Práva, povinnosti, možnosti a výhody studentů plynoucí z pracovněprávních vztahů

Mezi studenty je často rozšířen nesprávný názor, že z hlediska zaměstnávání neexistuje žádná právní úprava týkající se jejich zaměstnávání. Znalost právních norem však nepřináší žákům, studentům a absolventům škol jen povinnosti. Přehled a znalosti přinášejí také znalost práv zaměstnanců, kterých mohou využívat nejen v době studia, ale jejich znalost a přehled v dané problematice jim umožní jednodušší vstup do pracovního procesu a dobrou orientaci v době profesního života.

Na základě dotazníkového šetření byly zjišťovány vědomosti z oblasti pracovního práva u 240 žáků čtvrtých ročníků SŠ a SOU. Výsledky ukázaly, že pouze 39,24 % odpovědí bylo správných. Na základě zjištěných skutečností vznikl projekt umožňující seznámit žáky, studenty a absolventy s jejich povinnostmi, právy, možnostmi a výhodami. Většina žáků vyslovila přání seznámit se s danou problematikou ve vzdělávacím procesu a na internetových stránkách.

Soubor informací vztahujících se k zaměstnávání žáků, studentů a absolventů škol

1. Zaměstnávání žáků, studentů a absolventů škol (dále jen studentů)
2. Dohoda o provedení práce
3. Dohoda o pracovní činnosti
4. Pracovní smlouva
5. Specifika pracovní smlouvy absolventů
6. Co znamená uzavření smlouvy na dobu určitou či na dobu neurčitou
7. Jaké požadavky může mít zaměstnavatel před vznikem pracovněprávního vztahu 
8. Kdy může zaměstnavatel sjednat se studentem hmotnou zodpovědnost
9. Jaká musí být minimální mzda za provedenou práci studentů
10. Jaká může být pracovní doba mladistvých studentů
11. Co je tzv. „Prohlášení“
12. Kdy mohu uplatnit odečitatelnou položku na studenta
13. Co je superhrubá mzda
14. Připravované změny od 1. 1. 2012
15. Použité výrazy

Soubor informací vztahujících se k zaměstnávání žáků, studentů a absolventů škol 

1 Zaměstnávání žáků, studentů a absolventů škol (dále jen studentů)

Dříve než budete nastupovat na brigádu, je třeba znát několik legislativních informací. Mezi ty nejdůležitější patří, že nelze provádět práci pro zaměstnavatele bez jakéhokoliv smluvního ujednání, tedy smlouvy. Smlouva je ochranný institut každého zaměstnance, tedy i studenta. Na základě smluvních ujednání má student právo na různé dohodnuté benefity, na stanovenou mzdu, dodržení smluvené pracovní doby aj. – viz níže.

Student je v oblasti zaměstnávání definován jako osoba, která dovršila 15 let věku, ukončila povinnou školní docházku a je způsobilá vykonávat práci (§ 6 Zp).

Termín brigáda je často používán při krátkodobém zaměstnání nebo při zaměstnávání studentů. V zákonných úpravách pracovního práva se s tímto termínem nesetkáte a úpravu takového pracovního vztahu byste hledali marně. I přes tuto skutečnost bude slovo často používáno, neboť je zažitým výrazem souvisejícím především se zaměstnáváním studentů.

Student i absolvent mají právo uzavřít všechny typy pracovněprávních vztahů, tedy pracovních smluv, tak jako každý jiný občan. České pracovní právo upravuje tři základní typy pracovních smluv:

• dohodu o provedení práce,
• pracovní smlouvu upravující tzv. hlavní pracovní poměr,
• dohodu o pracovní činnosti.

V následujících odstavcích se pokusím objasnit, kdy jednotlivé smluvní ujednání použít, jaké jsou jeho výhody a nevýhody.

2 Dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce (dále jen DPP) je nejčastějším typem smlouvy mezi zaměstnavatelem a studentem. Dohodu o provedení práce je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně,  jinak je neplatná. Jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci (§ 77 Zp).

Písemná dohoda o provedení práce musí obsahovat:

•    sjednaný pracovní úkol,
•    výše odměny – nesmí být nižší než minimální mzda,
•    podmínky vyplacení odměny,
•    možnost odstoupení od smlouvy v případě nedodržení podmínek.

Podmínky DPP:

Každý zaměstnanec (i student) může uzavřít několik DPP v jednom kalendářním roce pro stejného zaměstnavatele, ale jejich celkový rozsah (součet hodin) nesmí překročit uvedených 150 hodin (§ 75 Zp).

Zákoník práce udává rozsah odpracovaných hodin pro jednoho zaměstnavatele. Je tedy možné uzavřít další DPP i s jinými zaměstnavateli, a to za splnění podmínky časového omezení do 150 hodin u každého z nich.

Výhodou DPP je, že na základě této dohody není povinnost odvodů, tedy ani provedení srážky na sociální a zdravotní pojištění. Ze mzdy je srážena pouze daň ve výši 15 %. Pokud hrubá mzda nedosáhne 5.000 Kč, jedná se o daň srážkovou, kterou nelze zúčtovat ani vrátit. Překročí-li hrubá mzda 5.000 Kč, je srážena daň zálohová, tzn. daň je sražena a odvedena, ale na základě provedení ročního zúčtování je možné tuto částku získat zpět.

Z takto uzavřené pracovní smlouvy neplynou studentovi žádné jiné výhody, pokud ve smlouvě nejsou dohodnuty.

Změny od roku 2012:

DPP bude možné uzavřít na práci v rozsahu až 300 hodin v kalendářním roce (dvojnásobek stávajícího rozsahu), povinnou náležitostí nově bude muset být v dohodě uvedena doba, na kterou se uzavírá (§ 75).

V souvislosti s novelou zákonů o pojistném na sociální zabezpečení a pojistném na veřejné zdravotní pojištění se rozšíří okruh nemocensky a důchodově pojištěných osob také o zaměstnance vykonávající činnost na základě DPP, pouze však v kalendářních měsících, ve kterých byl osobám vykonávající činnost na základě DPP zúčtován započitatelný příjem ve výši přesahující 10.000 Kč. To znamená, že v měsících, kdy hrubá mzda z DPP přesáhne částku 10.000 Kč, se zaměstnanci strhne zdravotní pojištění ve výši 4,5 % z hrubé mzdy, na sociální pojištění 9 % z hrubé mzdy a 15% daň ze superhrubé mzdy.

3 Dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti (dále je DPČ) se používá u studentů, kteří se dohodnou se zaměstnavatelem na dlouhodobější spolupráci, často se jedná o spolupráci během celého kalendářního roku nebo delšího časového období. (Např. student vypomáhá v obchodě každou sobotu; roznášení letáků; student má smluvené zaměstnání na každý pátek aj.)

DPČ je podmíněna písemným uzavřením pracovního vztahu, jinak je neplatná. V dohodě musí být povinně uveden druh práce, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Dále obsahuje identifikaci zaměstnavatele a zaměstnance a datum sjednání dohody (§ 76 Zp).

Dohoda může obsahovat další ujednání (např. nárok na benefity, odměny, prémie aj.), na nichž se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou.

Podmínkou DPČ je, že délka pracovní doby nesmí v propočtu přesáhnout polovinu běžné pracovní doby (4 hod/den) za dobu, na kterou byla smlouva sjednána, nebo polovinu běžné pracovní doby za kalendářní rok (52 týdnů), je-li smlouva sjednána na dobu neurčitou.

Příklad: Student se dohodne se zaměstnavatelem, že bude v době letních prázdnin (tedy od 1. 7. 2011 do 31. 8. 2011) vypomáhat v jeho dílně, a uzavřou spolu DPČ. Protože oba dva mají zájem, aby student vždy odpracoval celou pracovní směnu, tedy 8 hod. denně, dohodnou se zároveň, že plánované pracovní směny budou pouze ve čtvrtky a pátky každého týdne. Student tak nepřekročí v přepočtu polovinu pracovní doby, neboť může odpracovat až 20 hodin týdně. Mohou se však také dohodnout, že student bude pracovat např. pouze v sudé týdny 8 hod. denně a v liché týdny bude mít volno.

Z DPČ je zaměstnanci strháváno zdravotní pojištění ve výši 4,5 % z hrubé mzdy, sociální pojištění 9 % z hrubé mzdy a 15% daň ze superhrubé mzdy.

DPČ tedy zakládá účast na nemocenském pojištění. Pokud hrubá mzda v každém měsíci převýší částku 2.000 Kč a pokud je ve smlouvě dohodnuta výplata vyšší než 2.000 Kč, má student nárok v době trvání pracovního poměru na náhradu při dočasné pracovní neschopnosti (nemoci doložené potvrzením pracovní neschopnosti od lékaře) za naplánované (nasmlouvané) pracovní směny.

DPČ lze ukončit na základě ujednání ve smlouvě, končí tedy uplynutím doby, na kterou byla dohoda uzavřena, nebo výpovědí ze strany zaměstnance či zaměstnavatele do 15 dnů od doručení písemné výpovědi druhé straně (§ 76 odst. 6 Zp).

Z DPČ neplynou žádné jiné povinnosti zaměstnanci ani zaměstnavateli, nedohodnou-li se jinak v písemné dohodě o uzavření pracovního vztahu.

4 Pracovní smlouva

Pracovní smlouva (dále jen PS) upravuje tzv. hlavní pracovní poměr (dále jen HPP). Při zaměstnávání studentů se používá především v případě, kdy se jedná o dlouhodobější zaměstnání a zároveň když délka odpracované doby přesáhne 150 hodin. Je často používána ve smluvním ujednání pracovního vztahu zaměstnavatele a studenta, který hodlá vykonávat práci během delší doby než je jeden měsíc (např. doba prázdnin – dva měsíce klasické pracovní doby). Pozn. – nelze proto uzavřít ani DPP, ani DPČ.

Uzavření PS musí být vždy písemné, ve dvou shodných vyhotoveních, jedno zůstává zaměstnavateli a druhé obdrží zaměstnanec. PS musí být sepsána nejpozději v den nástupu do práce, jinak je neplatná. Ve smlouvě musí být uvedeno místo výkonu práce, druh práce a den nástupu do práce. Dále obsahuje identifikaci zaměstnavatele a zaměstnance a datum sjednání dohody (§ 34 Zp).

PS bývají daleko obsáhlejší a podrobněji než dohody upravují pracovní podmínky. Nejčastější úprava spočívá v délce pracovní činnosti, tedy zda se jedná o pracovní dobu na dobu určitou, nebo dobu neurčitou. U PS sjednané na dobu určitou končí HPP dnem uvedeným ve smlouvě nebo výpovědí. PS na dobu neurčitou končí ukončením pracovního poměru dohodou nebo výpovědí, jinak trvá nepřetržitě. Se studentem mohou být sjednány obě formy.

Dále je častým ujednáním pracovních smluv zkušební doba, tj. doba určená k testování. Ze strany zaměstnavatele může být zájem zjistit pracovní postoj zaměstnance, dovednosti a znalosti vykonávané práce, plnění pracovních povinností aj. Ze strany zaměstnance může být testována vhodnost druhu přidělené práce, pracovní prostředí, chování spolupracovníků, řídicích pracovníků aj. Zkušební pracovní doba musí být sjednána v PS písemně, její délka nesmí přesáhnout 3 měsíce od sjednaného nástupu do pracovního poměru. (§ 35 Zp)

PS může také obsahovat další ujednání, na kterých se aktéři smlouvy dohodnou, např. prémie, odměny atd.

Odměna (mzda), za kterou bude práce vykonávána, může být definována v pracovní smlouvě, nebo je stanovena samostatně platovým výměrem. Nejčastěji se jedná o odměnu hodinovou, např. 100 Kč za hodinu, může být také odměna fixní neboli měsíční, např. 15.000 Kč za měsíc. (Počet hodin v měsíci je závislý na počtu pracovních dnů.) Může se také jednat o tzv. odměnu výkonovou dle množství odvedené práce, např. 2,50 Kč za provedenou operaci.

Z odměny za vykonanou práci je zaměstnanci strháváno zdravotní pojištění ve výši 4,5 % z hrubé mzdy, sociální pojištění 9 % z hrubé mzdy a 15 % daň ze „superhrubé mzdy“.

HPP zakládá účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanec (i student) má nárok na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (nemoci doložené potvrzením pracovní neschopnosti od lékaře).

Další náhrady, na které má zaměstnanec (i student) zákonný nárok, jsou:

• dovolená – propočítává se poměrem nároku za kalendářní rok na počet odpracovaných dnů, ze zákona má každý zaměstnanec nárok na 20 dnů dovolené za kalendářní rok, což činí asi 1,7 dne za kalendářní měsíc (§212, §213 a §214 Zp);
• náhrada mzdy za státní svátky připadající na pracovní dny;
• náhrada při ošetřování člena rodiny na základě potvrzení od ošetřujícího lékaře člena rodiny po dobu 9 kalendářních dnů, tuto náhradu vyplácí za zaměstnavatele Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ);
• náhrada mzdy při překážkách v práci ze strany zaměstnavatele;
• placené volno na ošetření u lékaře, při úmrtí člena rodiny, doprovodu člena rodiny k lékaři, při svatbě;
• cestovní náhrady za pracovní cesty;
• možnost poskytnutí příspěvku na stravu do výše 55 % ceny jídla a to po odpracování 3,5 hod. pracovní doby.

HPP končí buď dobou, na kterou byl uzavřen (doba určitá podrobněji § 65 Zp), nebo dohodou obou stran (§ 49 Zp), výpovědí zaměstnance – výpovědní doba trvá dva měsíce a začíná běžet prvním dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi zaměstnavateli (§ 50 a § 51 Zp), popř. výpovědí zaměstnavatele (§ 52 – § 54 Zp) – výpovědní doba je dvou nebo tříměsíční. Zaměstnanci, tedy i studentovi, náleží odstupné (§ 67 Zp).

Ukončit HPP ve zkušební době může zaměstnanec i zaměstnavatel, oznámení o ukončení se provede alespoň tři dny předem písemnou výpovědí doručenou druhé straně (§ 66 Zp).  

5 Specifika pracovní smlouvy absolventů

Pokud je absolvent studia přijímán na pracovní místo dle své kvalifikace, nemá již zaměstnavatel povinnost uzavřít s takovýmto zaměstnancem PS na dobu neurčitou, jak tomu bylo na základě předešlé právní úpravy ZP (§144). Platný zákoník práce hovoří pouze o odborné praxi, za kterou zaměstnanci náleží mzda nebo plat. Pracovní smlouva na dobu určitou může tedy být s absolventem uzavřena.

Pro účel pracovního práva je absolvent osoba, která úspěšně ukončila studium a celková doba její odborné praxe (práce) nepřekročila dva roky (§ 229 Zp).

6 Co znamená uzavření smlouvy na dobu určitou či na dobu neurčitou

Uzavření smlouvy na dobu určitou znamená, že v PS nebo dohodě je přesně specifikován (označen) začátek a konec pracovního poměru.

Příklad specifikace v pracovním ujednání: Pracovní smlouva uzavřená dne 1. 7. 2011 se uzavírá na dobu určitou, pracovní poměr trvá nejdéle do 31. 8. 2011.

Uzavření smlouvy na dobu neurčitou znamená, že v PS nebo dohodě není specifikován (označen) konec pracovního poměru. Takováto smlouva pak trvá od jejího uzavření do nekonečna, může být ukončena např. dohodou nebo výpovědí.

Příklad specifikace v pracovním ujednání: Pracovní smlouva uzavřená dne 1. 7. 2011 se uzavírá na dobu neurčitou.

7 Jaké požadavky může mít zaměstnavatel před vznikem pracovněprávního vztahu

Před vznikem pracovního poměru smí zaměstnavatel vyžadovat po studentovi pouze data, která jsou nutná k uzavření PS nebo dohody či s ní bezprostředně souvisí.

Zaměstnavatel má právo požadovat po zaměstnanci, aby se podrobil vstupní lékařské prohlídce. Důvodem je, aby práce přidělená zaměstnanci odpovídala jeho zdravotnímu stavu.

Zaměstnavatel poskytující práci v potravinářství, při manipulaci s potravinami nebo v oborech, kde to vyžadují hygienické předpisy, má právo požadovat po zaměstnanci tzv. potravinářský průkaz.

V případě uzavření pracovního poměru s mladistvým studentem je povinností zaměstnavatele zajistit a uhradit vstupní lékařskou prohlídku i potravinářský průkaz.

8 Kdy může zaměstnavatel sjednat se studentem hmotnou zodpovědnost

Hmotná zodpovědnost je zodpovědnost za svěřené věci a se studentem může být sjednána nejdříve v den dovršení 18 let věku. Sjednání odpovědnosti musí mít písemnou formu a musí obsahovat specifikace (přesné určení) odpovědností. (§ 255 odst. 3 Zp).

9 Jaká musí být minimální mzda za práci studentů

Odměna za vykonanou práci nesmí být nižší, než je výše minimální mzdy vyhlašované ministerstvem práce a sociálních věcí pro kalendářní rok. Pro rok 2011 byla stanovena minimální mzda ve výši 8.000 Kč za měsíc při naplnění (odpracování) základního fondu pracovní doby, tedy při osmihodinové pracovní době po celý kalendářní měsíc, nebo 48,10 Kč za hodinu práce.

Nařízení vlády 567/2006 Sb. upravuje podmínky, kdy může být stanovená odměna studentů za práci nižší, než je stanovená minimální mzda. Nižší částky mohou být stanoveny pro:

•   nástupní mzdu (plat) zaměstnanců ve věku 18 až 21 let,
•   mladistvé,
•   invalidní osoby,

a to ve výší:

• 90 % částky minimální mzdy, resp. nejnižších úrovní zaručené mzdy, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru;

• 80 % částky minimální mzdy, resp. nejnižších úrovní zaručené mzdy, jde-li o mladistvého zaměstnance.

To znamená, že zaměstnavatel má právo sjednat u prvního pracovního poměru zaměstnance ve věku 18 až 21 let výši mzdy v částce 90 % z 8.000 Kč, tedy ve výši 7.200 Kč při stanovené týdenní pracovní době (zpravidla 40 hodin týdně), nebo 43,30 Kč za hodinu práce.

U mladistvého může zaměstnavatel stanovit výší mzdy v částce 80 % minimální mzdy, tedy 6.400 Kč při plné týdenní době, nebo v částce 38,50 Kč za hodinu práce.

10 Jaká může být pracovní doba mladistvých studentů

Týdenní pracovní doba mladistvých studentů může být stejná jako u ostatních zaměstnanců, nesmí však překročit 40 hodin týdně a 8 hodin denně. Mladistvým nesmí být nařízena práce přesčas. Práci v noci může vykonávat mladistvý pouze ve výjimečných  případech, a to jen pokud souvisí s jeho přípravou na budoucí povolání, v rozsahu max. jedné hodiny bezprostředně navazující na pracovní směnu pod dohledem zodpovědné osoby starší 18 let.

11  Co je tzv. „Prohlášení“

„Prohlášení“ úzce souvisí s výpočtem a odvodem daňové povinnosti. Dalo by se říci, že se jedná o tzv. plnou moc. „Prohlášení“ je formulář rozdělený na dvě části. Vyplněním a podpisem první části „Prohlášení“ zaměstnanec, tedy i student, stvrzuje, že neuplatňuje odečitatelnou položku na poplatníka u jiného zaměstnavatele. Může být tedy pro jeden kalendářní měsíc vyplněno a podepsáno (uplatněno) pouze u jednoho zaměstnavatele. Odečitatelná položka je částka, o kterou se snižuje vypočítaná daň ze superhrubé mzdy. Odečitatelná položka na poplatníka (zaměstnance) pro rok 2011 činí 1.970 Kč za každý měsíc a odečitatelná položka na studenta činí 335 Kč za každý měsíc. Pokud tedy student vyplní a podepíše „Prohlášení“, zaměstnavatel mu z jeho daňové povinnosti odečte částku 2.305 Kč a odvede pouze rozdíl vypočítané daně a odečitatelné položky.

Příklad: Student podepsal „Prohlášení“ u zaměstnavatele. Jeho superhrubá mzda činí 20.000 Kč. Ze mzdy byla vypočítána daň ve výši 3.000 Kč. Odečitatelná položka poplatníka-studenta je 2.405 Kč (výpočet: 3.000 – 2.405 = 595), student uhradí zálohu na daň pouze ve výši 595 Kč. Pokud by nepodepsal „Prohlášení“, uhradil by zálohu na daň ve výši 3.000 Kč.

Druhá část „Prohlášení“ se vyplňuje po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) a to do 15. 2. následujícího roku. Student ji může vyplnit v případě, že pracoval pouze u jednoho zaměstnavatele. Na základě vyplnění a podpisu druhé části prohlášení provede zaměstnavatel zúčtování daně a zaměstnanci vrátí přeplatek na dani, která byla odvedena zálohou.

Příklad: Student prováděl práci pouze u jednoho zaměstnavatele a vyplněním a podpisem druhé části „Prohlášení“ požádal zaměstnavatele o zúčtování daně za rok 2011. Jeho superhrubá mzda činila v měsíci červenci 20 000 Kč, daň byla odvedena dle předešlého příkladu 595 Kč. V měsíci srpnu činila superhrubá mzda 18 000 Kč, záloha na daň za měsíc srpen byla vypočítána ve výši 2.700 Kč, po uplatnění odečitatelné položky bylo odvedeno 295 Kč.

Zaměstnavatel provede zúčtování následujícím způsobem: součet superhrubé mzdy za rok 2011 (červenec + srpen) tvoří základ daně v hodnotě 38.000 Kč, vypočítaná záloha na daň 5.700 Kč. Za kalendářní rok činí odečitatelná položka na poplatníka 23.640 Kč a na studenta 4.020 Kč.

Výpočet daňové povinnosti:

Vypoč. daň  součet – odeč. položek = daň povinnost – odvedená daň = částka vrácení daně

5.700 – 27.660 = 0 (–21.960) – 890= – 890

Zaměstnavatel tedy vrátí studentovi odvedenou částku daně v plné výši, tedy 890 Kč, nejpozději v termínu výplat za březen následujícího roku, za který bylo vyúčtování prováděno. Daňová povinnost studenta za rok 2011 byla ve výši 0 Kč.

„Prohlášení“ lze podepsat u všech typů pracovních ujednání (tedy u DPP, DPČ i PS), a to pouze u jednoho zaměstnavatele za zdaňovací období jednoho měsíce. Pokud je prováděna práce u více zaměstnavatelů v různých měsících kalendářního roku, musí si student provést zúčtování (požádat finanční úřad o vrácení odvedené zálohové daně) sám, a to podáním „Přiznání k dani z příjmu fyzických osob“ bez ohledu na podepsaná „Prohlášení“. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen vystavit zaměstnanci (studentovi) „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ stvrzující výši mzdy a provedených odvodů na sociální a zdravotní pojištění a záloh na daň z příjmu.

Vyplnění a podepsání „Prohlášení“ je také výhodné při zdaňování hrubé mzdy do 5.000 Kč, neboť bez podepsaného „Prohlášení“ by byla daň strhávána srážkou a nedalo by se při zúčtování uplatnit její vrácení, naproti tomu při podpisu „Prohlášení“ povinnost platit daň z hrubé mzdy do 5.000 Kč vůbec nevznikne.

12  Kdy mohu uplatnit odečitatelnou položku na studenta

Odečitatelnou položku na studenta může uplatnit každý, kdo je studentem prezenčního (denního) studia.

Pro uplatnění této odečitatelné položky je nutné doložit potvrzení o studiu. Potvrzení vydává příslušná škola, kterou student navštěvuje.

Pozn.: Pokud student ví, že bude v době prázdnin studovat, je třeba zajistit si toto potvrzení předem. Zpětně je možno odečitatelnou položku uplatnit pouze při zúčtování daně.

13  Co je superhrubá mzda

Výraz superhrubá mzda je užíván krátkou dobu a souvisí se zdaněním odměny za práci. Fakticky se jedná o základ daně zaměstnance, který se skládá ze: součtu hrubé mzdy zaměstnance + odvodu na zdravotní pojištění zaměstnavatele (9 % hrubé mzdy) + odvodu na sociální pojištění zaměstnavatele (25 % hrubé mzdy) = superhrubá mzda, tedy vyměřovací základ daně. Ze superhrubé mzdy se vypočítá daň, která činí 15 %. Podepsal-li zaměstnanec (student) „Prohlášení“ a uplatnil-li odečitatelnou položku na studenta, lze o tuto částku vypočítanou daň krátit.

Příklad:

Hrubá mzda zaměstnance činí ………………………………………………………20.000,-

Odvod zaměstnavatele na zdravotní pojištění činí (9% hrubé mzdy)..........………….... 1.800,-

Odvod zaměstnavatele na sociální pojištění činí (26% hrubé mzdy)...........………….....5.000,-

Superhrubá mzda, tedy vyměřovací základ pro daň, činí...……………………….....  26.800,-

Vypočítaná daň (15 %) (26 800 x 0,15).…………………….…………………….....4.020,-

Odečitatelná položka na poplatníka…………………………………………………...1.970,-

Odečitatelná položka na studenta…………………………………………………….....335,-

Daňová povinnost (zálohová daň) (4 020 – 1970 – 335)…………..………………... 1 715,-  

14  Připravované změny od 1. 1. 2012

Zkušební doba

U pracovních poměrů na dobu určitou je navrhována zkušební doba max. v délce jedné poloviny sjednané určité doby,  i nadále však max. na tři měsíce.

Příklad:

Doba určitá je sjednána na čtyři měsíce, max. délka zkušební doby nesmí překročit dva měsíce.

Doba určitá je sjednána na 1 rok, max. délka zkušební doby nesmí překročit tři měsíce.

Zkušební doba vedoucích pracovníků by mohla činit až šest měsíců, avšak pouze v případě, pokud bude pracovní poměr sjednán na dobu minimálně 1 roku.

Nově by se zkušební doba měla prodlužovat nejen o překážky v práci, ale také o dobu čerpání celodenní dovolené.

Pracovní poměry na dobu určitou

Dle navrhovaných změn by pracovní doba na dobu určitou nesměla součtu překročit tři roky a prodloužit by se směla pouze dvakrát.

Příklad:

PS je uzavřena na dobu určitou dne 1. 2. 2012 do 31. 1. 2013. Následně je prodloužena do 31. 1. 2014, po této době dochází k dalšímu prodloužení max. na 12 měsíců, tedy do 31. 1. 2015. PS na dobu určitou již nemůže být zaměstnanci prodloužena (byla 2 krát prodloužena a celková délka PS činí tři roky).

PS je uzavřena na dobu určitou dne 1. 2. 2012 do 31. 5. 2012. Následně je prodloužena do 31. 10. 2012, po této době dochází k dalšímu prodloužení o tři měsíce, tedy do 31. 1. 2013. PS na dobu určitou již nemůže být zaměstnanci prodloužena (byla 2 krát prodloužena).

PS je uzavřena na dobu určitou dne 1. 2. 2012 do 31. 5. 2013. Následně je prodloužena do 31. 1. 2015. Pracovní smlouva na dobu určitou již nemůže být zaměstnanci prodloužena (celková délka PS činí tři roky).

Doba mezi dvěma pracovními poměry uzavřenými na dobu určitou mezi stejným zaměstnancem a zaměstnavatelem má dle návrhu činit minimálně tři roky.

Odstupné

V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele se má odstupné členit dle doby trvání pracovního poměru takto:

• při pracovním poměru trvajícím méně než 1 rok náleží zaměstnanci odstupné ve výši jednoho průměrného výdělku,
• při pracovním poměru trvajícím v délce od 1 do 2 let náleží zaměstnanci odstupné ve výši dvounásobku průměrného výdělku,
• při pracovním poměru trvajícím déle než 2 roky náleží zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku.

Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem o jiném termínu výplaty odstupného než v poslední mzdě, mělo by mít toto ujednání povinně písemnou podobu.

Dovolená

Je navrhováno, aby zaměstnavatel byl povinen určit čerpat dovolenou v aktuálním roce. Výjimkou mohou být pouze naléhavé provozní důvody nebo překážky v práci na straně zaměstnance.

Byla-li by dovolená převedena do následujícího roku a nebylo-li o jejím čerpání rozhodnuto do 30. 6., pak by zaměstnanec rozhodl o době čerpání staré dovolené sám a tuto skutečnost by zaměstnanci pouze písemně oznámil 14 dnů předem.

Výjimka na nepropadnutí dovolené by se rozšířila také na zaměstnance, kteří nemohli dovolenou vyčerpat ani do druhého roku z důvodu pracovní neschopnosti.                                

15  Použité výrazy

Benefity – odměny nad rámec zákona.

Daň srážková – daň vypočítaná a odvedená z částky do 5.000 Kč při nepodepsaném „Prohlášení“; je dále nezúčtovatelná a nevratná.

Daň zálohová – vypočítaná a odvedená daň, kterou je možno zúčtovat a vrátit poplatníkovi.

Identifikace – označení, popis.

Institut – soubor právně upravených vztahů mezi lidmi.

Odečitatelná položka na poplatníka – částka, kterou lze odečíst od vypočítané daně za jeden rok bez ohledu na množství odpracovaných měsíců. Znamená to tedy, že pokud student pracoval pouze dva měsíce v roce, může si uplatnit odečitatelnou položku určenou pro celý rok.

Pro účely zaměstnávání je odečitalená položka dělena dvanácti a uplatňuje se v poměrné části za měsíc.

Odečitatelná položka na studenta – částka, kterou lze odečíst z vypočítané daně pouze za dobu studia v daném roce. Tedy pokud student ukončil studium v červnu, lze tuto položku odečíst v poměrné části měsíců studia.

(V roce 2011 – 4.020 /12 x 6 = 2.010 Kč).

Poplatník – zaměstnanec, za kterého odvádí daň zaměstnavatel.

Potvrzení o zdanitelných příjmech – vyplněný formulář určený pro výpočet daňové povinnosti.

Pracovněprávní vztah – smluvní ujednání práce konané na základě dohody nebo smlouvy.

Provedená operace – částečná práce prováděná na výrobku či službě.

Rozsah pracovní doby – čas, ve kterém bude vykonávána práce.

Smluvní ujednání – smlouva, dohoda.

Vyměřovací základ – pro účely sociálního a zdravotního pojištění = hrubá mzda, pro účely výpočtu daně superhrubá mzda.

Poznámka

Veškeré § uvedené v odstavci odkazují na přesné znění platného zákoníku práce.