Příspěvek češtináře k vytvoření počítačové gramotnosti žáků

Učitel českého jazyka mívá k počítači a jeho využití ve vyučování svého předmětu někdy dosti daleko. Existuje sice několik různých programů využitelných především k procvičování některých jazykových jevů, např. pravopisu, vznikly i interaktivní učebnice českého jazyka, stále však počítač a jeho možnosti jako by hrály „pouze“ služebnou roli a pro vlastní práci v hodině českého jazyka jen roli doprovodnou, doplňkovou. Přitom počítač a jeho využití otvírají možnost přístupu k obrovskému množství informací a různých textů, s nimiž by se vzdělaný člověk měl umět vypořádat, měl by umět s nimi pracovat, využít je pro své záměry. K tomuto cíli dospěje žák základní školy v dospělosti, cestu mu přitom může usnadnit právě učitel češtiny.

Jednou ze základních dovedností potřebnou pro využívání zmíněného množství internetových informací je dovednost dobré orientace v těchto informacích, dovednost najít právě takové informace, které jedinec v daném okamžiku potřebuje. Je proto třeba znát kvalitní internetové vyhledávače a umět formulovat požadavek – přesně nazvat předmět, jenž má být vyhledán, popř. umět vyznačit sémantické pole, do něhož hledaný předmět patří. Učitel češtiny může k této dovednosti přispět, naučí-li své žáky pracovat s tzv. klíčovými slovy.

Začátek práce s klíčovými slovy je vhodné spojit s prací s texty, které tvoří informační nebo ilustrační doplněk témat vázaných na obsah učiva řady vyučovacích předmětů. Cílem bude vybrat výrazy, kterými je možné vystihnout obsah daného textu. Žáci by měli zvládnout, na základě takto vybraných výrazů, zpětně referovat o obsahu uvedeného textu. Tato práce může navázat na nácvik tvorby tezí k textu či na pořízení výpisků z vybraného textu. Důležité je přitom uvědomit si rozdíl mezi větným a heslovitým postižením informace. To souvisí s tzv. ekonomií výrazu, běžně a nezáměrně žáky cvičenou při psaní oblíbených sms posílaných mobilními telefony. U klíčových slov ovšem zdůrazňujeme kromě stručnosti a nerozměrnosti textu především výstižnost a obsahovou úplnost vybraných výrazů. Současně akcentujeme konfrontaci informací vskutku v původním textu obsažených a výkladů těchto informací, jež dodává k textu čtenář, informací vyjadřujících, jak čtenář textu rozumí, jak jej chápe. Rozlišit, co v textu vskutku je, a co si čtenář jen myslí, že v textu je, bývá často obtížné.