamu na fasádní barvu atd.
Při přípravě cizojazyčné výuky ve středním odborném vzdělávání je důležité si uvědomit, jaké konkrétní znalosti žáci musí mít, aby se mohli pohybovat ve své profesi v reálném cizojazyčném prostředí. Zde je však třeba zaměřit se již na základní školu, ze které by žáci měli odcházet s řečovými dovednostmi, základními gramatickými prostředky (časování, skloňování, tvoření vět jednoduchých a souvětí, aplikace pravopisných pravidel) a určitým rozsahem obecné slovní zásoby, který odpovídá příslušné jazykové úrovni (ve výuce cizího jazyka úroveň A2 a ve výuce dalšího cizího jazyka úroveň A1 dle SERR). Na těchto základních kamenech a výstupní úrovni žáků ze ZŠ by se mělo stavět při středoškolském vzdělávání.
Kromě odborné slovní zásoby, kterou si žáci osvojují a upevňují hlavně během praxe, se jako zásadní jeví mít obecné základní komunikační dovednosti včetně učebních strategií. Např. bude-li žák žádat během praxe v sousedním Rakousku o podání určitého přístroje, který nezvládne pojmenovat, stačí mu dovednost popisu: "Gib mir, bitte, das Gerät zum Messen. Ich brauche das Instrument, mit dem ich die Schrauben befestige." Z toho vyplývá, že znalost odborné terminologie je závislá na obecných komunikačních dovednostech, např. ústním vyjádření toho, co potřebuji udělat. Asi největším omylem, ke kterému ve výuce cizího jazyka v rámci odborného vzdělávání dochází, je omezení výuky na terminologii. Učení velkého množství slovíček žáky demotivuje. Naopak je motivuje zvládnutí základní dovednosti, např. když uspějí se svou žádostí o konkrétní věc, aniž by ji uměli pojmenovat.
Dalším doporučeným krokem ve výuce cizích jazyků je úzká spolupráce jazykářů s učiteli odborných předmětů. Doplnění výuky o témata probíraná v odborných předmětech žáky motivuje a zaujme. Provázanost předmětů žákům poskytuje pocit „bezpečí známého prostředí“. Navíc je tato provázanost zúročena i v odborných předmětech, protože žáci si při výuce německého jazyka „opakují“ učivo. Např. v elektrickém měření žáci vypracují protokol, který si doplní ve výuce německého jazyka terminologií německou. Integraci cizího jazyka a odborných předmětů by měly všechny SOŠ a SOU povinně garantovat ve svých ŠVP.
V rámci projektu ZOZEI (Za odbornými znalostmi evropsky a interaktivně)[2], který se realizoval na SŠSE Brno, byl zařazen odborný cizí jazyk do výuky tak, že spolupracovali kolegové z odborných předmětů s jazykáři. Výběrem témat byla kopírována probíraná témata v odborných předmětech. Pracovalo se s německými texty, které byly interpretovány, dělaly se z nich výpisky, procvičovaly se gramatické jevy atd. Ve složitějších textech byla nacvičována práce se slovníkem a překlad složitějšího textu. Vyzkoušela se i provázanost výuky němčiny s jazykem českým – literární historie probíraná v češtině byla znovu probrána s využitím německých textů. Pro žáky odborných učilišť byla tato tématika složitější, ale rozhodně ji lze využít např. na gymnáziích. Projekt se snažil ukázat další možnosti provázání výuky češtiny s výukou němčiny, např. při psaní žádostí, životopisu, objednávek, pozvánek, motivačních dopisů atd. Vyučující češtiny a němčiny se ještě domluvili s učitelkou předmětu Úvod do světa práce a vybrané téma se vyučovalo ve zmíněných předmětech ve stejném období, aby mohli žáci porovnat v rámci psaní textů odlišnosti cizího jazyka a češtiny. Ve výuce předmětu Úvod do světa práce si žáci zakládali své portfolio dokumentů, ve kterém je zahrnuty dokumenty jako např. žádost o zaměstnání, odpovědi na inzeráty, životopis, pracovní smlouva - a to jak v češtině, tak i v němčině.
Žáky však motivuje nejen pohled do budoucnosti, že jazyk budou v profesi potřebovat. Mnohem víc je motivuje současná potřeba. Spolupráce se zahraničními partnery je v cizojazyčné výuce nenahraditelná. V dnešní době sociálních sítí je navíc styk se zahraničními vrstevníky mnohem jednodušší než dříve. Stačí pouze vyhledat ochotného kolegu ze zahraniční školy, který zprostředkuje kontakt s žáky. Dalším kontaktem je firma nebo společnost se zázemím v německy mluvící zemi, kde lze prověřit konkrétní požadavky na zaměstnance týkající se jejich jazykové vybavenosti.
Pro reflexi praktické využitelnosti němčiny se velmi dobře osvědčuje elektronické jazykové portfolio[3], kde žáci sledují své jazykové pokroky, zapisují si své nové zkušenosti s jazykem a cítí se tak jistější v tom, že něco umí, zvládnou a mohou se tím pochlubit.
Závěrem lze shrnout, že ve vztahu k profesně orientované a cizojazyčné výuce ve středním odborném vzdělávání se jeví být zásadní výběr vhodných učebních materiálů, jejichž zdrojem by mohla být sdílená databanka pracovních listů pro výuku odborné němčiny na středních školách, do které by vyučující přispívali svými materiály pro jednotlivé obory. Stejně důležité je pracovat na vyšší motivaci žáků, kteří jsou často demotivováni neúspěchem. Je nutné nabízet žákům možnost zažít si úspěch, vracet se k nezvládnutému učivu a dotáhnout je do úspěšného zvládnutí a zároveň teoreticky nevysvětlovat žákům důležitost cizího jazyka, ale dovést je k přesvědčení, že je jazyk důležitý. Ve výuce by měl být kladen důraz na rozvoj obecných komunikačních dovedností, aby se žáci dovedli vyjádřit tak, že se v profesním životě domluví i bez znalosti všech konkrétních termínů z oboru. Je velice důležité, aby se na odborných školách a učilištích vyučující profesním jazykem zabývali, a to nejen terminologií, ale i prací s texty zabývajícími se tématy z oboru; nicméně je vhodné vyváženě vyučovat jak odborný jazyk, tak i běžný jazyk, na základě nějž je možné si doplnit neznalost odborného jazyka. Pro úspěšnou cizojazyčnou výuku se také zdá být klíčová podpora spolupráce jazykářů a učitelů odborných předmětů a integrace cizího jazyka a odborných předmětů. Do takové výuky je vhodné zapojovat Evropské jazykové portfolio. Všechna uvedená doporučení je možné zakončit podporou iniciace spolupráce České školní inspekce, která by měla se školami konzultovat provázanost cizojazyčné výuky s odbornými předměty a odborným výcvikem a podporovat a prověřovat spolupráci škol se zahraničními partnery.
Článek vyšel v časopise Cizí jazyky, ročník 57, číslo 5 - 2013/2014, s. 40-43. Článek je publikován s laskavým svolením redakce.
1 Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Provoz a ekonomika dopravy (37-41-M/01), MŠMT, Praha 2008, s. 17.
2 Projekt ZOZEI (Za odbornými znalostmi evropsky a interaktivně) byl realizován v rámci OP vzdělávání pro konkurenceschopnost - Zvyšování kvality ve vzdělávání viz http://www.sssebrno.cz/2011/04/1-4-2011-zahajen-projekt-za-odbornymi-znalostmi-evropsky-a-interaktivne-zozei/.
3 www.evropskejazykoveportfolio.cz
EISMANN, Volker. Erfolgreich bei Präsentationen. Berlin: Cornelsen, 2007.
EISMANN, Volker. Erfolgreich am Telefon. Berlin: Cornelsen, 2007.
FIRNHABER-SENSEN, Ulrike; SCHMIDT, Gabriele. Deutsch im Krankenhaus. Berufssprache für Ärzte und Pflegekräfte. Berlin: Langenscheidt, 2009.
HERING, Axel; MATUSSEK, Magdalena. Geschäftskommunikation. Besser schreiben. Ismaning: Hueber, 2008.
HÖPPNEROVÁ, Věra. Deutsch im Tourismus = Němčina pro pracovníky cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2008.
KRAUSE, W.; BAYGARD, A. Geschäftskontakte. Berlin: Langenscheidt, 1995.
MYŠKOVÁ, Zdeňka; NÁVRATOVÁ, Blanka; NÁVRATOVÁ, Jana. Deutsch im Maschinenbau = Němčina pro strojírenské obory: příručka odborných textů, výrazů a cvičení. Praha: Informatorium, 2008.
Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 37-41-M/01 Provoz a ekonomika dopravy [online] [online]. 2008. [cit. 2014-30-04]. Dostupné z: http://zpd.nuov.cz/RVP/ML/RVP%203741M01%20Provoz%20a%20ekonomika%20dopravy.pdf.
TROJÁNKOVÁ, Gabriela. Deutsch für deinen Job: němčina pro řemesla a služby: učebnice s vkládaným audio CD: A1-A2. 1. Plzeň: Fraus, 2010.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.