Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příprava falešných krystalových drúz
Velice atraktivní modifikace volné krystalizace. Žáci si mohou zcela sami vytvořit krystalové drúzy, které připomínají vzácné safíry, rubíny či zcela neznámé nerosty.
Pokus lze použít jako motivační pro prakticky jakoukoli věkovou skupinu žáků. Napadl mě na burze hornin a nerostů, na níž jeden z prodejců nabízel podezřele hezké krystaly mně neznámých minerálů. Sice mi neprozradil své know how, ale nebylo těžké ho uhodnout. Výstupem nejsou jen zkušenosti nabyté při pokusu, ale i malý a velmi efektní suvenýr pro úspěšné laboranty.
Příprava k pokusu
K pokusu potřebujeme:
- Běžné laboratorní sklo: kádinku, krystalizační misku či jakoukoli jinou skleněnou či plastovou nádobu použitelnou ke krystalizaci (cca 250 ml), skleněnou tyčinku. K filtraci nasyceného roztoku potřebujeme ještě nálevku, stojan a filtrační papír. Pokud by žáci chtěli provádět pokus doma, je dobré je upozornit, že vhodné nejsou kovové nádoby, například hrnce, protože ty mohou se solemi reagovat.
- Porézní materiál - nejlepší na pohled je pískovec, ale jeho pořízení může být v některých krajích naší republiky problémem (buď se tam nevyskytuje anebo se jedná o chráněné území). Nahradit ho lze některými porézními stavebními materiály (struska, šamotová cihla, kousek tvárnice).
- Soli - bezkonkurenčně nejkrásnější krystaly vznikají s červenou krevní solí (hexakyanoželezitan draselný), ale své kouzlo mají i ty z modré skalice (pentahydrát síranu měďnatého), chloridu sodného, rozpustných nikelnatých solí, dichromanů, kamence (např. síran sodno-hlinitý) či obyčejného cukru (sacharóza). Experimentování se meze nekladou, pozor na nebezpečnost látek, např. dichroman amonný je řazen do kategorie T , modrá skalice je zdraví škodlivá (Xn). Výběr látek je nutné přizpůsobit jak věkové skupině laborantů, tak konečnému způsobu provedení.
Vlastní pokus - jednotlivé fáze
Rozdělení do skupin
I s ohledem na množství použitého materiálu je vhodné pracovat ve skupinách. Taková práce má navíc i výhodu sdílené radosti nad efektním výsledkem. Problémem může být, pokud si žáci budou chtít výsledek práce odnést domů. Jako optimální se mi jeví skupiny po třech žácích (hodně závisí na možnostech školy - pokud škola nemá laboratoř, doporučuji skupiny vytvořit ze žáků dvou lavic, tedy zpravidla čtyřčlenné).


