Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Předsudky – Já jsem ...
Multikulturní výchova je komplexní a dlouhodobý proces, který probíhá v období celé školní docházky. Nabízíme jeden z mnoha možných přístupů a také námět na jednu dílnu, kterou můžete realizovat třeba v rámci výuky českého jazyka.
Jednou z podmínek úspěšné multikulturní výchovy je vytvoření prostředí pro inkluzivní vzdělávání ve třídě a ve škole, tedy společné vzdělávání pro všechny žáky - včetně žáků s odlišnou náboženskou či etnickou příslušností a úrovní schopností. Vytvoření „inkluzivního prostředí" bezpečného pro všechny žáky ve třídě předpokládá pomoci jim:
uvědomit si odlišnosti,
respektovat odlišnosti,
přijímat odlišnosti jako pozitivní jev.
Odlišnost velmi obohacuje naše myšlení. Dává nám možnost uvědomit si skutečnost z různých úhlů pohledu a tím rozšiřuje vnímání všeho, co se okolo nás odehrává.
Multikulturní výchova je komplexní a dlouhodobý proces, který probíhá v období celé školní docházky. Nabízíme jeden z mnoha možných přístupů a také námět na jednu dílnu, kterou můžete realizovat třeba v rámci výuky českého jazyka.
Dlouhodobé cíle:
1. Podporovat u dětí vytváření pozitivního sebepojetí, sebevědomí a skupinové identity
Žáci nejsou pouze individuální bytosti, ale jsou také členy kulturní skupiny, v níž vyrůstají. To, jak je nazírána skupina, v níž žák žije, ovlivňuje, zda je žák na svou skupinu hrdý či nikoliv. Zda může být pyšný na to, že on sám do této skupiny patří. Proto je naším úkolem vytvořit takové vzdělávací prostředí, které respektuje a ubezpečuje všechny žáky o tom, že každý může sám sebe akceptovat bez toho, aby se cítil nadřazený nad jiným nebo se styděl za to, jaký je. Takové prostředí pomáhá žákům vytvářet si pozitivní sebepojetí, přispívá k budování jeho sebevědomí a sebeúcty.
2. Posílit vztahy mezi školou, rodinou a komunitou, ve které děti vyrůstají
Zlepšit vztahy mezi rodinou a školou se snažíme např. tím, že ve výuce používáme materiály z prostředí různých rodin, komunit a kultur, čímž žákům pomáháme vnímat tyto zdroje jako „legitimní". Často jsou ve škole používány texty, které zachycující hrdiny, osobnosti, vzorce chování a zvyky majority. Pokud je se stejnou vážností doplníme o zkušenosti, příběhy a poznatky přicházející minority, přiznáváme těmto hodnotám a zdrojům stejnou vážnost, jakou mají hodnoty majority.
3. Vytvořit vstřícné „přijímající"prostředí
Tento cíl obsahuje několik vzájemně na sebe navazujících oblastí.
Snažíme se, aby se každý žák naučil s empatií a bezproblémově komunikovat s lidmi odlišného původu.
Rozšiřujeme u žáků poznání sebe sama, učíme je chápat odlišnosti a jejich původ a pochopit, čím je rozdílnost cenná.
Podporujeme kritické myšlení žáků týkající se předpojatosti, věnujeme pozornost stereotypům a předsudkům, kterým musíme čelit ve společnosti, v níž žijeme. Rozvíjíme v žácích uvědomění, že předpojatost a rasismus bolí, a proto je důležité pěstovat zdvořilost a důstojnost ve vztahu ke všem lidem. Velmi důležitým krokem knaplňování zmíněných cílů je zkoumání našich vlastních předsudků. Teprve tehdy, když si své vlastní zkreslené představy a předsudky uvědomíme, můžeme pracovat na jejich změně.
Ze třídy ...
Abychom mohli porozumět jiným lidem a zajímat se o ně, musíme nejprve poznat a zajímat se sami o sebe. Čím více jsme schopni uvědomit si svou vlastní identitu, tím více si uvědomujeme identitu jiných. Nedostatek úcty a ocenění vůči jiným lidem je často výsledkem pokřiveného obrazu sebe sama a neschopnosti cenit si toho pozitivního a dobrého v nás.
Pojďte si s námi vyzkoušet jednu z dílen, která otevírá právě tuto kapitolu. Obdobnou spisovatelskou dílnu realizovali někteří učitelé na prvním i druhém stupni základní školy v Čechách i v zahraničí. Je využitelná a vyzkoušená při práci s žáky ve třídách, s rodiči při společném setkání, i se smíšenou skupinou rodičů a dětí. Nazvali jsme ji „Já jsem".
Než se pustíme do práce, pohodlně si sedněte a přečtěte si prosím dvě básně:
Já jsem ...
Jsem z akvária plného barevných ryb a zelených rostlin Jsem z televizních novin a jejich každodenních zpráv Jsem z písní, které s dětmi poslouchám i zpívám Jsem z přírodovědných filmů, komedií a karate Jsem z křížovek, kterými se bavím, když mám čas a klid
Jsem ze zelené trávy a kvetoucích stromů Jsem z rychlých aut a zvuku motoru Jsem z hrajících si dětí, jízdy na kole a kolečkových bruslích Jsem z procházek a krásných věcí kolem našeho domu Jsem ze zahrady plné zeleniny
Jsem ze své ženy Simony A svých dcer a synů Mámy i táty
Jsem z bramborového salátu a řízku, halušek a guláše.
Jsem z ....... Jsem z květin a uklizených pokojů, teplé kávy, kterou si ráda osladím a ledničky provoněné uzeným masem a salámy.
Jsem ze zelené trávy a žlutých pampelišek. Jsem z ovocných keřů rybízu a angreštu. Jsem z fialových šeříků vonících ve vysoké bílé váze, jsem růžovou květinou. Jsem ze staré hrušně a bzukotu včel.
Jsem z mého muže Mirka, pracovitého a hodného, hnědých očí maminky Marie, která nás děti vychovala. Jsem z mých dětí Mirky a Romana, pečlivé Denisky a rošťáka Dominika.
Než začnete číst další text, zkuste se zamyslet nad autorem, nebo autory básní. Je autorem jeden člověk, nebo dva? Jak autor či autoři vypadá/vypadají? Z jakého kulturního prostředí asi pocházejí? Jací jsou to lidé? Co je pro ně důležité a jaké vyznávají hodnoty? Nakolik se vy sami ztotožňujete s obsahem textů?
Autory básní jsou manželé Miroslav a Simona - rodiče dvou žáků školy základní školy. Žijí v romské komunitě. Básně napsali v průběhu „spisovatelské" dílny na rodičovském setkání. Jsou součástí knihy „Moje rodina", která z několika takových dílen rodičů a rodičů a dětí ve škole vznikla. Kniha je doplněná fotografiemi a drobnými příběhy z jejich života. Je zařazená v třídní knihovně a žáci se k ní rádi vrací.
Postup dílny
Na začátku dílny přečtěte skupině báseň Já jsem. Můžete využít uvedených básní, můžete napsat svou vlastní. Můžete také využít básně, kterou o sobě napsala jiná účastnice podobné dílny Isabela Campy. Pro tento krátký úvod je vhodné, aby účastníci dílny seděli v kruhu.
Když jsem sama
Když jsem sama a když zavřu oči, mám krátké vlasy, jsem ptákem, který sedí na elektrických drátech, jsem tou, která se směje na poledne.
Jsem dlouhým, dlouhým vlakem: V pondělí jsem motorem, v pátek služebním vozem. Jsem vlak, vlak.
Jsem vůní čerstvě pokosené trávy Jsem měsícem, zamilovaným do Země. Jsem dva, jsem jedna. Jsem Mexičanka, Španělka a Američanka.
V mém nitru znějí tóny, sny kytar. Se mnou jsou všechny tance světa.
Pak požádejte účastníky dílny, aby zavřeli oči a přemýšleli o sobě. Požádejte je, aby se zamysleli nad následujícími otázkami, které jim pomohou ve vlastním psaní o sobě:
Jaké jsou Vaše pocity, jež Vás charakterizují, Vaše naděje, sny, závazky, které máte ve svém životě?
Přemýšlejte o své představě, jak byste se sami popsali. Pokud byste byli zvukem, jaký zvuk by to byl?
Kdybyste byli barvou, která barva by to byla?
A jestliže byste byli květem, který květ by to byl? Jaká část přírody? Jak můžete nejlépe vyjádřit, že jste to právě vy?
Požádejte účastníky dílny, aby si našli ve třídě místo, kde mohou nerušeně psát. Vyzvěte je, ať napíší krátké zamyšlení o sobě. Forma, jakou si zvolí, je na jejich uvážení. Může to být báseň jako v úvodní ukázce, úvaha či krátká povídka apod. Vymezte účastníkům čas na vlastní psaní. Obvykle stačí 10 - 15 minut, podle potřeby skupiny čas upravte. Při vlastní tvorbě dětí či dospělých účastníků dílny můžete pustit tiše hudbu pro vytvoření příjemné a uvolněné atmosféry ve třídě.
Ve chvíli, kdy uvidíte, že většina skupiny je s prací hotova, požádejte její členy, aby si práci přečetli a zamysleli se nad následujícími otázkami. Nemusí na ně odpovídat nahlas.
Jaký máte pocit ze své básně či textu?
Které řádky chcete napsat jinak? Kterou část textu chcete zkrátit tím, že vypustíte nadbytečná slova?
Kterou pasáž chcete udělat vizuálnější, nebo ji více specifikovat? Které detaily byste rádi přidali?
Jaká část textu se vám zdá vypovídající a kterou chcete změnit? Vekteré pasáži se cítíte bezpečnější a která část Vašeho textu Vám připadá riskantnější?
Připomeňte žákům - účastníkům, že každý může sám sebe vyjádřit vztahy a vazbami s ostatními lidmi. Každý z nás může být zároveň bratrem, synem, otcem, nebo sestrou, matkou či tetou. Sami sebe můžeme také vykreslit tím, co máme rádi: květy, přírodu, hudbu, auta, pohyb... Nebo také tím, co umíme: malovat, naslouchat, stavět, vařit, sportovat. Uveďte příklad rolí, ve kterých se ocitáme, a běžných denních činností. Jsme každý jiný a jedinečný. Proto je každé literární dílo jedinečné a ani naše texty nebudou stejné.
Dejte žákům či dospělým účastníkům dílny čas (obvykle stačí dalších 10 - 15 minut), aby mohli se svými literárními dílky dál pracovat. Zdůrazněte, že pokud s tím autor bude souhlasit, využijete texty při další práci. Proto ať je upraví i graficky do konečné podoby tak, aby s nimi byli spokojeni.
Ve chvíli, kdy je návrh textu hotov, požádejte účastníky, aby si je vzájemně přečetli s ostatními členy skupinky u stolu nebo ve dvojicích. To je dobrá příležitost „vyzkoušet" svou práci v malé skupině posluchačů a na základě případných dotazů udělat poslední úpravy textu.
Pozvěte účastníky dílny, aby si sedli zpět do kruhu, a zvolte vhodnou formu prezentace hotové práce. Například - zeptejte se, kdo by chtěl svou práci přečíst celé skupině nahlas. Většinou se po krátkém váhání přihlásí první z autorů. Oceňte některé pasáže z jeho textu a dejte prostor dalšímu. Podle času je vhodné nechat text přečíst 4 - 6 autorům. Nezapomeňte po přečtení textu ocenit některou pasáž, která vás zaujala, a dát prostor pro ocenění i ostatním účastníkům dílny.
Autory, kteří neměli příležitost svůj text přečíst, požádejte, aby jej umístili na určené místo ve třídě. Dejte všem příležitost k přečtení hotových prací (obvykle stačí 7 - 10 minut).
Na závěr si sedněte do kruhu a postupně se zeptejte účastníků, jak se jim psalo, co pro ně bylo snadné a co naopak obtížné, jak se cítili, co se jim na pracích ostatních líbilo, co je zaujalo, které informace o ostatních jsou pro ně nové. Při závěrečné diskusi dbejte na to, aby každý diskutující mohl domluvit a ostatní naslouchali, dávejte příležitost těm, kteří ještě v rámci diskuse nemluvili.
Typ pro další spisovatelské dílny: Je velmi užitečné, když žáky postupně naučíte, aby si vzájemně poskytovaly zpětnou vazbu. Projeví tak zájem o texty svých spolužáků, hlouběji porozumí obsahu textu. Dokáží lépe zachytit a vysvětlit rozdíly v přístupu ostatních žáků k tématu. V konečném důsledku si pak dokáží uvědomit širší souvislosti. Zpětná vazba pomůže autorům téma hlouběji zpracovat. Ocenění v ní obsažené pomáhá žákům vážit si vlastní práce.
Například: Požádejte žáky, aby si v průběhu čtení dělali poznámky, nebo si zapamatovali, které pasáže se jim líbily a proč, případně které části jim nejsou zcela jasné a chtějí se zeptat. Při poskytování zpětné vazby je důležité, aby dotazy nevyzněly jako negativní kritika. Jejich cílem je pochopit text a pomoci spolužákovi najít správnou formulaci.
