Příprava programu, trasy a zajištění služeb akce domácího cestovního ruchu
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Příprava programu, trasy a zajištění služeb akce domácího cestovního ruchu
Před žáky je postaven praktický úkol připravit program, trasu a chronologický plán zajištění akce domácího cestovního ruchu. Praktický úkol lze zadat formou striktního služebního zadání, kde bude uvedena charakteristika skupiny klientů, termín realizace, místo ubytování a cílový region v souznění s cílovými poznávacími zájmy a segmentem klientů. Cílem je vyzkoušet dovednosti žáka připravit projekt tohoto typu samostatně v rámci odborných kompetencí jeho profese.
Doporučená metodika úkolu
Předpokladem úspěšné realizace úkolu tohoto typu je především možnost žáků seznámit se s jeho metodami vypracování. Předpokládá se, že v aplikačních hodinách techniky nebo geografie cestovního ruchu byl již žák touto problematikou osloven a mohl případně i pozorovat předvedení ukázky postupu řešení takového úkolu vyučujícím. Nyní obdrží nové znění pracovního zadání a na základě znalostí i praktických tvůrčích zkušeností se pokusí vytvořit základ přípravy k jeho realizaci – program, trasu a harmonogram kroků k zajištění služeb. Optimální je cvičení realizovat ve dvou dvouhodinových blocích. V prvním bude žákům zadán tzv. závazný služební úkol, dle kterého se pokusí sestavit stručný rámcový program akce, který vyučující vyhodnotí. Na začátku druhého bloku pak vyučující předvede ukázku profesionálně nejlepšího provedení rámcového programu, pro který žáci připraví podrobnější přípravu jeho rozpracování v podobě itineráře a harmonogramu akce.
První dvouhodinový blok
Vyučující realizuje zadání úkolu s dotazy nejasností v polovině první výukové jednotky, ostatní čas (druhá polovina první výukové hodiny a hodina druhá) je určen samostatnému zpracování úkolu žákem. Cvičení lze realizovat dvěma metodami.
Metodou práce s předtištěnými mapami, kde trasu i zastávky žáci vyznačují pomocí pastelek v běžné odborné učebně bez počítačového vybavení; zde žáci musí prokázat více znalostí o poznávacích cílech z regionální geografie cestovního ruchu ČR.
atlas České republiky nebo vlastivědná mapa ČR, černobílá kopie mapy ČR, pastelky, formuláře itinerářů trasy a harmonogramů programu, kalkulačka, počítač a digitální projektor s připojením na internet pro podrobné přiblížení oblasti využitím webových stran Seznam/Mapy, Google/Mapy, Google Earth
. Zde je však nárok na počítač a webové připojení pro každého žáka. Ti zde však již lehce mohou zjistit i další praktické informace, jako přesné délky úseků s přibližným časem jejich ujetí, navigaci na cestě, doprovodnou fotodokumentaci i informace o místech průjezdu autokaru. Zde je však předpokladem, že žáci byli s metodami využití těchto aplikací pro trasování seznámeni v předchozích hodinách výuky techniky cestovního ruchu, geografie cestovního ruchu či aplikace informačních technologií.
Úkoly a aktivity vyučujícího:
Promítne nebo zapíše zadání úkolu na tabuli.
Vysvětlí zásady zpracování úkolu a použití pomůcek.
Konzultuje případné nejasnosti žáků.
Oznámí časový limit k vypracování, dá pokyn k zahájení zpracování.
Kontroluje průběh úkolu.
Ukončí práci žáků a vybere vypracované mapy i tabulky (ve webových aplikacích nechá vypracované mapy uložit na vyučujícímu přístupné místo jako webovou stránku, obrázek nebo je lze nechat žáky i vytisknout).
Po opravě prací upozorní na nedostatky, předá žákům hodnocení úkolu (stupněm klasifikace i slovně – důležité pro profesní růst).
Prezentaci ukázkového řešení projektu porovná s možností trasovat tuto akci mechanicky nebo s pomocí webové aplikace.
Hodnocení úkolu:
Předmětem hodnocení úkolu je především schopnost žáka vést trasu a rozvrhnout program nejoptimálnějším způsobem z hlediska ekonomického, časového a odpovídajícího možnostem uskutečnění. Důležitou částí je tak hodnocení slovní, ve kterém se žák seznámí se svými začátečnickými chybami i celkovými dovednostmi úkoly tohoto typu řešit. Jen na základě analýzy provedení úkolu i rozboru chyb posune své dovednosti dál k možnostem plnit podobný charakter úkolů profesionálně pod hlavičkou cestovní kanceláře, cestovní agentury či regionální instituce zaměřené na cestovní ruch.
Druhý dvouhodinový blok
Na výstup práce žáků (program, trasa a chronologický plán) lze navázat dalším zaměstnáním, kdy budou žáci vytvářet v rámci průvodcovské přípravy na tuto akci dokumenty itinerář a harmonogram s podrobnějším průběhem trasy. V případě použití přípravy trasy webové aplikace Google Mapy či Google Earth budou mít úlohu velmi zjednodušenou. Odpadne mechanické měření úseků, odhady rychlosti, vyhledávání identifikačních poznávacích obrazových informací a zjednoduší se i vyhledávání textových informací vztahujících se k výkladu popisu míst.
Pro účel vytvoření itineráře mechanickým způsobem se žáci pokusí rozdělit trasu na úseky podle povahy silniční komunikace tak, aby se na nich dal dobře stanovit odhad rychlosti autokaru. Jednotlivé úseky žáci změří a z údajů o rychlosti i délky stanoví čas průjezdu, který zaokrouhlí na 5 minut (viz ukázka v príkladu přiložené prezentace). Údaje shromažďují do tabulky (příprava itineráře) a potom importují do připraveného formuláře itinerář zájezdu (akce), který podrobněji popisuje přesuny účastníků autokarem. Údaje z itineráře pak přenesou i s časovým rozvržením ostatního programu mimo přesun do kompletního formuláře harmonogram akce, který pokryje všechny jeho části. Kromě přesunu se bude jednat i o časové úseky věnované prohlídkám, pěším výletům, stravování, osobnímu volnu či jiné náplni programové nabídky akce.
V případě nároků vyučujícího na zpracování formulářů s odpovídající úpravou na počítači může tento nechat dopracovat koncepty dokumentů vytvořených ve školním prostření formou domácího úkolu.
Závěr
Přesnost mechanického měření a zpracování přináší výhody v pochopení podstaty trasování, v orientaci a přizpůsobení plánu cesty aktuální situaci (objížďky, uzavírky apod.). Žáci se naučí pracovat s mapou a vytvářet údaje potřebné k přípravě itineráře. Přesněji bude přizpůsobena i rychlost autokaru, neboť trasování s použitím webové aplikace je určeno spíše služebním i soukromým cestám osobních automobilů. Přesto lze obě metody vhodně kombinovat a vypomoci si informacemi z aplikací např. s řešením nepřehledných úseků především vedlejších komunikací, o kterých nelze z automap vyčíst podrobněji údaje o jejich povaze.
Dá se očekávat, že dovednosti získané tímto cvičením jsou pro profesní působení v zařízeních cestovního ruchu nepostradatelné. Pokud by nasazení tohoto zaměstnání vyhovovalo i jiným typům škol zaměřených na jiné obory, lze motivovat metodiku jako přínosnou pro plánování služebních i soukromých cest a případně i dobu volna určenou k cestování a trávení dovolené.
Literatura a použité zdroje
ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch. 1. vyd. Praha: OFF, s .r. o, 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8.
ORIEŠKA, Ján. Metodika činnosti průvodce. 4. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1996. 145 s. ISBN 80-85970-10-4.
DROBNÁ, Daniela. Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7.
Materiál poskytuje vhodný návod pro práci se žáky v oboru cestovní ruch, žáci řeší komplexní úkol, při němž si osvojují řadu odborných dovedností potřebných pro práci v cestovním ruchu.
