Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příručka BYOD o možnostech využití mobilních zařízení žáků
Příručka pro vedoucí pracovníky škol o současných trendech v oblasti Bring Your Own Device (BYOD) shrnuje hlavní přínosy tohoto konceptu, upozorňuje na možná rizika a uvádí rovněž různé scénáře a modely zavádění mobilních zařízení žáků do výuky.
Podle statistik z roku 2015 má více než 90 % patnáctiletých žáků k dispozici mobilní telefon[1], přičemž jiné průzkumy uvádějí, že mobilní telefon často rodiče dětem obstarají při vstupu do první třídy[2]. Zdá se proto účelné využít tato zařízení žáků pro potřeby výuky ve školách, které chtějí dosáhnout (nebo se přiblížit) poměru 1 : 1 – tedy stavu, kdy na jednoho žáka připadá jeden počítač či mobilní zařízení (notebook, tablet, chytrý telefon).
Využití mobilních zařízení žáků přináší několik výhod. Žáci tato zařízení znají a obvykle je umějí používat, což vede k úspoře času nutného k obeznámení se se zařízením a zvýšení komfortu pro žáka. Navíc tento přístup umožňuje vzdělávat se i mimo vymezený prostor školní třídy a tím rozšířit příležitosti pro učení. Ukazuje se také, že rodiny nakupují pro žáky mobilní zařízení častěji, než by bylo v možnostech školy. Výsledkem BYOD (Bring Your Own Device) je proto využívání modernějších zařízení pro výuku. Dalším pozitivem je skutečnost, že žáci o svá zařízení pečují více než o ta, která získají ve škole, z čehož vyplývá snížení počtu jejich ztrát či poškození.
Často zmiňovaným přínosem je také úspora nákladů na straně školy. Zde je ale potřeba si uvědomit, že škola sice uspoří prostředky, které by musela investovat do nákupu školních zařízení, na druhou stranu zavedení BYOD přístupu často znamená zvýšené náklady na modernizaci školní sítě, školení pracovníků apod. Při zvažování BYOD je rovněž nutné řešit otázku rovného přístupu, resp. zajištění vhodných mobilních zařízení pro ty žáky, jejichž rodiny si nákup nemohou dovolit. Důležitou roli také hraje zajištění ochrany dat, zabezpečení systémů a správy zařízení (např. kdo bude zodpovědný za instalaci aplikací, které jsou pro výuku potřeba).
Výše zmíněné přínosy a rizika je nutné řešit ještě před zavedením přístupu BYOD do výuky. Různé školy přitom volí rozdílné způsoby, jakými BYOD do výuky začleňují:
Diskuze (1)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- E Kocourek4. 4. 2018
Geniální tah Spolku bojovníků proti BYOD, přejmenovat se na "Dům zahraniční spolupráce" a příručku "Jak BYOD vyhnat učitelům z hlavy a jak studenty nadlouho znechutit" hustit do škol pod krycím názvem "o možnostech využití mobilních zařízení žáků pro výuku a učení". Sice to není původní - podobně bojovali čeští zákonodárci např. proti Kužílkovu zákonu o svobodném přístupu k informacím - ale určitě to bude účinné. Víme, že rodiny nakupují pro žáky - pro svoje potomky - mobilní zařízení častěji, než by je nakupovala škola. Lze předpokládat, že rodiny také nakupují zařízení kvalitnější a hlavně jiná, než by kupovala škola. Základní vlastnost BYOD je rozmanitost. Takže zde je třeba zaútočit, chceme-li BYOD znemožnit. Je nutné řešit otázku rovného přístupu. Škola na to sice nemá, ale bude "zajištovat vhodná mobilní zařízení pro ty žáky, jejichž rodiny si nákup nemohou dovolit". A jaký je rozdíl mezi "nemůže dovolit" a "nechce investovat do vzdělání"? Já to nepoznám, ale autor příručky jistě ano. Kdyby ani to BYOD neznemožnilo, pojďme řešit, kdo bude zodpovědný za instalaci aplikací. A kdyby se přece jenom povedlo překonat i tyto překážky, přikážeme všem studentům jednotné zařízení. Kdybych byl učitelem na škole, jejíž vedení bere tuto příručku vážně, nebo dokonce se příručkou chce řídit, uchýlil bych se do hluboké konspirace. Princip BYOD? Nic takového používat nechci. Že studenti používají nějaká svoje zařízení? Opravdu? Nic takového jsem neviděl. Zatloukat, zatloukat, zatloukat.