1. ÚVOD
Problematika specifických poruch učení není v dnešní době neznámým pojmem. Stále častěji se setkáváme s dětmi, které mají obtíže ve čtení, v psaní, v pravopise, ale i v počítání. Dostanou-li se na odborné vyšetření, například do pedagogicko-psychologické poradny, ony problémy získají většinou konkrétní rozměr v podobě diagnózy dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie.
Rodiče jsou často tímto zjištěním zaskočeni a potřebují získat informace, odborné konzultace i důležitý nadhled nad celou situací tak, aby byli schopni svému dítěti nejen účelně pomáhat, ale i náležitě ho podporovat.
Ona zmiňovaná podpora spočívá mimo jiné i v pomoci se zvládnutím cizího jazyka. Bez něj se v dnešní době naše děti skutečně neobejdou, dyslektiky nevyjímaje. Potřeba a pozdější schopnost komunikovat v cizím jazyce úzce souvisí mimo jiné i se vstupem naší republiky do Evropské unie.
A právě u dětí se specifickou poruchou učení je třeba si uvědomit veškerá specifika, která s osvojením cizího jazyka souvisejí a která je možno zvládnout pouze za úzké spolupráce dítěte, rodičů a učitele.
Klademe si otázky:
- Co lze udělat již v předškolním věku, aby osvojení jazyka pro děti s poruchami učení bylo alespoň relativně zvládnutelnější?
- Která skupina dětí se SPU problémy se zvládnutím cizího jazyka skutečně má?
- U kterých dětí s dyslexií osvojení cizího jazyka výrazným problémem není?
- Jaké hry pomáhají k rozvíjení jazykových dovedností?
- Do jaké míry a jakými metodami lze s dětmi v rámci přípravy na výuku a výuky samotné pracovat?
O hledání a nalézání cest při hledání odpovědí pojednává následující text.
2. CO JSOU SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ
Volně řečeno, jedná se o takovou skupinu obtíží, které se projevují při osvojování a užívání řeči, čtení, psaní, naslouchání, matematiky. Veškeré tyto obtíže mají individuální charakter a vznikají na podkladě takzvaných dysfunkcí centrální nervové soustavy.
Z hlediska vývoje ona dysfunkce označuje funkci neúplně vyvinutou, to znamená, že v níže uvedených pojmech znamená předpona dys- nedostatečný, nesprávný vývoj dovednosti. Druhá část názvu je přejata z řeckého označení té dovednosti, která je postižena.
Níže uvedené poruchy jsou těmi, které se úzce promítají i do případně dalších obtíží při osvojování cizího jazyka.
DYSLEXIE - snížená schopnost naučit se číst běžnými vyučovacími metodami (přiměřenými rozumové úrovni), typické jsou obtíže v rychlosti, správnosti, porozumění čtení.
Specifické chyby při čtení:
- snížená schopnost spojovat psanou a zvukovou podobu hlásek;
- nedostatek schopnosti diferencovat optické obrazy; obtížné rozeznáváni tvarů, záměna podobných písmen, tf, se, zrcadlově podobné útvary, pbd;
- záměna zvukově blízkých hlásek, znělosti, nerozlišení měkké - tvrdé slabiky, di - dy, nerozlišování sykavek;
- nedodržení pořadí, nedostatečná schopnost pravolevé orientace, inverze, sen - nes;
- nedostatečná analyticko - syntetická schopnost, obtíže při spojováni písmen do slabik, slov;
- vynecháváni písmen, slabik, částí slov, problém číst skupiny souhlásek;
- nedodržení délek, vynechání interpunkce;
- dvojí čtení;
- nejistota, těžkopádnost;
- domýšlení - kompenzace - umí text zpaměti, orientuje se podle klíčových slov;
- neporozumění, čtení bez porozumění.
DYSORTOGRAFIE - specifická porucha pravopisu (týká se jen určitých jevů, ne celkové schopnosti zvládnout gramatiku).
Příklady specifických chyb:
- záměna tvarově podobných písmen (tiskacích, psacích...);
- záměna zvukově blízkých hlásek, znělosti;
- nerozlišování sykavek;
- nerozlišování měkkých - tvrdých slabik di,ti, ni, dy, ty, ny;
- chyby ve zvukových celcích - přehazování, vynecháváni, přidávání písmen, slabik;
- nedodržení délek samohlásek, vynecháni interpunkce;
- problémy ve slabikách se slabikotvornými r, l;
- špatné rozlišování konce slova, věty;
- umí gramatickou poučku ústně, neumí ji použít v písemné podobě.
DYSGRAFIE - specifická porucha grafické stránky projevu, neschopnost napodobit a zapamatovat si tvar písmen.
Příklady specifických chyb při psaní:
- obtížné zapamatování tvarů písmen;
- nestejná velikost písmen. nedodržování linie;
- přepisování, obtížné spojování;
- záměna tvarově podobných písmen (tiskacích, psacích...).
DYSMÚZIE - snížený smysl pro hudbu, neschopnost zapamatovat si, vybavit, reprodukovat melodii a rytmus.
3. PODPORA JAZYKOVÉHO A MYŠLENKOVÉHO ROZVOJE DÍTĚTE V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU
Pro rozvoj řeči mohou rodiče a učitelky v mateřských školách vykonat skutečně mnoho.
Vyjadřování
Musíme poskytnout dítěti co nejvíce možností k souvislému vyprávění o pozorování, o zážitcích, o jeho úvahách. Již od útlého věku je třeba dbát na to, abychom s dětmi mluvili zřetelně, pomalu, v krátkých, ale úplných větách.
Výslovnost
Je důležité mít na paměti, že se dítě učí správné výslovnosti napodobováním řeči lidí, se kterými je v neustálém kontaktu. Vývoj jeho výslovnosti probíhá pozvolna. Zhruba v pěti letech by dítě mělo umět vyslovovat správně všechny hlásky a mluvit ve větách.
Slovní zásoba
Jedná se o důležitou oblast pro úspěšný začátek dítěte ve škole. Slovní zásobu dítěte rozvíjíme zcela přirozeně tím, že s ním při různých denních příležitostech cíleně komunikujeme. Hovoříme s ním na společné vycházce, při nákupu v obchodě, rozprávíme nad obrázkovou knížkou, encyklopedií. Prohlížíme s dítětem společně časopisy přiměřené jeho věku, které ho budou podněcovat k vyprávění.
Povzbuzujeme dítě k otázkám, jsme rádi, když se s námi dělí o své postřehy a pozorování. Tím přispíváme i k aktivnímu rozvoji jeho myšlení, které je v tomto období silně spjato s konkrétními představami. Proto je důležité, aby dítě v daném období skutečně získalo co nejvíce konkrétních a správných představ o věcech a jevech v nejbližším okolí.
Nemá-li dítě v předškolním věku dostatek příležitostí k získávání nových zkušeností a zážitků, opožďuje se i jeho vývoj řeči a myšlení. Pro vývoj řeči potřebuje dítě aktivní kontakt nejen s dětmi, ale i s dospělými.
4. NÁMĚTY PRO PRÁCI U DĚTÍ SE SPECIFICKÝMI VÝVOJOVÝMI PORUCHAMI UČENÍ (SPU)
4.1 Specifické obtíže u dětí s vývojovými poruchami učení či u dětí s projevy těchto poruch:
4.1.1. Oblast zrakového vnímání
- diferenciační schopnosti (útvar, jemné rozdíly)
- přesnost a rychlost zpracování
- zraková paměť
- zraková analýza a syntéza
- oční pohyby
4.1.2. Oblast sluchového vnímání
- sluchová analýza a syntéza
- sluchová diferenciace - tzv. fonematický sluch
- reprodukce rytmických struktur - tzv. audiomotorická koordinace
- rozpoznávání délek
- sluchová paměť
4.1.3. Časoprostorová orientace
- orientace v prostoru
- orientace pravolevá (rozlišování pojmů pravá, levá, vpravo, vlevo)
- orientace v čase (pojmy, užití, organizace)
4.1.4. Oblast řeči
- výslovnost
- artikulační neobratnost
- specifická asimililace sykavek
4.1.5. Oblast jemné motoriky
- motorika mluvidel
- jemná motorika rukou
- vizuální motorická koordinace (spolupráce oko-ruka)
- koordinace pohybů
5. PŘÍPRAVNÉ OBDOBÍ REEDUKACE SPU
Jedná se o první fázi nápravné péče, specifické obtíže odstraňujeme individuálně, a to podle typu a rozsahu, resp. hloubky poruchy.
5.1. Zrakové vnímání
5.1.1. Rozpoznávání jemných rozdílů - diferenciační schopnosti
- v řadě stejných prvků označit jeden odlišný
- v řadě různých prvků označit ten, který je vůči ostatním vzhůru nohama
- v řadě prvků označit prvek zrcadlově obrácený
- v řadě různých prvků označit dva stejné
- v souboru dvojice najít takové, kde dva prvky nejsou stejné
- ve skupině prvků vyhledat podle vzoru příslušný prvek
5.1.2. Analýza a syntéza tvarů
- skládání rozstříhaných obrázků
- dokreslování obrázků
- překreslování určitého vzoru zakresleného v síti
- vybrat z množství jevů podstatné věci
5.1.3. Odstraňování záměn podobných tvarů písmen
- obtahování předepsaných tvarů (tiskacích i psacích) na hrubém povrchu prstem (jemný smirkový papír)
- psaní tvarů písmen (tiskacích i psacích) na hrubém povrchu prstem (tácek s rýží, krupicí, pískem)
- obtahování tvarů písmen (tiskacích i psacích) psacím náčiním na velké ploše
- modelování tvarů písmen
- doplňování písmen v textu
- domýšlení nedokončených písmen
- odhadování písmen psaných dítěti do dlaně, na záda, na hřbet ruky (bez zrakové opory)
- vyhledávání, zaškrtávání inkriminovaných písmen v textu
- rychlý a přesný postřeh písmen
- fixace písmen pomocí obrázkové abecedy (nejlépe s citovým nábojem)
5.1.4. Procvičování rychlého postřehu písmene, slabiky, slova
- rychlost zpracování, využití okénka
- cvičení na rozšiřování zrakového rozpětí
5.1.5. Procvičování zrakové paměti
- zapamatovat si exponovaný obrázek, nakreslit jej, popsat
- postupně zkracovat časový limit exponování
- překreslit sérii krátce exponovaných obrázků, věcí
- pokračovat v započatém systému řazení prvků, střídání geometrických tvarů (např. korálky)
- Kimova hra
5.1.6. Cvičení očních pohybů
- řazení prvků - dokreslování, vybarvování
- čtení se zatrháváním slabik pomocí obloučků (tzv. hnízdečkování)
- čtení s ukazovátkem
- čtení s okénkem (postupné odkrývání nebo zakrývání textu)
- čtení se záložkou nebo pomocí prstu (ukazování po řádku, nikoliv pod řádkem)
5.1.7. Vnímání figury a pozadí
- z bohaté sítě vybrat a obtáhnout určitý obrázek (skrytý obrázek, kočka hledá myš apod.)
5.1.8. Využití her
- Loto, Pexeso, Puzzle a podobné skládanky, mozaiky aj.
5.2. Sluchové vnímání
5.2.1. Procvičování poznávání slabik ve slově
- vytleskávání, určování pořadí slabik, zvedání ruky či poskok na vyslovení předem určené slabiky v řadě jiných apod.
5.2.2. Schopnost sluchové analýzy a syntézy
- sluchové hádanky, začínáme od slabik, v případě výrazných obtíží si nejprve pomáháme zrakovou oporou - výrazná výslovnost, dítě sleduje naše rty, opakuje, skládá z trojrozměrných písmen (např. stavebnice ABC), pak teprve postupně přecházíme pouze na sluchovou cestu.
5.2.3. Sluchové rozlišování hlásek zvukově podobných, jejich správná výslovnost
- v případě výrazných obtíží si nejprve vypomáháme výraznou výslovností před zrcadlem
5.2.4. Diferenciační schopnosti - postihování jemných rozdílů
- slabiky: ba-da, pa-da, sa-ža
- slova: bum-dum, šek-žek
- měkčení: dým-dím, tik-tyk
5.2.5. Nácvik rytmické reprodukce
- využití bzučáku, Orffovy nástroje, písničky, básničky (říkanky)
5.2.6. Cvičení akustické pozornosti
- slyšíš budík, hlas, zvuk, hry - Tichá pošta, Na papouška
- udělej krok, když uslyšíš domluvené slovo
- hra "Amálka má ráda mléko"
- poslech četby rušený zvuky z okolí (využití magnetofonu)
- poslech správného čtení
- pauzy, intonace
5.3. Časoprostorová orientace
5.3.1. Orientace v prostoru
- nacvičování základních pojmů (nahoře, dole, uprostřed, před, za, hned před, hned za, mezi, pod, vedle, u)
- pomocí výše uvedených předložek vést dítě k popisu polohy objektů vzhledem k vlastní osobě
- určování vzájemné polohy dvou různých objektů (např. Pod stolem je židlička)
- rozhodovat o vzájemné poloze dvou objektů (Je - není něco v tašce)
- situování objektů - kde předmět leží - např. ve třídě
- manipulace s různými předměty podle místa určení
- zakreslování jednoduchých obrázků podle diktátu (zakresli na výkres do pravého rohu nahoru míček)
5.3.2. Orientace v čase
- pořadí hlásek ve slově, sluchem urči první, poslední
- užití pojmů: dnes, zítra, hned, jindy, pozítří
- orientace v týdnu, měsících, ročních obdobích
- znalost relativního trvání časových úseků (co je delší - jeden týden nebo sedm dní)
- sled událostí - vypravování, řazení děje
5.3.3. Pravolevá orientace
- orientace na tělesném schématu
- orientace v ploše (napravo, nalevo)
- orientace v prostoru
- orientace na těle druhé osoby
- orientace vzhledem k jiným objektům
5.4. Oblast řeči
5.4.1. Kontrola a úprava vad výslovnosti
5.4.2. Cvičení artikulační obratnosti
- vyslovuj t,d,n - zrychluj
- vyslovuj baba, baba - zrychluj
- mn, mn, mi, ni, mi, ni
- čertík: bl, bl, bl
- zpěv: dli dli dli
- míč: kutullulu
- auto: tydýt, tydýt
- procvičování výslovnosti: obtížná slova, zvl. složeniny (lokomotiva, nejnepříjemnější)
- procvičování výslovnosti slov i slovních spojení, vět
5.4.3. Dechová cvičení
- cvičení melodie hlasu při čtení věty oznamovací, tázací, rozkazovací
- cvičení jedním dechem
- je, jo, jeje, to je moje, to je tvoje
- Je, je, je, je, co se děje tam na vršku u Matěje?
- zkusit opakovat i několikrát na jedno nadechnutí
- řekni co nejvíce slov jedním dechem
5.4.4. Odstraňování specifické asimilace sykavek
- správná výslovnost sykavek
- slova, kde leží vedle sebe hlásky akusticky blízké (švestky, sušenka, žížala, cvrčci, šašci, suší; věty: Na stromě visí suché švestky)
5.4.5. Využití říkadel, rozpočitadel, pomalý přednes básniček, vytleskávání rytmu řeči, vytleskávání rytmu podle vzoru
5.5. Oblast jemné motoriky
5.5.1. Motorika mluvidel - pohyblivost jazyka, gymnastika tváří, rtů, svalstva obličeje - jazykolamy
5.5.2. Procvičení jemné motoriky rukou / modelování, hry, mačkání, navlékání plodů, těstovin, základy šití
5.5.3. Zrakově - motorická koordinace (oko - ruka)
- spojování dvou obrázků ležících proti sobě (auto - garáž aj.)
- navlékání korálků, řazení prvků, stavebnice
- čtení po slabikách a doplňování obloučků
- čtení s okénkem
5.5.4. Koordinace pohybů
- pohyb podle předešlého schématu
- pohyb s hudbou
- jednoduchá sestava
