Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Autorka v příspěvku čtenáře seznamuje s pojmem myšlenková mapa, a to v rovině teoretické. Rovněž se dozvídáme, jak s pojmy operovat v praxi. Brainstorming má dvě fáze. V první učitelka zaznamenává vše, co ji napadne k určitému tématu. Ve druhé fázi se nápady analyzují s cílem nalézt co nejlepší řešení.
O změnách v pedagogické práci učitelek na základě nové koncepce Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) již bylo řečeno mnoho. Školský zákon je schválen, což pro učitelky a ředitelky znamená, že to, co doposud jen zkoušely a ověřovaly si v praxi, bude za dva roky platné a závazné. Pokud učitelka přijala a uvítala novou filozofii v předškolním vzdělávání, je si vědoma požadavků vyplývajících z RVP PV. Stává se tvůrčí osobou, která využívá určité volnosti při pedagogické práci s dětmi, ovšem s velkou zodpovědností a s využitím svých profesních znalostí. Při plánování pedagogických záměrů vychází učitelka v MŠ nejen z požadavků RVP PV, ale i ze vzdělávacího obsahu ŠVP PV. Zamýšlí se nad tím, k čemu chce děti dovést, co je chce naučit, rozpracovává na základě podmínek své třídy záměry a cíle jejich školního programu. Podle RVP PV je vzdělávací obsah a jeho nabídka jak ve školních, tak hlavně v třídních programech uspořádána do integrovaných bloků. Integrované bloky (tematické celky, projekty či programy) by měly mít podobu smysluplného celku. Plánování takovýchto bloků má ovšem určitá specifika. Jedním z nich bývá práce s tzv. myšlenkovými mapami. V současné době se s těmito pojmy setkáváme na různých seminářích a školeních. Pokusme se tyto pojmy vymezit a upřesnit si, co pro nás v praxi znamenají.
Z odborného hlediska, podle pedagogického slovníku, je myšlenková bouře resp. "bouření mozků" (angl. Brainstorming) jednou z technik tvořivého myšlení. Původně byla tato metoda určena pro řídící pracovníky, konstruktéry, ekonomy, nyní má širší použití (např. ve vyučování jako aktivizační prvek). Tato technika se opírá o skupinovou diskuzi a řešení problémů. První fáze staví na spontánním produkování nápadů, inspirujících myšlenek, netradičních řešení, přičemž je zakázáno nápady hodnotit, kritizovat, omezovat. Teprve ve druhé fázi se nápady analyzují, seskupují, modifikují, dopracovávají s cílem nalézt co nejlepší řešení.
Učitelka postupuje při plánování svých pedagogických záměrů obdobným způsobem. Jak tedy pracovat s takovou myšlenkovou bouří ("sprchou nápadů")? Můžeme ji zaznamenávat a použít ve svých plánech? Odpověď je snadná. RVP PV neurčuje pevnou strukturu třídního plánu, ale předpokládá, že třídní plán učitelky je pracovním materiálem, který se průběžně a operativně dotváří a upravuje. Tento plán si má každá učitelka připravovat v podobě, která jí vyhovuje. Avšak musí počítat s kolegyní, se kterou spolupracuje ve třídě. Při společném plánování třídního programu mohou využít metody brainstormingu.
Víme již, co je myšlenková bouře. Víme rovněž, že pedagog může tohoto způsobu plánování využít. Jak to bude vypadat v praxi?
Téma, které jsme si zvolili (ze školního programu, z určité situace, cíle či záměru), v nás evokuje mnoho dalších podtémat, činností atd. Ty si zaznamenáváme a hledáme ještě další možnosti, které se k tématu hodí.
Jako příklad jsme zvolili "Sněhové vločky". Toto téma se hodí k současnému ročnímu období. Náš název je heslovitý, ale může mít i jinou podobu (např. činnostního charakteru). Pak bude z názvu patrné, co se děje či bude dít ("Z nebe padají sněhové vločky" apod.).
A teď nastává okamžik, kdy si zaznamenáváme, co se nám "bouří" v hlavě, co nás napadá. Nezapomeňme, že je nezbytné respektovat první fázi brainstormingu, tedy zaznamenávat vše, co nás napadne.
Jak vypadá takový záznam? Většinou jsou známé "bubliny" nebo forma odrážek, tedy hesel pod sebou aj. V této fázi záleží na naší osobnosti. Podoba "bublin" bude více vyhovovat vizuálnímu typu osobnosti.
1.
Myšlenková mapa2.
Sněhové vločky:
3.
Myšlenková mapaTakové plány ke zvolenému tématu jsou mnohdy srozumitelné pouze tomu, kdo je zpracovával. Jsou velmi cenné, i když nesprávně formulované, jsou zde smíchány hesla s popisem činností atd. Pouze zpracovavateli je jasné, co je tím míněno. Nyní nastává druhá fáze brainstormingu: analýza, seskupování s cílem nalézt co nejlepší řešení. V plánování učitelky to znamená nalézt optimální plán pedagogického záměru. Plán, který by měl být cílený, navazující, smysluplný a odpovídající skupině dětí, pro které je určen.
Pro učitelku je to proces ujasnění myšlenek, vyškrtání zbytečného nebo doplnění důležitého. Ostatně dotvářet a doplňovat můžeme i během samotné realizace tématu, ale jakýsi plán činností a příležitostí bychom určitě měli mít již předem. Naše myšlenková bouře se bude postupně měnit na tzv. myšlenkovou mapu, která již bude mít podobu, které budou rozumět i ostatní kolegové, která bude mít ucelený charakter a bude smysluplná.
Ujasníme si některé činitele ovlivňující tuto fázi. Předně je to čas, který ovlivní strukturu plánovaných aktivit. Časové vymezení by nás nemělo omezovat a svazovat. Plány na měsíce a týdny vypadají věrohodně, ale už to, že si něco naplánujeme na týden, nás podvědomě svazuje k tomu, abychom to opravdu do pátku stihli (i když v našem školním programu je popsáno, že týdenní plány nejsou závazné, a podle potřeb dětí se mohou rozšířit). Dále to jsou podmínky materiální (dostupné pomůcky), prostorové, přírodní, ale i organizační. Měli bychom volit takové hry, texty nebo písničky, které děti zvládnou či které jsou pro ně optimálně náročné (zamýšlet se, zda je naše skupina dětí homogenní či heterogenní).
Při úpravě takového plánu nesmíme zapomenout na metodiku a didaktiku jednotlivých činností. Nesmíme opomenout, že by měla být rozdílná nabídka pro děti tříleté a děti pětileté, což znamená, že navrhované a realizované činnosti musí odpovídat mentalitě dětí a musí odpovídat doposud dosaženým očekávaným kompetencím. V našem příkladu nepopisujeme konkrétní hry, činnosti, říkanky apod.
Ve fázi, kdy začneme myšlenkovou bouři "tišit", se zamýšlíme nad cíli a záměry daného tématu, popřípadě nad očekávanými výstupy, které děti mohou získat. Nejdříve si upravíme podtémata, která většinou mají postupující, posloupný charakter (dalším tématem navazujeme na předchozí a opíráme se o to, co již děti znají).
Naše téma "Sněhová vločka" bude jistě začínat poznáním, co to vlastně je (jak vločka vypadá, co se s ní dá dělat, zkusíme ji vyrobit apod.). Následně k tématu hledáme vhodné příběhy, pohádky, písničky, můžeme rovněž improvizovat pohyb vločky apod.
Myšlenková mapaTakto upravená mapa je sice jednoduchá, ale již srozumitelná. Vzdělávací nabídka činností a příležitostí je z ní patrná (není však příliš konkrétní). Podle RVP PV je pro učitelku vzdělávací nabídka závazná a povinná, proto je nutné ji před zvoleným integrovaným blokem upřesnit z hlediska nabízených činností a příležitostí. Tyto činnosti již můžeme konkrétně pojmenovat (např. vystřihujeme vločky z ubrousků, zapouštíme barvy, tančíme na hudbu se stuhou, čteme pohádku z Křemílka a Vochomůrky, zpíváme písničku Padá vločka, ...) a zapsat do myšlenkové mapy nebo je poznamenat do tzv. zásobníku.
A ještě poznámka: vybrané téma je situační. Jistě by bylo vhodné zařadit jej do programu dětí v době, kdy venku sněží. V opačném případě vycházíme z vlastních zkušeností dětí, z obrázků apod. Děti tak přirozeně motivujeme.
Již jsme zmínili, že v myšlenkové mapě jsou většinou uvedeny činnosti pro děti. V případě, že při tvorbě plánu postupujeme od témat a jeho možných činností a příležitostí, cíle a záměry dosazujeme či přiřazujeme následně. Vlastně si upřesňujeme záměry, které povedou děti k určitému výsledku. Jsou dvě cesty. Zaprvé si dopředu uvědomíme, k čemu náš integrovaný blok (téma či projekt) přispěje, čeho si u dětí budeme všímat. A zadruhé - po skončení bloku v evaluaci zjistíme, k čemu jsme blokem došli a přispěli (jaké cíle jsme naplnili či k jakým očekávaným výstupům jsme se posunuli).
Cílem je
Očekávané výstupy: Vědět, co se stane při tání. Znát charakteristické znaky zimního období. Zpracovat své zážitky a poznatky estetickým způsobem (malbou, improvizovaným pohybem aj.). V případě cílů a záměrů tohoto tématu není třeba se vyjadřovat k cílům, které mají průběžný či individuální charakter (spolupráce a kooperace dětí, reprodukce textu apod.). Brainstormingu, myšlenkových map u nás využívá metoda kritického myšlení. V jedné z mateřských škol jsme se setkali s využitím této metody u předškolních dětí. Děti se samy zúčastnily procesu hledání vhodných činností a příležitostí k danému tématu. Jak je uvedeno v jejich školním vzdělávacím programu, práce s myšlenkovou mapou je vždy improvizací vedoucí k cíli. Jde o tvůrčí proces, kdy děti samy hledají cestu a navrhují, co k danému tématu patří. Děti samy své nápady dokreslují do myšlenkové mapy, která je připravena na velkém balícím papíře. Není pochyb o tom, že tento didaktický styl a přístup je shodný s požadavky RVP PV, protože myšlenkové mapy, které vytvořily děti, reflektují jejich potřeby a zájmy a učí je tvořivě myslet. Závěr z vysvětlení pojmů a našeho příkladu by mělo být zřejmé, že myšlenkové mapy (i bouře) jsou pro učitelky vhodnou formou plánování pedagogických záměrů. Pokud budou srozumitelné, mohou mít jakoukoliv podobu. Nic nebrání tomu, aby myšlenkové mapy byly součástí plánu učitelky, a ta jich v realizaci plně využívala a dle situace doplňovala a dotvářela. Vhodnou pedagogickou metodou v mateřské škole může být i práce dětí s myšlenkovými mapami. Literatura Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník, Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, Výzkumný ústav pedagogický v Praze, Praha 2004.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.