Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Autorka ve svém příspěvku upozorňuje pedagogy na skutečnost, že se studijní výkony mimořádně nadaných žáků mohou pohybovat v rovině průměru i podprůměru. Dále se věnuje nutnosti změny v přístupu pedagogů k těmto mimořádně nadaným žákům (zejména učitelů občanské výchovy a základů společenských věd). Právě učitelé OV mohou být nositeli změny v přístupu k mimořádně nadaným žákům.
Velmi málo se ví, že mimořádně nadané žáky často nenajdeme v řadách těch nejúspěšnějších a nejprivilegovanějších žáků škol. Jejich školní výsledky se mohou pohybovat v rovině průměru i podprůměru, a to i přes zjevné možnosti, které jim vlastní schopnosti skýtají. Proč tomu tak je? Příčin může být hned několik. Velmi zajímavým aspektem školní neúspěšnosti těchto dětí (pozn. v anglicky psané literatuře bývají označováni jako "underachievers") může být jejich vnitřní maximalismus a perfekcionismus. Toto tvrzení na první pohled působí nelogicky. Jako učitelé občanské výchovy jste jistě ve svých lavicích zahlédli žáky, kteří před odevzdáním testu neustále něco opravují, škrtají, dodělávají a nakonec ani nestihnou svoji práci dokončit ve stanoveném časovém limitu. To je jeden ze znaků perfekcionismu - neutuchající tendence k opravování a předělávání započaté práce. Již méně zjevným znakem perfekcionismu je naprostá rezignace na vypracování zadané práce. Zadáte např. žákům projekt. Maximalisticky orientovaný žák bude možná mezi těmi, kteří ho doma "zapomenou" nebo zvolí jiný důvod, aby práci vůbec neodevzdali. Jednoduchý způsob "nálepkování" vám napovídá: "Tomuto žákovi nevěř, to je typický nespolehlivý zapomnětlivec." Napadne však v tu chvíli učitele, že žák práci neodevzdal z důvodu, že mu nepřipadala dostatečně dobrá, že možná pracoval i na několika
verzích a ve finále své úsilí raději vzdal, než aby odevzdal práci, která je "pod jeho úroveň"?1
Proč právě učitel občanské výchovy může být nositelem změny přístupu pedagogů k výchově mimořádně nadaných? Věřím, že výchovně-vzdělávací cíle předmětu občanská výchova a základy společenských věd velmi úzce korespondují se samotným pojetím inteligence. Názory na definování pojmu inteligence se po pravdě řečeno velmi liší. Odhlédneme-li od takových definic, které inteligencí rozumí úspěšnost v IQ testech (Mackintosh, 2000), většina odborníků definuje inteligenci jakožto úspěšnost v řešení problémů, bystrost v úsudku a přizpůsobivost novým situacím. Např. W. Stern definoval inteligenci jako schopnost přizpůsobit se novým požadavkům tím, že se užije myšlenkových prostředků nejlépe odpovídajících účelu daného úkolu. Známý průkopník výzkumů v oblasti inteligence C. Spearman považoval inteligenci za schopnost vidět souvislosti. Jeden z autorů individuálních testů inteligence Wechsler viděl v inteligenci globální schopnost jedince postupovat tak, aby jeho činnost byla podřízena účelu, aby racionálně myslil a účinně postupoval v daném prostředí (Svoboda, 1987).
Je tedy zřejmé, že žádný z těchto autorů nedefinuje inteligenci jako schopnost rychle počítat aritmetické úlohy nebo logicky vyvozovat matematické vzorce. Vždy se mluví o inteligenci jako o životní schopnosti obstát v nových situacích, být přizpůsobivý společenskému vývoji. To si do jisté míry klade za cíl právě předmět občanská výchova. Snaží se připravit žáky na praktický život, podává jim návody, jak se ve svém okolním světě prosadit, umět říci svůj názor, dobře posoudit situaci, mít patřičný rozhled v současném dění, umět informace nejen přijímat, ale i analyzovat, syntetizovat, třídit a hodnotit.
Nemůžeme samozřejmě oddělovat roli předmětu od role samotného vyučujícího. Domnívám se, že kvalitní učitel společenskovědních předmětů, mj. občanské výchovy a základů společenských věd, je také dobrým nástrojem identifikace nadání a nadprůměrné inteligence. Skrze interaktivní přístup, používání různých forem skupinové práce a aktivit zaměřených na utváření hodnotové orientace, při práci s novými informacemi, při hodnocení aktuálních zpráv z tisku a jiných médií nebo při aktualizaci učiva z jiných předmětů může učitel OV snadno získat přehled o žákových schopnostech. Jinými slovy; takový učitel má k dispozici mnohem více nástrojů k identifikaci výjimečných schopností, než jen prostý didaktický test či zkoušení před tabulí.
Výborným způsobem realizace žáků s mimořádnými schopnostmi je projektové vyučování nebo alespoň občasné začleňování práce na projektech do výuky OV. Zde nejsou nadaným žákům kladeny žádné překážky v realizaci jejich specializovaných zájmů, a tak mohou své vědomosti a dovednosti (které často bývají učitelem při standardní výuce neodhaleny) projevit ve větší šíři než při uzavřených otázkách s předem danými odpověďmi. Minulý rok jsem měla příležitost vidět projektové práce slovenských žáků ze škol pro mimořádně nadané.2 Úroveň těchto projektů byla mimořádně vysoká již u žáčků prvního stupně
Je předem jasné, že práce s nadanými nemůže být záměrem jednoho pedagoga. K identifikaci a péči o mimořádně nadané a inteligentní žáky je třeba spolupráce celé školy a vedení.
Doufám ale, že z tohoto článku vyplývá skutečnost, že právě učitel občanské výchovy může být nositelem změny v přístupu k žákovi, a to nejen v zavádění nových interaktivních metod do výuky, ale také v otázce identifikace a podpory mimořádně nadaných dětí. Domnívám se, že naše demokratická společnost již přichází do fáze, kdy je zapotřebí odhlédnout od přílišného zaměření na negativní jevy, které se v naší společnosti vyskytují a začít se zabývat také podporou těch kvalit, které ve společnosti stále máme. Vždyť co více si rozvíjející demokratická společnost může přát, než aby talentovaní lidé dostali příležitost k rozvoji svého potenciálu a posléze začali přinášet své zemi užitek ze své tvořivé práce! Pokud se tento cíl stane vlastním učitelům společenskovědních předmětů, věřím, že osvěta v oblasti mimořádného nadání bude mít větší účinek.
DAVIS, G. A. - RIMM, S. B. Education of the Gifted and Talented. USA. Allyn & Bacon, 1998.
MACKINTOSH, N. J. IQ a inteligence. Praha: GRADA, 2000.
OSTATNÍKOVÁ, D. - LÁZNIBATOVÁ, J. a kol. Salivary Testosterone Levels in Intellectually Gifted and Non-Intellectually Gifted Preadolescents: an expiratory study. High Ability studies, 11, 2000, č. 1, s. 41 - 54. In Láznibatová, J. Nadané dieťa - jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava: IRIS, 2001.
HUBÁLEK, S. - PÝCHOVÁ, I. - SCHAUEROVÁ, A. Nadané děti - problém pedagogů? Jací tedy jsou? In Učitelské listy 5, č. 3, 1997/98.
SVOBODA, M. Psychodiagnostika dospělých. Brno: SPN & FF UJEP, 1987.
VONDRÁKOVÁ, E. Péče o nadané děti jako znak dobré školy. In Učitelské listy, 11/12 č. 9,10, 2001.
WINEBRENNER, S. - ESPELAND, P. Teaching Gifted Kids in the Regular Classroom: Strategies and Techniques Every Teacher Can Use to Meet the Academic Needs of the Gifted and Talented. (Revised and Updated Edition) Free Spirit Publishing, 2000.
1Americká autorka Winnebrenerová popisuje několik takovýchto projevů maximalismu u školních dětí, tzv. zapomínání a rezignace na zadaný úkol je jen jedním z řady projevů. Winebrenner, S. - Espeland, P. Teaching Gifted Kids in the Regular Classroom: Strategies and Techniques Every Teacher Can Use to Meet the Academic Needs of the Gifted and Talented (Revised and Updated Edition) Free Spirit Publishing, 2000.
2Na Slovensku je odlišná situace ve vzdělávání mimořádně nadaných. Na rozdíl od české vlády, kde se snahy o založení škol pro mimořádně nadané setkaly s neúspěchem, na Slovensku existuje 20 škol pro tyto žáky (Škola pre mimoriadne nadané deti, gymnázium v Bratislavě a ještě další specializované třídy při základních školách). Jedná se o základní školy spojené s víceletými gymnázii. Vzdělávací strategie jsou velmi odlišné od klasických škol, klade se důraz na individuální přístup, žáci jsou vyučováni v malých skupinách, které jsou homogenní po stránce zájmové a vědomostní, ale věkově heterogenní. V našem státě zatím funguje jen jediné gymnázium pro nadané - 8leté gymnázium Buďánka zřízené společností Mensa ČR, které však vzhledem k omezeným prostředkům (jde o školu soukromou , a tedy z větší části závislou na školném žáků) bojuje s velkým finančním deficitem, který se samozřejmě promítá i do kvality výuky a vybavení školy.
DAVIS, G.A.; RIMM, S.B. Education of the Gifted and Talented. USA: Allyn & Bacon, 1998.
MACKINTOSH, N.J. IQ a inteligence. Praha: GRADA, 2000.
OSTATNÍKOVÁ, D.; LÁZNIBATOVÁ, J. Salivary Testosterone Levels in Intellectually Gifted and Non-Intellectually Gifted Preadolescents:. č.1. vyd. High Ability studies, 2000.
LÁZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa - jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava: IRIS, 2001.
HUBÁLEK, S.; PÝCHOVÁ, I.; SCHAUEROVÁ, A. Nadané děti - problém pedagogů? Jací tedy jsou?. In Učitelské listy 5, č. 3, 1997.
SVOBODA, M. Psychodiagnostika dospělých. Brno: SPN & FF UJEP, 1987.
VONDRÁKOVÁ, E. Péče o nadané děti jako znak dobré školy. In Učitelské listy, 11/12 č. 9,10, 2001.
WINEBRENNER, S.; ESPELAND, P. Teaching Gifted Kids in the Regular Classroom: Strategies and Techniques Every Teacher Can Use to Me. Free Spirit Publishing, 2000.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.