„Přestaňte bít studenty“ aneb Když devítky píší historii
Odborný článek
„Přestaňte bít studenty“ aneb Když devítky píší historii
1,8 (4 hodnocení)
Výuková aktivita je určena žákům druhého stupně základní školy a nižšího stupně víceletého gymnázia, kde se v rámci dějepisu nebo výchovy k občanství probírají dějiny konce 20. století. Dále může sloužit jako připomínka výročí 17. listopadu – významného státního svátku ČR v rámci tematického dne. Aktivita naplňuje požadavky i na minimální doporučenou úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření.
Celá aktivita k sametové revoluci je propojena číslovkou 9. Je 9 základních údajů/informací v tabulce i 9 úkolů „K zamyšlení“. Žáci postupují na základě 9 pokynů, které nesou název „K zamyšlení“.
K zamyšlení (příloha č. 1):
Přečti si jednotlivé informace na kartičkách.
Vyber 9 kartiček, které obsahují konkrétní časový údaj (datum).
Vyber dalších 9 kartiček, které obsahují událost, název události, …
Rozhodni, co k sobě patří. K jedné události přiřaď odpovídající časový údaj.
Uspořádej spojené kartičky do myšlenkové mapy nebo na časovou osu tak, abys k nim mohl následně přiřazovat zbylé informace na kartičkách.
Vysvětli, proč je na hesle „Přestaňte bít studenty!“ ve slově „bít“ měkké „i“.
Podtrhni jména osob uvedených na kartičkách. Následně si vyber jedno z nich a zjisti o vybrané osobě více informací (na internetu, v knihovně, v učebnici, …).
pracovní list; list pamětníka; psací potřeby; lepidlo; fixy; arch papíru; internet;
Rozhovor s pamětníkem. Vyber ze svého okolí pamětníka událostí roku 1989 a udělej s ním rozhovor. Poznámky zaznamenej do připravené tabulky (příloha č. 3).
Prezentuj získané informace o roce 1989 za pomocí kartiček, osobně získaných informací a listu pamětníka. Vyslov vlastní názor na důležitost událostí roku 1989.
Pokud se učitel rozhodne ke snížení náročnosti 9 úkolů, je třeba upravit zadání tak, aby odpovídalo záměrům učitele. Ideální je si na výukovou aktivitu vyčlenit dvě vyučovací hodiny, aby se aktivita dala plně realizovat ve všech devíti bodech.
Průběh aktivity
Evokace
Učitel metodou řízené diskuse provede úvodní motivaci k tématu sametové revoluce a zjistí, co již žáci o dané problematice vědí.
Vhodné motivační otázky a úkoly:
Kolikáté výročí od událostí z roku 1989 si letos připomínáme?
Vypočítej, kolik let bylo v roce 1989 tvým rodičům (prarodičům).
Jmenuj osobnosti spojené s listopadem 1989.
Pojmenuj období před rokem 1989.
Uvědomění
Učitel poskytne žákům rozděleným do skupin body „K zamyšlení“ a nechá žákům dostatečný čas, aby si je přečetli. Ideální počet žáků ve skupině – čtyři žáci. Poté žákům rozdá vytištěné a rozstříhané kartičky s informacemi k sametové revoluci (příloha č. 2). Učitel tabulku s informacemi rozstříhá tak, aby náročnost řešení úkolu odpovídala jednotlivým skupinám. Tabulka s informacemi je členěna do třech bloků – název události; datace události a podrobnější popis události. Pro snížení náročnosti úkolu lze ponechat název události a její dataci pohromadě (nestříhat). Žáci pak následně přiřazují k jednotlivým událostem jejich popis a doplňující informace. K jedné události je možné přiřadit více popisů.
Pro slabší skupiny žáků nebo pro žáky na 1. stupni lze nechat jednu tabulku nerozstříhanou a umožnit žákům během plnění skupinové práce do tabulky v případě potřeby nahlédnout.
Dalším možným zjednodušením úkolu je omezení počtu řádků v tabulce.
Politika „přestavby“
v SSSR
od března 1985
Sovětský komunistický politik M. S. Gorbačov se ujal funkce prvního tajemníka ÚV KSSS v roce 1985. Zahájil provádění reformní politiky, kterou založil na myšlence „přestavby“ (perestrojky).
demonstrační „Palachův týden“ v Praze
Praha – leden 1989
15. 1. – 20. 1. 1989 probíhaly v Praze na Václavském náměstí a v jeho okolí spontánní manifestace občanů, které potlačovala Veřejná bezpečnost, Státní bezpečnost i Lidové milice. Na Palachův týden reagoval režim přijetím tvrdého „pendrekového“ zákona k „ochraně veřejného pořádku“.
Příloha č. 2
Žáci postupují ve skupinách dle bodů „ K zamyšlení“ samostatně až k úkolu číslo 5, kdy jim učitel rozdá archy papíru a lepidla, aby mohli utříděné informace nalepit do časové osy nebo do myšlenkové mapy. V úkolu 6, 7 je předpokládána aktivita učitele.
Během jedné vyučovací hodiny lze splnit všechny body do č. 7. Pokud má tedy učitel na výukovou aktivitu pouze jednu vyučovací hodinu, tak je nutné vynechat úkol č. 8 a 9 (viz příloha 3). Úkol číslo 8 lze zadat jen jako dobrovolný badatelský úkol. Pokud se učitel rozhodne aktivitu s Listem pamětníka nakonec zařadit, měl by pamatovat na čas pro společnou reflexi žáků o jejich zjištění.
Autoevaluace
Reflexe – V rámci reflexe učitel naváže na druhou část úkolu číslo 9: „Vyslov vlastní názor na důležitost událostí roku 1989.“ Dotazuje se žáků, co ještě dalšího by potřebovali vědět pro správné pochopení událostí spojených s rokem 1989. Vhodné je výukovou aktivitu doplnit dokumentem z té doby nebo besedou nad fotografiemi či regionálním dobovým tiskem. Vše je závislé od toho, jaký má učitel časový prostor na výukovou aktivitu.
Zkušenosti z praxe
Na základě zkušeností z praxe mohu konstatovat, že události roku 1989 jsou pro řadu žáků (často i jejich rodičů) již velmi vzdálené. Z tohoto důvodu je aktivita zaměřená na výčet faktů z té doby (a jejich připomenutí), které s rokem 1989 a sametovou revolucí úzce souvisejí. Zapomíná se velmi snadno a dochází pak často k tomu, že celá událost je zúžena jen na 17. listopad 1989 a sametovou revoluci.
Zhodnocení PDP
silné stránky – připomenutí událostí z roku 1989 v rámci kulatého výročí a státního svátku (Den boje za svobodu a demokracii), variabilita aktivity.
slabé stránky – časové omezení vyučovací hodinou. Bylo by vhodnější aktivitu realizovat v rámci tematického dne.
rizika, nevyužité příležitostí, variace, alternativy – nevyužitou příležitostí jsou události spojené s 17. 11. 1939.
následné aktivity – beseda s pamětníkem přímo ve škole; práce s kronikou obce; výstava fotografií – „Co se změnilo v mém bydlišti za posledních 30 let?“; porovnání 17. 11. 1939 a 17. 11. 1989.
Citace a literatura:
Kvaček R. a kolektiv, XX. století o sobě DĚJINY V DOKUMENTECH. DIALOG, Liberec 2005.
Parkan F. a kolektiv, Dějepis 9. Nakladatelství Fraus, Plzeň 2011.
Článek představuje příklad dobré školní praxe pro výuku soudobých dějin nebo výchovy k občanství na druhém stupni základní školy a nižším stupni víceletých gymnázií. Zvolená metoda pojetí historie jako příběhu uvádí žáky do událostí roku 1989, 17. listopadu 1989 a sametové revoluce a umožňuje konfrontaci a kombinaci tzv. „velkých politických dějin“ v podobě poskytnutých informací na kartičkách a tzv. „malých dějin“ (rozhovor nebo beseda s pamětníkem událostí, List pamětníka). Výukové aktivity mohou sloužit jako příležitostní aktuální připomínka výročí 17. listopadu - významného státního svátku ČR v rámci tematického dne. Jejich součástí jsou celkem 3 přílohy (K zamyšlení, Tabulka s informacemi a úkoly, List pamětníka).
